Včasné vyhledání kadáverů divokých prasat v oblastech s výskytem afrického moru prasat a jejich následná asanace a dezinfekce okolí nálezu je velmi účinnou metodou prevence šíření této nákazy. V rámci výzkumného záměru byla ověřována možnost vyhledávání kadáverů divokých prasat pomocí termovize. Byly zkoušeny ruční termovizní kamery Night Pearl IR510+, Fluke TiS, termovizní vyhledávač VMT-VÚZT, termovize Flir One a Flir XT 640Rumístěné na dronech Parrot Bebop-Pro Thermal a DJI Inspire. V průběhu experimentu byla teplotní sondou sledována rektální teplota kadáveru prasete divokého, dále byla sledována teplota okolního vzduchu ve výšce 2 m a intenzita a suma slunečního záření. Ověřování probíhalo v oboře Sedlice v okresu Písek na kadáverech divokých prasat v rámci dvou experimentů. První experiment probíhal od 1. 2. 2018 do 7. 6. 2018, druhý experiment probíhal od 25. 6. 2018 do 6. 11. 2018. Tak bylo ověřeno praktické využití termovize jak v zimních, tak i v letních měsících. Experimenty prokázaly, že kadáver je spolehlivě zjistitelný termovizí při rozdílu rektální teploty kadáveru a okolní teploty vzduchu okolo 8 °C a více. Experimenty prokázaly, že při tomto rozdílu teplot je kadáver nejdéle viditelný v ranních hodinách, kdy je teplota nejméně ovlivněna sluneční radiací. Za srovnatelné období prvních 120 dnů sledování byla mezi 4. a 5. hodinou ranní viditelnost u prvního experimentu 56 dnů, u druhého experimentu to bylo 82 dnů. Dále z měření rektální teploty, teploty vzduchu venku a sluneční radiace vyplývá závislost viditelnosti kadáveru na venkovních podmínkách, přímo průměrnou denní teplotou vzduchu venku a nepřímo denní sumou slunečního záření. Tato viditelnost je však teoretická, v praktických podmínkách záleží na typu lesního porostu a jeho vlastnostech. Vyhledání z výšky je účinné pouze u řídkých porostů nebo u listnatých porostů v zimním období, kdy jsou stromy bez listí. Vyhledání kadáveru pomocí termovizního vyhledávače VMT-VÚZT je v tomto ohledu efektivnější, byť je tato účinnost opět ovlivněnou hustotou porostu, a ve srovnání s ručními termokamerami má vyšší účinnou vzdálenost pro vyhledání.

Řízení procesu produkce bioplynu na zemědělských bioplynových stanicích je cíleno na nízké provozní náklady při co nejvyšším výnosu bioplynu s vysokou koncentrací metanu. V tomto příspěvku jsme sledovali vliv dávkování vybraných aditiv na produkci bioplynu a koncentraci metanu. V procesu produkce bioplynu vzniká především energeticky bohatý metan a jako balast vnímaný oxid uhličitý. V první fázi byly vytypovány nejlepší vzorky aditiv, z výběru se umístil těsně první Sannisty + Liquid následovaný Gasbackingem. Ve druhé fázi pokusů byly porovnávány různé kombinace složek Sannisty + Liquid. Zde se jako nejlepší umístila varianta 3 (0,0125 g Sannisty + 0,0250 ml Liquid), které se blížila varianta 4. U nejlepší varianty bylo zvýšení produkce bioplynu o 84% a metanu o 112 %. Ve třetí fázi pokusů při aplikaci aditiva Gasbacking byla navýšena produkce bioplynu o 22% a metanu o 60%. Současný výzkum se v tomto směru zaměřuje právě na intenzifikaci samotného anaerobního procesu tvorby bioplynu a technologie, které umožní z balastního CO2 vyrobit další metan.

Palivo na bázi hydrogenovaných rostlinných olejů (HVO) je jednou z možných alternativ ke klasické motorové naftě pro použití ve spalovacích motorech. Na základě publikovaných studií vlivu HVO a jeho směsí na výkonové parametry motorů a výsledkem měření sledovaných emisí výfukových plynů byla provedena měření na laboratorním jednoválcovém motoru a vznětovém motoru pro ověření těchto výsledků v porovnání se standardní naftou. Vliv HVO byl ověřen i při provozu duálního motoru.

V souladu s legislativně schválenými a platnými postupy práce uvádí podrobné výpočty skutečných emisí skleníkových plynů (GHG) sójových bobů, hydrogenačně zpracovaných rostlinných olejů (HVO) a kapalných tuhých a plynných produktů získaných technologickým procesem pomalého termického rozkladu. Na základě skutečných a standardních emisních faktorů jsou specifikovány způsoby a opatření vedoucí k jejich snížení

Hospodaření s vodou a její nedostatek v posledních suchých létech se v současnosti stává celospolečenským tématem. V důsledku adaptace na tyto klimatické změny je nutné v zemědělství a při pěstování na vodu náročných plodin jako jsou brambory přicházet s novými na vodu úspornými technologiemi, kterými dokážeme provádět udržitelné vodní hospodářství a zmírňovat extrémy v podobě sucha na výnos.plodiny. Doporučené technologie na závlahovou vodu vysoce úsporných kapkových závlah při pěstování brambor popisovaných a ověřených v metodice, odpovídají Ministerstvem zemědělství ČR ( MZe ČR) navržené v Koncepci na ochranu před následky sucha pro území ČR a programu na budování závlah na polích a v sadech. V metodice jsou proto uvedeny výsledky tříletého ověřování technologií, techniky a technických prvků pro využití kapkové závlahy u brambor. Navrženy a hodnoceny jsou příklady metodických postupů měření půdních podmínek a technologií pro zřízení a využití srážkové i závlahové vody při klasickém a záhonovém pěstování brambor ve výrobních podmínkách Vysočiny a Jižní Moravy. Vyvinuty a ověřovány byly nové funkční vzorky strojů pro zakládání závlahy, technické a měřící prvky pro založení a zřízení kapkové závlahy v pokusných a poloprovozních podmínkách. Ekonomická část metodiky hodnotí současnou rentabilitu použití závlahy zejména kapkové při pěstování brambor v podmínkách výkyvů počasí a sucha. Poslouží i pro vyhodnocení vlivu agrotechnických a technologických opatření na celkovou efektivitu pěstování brambor.

Metodika popisuje vybrané základní a nové postupy prevence a minimalizace škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření na honebních pozemcích. U škod působených zvěří je analyzován současný stav, popsána legislativa dané oblasti, dlouhodobá opatření jako např. vhodnost hranic honiteb, vytváření biopásů a odváděcích políček, krátkodobá opatření a okamžitá opatření jako např. elektrické ohradníky, vhodné krytky pro výsadbu stromů, přemístitelné posedy pro lov zvěře v místech působených škod. U škod působených na zvěři je uvedena analýza legislativních opatření, výsledky z ověřování účinnosti krátkodobých opatření (optické, zvukové, pachové a kombinované plašiče) a hlavně jsou popsány nové metody vyhledávání mláďat pomocí termovize umístěné na dronech nebo na termovizním vyhledávači VMT-VÚZT vyvinutém a ověřeném v rámci řešení projektu.

Význam využívání travních porostů pro energetické účely nabývá na důležitosti zejména z hlediska využití ladem ležící půdy pro cílené pěstování energetických rostlin a dále v souvislosti s biomasou produkovanou trvalými travními porosty v naší krajině. Využití této travní biomasy pro energetické účely se jeví jako perspektivní řešení. Projekt Využití fytomasy z trvalých travních porostů a z údržby krajiny řešil problematiku využití travní hmoty pro energetické účely v současných podmínkách České republiky. Součástí projektu bylo i využití travní fytomasy pro kompostování.

Cílem řešeného projektu bylo posoudit možnosti využití odpadního tepla vznikajícího při kompostování a v živočišné výrobě a získat tak podklady pro výpočty rekuperátorů jako součásti inovativních technologií na využívání nízkopotenciální tepelné energie

Zemědělské družstvo Křižanovsko hospodaří od roku 1974, kdy došlo ke sloučení pěti původních družstev (Křižanov, Dobrá Voda, Jívoví, Kadolec a Sviny) na Vysočině v nadmořské výšce okolo 540m. V roce 1991 proběhla transformace podniku a v současné době obhospodařuje celkem 1594 ha zemědělské půdy. Sídlo družstva se nachází v městysu Křižanov. Veškeré obhospodařované pozemky se od sídla nachází do vzdálenosti šesti kilometrů.

Prezentace obsahuje popis metodiky stanovení emisí amoniaku ve stájích s nucenou i přirozenou ventilací. Podle této metodiky byly ověřeny účinnosti biotechnologických přípravků pro snížení emisí amoniaku. Byl prezentován snižující účinek přípravku na bázi modifikovaného uhlíku, který byl aplikován do krmné směsi pro výkrmová prasata. Účinnost snížení emisí překročila 20%. Další popsané měření proběhlo v halách pro chov kuřat na maso. Použitý biotechnologický přípravek výrazně zvyšuje konverzi krmiva a tím snižuje v moči a trusu obsah dusíkatých látek. Tím je dosaženo snížení produkce amoniaku. Účinnost tohoto přípravku také přesáhla 20%. Zlepšení konverze krmiva mělo vliv na zvýšení užitkovosti.

Ověřovanou technologií byla vermikompostovací technologie, tj. kompostování s využitím žížal Eisenia andrei, která byla využívána pro zpracovávání velkého množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů v provozních podmínkách kompostárny v Uherském Brodě, provozované firmou Rumpold UHB, s.r.o., jejíž schválená kapacita je 6 000 t bioodpadů za rok. Výsledným produktem ověřované technologie byl vermikompost požadovaných jakostních znaků, který lze aplikovat na zemědělsky obdělávané půdy, popř. na další pozemky.

Předložená metodika navazuje na předchozí metodiku, která popisovala technologický postup transformace vedlejších produktů z výroby bioplynu a popela ze spalování biomasy a další zbytkové biomasy kompostováním. Metodika seznamuje zemědělce a další zájemce s možností aplikace kompostů s různým obsahem živin na zemědělskou půdu. Komposty s vysokým podílem separátu v zakládce (50-70)% mají vyšší obsah celkových živin než komposty připravené pouze z biologicky rozložitelného odpadu. Přídavkem popela do zakládky je možné dále zvyšovat obsah celkových živin v kompostu, především draslíku, hořčíku a vápníku. Komposty s různým obsahem živin lze aplikovat na základě obsahu přijatelných živin v půdě. Metodika poskytuje nové informace, které vycházejí z výsledků řešení projektu NAZV č. QJ1510345

Nepotravinářské využití zemědělské půdy a její konzervace travními porosty je v současné době rozšířeným tématem. Využít tuto plochu je možné i pěstováním energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. Využití trav závisí na době jejich sklizně. Rozhodujícím parametrem travní hmoty pro úpravu a spalování je obsahu vody. Pelety trav dosahují až 98 % mechanické odolnosti. Nejvyšší výhřevnost 15,76 MJ.kg-1.dosahovaly pelety u Phalaris arundinacea L. Spalování travních briket a pelet je doplňujícím energetickým zdrojem.

Zemědělské družstvo Křižanovsko hospodaří od roku 1974, kdy došlo ke sloučení pěti původních družstev (Křižanov, Dobrá Voda, Jívoví, Kadolec a Sviny) na Vysočině v nadmořské výšce okolo 540 m. V roce 1991proběhla transformace podniku a v současné době obhospodařuje celkem 1594 ha zemědělské půdy. Sídlo družstva se riachází v městysu Křižanov.Veškeré obhospodařované pozemky leží do vzdálenosti šesti kilometrů od sídla.

Pro výrobu kompostů lze v kombinaci s biologicky rozložitelným odpadem využít odpadní materiály z výroby bioplynu (separát) a ze spalování biomasy (popel). Komposty s vysokým podílem separátu v zakládce (50-70 %) mají vyšší obsah celkových živin než komposty připravené pouze z biologicky rozložitelného odpadu. Přídavkem popela do zakládky je možné dále zvyšovat obsah celkových živin v kompostu, především draslíku a vápníku.

Při provozu bioelekrárny je základním palivem zemědělská zbytková biomasa (sláma obilovin a olejnin, seno) lisovaná do hranolovitých balíků. Při skladování vzniká asi 4 % balíků znehodnocených zvýšenou vlhkostí, které již nejsou vhodné jako palivo do bioelektrárny. Pro tento technologický odpad je navrženo jeho využití na výrobu kompostu. V příspěvku je popsána skladba a technologie výroby kompostu, jsou vyhodnoceny jeho agrochemické a mikrobiologické vlastnosti a ekonomické přínosy. Výsledným produktem je kvalitní kompost, který odpovídá požadovaným jakostním znakům. Podobným způsobem lze zhodnotit i balíky sena či slámy, které zůstaly z nějakých důvodů dlouho na poli.

Pravidelné zásobení půdy organickou hmotou je jednou z cest k omezení vodní eroze. Rychlost vsakování vody do půdy při přívalových srážkách a vododržnost půdy nabývají na významu při současném vývoji klimatu - střídavě se prodlužují jak suchá, tak i mokrrá období. Faktory, jako je zpracování půdy, druh vegetace a samovolné nebo člověkem podpořené sesedání a utužování půdy, mají větší vliv na sezónní proměnlivost struktury půdy a vsakování vody do půdy než hnojení organickými hnojivy - hnojem, kompostem, zapravením rostlinných zbytků, ale jen omezenou dobu. Zapravování organické hmoty do půdy má na půdní strukturu dlouhodobý vliv.

V Letohradě na Orlickoústecku byla v roce 2009 otevřena kompostárna a sběrný dvůr. Celkové náklady na stavbu činily 14 483 226 Kč. Z regionálního operačního programu Životní prostředí bylo na stavbu a vybavení poskytnuto 12 310 742 Kč (85%), pět procent nákladů (724 161 Kč) uhradil SFŽP ČR a město Letohrad pak zaplatilo ze svého rozpočtu 1 448 323 Kč (10%).

Závod společnosti INGEA recyklace, s.r.o., je zařízení k úpravě a využití biologicky rozložitelného odpadu (BRO) a pro navazující výrobu produktů (výrobků) z takto předupravených bioodpadů. Společnost začala zařízení provozovat v roce 2015 v průmyslové zóně BorsodChem MCHZ v Ostravě.

Příspěvek uvádí bilanci slámy obilovin pro energetické využití. Vyhodnocuje náklady jednotlivých druhů slámy a ekonomické podmínky pro jejich energetické využití. Biomasa slámy je z hlediska energetického potenciálu i z hlediska ekonomiky vhodný obnovitelný zdroj energie. Energetické využívání části produkce slámy obilovin a řepky nemá negativní vliv na kvalitu a úrodnost půdy. Energetické využití slámy v zemědělském podniku vytváří nové pracovní příležitosti a zvyšuje jeho ekonomickou stabilitu a energetickou soběstačnost.

Na webových stránkách VÚZT, v.v.i. (http://www.vuzt.cz/index.php?I=A118) byla vytvořena Mapa kompostáren v ČR, která je propojena s databázovými listy jednotlivých kompostáren. Databázové listy přináší celou řadu velice užitečných informací, které většinou původce biologicky rozložitelných odpadů zajímá, avšak které v současné době vytvořené databáze neobsahují a ke kterým se dostávají jen složitým vyhledáváním. Jedná se zejména o přesné adresy kompostáren, jejich kapacity, ekonomické podmínky výkupu biologicky rozložitelných odpadů a prodeje různého typu kompostu, popř. substrátu či směsi, typu používané technologie kompostování a strojního zařízení pro její zajištění.

Konference pořádaná v rámci cyklu ODPADOVÉ DNY 2018. Pod záštitou Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu. 14. ročník konference se koná pod záštitou hejtmana kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka a pod záštitou rektora Mendelovy univerzity Brno Prof. Ing. Danuše Nerudové, Ph. D. Konference je akreditovaná Ministerstvem vnitra ČR AK/VE-89/2010, AK/PV-228/2010, jako vzdělávací akce pro průbežné vzdělávání vedoucích úředníků.

Městys Mladé Buky začal řešit zákonem stanovenou povinnost třídit biologický odpad a problematiku jeho následného zpracování již v roce 2012. Prvním krokem byl výběr vhodného místa a v roce 2013 zastupitelstvo městyse podalo žádost o poskytnutí podpory na výstavbu kompostárny včetně prostředků na nákup techniky a zařízení technologie kompostování ve vacích

V souladu s legislativně schválenými a platnými postupy metodika uvádí podrobné výpočty skutečných měrných emisí skleníkových plynů (GHG) FAME, HVO, biomethanu a rostlinných olejů a úspor emisí GHG, vyvolané při jejich používání jako motorové palivo. Obdobně vyčísluje skutečné měrné emise GHG surových FAME z volných mastných kyselin, polorafinovaného glycerinu a recyklovaného methanolu pro další zpracování. Na základě skutečných a standardních hodnot měrných emisí GHG a souvisejících znalostí pro každou fázi výrobního řetězce od produkce biomasy, pěstované, zbytkové nebo odpadní po dopravu ke konečné spotřebě a distribuční činnosti, jsou specifikovány způsoby a opatření vedoucí k jejich snížení.

Cílovým parametrem při vývoji bylo podle předložené dokumentace omezení úhynu či zabití až 50 tisíc srnčat ročně v ČR při senosečích. Zařízení lze však využít i při vyhledávání například kadáverů uhynulých prasat, což při současné potřebě tlumení šíření afrického moru prasat zvyšuje význam zařízení pro zemědělskou výrobu obecně. Účinnost je zásadně vyšší až stoprocentní oproti alternativním metodám (zařízení s pohybovými čidly, optický průzkum, ‰).

Půdoochranné technologie jsou výsledkem snahy o takové hospodaření na půdě, které účinně přispívá k ochraně úrodnosti i dalších funkcí půdy při dosahování výnosů plodin, které jsou přijatelné z hlediska ekonomické stránky hospodaření. Charakteristické pro půdoochranné technologie je cílené využívání rostlinných zbytků předplodin a biomasy meziplodin k ochraně povrchu půdy před účinky intenzívních dešťů, které se mohou projevovat nadměrným povrchovým odtokem srážkové vody a smyvem zeminy. Půdoochranné technologie proto mohou představovat účinná opatření k ochraně půdy před vodní erozí.

Správa státního hradu a zámku Český Krumlov hledala způsoby, jak zpracovávat zbytkovou biomasu vznikající při údržbě zámecké zahrady a ostatních ploch zeleně v areálu zámku o celkové rozloze 20 hektarů. Jako nejschůdnější řešení se ukazovalo všechny uvedené zbytky zpracovávat na kvalitní organické hnojivo kompostováním ve vlastní kompostárně s tím, že vyrobený kompost bude využíván při údržbě parku

V letech 2013 - 2016 byl vybudován sběrný dvůr, který je rozdělen na dvě části. V jedné je umístěn samotný dvůr včetně potřebného příslušenství pro jeho obsluhu, ve druhé je kompostárna s technologií kompostování v pásových hromadách. Celkové náklady s využitím dotací EU, SFŽP ČR a vlastních prostředků města činily více než 5 164 032 Kč.

Začátkem loňského července byl slavnostně zahájen zkušební provoz zařízení na zpracování bioodpadu - kompostárny hlavního města Prahy, zbudované ve Slivenci.Kompostárna je dimenzována na zpracování až 7000 tun čerstvého materiálu ročně, její celková zastavěná plocha činí 6024 m2. Zpracování surovin probíhá v pásových hromadách na volné ploše. Investorem stavby bylo hlavní město Praha a provozovatelem zařízení je příspěvková organizace města - Lesy hl. m. Prahy.

Koncem května se uskutečnil ve Žluticích pracovně vzdělávací seminář na téma příprava a využití kompostů na bázi digestátu, popele ze spalování biomasy a biologicky rozložitelného odpadu. Seminář uspořádala společnost REGENT PLUS Žlutice ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky. V jeho odborném programu vystoupili též zástupci Výzkumného ústavu Sylva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, zemědělské ekologické regionální agentury Zera i dodavatele kompostovací technologie, společnosti Agrointeg

V laboratorních podmínkách byl zjišťován průsak kejdy skotu o obsahu sušiny 3 - 8 % do podloží v závislosti na obsahu sušiny a délce skladování. Byla zjištěna statistická závislost celkového množství průsaku na obsahu sušiny (P = 0,0013). Byla také potvrzena hypotéza, že kejda má utěsňující účinek v průběhu skladování. Bylo zjištěno, že průměrná hodnota koeficientu permeability klesá do 48 hodin od počátku skladování pod hodnotu 5.56171 é 10-6 cm—s-1, která podle odborné literatury není nebezpečná pro životní prostředí. Výsledky pomohou při navrhování nádrží pro skladování kejdy skotu a hodnocení jejich dopadu na životní prostředí

,

Porovnání naměřených dat z vybraného aplikátoru, který vykazoval značnou variabilitu při aplikaci digestátu, s přímým šetřením na místě v porostu a nasnímkováním porostu pomocí bezpilotních prostředků, nám poskytlo informace ohledně vzájemných vazeb mezi sledovanými veličinami aplikátoru, velikostí aplikační dávky a vývojem porostu jako zpětnou vazbu pro seřízení aplikační techniky. Vysoká míra nerovnoměrné aplikace digestátu způsobila velmi odlišné podmínky pro vývoj porostu v rámci jednoho pozemku, na které vegetace reagovala odlišným růstem. Odpověď rostlin byla znatelná a kvantitativně analyzovatelná i na základních RGB snímcích zachycených pomocí platformy UAV, což naznačuje zřejmý potenciál využití této základní a cenově dostupné techniky v zemědělské praxi nejen precizního zemědělství.

Významnou součástí obnovitelných zdrojů energie je travní biomasa. Pěstování trav pro energii rozšiřuje možnosti potenciálu jejího využití pro průmyslové účely. Dosavadní poznatky nabízejí možnost využít suchou biomasu trav spalováním a vlhkou zpracovat anaerobní digescí na bioplyn.

Při výrobě bioplynu vzniká digestát, který lze jako organické hnojivo aplikovat buď přímo formou tekutého fugátu či tuhého separátu, nebo nepřímo jako součást kompostu. Část živin a bioenergie, odebrané rostlinami, se tak vrací zpět do půdy, ale je důležité také vědět, za jakou cenu.

Klíčovým problémem současného kompostárenství v ČR je na rozdíl od vyspělých kompostářských zemí, jako je například Rakousko, nedostatečně zajištěný odbyt vyrobeného kompostu. Zlepšení odbytu je možné realizovat několika způsoby.

V současné době má řada kompostáren v ČR problémy v oblasti odbytu kompostu. Jednoznačně hlavními odběrateli vyrobených kompostů by měli být zemědělci. Ti se však do nákupu kompostů příliš nepouštějí, ačkoliv kompost představuje zdroj živin pro rostlinu, zlepšuje úrodnost půdy a chrání ji před erozí, což je zvlášť významné v erozně ohrožených oblastech.

Na jaře roku 2015 byl zahájen provoz kompostárny, která je součástí provozu sběrného dvora. Nachází se v nezastavěné části města Příbrami nedaleko areálu stávající čistírny odpadních vod v oblasti Za Balonkou. Majitelem kompostárny Příbram je statutární město Příbram, provozovatelem jsou Technické služby města Příbrami, příspěvková organizace.

Zemědělství se v mnoha státech světa potýká s celou řadou nových problémů. Ty vznikají mimo jiné i v souvislosti se společenskými změnami, rostoucím počtem obyvatel ( v celosvětovém měřítku) a změnami jejich stravovacích a spotřebitelských návyků. Výsledkem je zvýšení nároků na produkci potravin a snižování množství pracovních sil v zemědělství, které se na produkci potravin podílejí. Jednou z možností, jak tyto disproporce eliminovat, je zavádění moderních technologií do zemědělské výroby, včetně uplatnění robotů.

Z provozních skladů byly v letech 2015, 2016 a 2017 prováděny odběry skladovaných obilovin (pšenice, ječmen, kukuřice, oves) a vzorky prachu z míst ve skladech, kde hrozí kontaminace nově naskladňovaných zrnin. Ve vzorcích byl hodnocen obsah mykotoxinů a byla určována přítomnost druhů hub, schopných mykotoxiny produkovat. Pozornost byla soustředěna zejména na ty mykotoxiny, jejichž obsah je v obilovinách limitován současně platnou legislativou (ochratoxin A, aflatoxiny, deoxynivalenol) a na jejich producenty.

Na stanovišti v letech 2015 a 2016 v Zubří byly založeny polní pokusy s jílkem vytrvalým v následujících variantách technologie zpracování půdy (1- klasická příprava (kontrola), 2 - redukovaná příprava (diskování, příprava půdy + setí) a 3 - bezorebné setí. V obou letech 2015 a 2016 byl pokus ovlivněn meteorologickými podmínkami zejména na podzim v období po zasetí pokusu, vzejití a zapojení porostu jílku vytrvalého. Výsledky potvrzují jako optimální variantu pro zakládání jílku vytrvalého na semeno technologii přípravy půdy orbou. U této varianty byl dosažen nejvyšší výnos semene a slámy v obou sklizňových letech 2016 a 2017. Na základě výzkumu využití trav pro energetické účely lze doporučit z ekonomického hlediska sklizeň a tržní využití semene i u jílku vytrvalého s kombinovaným využitím vymlácené slámy pro energetické účely. V současnosti probíhá výroba pelet specializovanými firmami z vymlácené slámy z trav pěstovaných na semeno a lučního seno od zemědělců určených pro spalování v kotlích.

Rekonstruovaný stájový objekt - odchovna mladého dobytka - byl vybudován téměř před 40 lety. Jeho základní konstrukční prvky (většinou dřevěné) byly díky agresivnímu stájovému prostředí za hranicí životnosti. Stavebně konstrukční řešení značně omezovalo využívání současné manipulační techniky, neumožňovalo zvýšit produktivitu práce zootechniků a v neposlední řadě ani využívat poznatky a zkušenosti mj. z oblasti systémů větrání a osvětlení.

První městskou kompostárnu v kraji vybudovalo v roce 2004 město Pardubice v místní městské části Dražkovice. Výstavba kompostárny tehdy stála 16,5 milionu korun a město na ni získalo šestimilionovou dotaci. Kapacita byla 20 000 tun odpadů za rok, surovinou se staly vedle zelených odpadů také uliční smetky, zelenina a ovoce ze supermarketů nebo čistírenské kaly.

V rubrice o distribuci se obvykle zabýváme elektřinou, případně plynem. Energie se však distribuuje i prostřednictvím biomasy a nemusí jít jen o palivo. Například při výrobě bioplynu vzniká digestát, který lze jako organické hnojivo aplikovat přímo formou tekutého fugátu či tuhého separátu nebo nepřímo jako součást kompostu. Část bioenergie se tak vrací zpět do půdy a je důležité vědět, za jakou cenu.

Zavádění obnovitelných energetických zdrojů, mezi něž patří anaerobní fermentace vlhkých organických materiálů s jímáním bioplynu, přispívá k omezení plynných emisí z organických odpadů všeho druhu a jejich využití k energetickým účelům a dalším účelům. Efektivní provoz bioplynové stanice znamená souběžnou produkci elektrické energie, tepla a biometanu jako náhrady zemního plynu. Fermentovaný substrát se využije jako organické hnojivo.

Cílem měření bylo zjistit vliv rozdílných kapalných paliv vhodných pro dvoupalivové (duální) vznětové mototry, u nichž ve vhodných režimech dochází ke spalování připravené (přibližně homogenní) směsi zemního plynu a vzduchu iniciovaného vznícením kapalného paliva. Takto provozovaný motor je pro účely tohoto článku nadále nazýván zjednodušeně jako duální. Posuzován byl vliv na základní energetické parametry (Pi a ISHC) a tvorbu emisí včetně emisí částic. Dále byly porovnávány vlastnosti vstřikovače z hlediska jeho zanášení.

Workshop proběhl v Kompostárně Želivec, rodinné firmě otec & synové - Oldřich, Michal a Lukáš Žilíkovi. Kompostárna Želivec patří do kategorie velkých kompostáren. Zpracovává bioodpad ve spádové oblasti o průměru zhruba 30 km (Želivec, Hlubočinka, Sulice, Ládví, Kamenice, Velké Popovice, Nová Hospoda a další) v celkovém množství cca 15 000 t. Za rok vyrobí 4 000 - 6 000 t registrovaného kompostu.

V současné době má řada kompostáren v ČR problémy v oblasti kompostu. Jednoznačně hlavními odběrateli vyrobených kompostů by měli být zemědělci. Ti se však do nákupu kompostů příliš nepouštějí, ačkoliv kompost představuje zdroj živin pro rostlinu, zlepšuje úrodnost půdy a chrání půdu před erozí, což je zvlášť významné v erozně ohrožených oblastech.

Klíčovým problémem současného kompostárenství v ČR je na rozdíl od vyspělých kompostářských zemí, jako je například Rakousko, nedostatečně zajištěný odbyt vyrobeného kompostu. Zlepšení odbytu je možné realizovat několika způsoby.

Technické řešení se týká ramene zemědělského postřikovače, které sestává z natáčecích sekcí vnitřních a alespoň jedné vnější sekce.

Společnost SUEZ Využití zdrojů a.s. (dříve SITA CZ) je součástí nadnárodní skupiny SUEZ, která na pěti kontinentech zaměstnává 90 000 lidí. Je globálním poskytovatelem služeb odpadového hospodářství a vodohospodářství, zaměřuje se na udržitelnost řízení zdrojů a oběhové hospodářství. Obrat skupiny činil v roce 2016 15,3 mld eur. Na český trh vstoupila skupina SUEZ v roce 2001 a od počátku působení se orientovala na vyspělé technologie v odpadovém hospodářství.

Článek hodnotí dvě technologie na úsporu vody. V roce 2016 byly testovány technologie kapkové závlahy a důlkování na pozemcích s písčitohlinitou půdou při pěstování brambor (průměrný roční úhrn srážek 690 mm, průměrná roční teplota 7°C). Byly zjištěny významné úspory vody. Účinek kapkové závlahy a její intenzita se projevily na výnosu brambor. Na závlaze s minimální intenzitou, spouštěné při 15% vlhkosti půdy, se projevil vyšší výnos o 15-19% oproti variantě bez závlahy. Potenciální úspora vody u technologie důlkování představovala 57% ( 3761 litrů z 6551 litrů v období 20. 6. - 2. 9. na 120m2) objemu vody, která byla využita při kapkové závlaze s minimální intenzitou. Technologie důlkování zadržela množství vody, odpovídající 17% pozorovaných srážek (42mm z 250mm v období 9. 5. -19. 9.). Snížení eroze představovalo 42kg půdy z plochy 22,5m2. Účinnost důlkování dosahovala více než 85%. Propojení obou technologií kapkové závlahy a důlkování je vhodné pro dosažení co nejvyšší úspory vody a zásobení vodních zdrojů a snížení jejich čerpání.