Konstrukční provedení soudobých kypřičů umožňuje kromě kypření volit intenzitu drobení půdy, stupeň zapravení rostlinných zbytků do půdy, její utužení i urovnání povrchové vrstvy půdy. V technologických postupech pěstování plodin může tento typ kypřičů půdu bez obracení nakypřit do stejné hloubky jako pluhy při orbě, rozptýlit vysoký podíl posklizňových zbytků ve vrchní vrstvě ornice a zároveň ponechat dostatečné zakrytí povrchu půdy rostlinnými zbytky, aby se snížilo ohrožení vodní erozí. Jednou operací lze v zkrácených agrotechnických termínech připravit půdu pro setí následné plodiny. Dláta u hloubkových kypřičů vytvářejí hřebenité dno, které brání vzniku zhutnělé vrstvy v podorničí. Tím se zlepšuje vsakování vody do podzemních vod a umožňuje kořenovému systému kulturních rostlin rozvoj do hloubky.

Protierozní účinnost opakovaného důlkování v technologii pěstování brambor v záhonově odkameněných hrůbcích byla v průměru 3 let kolem 83% a rámcově odpovídá účinnosti hrázkování v tradiční technologii s pěstováním v hrůbcích s roztečí 75 cm. V kolejové brázdě byla v průměru eroze 1,4násobně vyšší než ve středové nekolejové brázdě, a proto by se účinná protierozní opatření měla týkat zamezení povrchového odtoku především v ní.

Trávy patří k surovinám pro energetické využití. Na základě porovnání vybraných travních druhů pro využití spalováním patří k nejvhodnějším psineček veliký - Rožnovský (Agrostis gigantea Roth.), kostřava rákosovitá - Kora (Festuca arundinacea Schreb.) a ovsík vyvýšený - Rožnovský (Arrhenatherum elatius L.). Z pohledu mechanické odolnosti pelet vykazovaly nejlepší hodnoty ze zkoušených trav kostřava rákosovitá Kora a hybridy jílkovitého typu Perun a Bečva. Mezi pelety s největší odolností proti otěru, patřily pelety vyrobené z travních hybridů jílkovitého charakteru Lofa (Lolium multiflorum Lam. x Festuca arundinacea Schreb.), Bečva (Lolium multiflorum Lam. x Festuca arundinacea Schreb.) a kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.). Průměrná hodnota PDI (mechanická odolnost) peletovaných druhů travin byla 93,8 %. Praktickým využitím sena pro energetické účely se v současnosti zabývá firma Biopelety s.r.o. ve Frenštátě pod Radhoštěm, která vyrábí agropelety z lučního sena a z vymlácené travičkové slámy z trav pěstovaných na semeno.

Podstata prezentace Ministerstva zemědělství a jeho podřízených organizací na akci Zažít město jinak spočívala zejména ve skutečnosti, že odborníci mohli účastníkům předat poznatky ze zemědělské problematiky a zodpovědět otázky, související se životním prostředí. Svými odpověďmi přesvědčili řadu lidí o tom, že zemědělství se netýká pouze lidí na venkově, ale také v centrech měst.

V roce 2014 byla do provozu uvedena Kompostárna Zlín - Suchý důj. Investoren stavby bylo statutární město Zlín s celkovými náklady 8,905 mil. Kč bez DPH. Největšími investičními položkami bylo vybudování zpevněné plochy a pořízení mechanismů pro zpracování bioodpadů.

Hlavním znakem vývoje zemědělské výroby ve středoevropském regionu je zvyšování výkonnosti, efektivity a kvality. Takového vývoje může být dosaženo vlivem vyšší výkonnosti vyšlechtěných odrůd, zefektivnění práce, zdokonalením agrotechnických postupů a v neposlední řadě dynamickým vývojem zemědělské techniky a technologií. Ukázkovým příkladem je vývoj sklízecích mlátiček a zvyšování jejich výkonnosti a efektivity. Vývoj zemědělské výroby ale vyžaduje zefektivnění sklizně stále většího počtu plodin, a tak jsou s využitím sklízecích mlátiček sklízeny i plodiny, které byly v minulosti sklízeny zcela odlišnými technologickými postupy. Klasickým příkladem je len. Sklizeň lnu pomocí sklízecích mlátiček se tak stává efektivnější, ale vyžaduje správné seřízení stroje a zkušenost obsluhy.

Příspěvek je zaměřen na vyhodnocení doby trvání efektu prokypření zhutnělé vrstvy v půdním profilu na stanovišti s písčitohlinitou půdou. Zvýšení celkové pórovitosti půdy a snížení penetrometrického odporu půdy kypřením v letním období se projevilo v příštím roce. Po dvaceti měsících od kypření byl zjištěn postupný návrat půdy do nepříznivého stavu, kdy půda vykazovala snížené hodnoty celkové pórovitosti charakteristické pro zhutnělou půdu. Ukázalo se, že samotný kypřicí zásah na písčitohlinité půdě nezaručil déletrvající zlepšení fyzikálního stavu půdy. Výsledky polního pokusu jsou argumentem pro kombinaci jednorázového hlubšího kypření na deficitních půdách s dalšími opatřeními, především s prevencí nežádoucího zhutňování půdy a s hnojením organickými hnojivy.

Organické látky v půdě slouží k výživě půdních živočichů, zvyšují biologickou aktivitu půdy a jsou výchozím základem pro tvorbu humusu. Zlepšují vododržnost lehkých půd, odvodňují těžké půdy a optimalizují hospodaření se vzduchem. Vodní eroze je na půdách dobře zásobovaných organickou hmotou nižší a akumulační schopnost vody v půdě se zvyšuje. Půda dostatečně zásobená organickou hmotou je pružnější a lépe odolává zhutnění od pojezdu strojů. Navrácení organických látek zpět do zemědělské půdy uzavírá přirozený koloběh při produkci potravin a krmiv.

Článek se zabývá ověřením vlivu dvou směsí paliv s velkým podílem biosložky a dvou biopaliv (100% složení biosložky HVO a FAME) na výkonové parametry motoru a spotřebu paliva u traktoru Zetor 9540 v porovnání s čistou motorovou naftou. Na spalovacím dieselovém motoru Zetoru 9540 se měřily výkonové charakteristiky za účelem posouzení vlastností směsí kapalných biopaliv při jejich praktickém využití. U naměřených hodnot bylo sledováno, zda splňují současnou a připravovanou evropskou legislativu, tak aby do roku 2020 mohly být splněny všechny přijaté závazky. U všech zkoušených směsí paliv se prováděl detailní rozbor jejich chemických a fyzikálních vlastností.

Příspěvek se zabývá bilancí sena z travalých travních porostů (TTP) pro energetické využití. K ekonomickému vyhodnocení nákladů na produkci energetického sena byl použit expertní systém VÚZT na hodnocení technologie a ekonomiky plodin. Na příkladu jsou uvedeny tři varinty pěstování a sklizně sena z TTP. Náklady na produkci 1t sena bez dotací se pohybují do 2500 Kč za tunu. S využitím dotací se částka sníží na 1000 až 500 Kč, což vytváří dobré ekonomické podmínky pro energetické využití sena.

Městys Jince nečekal až na zákonem stanovenou povinnost třídit bioodpad a už v roce 2010 podal na Státní fond životního prostředí ČR žádost o poskytnutí podpory z operačního programu Životní prostředí na výstavbu sběrného dvora a kompostárny včetně potřebné technologie. V roce 2012 vybudoval vlastní sběrný dvůr s kompostárnou.

Na pozemku s hlinitou půdou byla měřena pomocí válcových infiltrometrů rychlost vsakování vody do půdy. Pokusné dílce s variantami zpracování půdy mělkým kypřením talířovým kypřičem do hloubky 0,14 m, hloubkovým kypřičem a orbou do hloubky 0,25 m se připravily počátkem srpna po sklizni hrachu. Na konci října, po zasetí ozimé pšenice, se uskutečnilo ve třech hloubkách - na povrchu, v hloubce 0,2 m a 0,3 m - měření nasycené hydraulické vodivosti. Rychlost infiltrace byla na variantách zpracovaných kypřiči třikrát až pětkrát vyšší než na variantě zorané pluhem.

Při výběru způsobu svozu a zpracování BRKO nehleděli v Nové Bystřici podle starosty tolik na různá nařízení, ale především sami hledali cesty, jak stále víc třídit odpad a přesvědčit občany o správnosti tohoto kroku, například v souvislosti s udržením ceny za svoz komunálního odpadu, což je pádný argument.

Produkční plocha přadného lnu postupně klesá. Pokles je částečně nahrazen osevními plochami lnu olejného. Lněné semínko lze na trhu uplatnit zpravidla dobře, ale pro stonek ekonomicky efektivní uplatnění je v našich podmínkách problematické. Zpravidla končí zapravením do půdy. Efektivní uplatnění lněného stonku jako suroviny pro výrobu biopaliv nebo jiné technické uplatnění ale může být cestou jak vylepšit ekonomickou bilanci pěstování lnu.

V hale bioenergetické laboratoře - experimentální kotelny byly představeny vzorky rostlinných materiálů v surové a zpracované formě (pelety, brikety, štěpka), které jsou testovány v rámci výzkumu. Účastníci byli seznámeni se zařízením, které je využíváno pro přípravu rostlinných biopaliv a měření jejich kvalitativních parametrů. Součástí expozice byla též spalovací zařízení, která jsou vhodná pro pelety a brikety ze stébelnatých rostlin. V praxi byl předveden překopávač kompostu při překopávání pásové hromady, zařízení pro monitorování kompostovacího procesu a hodnocení hotového kompostu. Představeny byly různé typy kompostérů, včetně rotačního, který byl předveden v provozu. Účastníci se seznámili s násadou žížal pro vermikompostování a s jejich praktickým využitím. Ke shlédnutí byly hromady kompostů, založené z různých druhů biodegradabilních obalů a byla ukázána pokusná políčka, na kterých je ověřován vliv kompostu na fyzikální vlastnosti půdy. Účastníci se seznámili s rychlerostoucími dřevinami, jejich vlastnostmi a byla provedena ukázka štěpkování.

Proč i přes definovaný pozitivní vliv kompostu na půdu není v současné době jeho využití na takové úrovni, jaké by si zasluhovalo. Kde hledat příčiny? Kapacita větších kompostáren se v ČR využívá zhruba jen na 30 až 50 procent. Důvodů je zřejmě více.

Kompostárna Radim, která je součástí Centra odpadového hospodářství Radim, byla vybudována a uvedena do provozu v roce 2011, její kapacita je 10 000 tun přijímaného biologicky rozložitelného odpadu za rok a jejím majitelem a provozovatelem je obec Radim u Kolína.

Současným ústředním problémem zemědělství je zhoršující se stav půdy a nebezpečí poklesu půdní úrodnosti. Hlavními rizikovými faktory jsou eroze půdy, utužení půdy, narušení půdní struktury a změny vláhového režimu půdy, snižující se retence vody v krajině a změny klimatu v Evropě. Do půdy se nevrací zpět dostatek organické hmoty ze statkových hnojiv a posklizňových zbytků.

Proč i přes definovaný pozitivní vliv kompostu na půdu není v současné době jeho využití na takové úrovni, jaké by si zasluhovalo. Kde hledat příčiny? Kapacita větších kompostáren se v ČR využívá zhruba jen na 30 až 50 procent. Důvodů je zřejmě více.

Kompostárna byla vybudována v místě bývalého koupaliště ve Velkém Poříčí. Její kapacitu naplňují přilehlá města, obce a firmy z okolí. Zájem o ukládání bioodpadu je i z polské strany, a proto v současné době provozovatel kompostárny řeší legislativní podmínky převozu bioodpadu přes hranice a případné navýšení kapacity provozu

Článek se zabývá ověřením tří směsí s různým podílem biosložky u modelového jednoválcového motoru bez přídavných zařízení pro úpravu spalin. Na tomto spalovacím dieslovém motoru se měřily výkonové charakteristiky a jednotlivé složky emisí za účelem posouzení těchto směsí kapalných biopaliv v praktickém použití a to tak, aby splňovaly současnou a připravovanou evropskou legislativu do roku 2020. U všech zkoušených směsí paliva se prováděl detailní chemický rozbor a prověřovaly se vlastnosti.

Článek se zabývá problematikou aplikace organických hnojiv, prioritně kompostu, pomocí rozmetadel. Hlavní sledovanou operací je doprava, která tvoří z hlediska spotřeby energie a práce dominantní podíl. Při sledovaných dopravních vzdálenostech (3 až 5 km) byly na dopravu spotřebovány asi 3/4 času (tedy práce) a více než 2/3 z celkové spotřeby motorové nafty. Uvážíme-li, že střední dopravní vzdálenost v zemědělských podnicích se nejčastěji pohybuje okolo 5 km, lze podíl na spotřebě práce i PHM ve prospěch dopravy ještě navýšit.

Na okraji Nitry je vybudována nová moderní kompostárna, která je určena pro zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) svezeného z města Nitry a blízkého okolí. Kapacita kompostárny umožňuje zpracovávat 16 000 tun bioodpadu ročně. Z tohoto množství je vyrobeno zhruba 9 000 tun kompostu ročně. Kompost je využívaný pro potřeby města Nitry a část vyrobeného produktu je určena zdarma pro občany. Zastupitelé města schválili jako provozovatele kompostárny Nitranské komunální služby, s. r. o. (NKS)

Zhoršující se stav půdy a pokles půdní úrodnosti jsou v zemědělství aktuálním problémem. Eroze půdy, technogenní zhutňování půdy, narušení půdní struktury mají za následek změny vláhového režimu a nízkou retenci vody v krajině (povodně, extrémní sucha). Problém s půdou prohlubuje především pokles stavů hospodářských zvířat zvláště skotu a následně pokles ploch pícnin pěstovaných na orné půdě. Ekonomický tlak na zemědělce způsobuje zúžení osevních sledů. Do půdy se nevrací zpět dostatek organické hmoty ze statkových hnojiv a posklizňových zbytků. Utužení půdy těžkou technikou, použití vyšších dávek pesticidů zhoršují podmínky pro půdní edafon, snižuje se fytopatogenní potenciál půdy. Souběžně se projevují klimatické změny většími výkyvy počasí s častějšími přísušky nebo naopak přívalovými dešti. Negativní důsledky intenzivního hospodaření se prohlubují a společnost následně věnuje obrovské úsilí a prostředky na odstraňování škodlivých následků. Je potřeba preferovat princip předcházení vznikajícím problémům, jak snižováním plochy zhutnělé půdy na pozemcích, tak i využíváním technologií pěstování plodin se sníženým rizikem vodní eroze.

BPS Žlutice s výkonem 750kW elektřiny a 690kW tepla byla zkolaudována v roce 2009 a zpracovává travní senáž, luskoobilnou a kukuřičnou siláž, hovězí mrvu a vepřovou kejdu. Kompostárna Žlutice s kapacitou 15 000t BRO byla zkolaudována v roce 2013. V počítačově řízeném provozu s technologií Kompost systems Rakousko se zpracovává tráva, separát, sláma a popel z biomasy.

Kompostárna Křimice se nachází na území CHKO Broumovsko a jejím cílem je zpracovávat bioopady vzniklé právě v chráněné krajinné oblasti a vracet je v podobě kompostu nejen na zemědělskou půdu. Kompostárnu provozuje společnost EKO Broumovsko s. r. o. , která přebudovala areál se starým velkokapacitním kravínem na kompostárnu s kapacitou 1450 t/rok.

Ošetřování potravinářských zrnin ihned po sklizni je podstatnou součástí celého výrobního procesu potravin. Vedle běžné výroby mouky jsou surovinou pro široký sortiment cereálních výrobků, například pšenice a kukuřice se ve stále větší míře užívají na výrobu škrobu a celé řady jeho derivátů a výrobků z nich. Zemědělské podniky musí proto usilovat o co nejvyšší kvalitu své produkce a její udržení až do doby prodeje za co nejvyšší cenu.

V příspěvku je uvedena bilance zemědělské odpadní i záměrně pěstované biomasy. Hodnotí možností jejího využití s ohledem na požadavky vracení organické hmoty do půdy. Detailněji bilancuje slámy a sena z trvalých travních porostů při splnění podmínek DZES. Analyzuje aktuální stav a prognózu vývoje produkce pěstovaných energetických plodin. Konstatuje, že při splnění všech stávajících podmínek DZES zbývá stále významné množství slámy pro energetické využití v průměru ročně okolo 1,5 t na 1 ha zemědělské půdy.

V laboratorních podmínkách VÚZT byly ověřeny možnosti použití dvou ručně nesených detekčních přístrojů pro vyhledávání zvěře jako nástrojů předcházení vzniku škod na srnčí zvěři zemědělskou technikou především při sklizni pícnin. Jde o přístroje s 10 pasivními čidly pro detekci infračerveného záření (PIR) umístěnými v horizontální rovině na neseném rámu. Jedno zařízení bylo vyvinuto v rámci předchozího projektu WILDRETTER řešeného v Německu, druhé bylo vyvinuto v rámci řešení projektu NAZV ve VÚZT. Obě zařízení umožňují korekci citlivosti detekce. Z naměřených výsledků vyplývá vysoká míra spolehlivosti měření obou přístrojů v laboratorních podmínkách dosažená nastavením vhodné citlivosti přístrojů. Tyto výsledky lze dále uplatnit jako výchozí hodnoty pro korekci citlivosti těchto detekčních přístrojů v reálných podmínkách.

Cílem této práce bylo ověřit vhodnost respirometru RAMKO 2 pro měření biologické stability v průběhu kompostování v podmínkách VUZT v.v.i. Praha. Za tímto účelem byly založeny tři zakládky, na nichž se měřila teplota, obsah kyslíku a dynamický respirační index DRI všech hotových kompostů. Z výsledků se posoudila vhodnost pro tohoto přístroje ověřování biologické stability kompostu.

Vzhledem k tomu, že se obec Struhařov nachází v rekreační oblasti nedaleko Prahy, musela řešit nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (BRKO) nejen ze svých obecních ploch a od svých občanů, ale i bioodpad z okolních 240 chat. Pro zpracovávání sebraného BRKO byla vybrána technologie kompostování, která byla pro danou lokalitu označena jako nejvhodnější.