Zemědělství se vyznačuje rozdílnými nároky na dopravu a manipulaci, při které jsou využívány především kolové traktory. Traktorové pneumatiky, které vyvíjejí výrobci, je třeba ověřit v zemědělském provozu, při různých rychlostech, tlaku a zatížení. Ověřována byla trvanlivost traktorových pneumatik v zemědělském provozu při používání cca 1000 moto hodin.

Pro řešení byly zpracovány požadavky na technické vybavení laboratoře pro měření mechanických vlastností topných pelet. Na třech pracovištích firmy Ivory Pellets byla měřena mechanická odolnost pelet a sypná hmotnost.

Elektrická požární signalizace je velice důležitou součástí bezpečnostních systémů. Tento článek je tedy zaměřen na přesnost umístění detektorů elektrické požární signalizace různých typů a měření dopadu krbových kamen na vznik falešných poplachů termo-diferenciálními detektory. Měření ukázala, že při použití paliva s velmi rychlým spalováním a vysokou výhřevností je možný výskyt falešných poplachů.

Předložená zpráva Přehled funkčních kompostáren v ČR, jejichž vyrobený produkt -kompost - je možné aplikovat na zemědělskou půdu - aktualizace a doplnění přehledu 2014 bezprostředně navazuje na přehled zpracovaný v roce 2014 Přehled funkčních kompostáren v ČR, jejichž vyrobený produkt - kompost - je možné aplikovat na zemědělskou půdu - dále označovaný jako Přehled 2014. Po aktualizaci a doplnění údajů, uvedených v Přehledu 2014, došlo k upřesnění reálného odhadu skutečného počtu kompostovacích zařízení - kompostáren, resp. na skutečnou současnou produkci kompostu v České republice. Získané výsledky by měly výstižněji dokumentovat vedle skutečně vyrobeného množství kompostu i množství kompostu, které je aplikováno na zemědělskou půdu a případně být zdrojem informací, jak tuto otázku zlepšit.

Je zde diskutován, revidován, znovu definován, opětovně popsán a identifikován podrod Neosciaphobus Apfelbeck , 1922 rodu Sciaphobus, K. Daniel, 1904 (Coleoptera: Curculionidae

Příspěvek shrnuje energetické využití travních porostů pro produkci bioplynu. Popisuje laboratorní pokusy anaerobní digesce s fytomasou, vliv počtu sečí a dávek hnojení na produkci a kvalitu fytomasy, ekonomické hodnocení.

Kompostér obsahuje dno, stěny spojené se dnem a neprůdušné víko. K hraně dna je otočně připojena sklopná stěna, která je opatřena prosévacími otvory. Sklopná stěna je dále opatřena aretačním ústrojím, uzpůsobeným pro její zafixování ve svislé poloze. Mezi horní částí sklopné stěny a víkem je vytvořeno otočné spojení. V průběhu kompostování je kompostér uzavřen, tzn. sklopná stěna je vztyčena a víko přiklopeno. Při prosévání se sklopná stěna a víko ustaví do vodorovné polohy. Při překopávání je možno zvolit shodnou konfiguraci, ale prosévací otvory ve sklopné stěně se překryjí buď plnostěnnou deskou, nebo přiklopeným víkem.

Reaktor pro velmi rychlý termický rozklad biomasy za nepřístupu kyslíku, tvořený dávkovačem biomasy, umístěným nad topné těleso, které je uložené v zplyňovací komoře, která ústí ve svojí spodní části do sběrného koše uhlíkové složky. Topné těleso je vytvořeno tepelnou grafitovou plochou s přívodem elektrického proudu, na jejímž rubu je uložena grafitová fólie, pod kterou je uložena grafitová izolace, jejíž rub je upevněn ke stěně reaktoru. Zplyňovací komora je opatřena odvodem plynu.

Technické řešení se týká zařízení na ošetřování srsti a ochlazování chovaných zvířat, které obsahuje alespoň jeden motoricky poháněný kartáč, otočně uložený v dosahu zvířete na výložníku usazeném na staticky pevné konstrukci. Zařízení nalezne uplatnění především v chovech hospodářských zvířat a také při volném ustájení.

Technické řešení se týká zařízení pro úpravu dešťové vody a odběr jejich vzorků, které obsahuje sériovou kombinaci hrubého filtru, jemného filtru a sterilizátoru, přičemž je tato kombinace vložena mezi vstupní nádrž surové dešťové vody a odběrní zařízení upravené dešťové vody. Zařízení lze využít v zemědělských i průmyslových oborech, kde se používá pročištěná dešťová voda, jejíž kvalitu je třeba kontrolovat.

Rychle rostoucí dřeviny jsou stále významnější komoditou v oblasti rostlinné biomasy produkované pro energetické využití. Společně s nárůstem produkované hmoty se rozvíjí i související činnosti zaměřené na zakládání porostů, agrotechniku pěstování a následné zpracování. Velmi důležité místo v tomto mixu činností zaujímá sklizeň. Na její efektivitě často závisí úspěšnost celého projektu. Efektivní řešení sklizně je proto významnou konkurenční výhodou.

Zvyšování podílu využívání biopaliv na výrobě energie v České republice v poslední době narůstá nebývalým tempem. Největší zásluhu na této skutečnosti má dotační politika, díky které se stále větší množství rostlinné biomasy využívá pro přímé spalování a zejména došlo k prudkému nárůstu počtu bioplynových stanic. Negativním důsledkem této skutečnosti je snížení účinnosti spalování vlivem využívání méně kvalitních surovin a v případě bioplynových stanic omezenou schopností využít energii získanou ve formě tepla. Uplatnění technologií zajišťujících snížení uvedených negativ má na trhu velký potenciál. Pro jejich vývoj je však nutné znát vlastnosti produktů při procesu sušení.

Předmětem výzkumu bylo určit vliv variantně řešeného střešního pláště u stájí v chovu hospodářských zvířat na oteplování vnitřního prostředí stáje v letním období. Byla zjištěna vysoká korelace mezi intenzitou sluneční záření a prostupem tepla do stájového prostředí. Výsledky měření účinnosti prostupu tepla ukazují velký rozdíl v prostupu tepla v závislosti na použitém materiálu střešní krytiny.

Článek v úvodní části shrnuje technologie, kterými vstupuje člověk do současné krajiny Jedním ze segmentů, které výrazně snižují reprodukční koeficient srnčí a zaječí zvěře, je zemědělská mechanizace. V článku jsou uvedeny výsledky ankety redakce časopisu Myslivost a první výsledky z testování účinnosti stacionárních zařízení, která vypuzují zvěř z ohrožených ploch, a též i perspektivy takových zařízení. Zmíněny jsou i technologie fungující na nových technických principech, jako je například vyhledávání zvěře drony apod.

V předložené metodické příručce jsou zahrnuty nově získané poznatky a jsou popsány aspekty a postupy, které mohou ovlivnit výslednou kvalitu.

Metodika poskytuje chovatelům především dojeného skotu a dalším zájemcům ze zemědělské praxe informace o způsobu objektivního stanovení mikrobiologické kontaminace prostředí stájových objektů pro chov dojnic. Sledování mikrobiologické kontaminace prostředí stájí má pro chovatele velký význam. V případě zjištění zvýšené kontaminace prostředí stájového objektu je třeba přistoupit k opatřením, která budou koncentraci mikroorganismů minimalizovat. Tím je možno předcházet riziku vzniku onemocnění chovaných zvířat a zároveň vytvářet vhodné pracovní prostředí pro obsluhující personál. Využitím postupů uvedených v metodice je možné také získat informace o vlivu vybraných technologických postupů používaných ve stáji na úroveň mikrobiologické kontaminace prostředí stáje. To umožní navrhnout vhodná opatření pro minimalizaci tohoto vlivu a kontrolu účinnosti přijatých opatření.

Voda se stává v souvislosti s globálním oteplování a dalšími meteorologickými jevy jako je sucho významnou strategickou surovinou. V metodice jsou popsány a vyhodnoceny možno,sti využití srážkové vody ve vybraných chovech hospodářských zvířat. Z analýzy projektových podkkladů staveb stájí vyplývá, že ve stájích pro dojnice vychází na jednu ustájenou dojnici půdorysná plocha střechy o velikosti 9,42m2 . Při ročním srážkovém úhrnu 600mm tak může být u stáje pro 200 dojnic zachyceno 1 130 m3 srážkové vody, což je 15% průměrné potřeby vody v této stáji. V celostátním měřítku tak jenom u dojnic lze ušetřit přes 2 mil. m3 pitné vody. V chovech hospodářských zvířat je celá řada technologických postupů, které vyžadují použití vody a kde by bylo možné použít srážkovou vodu přímo nebo po nenáročných úpravách, aby nedošlo k výraznému růstu nákladů na farmě a ovlivnění rentability produkce. V metodice jsou uvedeny vybrané a ověřené postupy pro využití srážkové vody jako je omývání podlah, ochlazování stájí, napájení zvířat.

Trávy tvoří významnou součást obnovitelných zdrojů energie. Trávy pro energetické účely byly zkoumány se zaměřením na spalování a současně využití pro bioplyn. Z travních druhů pro energetické účely se jeví nejvhodnější v podmínkách České republiky psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený a chrastice rákosovitá. V zemědělské praxi po sklizni trav pěstovaných na semeno se využívá travní sláma po vymlácení a sklizni osiva pro výrobu energie. Sláma se balikuje a využívá pro spalování ve velkých kotlích určených pro spalování obilní slámy nebo zemědělci prodávají tuto slámu do peletáren za účelem výroby peletek. V bioplynových stanicích se využívá senážovaná travní hmota jako součást základního materiálu (vsazky) pro výrobu bioplynu. Byly dosahovány průměrné výnosy bioplynu 270-290 m3 .t-1 org. sušiny u senážované květnaté louky a 320-350 m3 .t-1 org sušiny u silážované kukuřice. Oblast výroby bioplynu je novým směrem pro využití vysokého potenciálu travní hmoty v naší republice. Výzkum trav pro energetiku a jeho výsledky jsou v současnosti využívány v zemědělské praxi.

Příspěvek uvádí bilanci slámy obilovin a sena pro energetické využití. Vyhodnocuje náklady jednotlivých druhů biomasy a ekonomické podmínky pro jejich energetické využití. Množství produkce slámy i sena a náklady na jejich produkci vytváří podmínky pro jejich energetické využití. Popisuje expertní systém hodnocení technologie a ekonomiky energetického využití zemědělské biomasy.

Trvalé travní porosty jsou významným krajinotvorným prvkem. Nutnost jejich obhospodařování může přinášet i ekonomické přínosy pro zemědělce. Příspěvek se zabývá vlivem hnojení dusíkem a způsobem obhospodařování na produkci výživových látek a sušiny. Již malé dávky hnojení - od 40kg/ha mají příznivý vliv na produkci. U obou sečných variant se projevil vliv délky vegetačního období mezi jednotlivými sečemi na obsah dusíkatých látek a vlákniny ve fytomase. Pro volbu optimální doby sklizně trvalých travních porostů je určující k jakému účelu bude fytomasa využita. Rozhodující je hlavně termín první seče. Vliv termínu dalších sečí je minimální.

Pracovní postupy technologických systémů sklizně pícnin se vyznačují množstvím operací, které jsou zabezpečeny rozsáhlým souborem strojů a zařízení. Článek se zabývá shrnutím údajů o plošné výnnosti a spotřebě paliva strojů při sečení, obracení, shrnování a sklizni pícnin.

Článek se zabývá měřením rozkmitu ramen návěsného postřikovače s velkým pracovním záběrem při různých pracovních stavech, které mohou v provozu vzniknout a mohou vést k nerovnoměrnému dávkování aplikačních dávek na porost. Rozkmit ramen byl měření pomocí 3osých akcelerometrů umístěných na konci ramene a na nápravě postřikovače. Dále byly měřeny sily v jednotlivých uzlech ramen pomocí tenzometrických snímačů a fóliových tenzometrů

V roce 2012 na podzim byl založen polní poloprovozní pokus s cílem sledovat vliv aplikace kompostu na míru povrchového odtok vody při intenzivních dešťových srážkách. Dešťové události, při kterých v prvním pololetí 2013 byl zaznamenán povrchový odtok, se sledovaly pomocí minisběračů o ploše 0,20 m2. Voda zachycená do nádoby pod minisběračem byla po každé události statisticky vyhodnocena a konfrontována s dešťovým úhrnem, intenzitou deště a půdní vlhkostí zaznamenanými meteostanicí. V podmínkách, kdy půdní vlhkost byla blízko hladiny plné vodní kapacity půdy, byl odtok na variantách s kompostem o 12 % a 23 % vyšší než na kontrole, při nižší vlhkosti půdy tomu bylo naopak. Při následující simulaci deště s intenzitou kropení 87 mm/h byl však smyv zeminy na kontrole bez kompostu v průměru o 53 % vyšší než na variantách s kompostem.

Bioplynové stanice jsou v ČR jedním z nejrozšířenějších obnovitelných zdrojů energie. Počet BPS dosahuje přibližně 700 kusů a instalovaný elektrický výkon přes 300 MWe . Většina bioplynových stanic je provozována bez vážnějších problémů, ale je potřeba si uvědomit, že jde o složité technické zařízení, které je citlivé na mnoho vnitřních i vnějších vlivů. Některé závady a poruchy mohou vyústit v nehody až katastrofy. Na praktickém příkladu je možné demonstrovat, že porucha dodávky odsiřovacího kyslíku do fermentoru způsobila havárii kogeneračních jednotek bioplynové stanice.

V příspěvku jsou popsány výsledky sledování spotřeby zejména elektrické energie a paliv při skladování brambor. Pozornost byla věnována především zjišťování a měření energeticky náročných míst a technologických uzlů ve stávajících provozních strojových technologických linkách naskladňování, vyskladnění, tržní úpravy a spotřeby elektrické energie na udržování správného skladovacího klimatu a spotřeby paliv na provoz skladů ve stávajících skladech brambor zemědělských podniků. Na základě měření byly stanoveny požadavky a jsou navržena doporučení umožňující snížení spotřeby energie na skladování u zemědělských prvovýrobců.

Je uveden komplexní pohled od botanické charakteristiky ozdobnice, rajonizace, nároků na stanoviště, zakládání porostu, agrotechniky včetně hnojení, ochrany rostlin až po sklizeň, posklizňové ošetření a likvidaci porostu. Jsou hodnoceny výnosy fytomasy, emisní a energetické vlastnosti paliva v závislosti na hnojení N a dalších faktorech včetně různých termínů sklizně a stanoveny modelové ekonomické bilance pěstování. Jsou popisovány výhody a nevýhody pěstování ozdobnice a vliv této plodiny na životní prostředí.

Cílem práce bylo laboratorní a provozní ověření produkce bioplynu s využitím bramborových hlíz. Nádobové pokusy byly provedeny s bramborovými hlízami v různém stupni nadrcení a bramborovou natí. Provozní ověření na bioplynové stanici bylo prováděno s nedrcenými a drcenými hlízami. Zkoušky prokázaly, že brambory jsou vhodným materiálem do bioplynových stanic. Zejména nadrcené brambory, umožňují rychlý nárůst produkce bioplynu po havarijních situacích.

Prezentuje se Program dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě v období 2015 - 2020 schválený vládou ČR dne 25. 2. 2008 a 23. 12. 2008 Directorate - Generel for Competition s platností od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2015. Jeho hlavními cíli je postupně snížit emise GHG z pohonných hmot o 6% ve srovnání se základní normou pro fosilní pohonné hmoty do 31. 12. 2020 a zajistit v roce 2020 podíl alespoň 10% konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů, tj. biopalivy a elektrickou enrgií. Soulad mezi těmito cíli, obdobně jako v současnosti naplňovaném víceletém programu, by měly zajistit dodávky nejen nízkoprocentních směsí v motorové naftě a motorových benzinech v souladu s příslušnými technickými normami, ale nadále také dodávky standardizovaných vysokoprocentních směsí biopaliv a čistých biopaliv, která splňují kritéria udržitelnosti potvrzená certifikátem. Potřebná podpora čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy je navržena na jejich přiměřeném zvýhodnění, protože kotované burzovní ceny biopaliv jsou stále vyšší než fodilních paliv.Algoritmus výpočtu výše daňové podpory, vyjadřující takové finanční prostředky, které je nutné vynaložit, aby bylo dané biopalivo nebo směsné palivo konkurenceschopné v porovnání s fosilním ekvivalentem, vychází z požadavku na zamezení překompenzace průměrné roční hodnoty této podpory. V současnosti je Program notifikován Evropskou komisí. Konečná výše daňové podpory čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy bude známa po jeho schválení. Biopaliva, která jsou uváděna povinně na trh v podobě standardizovaných nízkoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy podle zákona o ochraně ovzduší v platném znění a související legislativy, nejsou nijak finančně zvýhodněna.

Specifikují se emisní faktory referenčního fosilního paliva, základní normy pro paliva, jako intenzita emisí skleníkového plynu a vážená intenzita GHG během životního cyklu v g CO2ekv / MJ pro benzin a motorovou naftu z konvenční ropy a stlačený zemní plyn. Stanovuje se podíl biopaliv v energetických a objemových procentech pro splnění povinnosti snížení emisí GHG z pohonných hmot při reálné úspoře emisí GHG u udržitelných biopaliv 62%, 67% a 70%, se kterými se již dnes obchoduje.

Prezentuje se program dalšího uplatnění udržitelných standardizovaných vysokoprocentních směsí a čistých biopaliv v dopravě na období 2015-2020 s ohledem na splnění závazného cíle náhrady alespoň 10% konečné spotřeby energie v dopravě využitím energie z obnovitelných zdrojhů, tj. biopalivy a elektřinou a povinnosti snižování emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě v jejím úplném životním cyklu, jak je specifikují směrnice RED a FQD. Popisuje se průběh novelizace směrnic RED o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a FQD o jakosti benzínu a motorové nafty. Státní energetickou koncepcí formuluje vláda ČR politický, legislativní a administrativní rámec ke spolehlivému, cenově dostupnému a dlouhodobě udržitelnému zásobování energií. Z prováděné analýzy vyplývá, že spotřeba FAME v ČR ve výši 300,1 tis. tun v roce 2014 byla zatím nejvyšší. Z toho více než třetina množství byla importována. Trend vyšší spotřeby proti předchozím letům se udržuje i v první polovině roku 2015. V roce 2014 spotřeba bioethanolu ve výši 119,0 tis tun vykázala také své dosavadní maximum. Podíl dovozu se blíží 30%. Trend spotřeby bioethanolu je v první polovině roku 2015 také stoupající. Spotřeba paliv s vyšším obsahem biosložek zaznamenává, na rozdíl od předchozího delšího trendu nárůstu, v první polovině roku 2015 značný meziroční pokles, u směsné motorové nafty SMN B30 o 18% a u paliva ethanol E85 o 43%. V oblasti paliv pro vozidla se zážehovými motory se počítá s postupným zavedením paliva E10, což umožňuje zvýšení podílu biosložky až na 10% objemových bioethanolu v benzínech. Hydrogenovaný rostlinný olej a živočišný tuk (HVO) je možné použít samostatně jako uhlovodíkové, bezsirné, nearomatické palivo s vysokým cetanovým číslem, výbornými nízkoteplotními vlastnostmi a vysokou oxidační stabilitou. Použití HVO současně umožňuje vyšší využití biosložky v motorové naftě a může výrazně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě. V ČR jsou podporovány vysokoprocentní směsi a čistá biopaliva v podobě úlevy na spotřební dani z minerálních olejů. Podpora je založena na Víceletém programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který byl schválen Evropskou komisí v roce 2008 a jehož platnost končí 30. 6. 2015. Ministerstvo zemědělství proto připravilo nový Víceletý program na období 2015 - 2020, který zachovává systém daňové podpory a umožňuje podporovat stejné druhy biopaliv - FAME B100, SMN B30, ethanol E85, ethanol E95, rostlinný olej a bioplyn. Samozřejmě plnou daňovou podporu budou mít pokročilá biopaliva. Tento nový Víceletý program byl schválen vládou ČR dne 6. 8. 2014 a oznámen Evropskou komisí dne 17. 10. 2014.

První část workshopu proběhla v hale experimentální kotelny, kde byly předneseny jednotlivé příspěvky. Druhá část workshopu s praktickými ukázkami štěpkování, monitorování kompostovacího procesu, násad žížal pro vermikompostování, překopávače kompostu a v neposlední řadě i hotového kompostu, do kterého byly založeny různé druhy biodegradabilních obalů proběhla na experimentální kompostárně VÚZT, v.v.i.

Společnost OZO Ostrava s.r.o. vznikla z bývalé rozpočtové organizace TAZSMO Ostrava a její historie sahá až do roku 1949. Technické a zahradní služby města Ostravy zajišťovaly svoz a skládkování odpadu z města a okolních obcí a prováděly pro město Ostrava všechny zahradní a sadové úpravy. Po roce 1999 byla rozpočtová organizace pro nakládání s domovním oodpadem transformována na organizaci příspěvkou a posléze k 30. 6. 1995 na společnost s ručením omezeným. Zkratka OZO v názvu společnosti znamená odvoz a zpracování odpadů.

Nové řešení venkovní individuální venkovní boudy (VIB) pro odchov telat s tepelně izolovaným střešním pláštěm a střešní ventilační štěrbinou bylo ověřováno v běžných provozních podmínkách v obodobí vysokých letních teplot. Byly sledovány parametry vnitřního mikroklimatu (teplota, vlhkost, THI) a výsledky byly porovnány hodnotami identického VIB bez izolace a větrací štěrbiny. Nové řešní VIB vyvinuté ve VÚZT, v.v.i. významně zlepšuje parametry vnitřního klimatu VIB zejména v kritickém období vysokých letních teplot a je významným přínosem pro welfare chovaných telat. Např. vnitřní max. teplota během nejteplejšího dne byla v novém VIB o 8,8°C nižší než ve standadním VIB. Obdobně hodnota THI byla u nového VIB VÚZT o 9,7 bodu nižší než u srovnávaného VIB. Zlepšení vnitřního mikroklimatu zlepšuje životní podmínky chovaných telat, což se mj. projeví v časnějším věku prvního otelení. Za dobu životnosti VIB je tak možné získat až o 4000 l mléka více.

Příspěvek informuje o dopravě v zeměděství. Zabývá se zejména nosností zemědělské dopravní techniky a jejím vlivem na půdu, optimální vzdáleností pro traktorovou přepravu a využitím elektroniky

V nádobových pokusech ve fytotronu CLF PlantMaster (Wertingen, Germany) byl sledován vliv aplikace exogenní organické hmoty na obsah těžkých kovů v půdě. Aplikovány byly: biouhel, digestát, kompost, lignit a lignohumát. Obsah těžkých kovů byl zjišťován screeningovou metodu pomocí přístroje XRF - XL3t, který detekuje širokou škálu prvků přítomných v půdě in situ. Byly detekovány - As, Pb, Zn, Cr a V. Obsah rizikových prvků v zemině na žádné z variant nepřekračoval povolený limit a byla dodržena vyhláška č. 13/1994 Sb. pro maximálně přípustné obsahy rizikových prvků v zemědělských půdách ČR.

Výzkum trav pro energetické účely byl zaměřen na využití trav pro spalování a pro produkci bioplynu. Ze skupiny trav byly vybrány druhy pro energetické využití. Nejvhodnější druhy jsou psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený a chrastice rákosovitá. V oblasti spalování byl stanoven nejvhodnější termín pro sklizeň energetických trav a testováno zařízení pro spalování. V podmínkách České republiky je pro spalování nevhodnější sklizeň energetických trav v období jejich sklizně na semeno s využitím vymlácené travní slámy pro energetické účely. Na základě výsledků výzkumu a provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích (500kW - 2MGW) je možné doporučit spalování travního sena v kotlích určených pro spalování obilní slámy. V oblasti výzkumu trav pro produkci bioplynu byly odzkoušeny vybrané trávy a travní směsi. Nejvyšší produkci bioplynu vykazoval psineček veliký 260 m3.t-1 org. sušiny při maximu 370 m3 -t-1 org. sušiny. Výsledky výzkumu energetických trav pro spalování a bioplyn jsou v současnosti využívány v zemědělské praxi.

Předkládá se prvková analýza půdy mimo původní místo výskytu a růstového média z křemičitanového písku s použitím přenosného analyzéru XRF Niton XL 3t GOLD+ . Bjektem studie byla modální kambyzem (Vatín, Česká republika) a růstové médium z křemičitanového písku. U obou se předpokládá, že budou použity pro další nádobové pokusy s aplikací selenu. Tato aplikace má dvě formy: selen sodný a částice selenu a rovněž dvě koncentrace: 0,2 mg a 2 mg. Je tudíž nezbytné provedení prvkové analýzy a stanovení stopových prvků. Došli jsme k závěru, že přenosný analyzér XRF představuje rychlou a vhodnou metodu pro stanovení prvkového složení v půdách a růstovém médiu.

Protierozní účinnost opakovaného důlkování v technologii pěstování brambor v odkameněných hrůbcích rámcově odpovídá účinnosti hrázkování v tradiční technologii s pěstováním v hrůbcích s roztečí 75 cm. Po zapojení natě na začátku července již nelze do porostu vjíždět, a proto by mělo být ještě před zapojením protierozní plečkou preventivně obnoveno důlkování vytvořené adaptérem při sázení. Protierozní účinnost u smyvu půdy byla v jednotlivých letech 88 resp. 74 % podle velikosti a intenzity přívalových srážek a zvláště jejich termínu. Z pohledu vlivu opatření na výnos hlíz je u varianty s důlkováním tendence k vyššímu výnosu.

Vedle míchacích krmných vozů (MKV), které jsou dnes dominantním systémem pro krmení skotu, se již několik let na evropském trhu objevují nové poloautomatické systémy krmení (PSK) využívající ve velké míře počítačově orientované systémy řízení s mnoha prvky robotizace. Jejich relativně dobré přijímání ze strany farmářů je podpořeno pozitivními zkušenostmi s dojicími roboty. Jedná se zejména o standardizaci kvality prováděných operací s minimalizací vlivů obsluhy a uvolnění pracovního režimu obsluhy (práce v ranních a večerních hodinách, o víkendech a svátcích). Nové stacionární krmné systémy se vyznačují rozmanitostí z hlediska technického řešení. Některé z nich vyžadují náročnější stavební úpravy stájí (nadžlabové dopravníky, krmné roboty zavěšené na drážce). Jsou však i systémy, které mají vlastní podvozek a jejich pohyb je řízen čidly nebo vodicí kolejnicí. Ve všech případech je u PSK nutné dobudovat mezisklady krmiva s dávkovacím a plnicím zařízením, někdy i míchacím zařízením. Ve srovnání s MKV dochází u PSK k významné úspoře lidské práce (o 54 až 80%). Využitím PSK roste podíl spotřeby elektrické energie a klesá spotřeby PHM. To se projevuje v celkovém snížení provozních nákladů na krmení. Do jaké míry se tyto zajímavé krmné systémy uplatní v českých stájích, napovědí až zkušenosti z prvních pilotních realizací.

Společnost Nehlsen Třinec s.r.o., je firmou poskytující komplexní služby v oblasti nakládání s odpady, materiálem a odpadními vodami. Mimoto zajišťuje správu a údržbu místních komunikací, veřejného osvětlení a hřbitovů v Třinci a okolí.

Zhodnocení sklizně travního porostu žacím traktorem JOHN DEERE X950R. Změření energetických a explotačních parametrů, hluku, spotřeby paliva, výpočet výkonnosti. Doporučení na doplnění údajů pro uživatele.

Cílem tohoto článku bylo poskytnout přehled o trhu s bioplynem v pěti zemích (Rakousko, Česká republika, Francie, Německo a Polsko) a porovnat potenciál zdrojů obnovitelné energie z odpadů vzniklých v potaravinářském a nápojovém průmyslu (FAB). Cíl zahrnoval zjišťování způsobů výroby bioplynu z organického odpadu a potenciál dosud nevyužitých organických odpadů v r§zných sektorech potravinářského průmyslu a určit netechnické překážky, které brání rozvoji a využití potenciálu obnovitelné energie v každé z uvedených zemí. Tudíž bylo provedeno hodnocení nejvýznamnějších proudů odpadů v FAB, aby mohl být vypočítán potenciál výroby bioplynu. Byla sestavena mapa zobrazující stávající proud y odpadů ve FAB. Jak ukazují údaje, trh s bioplynem roste navzdory často nepříznivým podmínkám. Obtíže při získávání všech nezbytných povolení a příliš rozsáhlá administrativa a právní postupy jsou hlavními překážkami, které brání rozvoji trhu s bioplynem. Největším problémem bylo příliš mnoho formálních požadavků a finančních překážek. Největší potenciál výroby metanu 680 milionů m3 CH4 za rok byl vypočítán v případě odpadu z 13 127 potravinářských podniků ve Francii. Čtyři hlavní sektory potravinářského průmyslu produkující odpad, který by byl vhodný jako surovina pro výrobu bioplynu, jsou zpracování mléka, masa, výroba piva a produkce zeleniny a ovoce. Výsledkem výzkumu je, že se stále více průmyslového organického odpadu využívá v bioplynových stanicích a nahrazuje se tak oblíbenější, ale dražší kukuřičná siláž.

Výrobek, ve kterém je průmyslový vzor ztělesněn, je roštnice hořáku pro spalování tvarované biomasy.

Výzkum trav pro energetické účely byl zaměřen na využití trav pro spalování a pro produkci bioplynu. Ze skupiny trav byly vybrány druhy pro energetické využití. Nejvhodnější druhy jsou psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený a chrastice rákosovitá. V oblasti spalování byl stanoven nejvhodnější termín pro sklizeň energetických trav a testováno zařízení pro spalování. V podmínkách České republiky je pro spalování nevhodnější sklizeň energetických trav v období jejich sklizně na semeno s využitím vymlácené travní slámy pro energetické účely. Na základě výsledků výzkumu a provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích (500kW - 2MGW) je možné doporučit spalování travního sena v kotlích určených pro spalování obilní slámy. V oblasti výzkumu trav pro produkci bioplynu byly odzkoušeny vybrané trávy a travní směsi. Nejvyšší produkci bioplynu vykazoval psineček veliký 260 m3.t-1 org. sušiny při maximu 370 m3 -t-1 org. sušiny. Výsledky výzkumu energetických trav pro spalování a bioplyn jsou v současnosti využívány v zemědělské praxi.

Za hydrotermálních podmínek dochází k přeměně organických látek závisle na teplotě, tlaku a typu látky. Za mírných hydrotermálních podmínek dochází zejména k hydrotermální karbonizaci, tj. přeměně na biouhlí. Hmotnostní zisk biouhlí ze sacharosy byl sledován při vsázkových experimentech v uzavřeném reaktoru za reakční teploty 200°C. Byl zjišťován vývoj výtěžnosti biouhlí při zvyšování dávky sacharosy ve vodném roztoku za míchání vsázky i bez něj. Dále byly provedeny zkoušky recyklace výsledné kapaliny při dvou různých dávkováních sacharosy. V experimentech bylo upravováno pH pomocí kyseliny citronové.

S nárůstem energetického využívání biomasy vyvstává problematika zachování potřebné kvality surovin v průběhu skladování. Autoři zkoumali v laboratorních podmínkách vývoj počtu plísní pomocí simulace různých skladovacích podmínek. Počty plísní se pohybovaly v rozmezí 100 až 10 000 KTJ.g-1 v závislosti na obsahu vody a teplotě okolí.

Příspěvek je zaměřen na rajonizaci ozdobnice, nároky na stanoviště, zakládání porostu, agrotechniku od hnojení, ochrany rostlin až po sklizeň a posklizňové ošetření. Dále jsou uvedeny výnosy fytomasy v závislosti na různých faktorech, posklizňové ošetření, likvidace porostu, emisní a energetické vlastnosti paliva, ekonomické hodnocení a vliv pěstování plodiny na půdu a krajinu.

Bioplynové stanice jsou v ČR jedním z nejrozšířenějších obnovitelných zdrojů energie. Počet BPS dosahuje přibližně 700 kusů a instalovaný elektrický výkon přes 300 MWe . Většina bioplynových stanic je provozována bez vážnějších problémů, ale je potřeba si uvědomit, že jde o složité technické zařízení, které je citlivé na mnoho vnitřních i vnějších vlivů. Některé závady a poruchy mohou vyústit v nehody až katastrofy. Na praktickém příkladu je možné demonstrovat, že porucha dodávky odsiřovacího kyslíku do fermentoru způsobila havárii kogeneračních jednotek bioplynové stanice.

Příspěvek uvádí bilanci slámy obilovin a sena pro energetické využití. Vyhodnocuje náklady jednotlivých druhů biomasy a ekonomické podmínky pro jejich energetické využití. Množství produkce slámy i sena a náklady na jejich produkci vytváří podmínky pro jejich energetické využití. Popisuje expertní systém hodnocení technologie a ekonomiky energetického využití zemědělské biomasy.

Výměra porostů rychlerostoucích dřevin v ČR narůstá. Od roku 2004 celková výměra podle údajů Mze vzrostla z 88 ha na 2799 ha. S nárůstem ploch vyvstává stále intenzívněji i potřeba náhrady ruční práce mechanizovanými technologiemi. Stroje pro sklizeň jsou k dispozici a volba jejich nasazení, případně výběru, může významně ovlivnit celou ekonomiku produkce.

Struktura rostlinné sušiny je tvořena systémem buněčných tkání. Buněčné stěny jsou tvořeny celulózou a ligninem, složkami, keré se obtížně rozkládají. Cílem šlechtitelů je tudíž získat různé energetické rostliny poskytující vysoký výnos sušiny v zeleném stavu. To se týká zvláště rostlin rostoucích na zemědělské a orné půdě (např. obilniny, kukuřice, čirok, konopí, laskavec, sléz, cukrovka, brambory, krmné plodiny na orné půdě, trvalé travní porosty atd)). Předmětem pokusu bylo hodnocení vybraných odrůd kukuřice a čiroku a určení vhodnosti těchto surovin na modelu zařízení pro anaerobní fermentaci smíšené s hovězí kejdou a fermentu z bioplynové stanice. Z odrůd Fixxif, Saxxo a Benicia byla jako nejvýkonnější vyhodnocena odrůda Saxxo.

V první jarní den - 21. března 2012 byl slavnostně zahájen provoz zařízení pro biologické zpracování bioodpadů - ratíškovické kompostárny. V zadní části areálu sběrného dvora byla firmou Markusberg s.r.o. z Miroslavi vybudována asfaltobetonová plocha o rozloze 700 m2, čtyři boxy na dočasné skladování bioodpadu (tráva, listí, větve) a výsledný produkt - kompost a garáže, kde jsou umístěny stroje na zpracování bioodpadu (traktor, drticí a míchací vůz, síto, překopávač, nakladač, valník), jejichž generálním dodavatelem byla firma Garnea, a.s.

V září 2014 byl ve Vrchlabí, v lokalitě Vápenická - za areálem městských jatek, zahájen provoz Kompostárny Vrchlabí. Projekt byl spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR a z rozpočtu Evropské unie.

Kompostárnu Chomutov vybudoval její vlastník - město Chomutov, v roce 1998 a od této doby ji provozují Technické služby města Chomutova, příspěvková organizace ve vlastním areálu na kraji města. V duchu plnění cíle zlepšení nakládání s bioodpady jako jednoho z pilířů environmentální strategie zemí Evropského společenství je v kompostárně zpracovávána zejména vytříděná biologická složka komunálního odpadu (BRKO).

Skladování je nutnou operací při energetickém využívání biopaliv. Při skladování velkých objemů surovin často nelze zajistit ideální podmínky, v důsledku čehož se znehodnocují. Významným rizikem je výskyt plísní. Jak jejich výskyt ve dřevní štěpce ovlivňuje teplota skladování a obsah vody, bylo experimentálně zkoumáno v mikrobiologické laboratoři Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v.v.i.

Ve velkokapacitní stáji pro 372 vysokoprodukčních dojnic holštýnského plemene byl sledován vliv teplotních podmínek v letních měsících na spotřebu elektrické energie nutné pro provoz technologie nuceného větrání, resp. Na náklady větrání na vyrobený litr mléka. Ve sledované stáji byly v podélné ose nad středem sekcí dojnic umístěny dvě řady velkokapacitních ventilátorů. Byla měřena spotřeby elektrické energie na provoz obou větví ventilátorů a mikroklimatické podmínky uvnitř obou sekcí a venku. Systém nucené ventilace byl v provozu od dubna do října. Zjištěná denní spotřeba energie významně koreluje s průměrnou denní venkovní teplotou (r = 0,87088). Průměrné měsíční náklady na elektrickou energii spotřebovanou na provoz nucené ventilace za dobu sledování odpovídají průběhu průměrných měsíčních teplot. Nejvyšší spotřeba byla v červenci, kdy náklady dosahovaly necelých 12 tis. Kč. V nákladech na litr nadojeného mléka to představuje částku 0,041 Kč, což je asi pouze 0,6% celkových nákladů na výrobu jednoho litru mléka.

Článek se zabývá sledováním pracovních operací přípravy půdy pro pěstování brambor kypřením, rýhováním , separací hrud a sázením. Měřením jednotlivých operací byly stanoveny základní energetické a exploatační parametry, výkonnost a jednotková spotřeba paliva.

Technika pro přípravu půdy, hnojení, pěstování a sklizeň brambor v posledním období zažívá intenzivní výzkum, vývoj a inovace zejména v oblasti vybavení strojů novými sledovacími a řídicími zařízeními. Článek popisuje ověřování nově navržených funkčních prvků použitých při přesné aplikaci tuhých a kapalných přípravků během pěstování brambor, které jsou součástí řídicích a dávkovacích zařízení. Zařízení se skládají z řídicí elektroniky, optických a pohybových senzorů a elektromagnetických ventilů, umožňují přesnou cílenou a tedy i přerušovanou aplikaci různých přípravků. Z dosavadních výsledků měření vyplývají možné výrazné úspory aplikovaných přípravků.

Technické řešení se týká nastavení ventilační mezery mezi průduchem, zhotoveným na střeše lehkého mobilního přístřešku, a poklopem, vyklenutým nad tuto střechu. Zařízení podle tohoto technického řešení nalezne uplatnění zejména u stavebních objektů, jakými jsou lehké mobilní přístřešky, drobné skladovací prostory, ochranné přístřešky pro osoby a zvířata apod.

Vzhledem k optimalizaci logických procesů dopravy vnější i vnitřní jsou vybrané zemědělské suroviny a komodity dopravovány pomocí nákladních aut s přívěsy, tahačů s návěsy apod. Tato technika je výhodná zejména pro dopravu na větší vzdálenosti.

Cílem tohoto článku je experimentální stanovení tepelně-emisních vlastností smrkové štěpky s různým obsahem vody v palivu pro lokální energetické využití. Prioritou měření je určení základních parametrů posuzovaných vzorků (prvková a stechiometrická analýza). Dále jsou sledovány tepelně-emisní parametry spalovacího zařízení, jako je teplota spalin a emisní koncentrace oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého a oxidů dusíků v závislosti na provozních podmínkách spalovacího zařízení s pevným roštem. Vyhodnocení naměřených hodnot je provedeno pomocí regresní analýzy. Závěrem jsou shrnuty aspekty spalování vybraného paliva z biomasy s přibývajícím obsahem vody formou pozitiv a negativ. Výsledné hodnoty emisních koncentrací a analýz ukazují, jak zásadní vliv má obsah vody v palivu na průběh spalování. S přibývajícím obsahem vody ve vybraném palivu dochází k následujícím aspektům: prodlužuje se doba, ve které probíhá proces hoření paliva, roste součinitel přebytku spalovacího vzduchu, ochlazují se spaliny a tím se snižuje účinnost spalovacího zařízení a výhřevnost paliva.

Abiotické zátěžové faktory, zvláště nízké teploty, sucho a salinita představují hlavní omezení limitující zemědělskou výrobu v pásmu mírného klimatu. V podmínkách změny globálního klimatu se zvyšuje i riziko poškozujících vlivů abiotických zátěží na rostlinnou výrobu. Reakce rostlin na zátěž představuje aktivní proces zaměřený na homeostázu ve změněných podmínkách životního prostředí. Bílkoviny hrají zásadní roli v reakci rostlin na zátěž, protože se přímo podílí na vytváření konečného fenotypu. V přehledu jsou shrnuty výsledky proteomických studií zaměřených na reakci na zátěž u hlavních plodin pěstovaných v mírném klimatu a zahrnujících obiloviny: pšenici obecnou (Triticum aestivum), pšenici tvrdou (Triticum durum), ječmen (Hordeum vulgare), kukuřice (Zea mays), luštěniny: vojtěška (Medicago sativa), soja (Glycine max), fazole obecná (Phaseolus vulgaris), hrách setý (Pisum sativum), Řepka olejná (Brassica napus), brambor (Solanum tuberosum), tabák (Nicotiana tabaccum), rajče (Lycopersicum esculentum) a jiné na široké spektrum abiotických zátěží (chlad, sucho, salinita, teplo, nerovnováha v minerální výživě a těžké kovy). Dynamika změn v různých funkčních skupinách bílkovin včetně signálních a regulačních bílkovin, transkripčních faktorů, bílkovin zúčastněných na metabolismu bílkovin, aminokyselin, některých zatěžujících faktorů, bílkovin s ochrannými funkcemi a rovněž stavební bílkoviny (složky buněčných stěn, cytoskeleton) jsou rovněž stručně popsány. Je věnována pozornost rozdílům zjištěným mezi různě tolerantními genotypy. Kromě toho jsou diskutovány proteomické studie a proteomické zkoumání četných zátěžových faktorů. Závěrem je popsán příspěvek proteomických studií k porozumnění komplexnosti reakce plodin na abiotické zátěže a rovněž možnosti označit a využít bílkoviné markery v procesu šlechtění.

V podmínkách ČR je na 1 ha orné půdy ročně mineralizováno 4,0 až 4,5 t organické hmoty. Posklizňovými zbytky pěstovaných plodin (podzemními částmi a strništěm) se uhradí přibližně polovina potřeby. Dvě tuny organických látek (OL) ročně musíme do půdy dodat organickými hnojivy - ve hnoji, kejdě, zeleném hnojení, slámě nebo kompostu. Pokud ztrátu organických látek nevyrovnáme, musíme počítat s postupným poklesem půdní úrodnosti a zhoršování struktury půdy.

Mikrobiální kontaminace stájového prostředí je závislá na mnoha faktorech, jako je například vlhkost vzduchu, koncentrace prachových částic, používané technické a technologické systémy v objektu, počet ustájených zvířat a další. Zejména díky vyšší vzdušné vlhkosti ve srovnání s venkovním vzduchem a nepřítomnosti slunečního záření, které má do určité míry sterilizační účinky, představuje stájové mikroklima vhodné prostředí pro delší přežívání patogenních mikroorganismů.

Při posuzování průmyslových a zemědělských provozů je otázka čistoty ovzduší, dodržení povolených emisních limitů a minimalizace pachové zátěže na předním místě. Fyzikálně - chemické metody čištění vzduchu znečištěného pachovými látkami jsou v porovnání s tradičními technologickými postupy méně problémové a vedou k minimalizaci provozních nákladů a nároků na údržbu. Technologie likvidace vybraných škodlivin v ovzduší jejich destrukcí na žhavém drátu patří mezi nové postupy, které lze uplatnit zejména pro eliminaci nepříjemných pachů nebo velmi toxických látek, které působí i ve velkém zředění. V experimentu byly ověřeny páry toluenu ve vzduchu, které byly připraveny v generátoru plynného toluenu. Spalovací trať zahrnovala mj. odběrová místa na vstupu i výstupu. Získané výsledky byly následně ověřovány použitím Mobilní spalovací jednotky (MSJ) HW001 se čtyřmi mřížkami se žhavými dráty. Účinnost destrukce par toluenu byla 90%. Faktory, které ovlivňují účinnost destrukce, jsou teplota a doba setrvání v horké zóně.

Práce se zabývá problematikou produkce hnojůvky ze slamnatého hnoje v závislosti na množství podestýlky. Skupina 10 dojnic byla podestýlána podestýlkou 4-10 kg/DJ/den. Získaná směs výkalů, moče a podestýlky byla skladována v kontejnerech o objemu 1,5 m3 a byla sledována produkce hnojůvky z tohoto hnoje. Ze získaných výsledků vyplývá, že intenzita uvolňování hnojůvky z uskladněného hnoje po naskladnění roste a vrcholu dosahuje 4-14 dnů po naskladnění. Nejvyšší intenzita denní produkce hnojůvky byla zjištěna u hnoje s nejmenším množstvím podestýlky. Např. při podestýlce 4 kg/DJ/den byla 5. den po naskladnění denní produkce hnojůvky až 8,8 kg z 1000 kg uskladněného hnoje. Naproti tomu při podestýlce 10 kg/DJ/den byla nejvyšší denní produkce hnojůvky 10. den po naskladnění ve výši 2,3 kg. Po dosažení vrcholu denní produkce hnojůvky s dobou skladování klesá a postupně klesá také rozdíl denní produkce hnojůvky při různém množství podestýlky. Celkové množství hnojůvky uvolněné z hnoje během skladování významně závisí na množství podestýlky. To potvrzuje vysoký koeficient korelace mezi množstvím podestýlky (4-10 kg/DJ/den) a množstvím uvolněné hnojůvky během skladování, který se pohybuje v hodnotách k=0,92-0,97. Celkové množství hnojůvky uvolněné ze skladovaného hnoje je významně závislé na množství podestýlky. S rostoucím množstvím podestýlky a dobou skladování celková produkce hnojůvky rychle klesá. Tato závislost je velmi významná, což potvrzuje i vysoký koeficient korelace k=0,96.

Ve stájích pro chov hospodářských zvířat je možné zachytit ze střech poměrně velké množství srážkové vody, kterou lze využít v některých technologických procesech přímo nebo u dalších technologií po úpravách. V chovech dojnic, kde je spotřeba vody největší (110 litrů na dojnici a den) lze nahradit 15 % pitné vody vodou srážkovou zachycenou ze střech stájí, což v celostátním měřítku představuje úsporu 2 mil. m3 pitné vody. Provedená analýza a posouzení různých způsobů úpravy srážkové vody pro možné využití v chovech hospodářských zvířat a analýza rozborů vody v provedených experimentech na laboratorním zařízení pro sběr a úpravu dešťové vody je podkladem pro doporučení vhodných metod úpravy srážkové vody pro jednotlivé technologie chovu vybraných kategorií hospodářských zvířat. Nejvhodnější technologií pro úpravu námi zkoumané srážkové vody je úprava vody mechanickým předčištěním (filtrace přes přepážku), hloubkovou filtrací (tlakový pískový filtr) a hygienickým zabezpečením pomocí UV záření. Námi zkoumaná srážková voda obsahuje minimální koncentraci zákalu, barvy, sedimentu a organických látek, což jsou hlavní parametry ovlivňující negativně účinnost desinfekce UV záření. Proto nejvhodnějším hygienickým zabezpečením je právě UV záření, které má silný baktericidní účinek, nedá se předávkovat, do vody nepřidáváme žádnou další chemikálii a v neposlední řadě je ekonomicky dostupné s dlouhou trvanlivostí samotných UV lamp a tím pádem minimálními náklady na provoz.

V metodice jsou uvedeny základní informace o možnostech eliminace plynných škodlivin ve vzduchu v souvislosti s právními předpisy, tj. Zákonem o ochraně ovzduší, Vyhláškou č. 415/2012 Sb. A Nařízením vlády č. 361/2007 Sb. Jsou uvedeny vybrané používané způsoby eliminace těkavých organických látek (VOC), tj. katalytické spalování, absorpce, adsorpce, studená plazma a biologické postupy. Organické látky jsou podle zařazení na stupnici POHC různě citlivé na destrukci technologií žhaveného drátu, což je charakterizováno účinností destrukce. Příklady jsou uvedeny při aplikaci destrukce toluenu a n-hexanu. Pro pachové látky je popsán postup vyhodnocení v pachových jednotkách. Pro ověřování vhodnosti použití technologie žhaveného drátu byla vyvinuta mobilní spalovací jednotka typ HW 001. Toto zařízení slouží k vyhodnocení v provozních podmínkách. Výsledky jsou uvedeny na příkladch aplikace v čistírně odpadních vod, v lisovně rostlinných olejů, v bioplynové stanici a při eliminaci toluenu. Následně jsou uvedeny zásady pro konstrukční návrh zařízení s využitím technologie žhaveného drátu, jehož realizaci zajistí specializovaná firma.

Technické řešení se týká venkovní boudy pro individuální chov zvířat, která obsahuje stěny a střechu, přičemž je v jedné ze stěn vytvořen vchodový otvor. Stěny jsou tvořeny jednovrstvým pláštěm, střecha vypouklého tvaru je tvořena vnějším a vnitřním pláštěm mezi nimiž je tepelně-izolační výplň, a je v ní umístěn průduch s poklopem s plynulým nastavením ventilační mezery. Vnější strana jednovrstevného pláště stěny i vnější plášť střechy jsou odolné proti povětrnostním vlivům, vnitřní strana pláště stěny i vnitřní plášť střechy jsou odolné vůči biologickým produktům od chovaných zvířat i desinfekčním a čistícím prostředkům. Tepelně izolovaná střecha významně zmenšuje prostup tepla ze slunečního záření do vnitřního prostředí boudy a větrání plynule regulovatelnou ventilační mezerou ve střeše optimalizuje výměnu vzduchu a snižuje relativní vlhkost v boudě. Bouda je vhodná zejména pro volný chov telat.

Kompostárna využívá technologii Uzavřený kompostovací systém (UKS), který sestává z drtícího/míchacího vozu ZAGO - ECOGREEN a kompostovacího lisu CM 1,5. Produktem kompostárny je registrovaný kompost pod označením Agrokompost, organické hnojivo, určený zejména pro konvenční zemědělství. Lze ho ale aplikovat i v malém, např. na zahrádkách.

Kompostárna zpracovává především vyseparované bioodpady z komunálního odpadu (BRKO) a odpad z údržby obecní zeleně, zahrádkářské bioodpady apod. Využívá technologii kompostování v pásových hromadách na volné ploše, tzn., že zpracovávané suroviny jsou zakládány postupně do jednotlivých pásových hromad podle ověřené surovinové skladby na kompostovací plochu. Produktem kompostárny je kompost HANTÁLY - průmyslový kompost, organické hnojivo, registrovaný u ÚKZÚZ pod registračním číslem 4166.

Bioseparátory jsou určeny zejména pro zpracování dvou hlavních druhů odpadů - klasický netříděný komunální odpad, popř. již odděleně sebranou biologickou část (BRKO) a kuchyňský odpad, resp. gastroodpad, bioodpad ve formě baleného zboží. Separace je prováděna na dvě frakce. Organickou složku, která se po separaci dostane přes příjmovou linku do fermentoru BPS a anorganickou část, která je určena k dalšímu zpracování - recyklace, skládkování apod.

Technologie kompostování COMPONENT je sofistikovaný stavebnicový systém, který patří v současné době ke špičce. Je vyráběn rakouskou firmou Compost Systems GmbH. Provzdušňování je zajištěno vzduchem z osmi provzdušňovacích kanálků. Tam je vzduch vháněn samostatně, s automaticky řízeným množstvím (COMPOair - kontinuální zásobení kyslíkem nezávisle na cyklech překopávání).

Kompostárna využívá pro zpracovávání biologicky rozložitelných odpadů (BRO) technologii kompostování v pásových hromadách na volné ploše s nuceným provzdušňováním. To znamená, že zpracovávané suroviny jsou zakládány postupně do jednotlivých pásových hromad podle ověřené skladby zakládaných surovin na kompostovací plochu a následně jsou z důvodu dostatečné aerace provzdušňovány. Produkuje dva druhy registrovaných kompostů. Kompost A+ pro ekologické zemědělství a kompost AGRO pro konvenční zemědělství.

Vermikompostování je technologie plně přátelská k životnímu prostředí. Získaný vermikompost lze využívat v ekologickém zemědělství. Vinice jsou obdělávané s využitím vermikompostu v duchu bioprodukce, tzn. v harmonii s přírodou.

Článek popisuje výsledky měření koncentrací amoniaku ve třech stájích s různým způsobem odklizu kejdy v různých ročních obdobích. Byly porovnávány koncentrace amoniaku v životní zóně zvířat ve stáji s odklizem kejdy šípovou lopatou, ve stáji s roštovou podlahou a ve stáji s odklizem kejdy čelním nakladačem.

Oddělený způsob sklizně slámy, jak jej známe dnes, je poměrně nový technologický postup, který se v našich podmínkách rozšířil až s nástupem sklízecích mlátiček. Před zavedením této inovace na naše pole byl tradiční postup založen na sklizni celých rostlin a následné separaci semene, stonku (slámy) a dalších posklizňových zbytků.

Kompostárna ZERA v Ratíškovicích, kterou vlastní a provozuje firma ZERA, a.s., vznikla z důvodu potřeby zpracovávání vlastních i cizích zemědělských organických odpadů - zvířecího trusu, zejména drůbežího trusu a podestýlky, kravského, koňského a prasečího hnoje, kejdy a dalších biologicky rozložitelných zemědělských odpadů. Bioodpady jsou zpracovávány cestou řízené termofilní aerobní fermentace, prováděné v deseti fermentačních komorách, na jejímž konci jako finální produkt vzniká organické hnojivo ZERAGANIC, které se převážně používá ke hnojení zemědělských pozemků.

Skladování je nutnou operací při energetickém využívání biopaliv. Při skladování velkých objemů surovin často nelze zajistit ideální podmínky, v důsledku čehož dochází k jejich znehodnocení. Významným rizikem je výskyt plísní. Jak jejich výskyt ve dřevní štěpce ovlivňuje teplota skladování a obsah vody, bylo experimentálně zkoumáno v mikrobiologické laboratoři VÚZT, v.v.i.

Technické řešení se týká vibračního zařízení, zejména pro separaci semen vinné révy z matoliny získané po vylisování hroznů. Obsahuje síta spřažená se zdrojem vibračního pohybu, která jsou uložena pod sebou v tuhém vibračním modulu, pružně zavěšeném na pevném základním rámu. K vibračnímu modulu je připevněn vibrační motor a každé ze sít je po svém obvodu ohraničeno bočnicemi, kde v jedné bočnici každého síta je upraven výstupní otvor. Prosévací otvory horního síta mají mnohoúhelníkový tvar o světlosti, která je větší než je největší rozměr semene, prosévací otvory prostředního síta mají též mnohoúhelníkový tvar, ale o jiné konfiguraci stran než u horního síta a o světlosti, která je sice větší než je největší rozměr semene, ale současně menší, než je světlost prosévacích otvorů horního síta, prosévací otvory spodního síta mají kruhový tvar o světlosti menší než je nejmenší rozměr semene. Toto zařízení nalezne uplatnění jako důležitá součást technologické linky pro výrobu vinného oleje ze semen vinné révy.

Technické řešení se týká zařízení pro načechrávání kompostovaného materiálu v krabicovém kompostéru. Zařízení obsahuje táhlo, které je uzpůsobeno jednak pro umístění do vertikální polohy uvnitř krabicového kompostéru a jednak pro pohyb ve svislém směru mezi dolní a horní koncovou polohou. Do táhla jsou vetknuty příčle. U spodního konce táhla je uložen první horizontální čep, jehož prostřednictvím je táhlo otočně spojeno s vnitřním koncem dvojzvratné páky. Dvojzvratná páka je v podpěrném bodě otočně uložena na druhém horizontálním čepu, který je jednak rovnoběžný s prvním horizontálním čepem a jednak vsazen do kotvícího rámu. Kotvicí rám je upraven pro zakotvení do terénu. Vnější konec dvojzvratné páky je uzpůsoben pro vyvedení mimo půdorys krabicového kompostéru, přičemž je obklopen volným prostorem pro pohyb mezi dolní a horní úvratí. Stlačením vnějšího konce dvojzvratné páky do dolní úvratě se táhlo vysune vzhůru, přičemž příčlemi se ulehlý kompostovaný materiál načechrá. Pro pohodlné ovládání je vnější konec dvojzvratné páky opatřen nášlapnou deskou. Účelem zařízení je přivést dostatečné množství vzduchu k veškerému kompostovanému materiálu. Zařízení nalezne uplatnění zejména u zahradních krabicových kompostérů, sloužících ke kompostování biologicky rozložitelného odpadu vznikajícího při drobném pěstování zeleniny a ovoce, posečené trávy a kuchyňského odpadu.

Technické řešení se týká řezacího ústrojí adaptéru pro sklizeň tuhých stébelnatých rostlin typu stonků konopí, jenž je uzpůsoben pro uchycení k pojízdnému energetickému prostředku, zejména kolové sklízecí mlátičce. Řezací ústrojí podle technického řešení nalezne uplatnění nejen při sklizni konopí, ale i jiných nedřevnatých rostlin podobně vysokého vzrůstu.

Technické řešení se týká zařízení pro měření provozní zálohy výkonnosti vývěvy o stálém výkonu u podtlakového dojicího stroje. V tomto technickém řešení je vývěva napojena na podtlakový dojicí stroj přes sériově zapojený regulační ventil, uzpůsobený pro vstup přisávaného vzduchu tak, že na vývěvu je napojena kmenová větev podtlakového potrubí, jež je v distribuční nádrži rozdělena do první odbočné větve a druhé odbočné větve. Podstata technického řešení spočívá v tom, že regulační ventil, včetně druhého konce zpětnovazební trubice, je obklopen vzduchotěsnou komorou, do níž je zaústěn výstupní konec přisávacího potrubí, jehož vstupní konec, spojený s atmosférou, je opatřen průtokoměrem přisávaného vzduchu. Toto technické zařízení je určeno zejména pro dojicí stroje, jež jsou založeny na řízení úrovně podtlaku pomocí regulačních ventilů. Zařízení lze využít i u jiných podtlakových strojů a aparatur, kde zdrojem podtlaku je vývěva o stálém výkonu.

Pro dosažení úspor při aplikaci postřiků a hnojiv během vegetace brambor se ukazuje jako významné vyhodnocovat stav jednotlivých rostlin a aplikovat postřik pouze na ty rostliny a hlízy, které to potřebují. Na základě senzorového rozpoznávání přítomnosti například hlízy nebo barvy rostliny a jejím porovnáním s barvou správně se vyvíjející rostliny lze vyhodnotit, zda je nutné k ní aplikovat postřik nebo je nutné přihnojení. To lze využít k přesné přerušované aplikaci kapalných přípravků, pro přesnou cílenou lokální mikroaplikaci kapalného přípravku podle stavu hlízy nebo porostu, při postřicích během naskladňování a třídění ve skladu. V rámci projektu byla vyrobena měřicí stolice pro ověřování různých typů čidel - senzorů a dalších funkčních technických prvků aplikací chemických přípravků. Tímto způsobem by mělo dojít k úsporám dávek chemických přípravků a tím i snížení zatížení životního prostředí. Praktické ověřování proběhlo na upraveném sázecím ústrojí sázeče brambor a prokázalo úsporu postřikové kapaliny při sázení brambor. Technické řešení tohoto zařízení bylo zapsáno jako užitný vzor o názvu Zařízení pro aplikaci ochranného roztoku.

Článek se zabývá porovnáním tří typů flotačních pneumatik o rozměru 600/55 R26,5 u dvou-nápravového traktorového návěsu z hlediska jejich vlivu na spotřebu paliva. Spotřeba paliva byla měřena při jízdě v terénu na trvalém travním porostu při maximálním zatížení návěsu při průměrné přepravní rychlosti odpovídající jízdě na poli.

Článek se zabývá měřením regulační křivky vznětového spalovacího motoru s výkonnostním regulátorem. Je zde změřena regulační křivka otáčkové charakteristiky motoru AP98-4 v traktoru Challenger MT775E o jmenovitém výkonu 298 kW ve dvou předvolených otáčkách 1600 ot/min a 1990 ot/min. Tyto regulační křivky jsou následně srovnány.

Článek se vztahuje k pokusům a problémovým studiím, jejichž hlavním cílem bylo porovnání čtyř alternativ pevných paliv vhodných pro vyhřívání soukromých domů nízkovýkonnými kotli. Výsledky byly získány spalováním vybraných biopaliv v automatickém kotli na pelety navrženém speciálně pro spalování paliv ve formě pelet s vysokých obsahem popela. Emise byly stanoveny ve vztahu k hmotnosti spálených paliv a jejich výhřevnosti a tyto byly analyzovány. V závislosti na měření koncentrace emisí a stechiometrických výpočtech byly porovnávány vlastnosti emisí ze spálených plynů a účinnost kotlů v rozsahu výkonu 7,5 kW, 12,5 kW a 18,5 kW. S ohledem na vlastnosti paliv a výkony kotlů byly stanoveny emise oxidu uhelnatého (CO) a rovněž byly změřeny emise oxidů dusíku (NOx) a oxidu síry (SO2) a vzájemně porovnány. Výsledky umožnily formulovat závěry, že dřevěné pelety měly nejnižší hodnoty naměřených emisí, přičemž pokrutiny z Jatrophy vykázaly několikrát vyšší emise ve srovnání s emisemi z dřevěných pelet, skořápek z palmy olejné a pelet z pšeničné slámy, kde právě poslední jmenované jsou typickým představitelem zemědělské biomasy s poměrně vysokým obsahem dusíku a s prokázanými vyššími emisemi NOx ve srovnání s dřevěnými peletami. Emise naměřené v případě skořápek palmy olejné byly relativně podobné emisím z dřevěných pelet, zvláště pokud jde o emise SO2 a CO. Všechny zkoušené materiály měly velmi nízký obsah spalitelné síry, a tudíž byly emise SO2 zanedbatelné u všech těchto paliv. Velmi důležitým poznatkem bylo zjištění, že množství emisí bylo závislé na výkonu kotle, přičemž s výkonem kotle narůstala rychlost snižování emisí. V předložené studii byla rovněž prokázána další souvislost - závislost účinnosti kotle na výkonnosti.

Systém se stálými jízdními stopami pro modul pracovního záběru 6 metrů je uplatněn na pozemku o výměře 10 ha. Systém umožňuje důsledně oddělit plochu vymezenou pro jízdní stopy strojů od ostatní produkční plochy pozemku. Čtyři roky po založení polního pokusu byly vyhodnoceny fyzikální vlastnosti půdy ve čtyřech variantách působení pojezdových ústrojí na půdu. Výsledky ukazují výhody soustředění přejezdů do trvalých jízdních stop, kdy cílem je ochrana většiny výměry pozemku před zhutňováním půdy. Významným přínosem je zvýšení kvality zpracování půdy na většině plochy pozemku. Důležitý je přínos tohoto systému ke zvýšení schopnosti půdy přijímat vodu při intenzivních srážkách - v porovnání s částí pozemku s náhodnými přejezdy. Ztráta smyvem zeminy při povrchovém odtoku vody byla rovněž nižší při řízených přejezdech ve srovnání s variantou s náhodnými přejezdy. Lze předpokládat, že uplatnění systému řízených přejezdů může být příspěvkem k protierozní ochraně půdy.

Tento článek se zabývá srovnáním dvou druhů pnematik (MITAS VF a MITAS AC 85) pro samojízdné postřikovače z hlediska jejich záběrových vlastností a účinků na půdu. Pneumatika MITAS VF má novou konstrukci umožňující fungovat s nižším tlakem nahuštění a při vyšší rychlosti, než je tomu u standardní pneumatiky. Aby bylo možné porovnat záběrové vlastnosti, byla měřena závislost prokluzu na trakční síle. K porovnání účinku na půdu byla změřena stopa pneumatiky, měrný tlak na podložku, utužení ornice pomocí drátového profilografu a penetrační odpor půdy pomocí penetrometru. Měření bylo prováděno na středně těžké půdě, na strništi po pěstované pšenici. Pneumatiky MITAS AC vykázaly menší vzork běhounu pneumatiky než pneumatiky MITAS VF. Pneu MITAS VF prokázaly rovněž lepší záběrové vlastnosti a menší účinek na ornici. Index penetračního odporu půdy ukázal statistiky nevýznamný rozdíl ve srovnání s nezhutnělou půdou a byl prakticky stejný v případě obou variant.

Tradiční způsob sečení trávy je energeticky náročný a je tudíž důležité snížit energetické potřeby používaných zařízení. V článku byl měřena a vyhodnocována energetická potřeba třírotorového mulchovače se svislou osou rotace v závislosti na výkonnosti mulčovače. Různé výkonnosti bylo dosaženo při různých pojezdových rychlostech a výnosu travního porostu. Měření byla prováděna na seně z louky s jetelovým a travním porostem, z něhož byly odebrány vzorky, které pak byly analyzovány za účelem určení výnosu a vlhkosti sklizené hmoty. Výsledek ukázal poměrně vysokou energetickou potřebu mulčovače. V závislosti na výkonnosti mulčovače je nezbytné dodat v průměru 10,4 -22,6 kW.m-1 záběru stroje. Spotřeba měrné energie se mění v průměru v rozmezí od 3,35 až do 6,34 kWh.t-1 zpracované hmoty a jednotkové spotřeby paliva v průměru od 2,56 do 0,94 kg. t-1.

Tento článek se zabývá využitím alternativních paliv v naftových motorech. Účelem je snížit závislost členských států EU na palivech vyráběných z ropy. Jedna z možností je využití olejů z materiálů biologického původu. Použití oleje v standardních motorech není obvykle možné. Nezbytná je úprava motoru nebo úprava paliva. Esterifikace nebo hydrogenace olejů mohou být využity k takové úpravě. V tomto článku je sledován dopad těchto změn na provozní vlastnosti spalovacích motorů přeplňovaných turbodmychadlem. Spalovací motor traktoru Zetor Forterra byl použit pro testování. Tento motor byl zatěžován s použitím dynamometru k vývodovému hřídeli. Výkon motoru a jeho spotřeba paliva byly sledovány v průběhu měření. Jako paliva byla vybrána 100% metylester řepkového oleje a 100% hydrogenovaný olej. Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že provozní parametry spalovacího motoru se významně nezměnily při použití těchto paliv.

Tématem tohoto článku je využití alternativních paliv. Cílem je snížit závislost členských států EU na palivech vyráběných z ropy. Jednou z možností je použití čistého butanolu vyráběného z organických produktů. Použití čistého butanolu v naftových motorech není možné. Avšak může být použit jako aditivum do paliv vyráběných z ropy nebo přidáván do oleje pro zlepšení provozu motoru. V důsledku toho byl jako jako aditivum použit 10%, 30% a 50% n-butanol. Spalovací motor přeplňovaný turbodmychadlem traktoru Zetor 8641 Forterra byl použit k testování. Tento motor byl zatěžován s použitím dynamometru k vývodovému hřídeli. Výkonnostní parametry a spotřeba paliva byly sledovány v průběhu měření. Výkonnostní parametry motoru klesají a spotřeba paliva se zvyšuje v důsledku vlastností butanolu. Zdá se, že čistící vlastnosti butanolu, které snižují karbonizaci na funkčních površích motoru, jsou určitou výhodou.

Účelem tohoto článku je zkoumat charakteristické vlastnosti tepelných emisí z alternativních paliv získaných z procesu kompostování a určené pro místní energetické použití. Prvním cílem je stanovit základní parametry zkoumaných vzorků (prvková analýza). Zvažovány jsou rovněž parametry tepelných emisí spalovacího zařízení, jako jsou teplota kouřových plynů a emisní koncentrace oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého a oxidů dusíku ve vztahu k provozním podmínkámspalovacího zařízení s automatickou dodávkou paliva do hořáku Pelety z příliš velkých štěpků získané z kompostovacího procesu a pelety ze směsi kompostu a smrkových pilin v poměru 1:1 byly spáleny v peci. Výsledné hodnoty vzorků jednotlivých analýz prvků vykazují optimální vlastnosti pro další energetické využití. Množství přebytečného vzduchu vzniklého v průběhu spalování je však velké a to se potom odráží ve velké ztrátě tepla v kouřových plynech. Výsledné parametry dále dokazují, že koeficient přebytečného vzduchu závisí na teplotě kouřového plynu a rovněž na obsahu oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku v kouřovém plynu. V průběhu spalovacích testů jsme došli k závěru, že sledované znečišťující látky nedosáhly mezních hodnot. Vědecká hypotéza autora potvrzuje, že stabilizovaná suchá směs rostlinné biomasy a vhodného biologicky odbouratelného odpadu je vhodná pro spalování biomasy. Údaje, které máme k dispozici, nás vedou k domněnce, že použití kompostu pro energetické účely prostřednictvím spalování je možné, jestliže se použije suchá biomasa, tj. zvláštní produkty procesu kompostování jsou použity ve střední velikosti a velkých spalovacích zařízeních.

Vyčerpání fosilních paliv a jejich rizika pro životní prostředí vynesly do popředí energetické rostliny jako možný zdroj bioenergie. Průmyslové konopí (Cannabis sativa L.) bylo navrženo jako surovina pro výrobu pevných biopaliv (briket) kvůli svým fyzikálním a mechanickým vlastnostem a rovněž svoje vhodné energetické a spalovací charakteristiky. Tato studie zjistilaurčila ekonomický poteciál produkce konopných briket v České republice. V letech 2009 -2014 byl prováděn v Praze polní pokus za účelem porovnání výnosu biomasy (BY) odrůd konopí Bialobrzeskie (B) a Ferimon (F) sklízených na podzim a na jaře. Na základě výsledků této studie byly určeny výrobní náklady na konopné brikety v CZK . t-1, zisk v CZK .t-1 a návratnost v % pro 4 varianty (B,F sklízené na podzim a B,F sklízené na jaře). Náklady na výrobu briket se pohybovaly od 4,015 CZK . t-1 do 4,707 CZK.t -1 u B na jaře a B na podzim v důsledku o 30% nižšího výnosu biomasy při sklizni na jaře. Výsledky ukázaly, že výroba konopných briket nebyla zisková, jestliže jejich prodejní cena byla stejná jako cena dřevěných briket a výnos B v pokusu byl 7,18 - 10,7 t.ha-1 sušiny. Výroba briket na podzim vynesla zisk 9% u odrůdy B a 7% u odrůdy F při zvážení subvencí poskytnutých na pěstování konopí. V současných podmínkách v České republice se neprokázalo, že by produkce konopných briket byla ekonomicky výhodná.

Cílem tohoto článku bylo stanovení koeficientu odrazu vybraných materiálů, které mohou být použity jako podestýlka ve stájích pro hospodářská zvířata (částečně dehydratovaný digestát z bioplynové stanice a stejný částečně dehydratovaný digestát s přidáním hydroxidu vápenatého (hašené vápno ve formě prášku) v množstvích 0,25, 0,125 a 0,065 kg na 1 kg částečně dehydratovaného digestátu) závisí na optických vlastnostech světelných zdrojů použitých ve stájích (hlavně speciálních lineárních fluorescenčních světel) a na vlhkosti těchto materiálů. Srovnáváme spektra dopadu a odrazu světla včetně jejich energie. Zjistili jsme, že se zvětšující se vlhkostí podestýlky dochází k malému, ale měnícímu se posunu ve vlnových délkách spektra z odraženého světla směrem k vyšším hodnotám a to u všech materiálů. Zároveň se také změnila hodnota teploty odraženého světla. Dopadající a také odražené světlo a jejich spektra byla změřena radiometrem s rozlišovací schopností 0,5 nm. Měření bylo prováděno v měřícím zařízení a opakováno pro každý vybraný podestýlkový materiál a každý světelný zdroj. Všechny výsledky byly statisticky zpracovány neparametrickými metodami kvůli malým souborům naměřených údajů.

Chov hospodářských zvířat je jedním z největších zdrojů emisí amoniaku, které jsou velmi nebezpečné pro životní prostředí. Existuje mnoho možností jak emise amoniaku snížit. Využití biotechnologických prostředků je je jednou z nejlevnějších cest jak emise amoniaku snížit. Tento článek popisuje postup a výsledky měření emisí ve vepřínech a v zařízeních pro chov drůbeže, kde byla jeden z enzymatických biotechnologických přípravků použit. V obou testech bylo prokázáno snížení emisí amoniaku o více než 20%. Další přínos tohoto biotechnologického přípravku byl rovněž prokázán. Období výkrmu brojlerů bylo zkráceno a konečná hmotnost prasat se zvýšila ve srovnání s referenční skupinou zvířat, u kterých nebyl přípravek aplikován. V obou testech byla rovněž prokázáno lepší využití krmiva.

Článek srovnává naměřené hodnoty spalného tepla pro částečně dehydratovaný digestát ze zemědělské bioplynové stanice a pro Miscanteus Gigantheus (při stejné vlhkosti vzorků). Zjistili jsme, že naměřené hodnoty spalného tepla uvedených druhů biomasy závisí na velikosti částic biomasy. Rozdíly mezi hodnotami spalného tepla u nejmenších zlomků biomasy 0,1 mm a největšími 2,5 mm jsou přibližně 8%. Z dosažených výsledků jsme experimentálně odvodili maximální velikost částic biomasy pro měření v kalorimetru. Další rozdíly v naměřených hodnotách spalného tepla jsou způsobeny zvolenými různými dobami trvání celého cyklu měření v kalorimetru (použili jsme adiabatický kalorimetr MS-10 s cykly měření 5, 8 a 16 minut.) a rozdíly se pohybovaly v rámci intervalu do 4%. Při delším cyklu měření jsme dosáhli menšího kolísání naměřených hodnot u všech druhů biomasy. Všechna měření spalného tepla byly statisticky zpracována pomocí celé řady metod s malým rozdílem ve výsledných hodnotách.

Laboratorní zkoušky sušení kompostu byly realizovány v pokusné experimentální šaržové sušárně. V průběhu pokusu byl sledován vývoj teploty v jednotlivých vrstvách materiálu, teplota a relativní vlhkost vzduchu na vstupu a na výstupu. Průběžným stanovením hmotnosti byl monitorován úbytek vlhkosti. Experimenty byly realizovány při teplotě vstupního vzduchu 61 a 97°C. Energetická náročnost sušení z 30% obsahu veškeré vody pod 10% se pohybovala mezi 3,5-4,5 kWh.kg-1

Bioplynová stanice mimo bioplyn produkuje digestát, který je možné separovat na separovaný digestát a fugát. Fugát lze využít pro zálivku polních plodin nebo luk. Po separaci digestátu na separovaný digestát a kapalný fugát bylo zjištěno, že ve fugátu je ještě zbytek organické hmoty obsahující částice větší než 1 milimetr, které neprojdou bez problémů tryskami portálových zavlažovačů. Bylo proto nutné najít vhodný způsob, jak fugát upravit do stavu vhodného pro komplexní využití fugátu pro závlahu.

Měření emisí a prašnosti pocházející ze zemědělské činnosti se stalo důležitým ve vztahu ke zdraví obsluhujícího personálu, zvířat a lidí žijících v okolí. Metody měření prachových částic PM10, PM2,5, spolu s hodnocením sítě a hrubé výroby prachu jsou diskutovány v předloženém článku, a je navržen způsob jejich formulace.

Příspěvek řeší technologii a ekonomiky skladování slámy s technologií foliování stohů z velkých hranolovitých balíků slámy. Technologie foliování stohů má i významné ekonomické přínosy, které se pohybují okolo 52 Kč na 1 t uskladněné slámy. Další přínosy jsou dány snížením vlhkosti uskladněné biomasy a tedy zvýšení její výhřevnosti. Prokázalo se, že technologie foliování stohů je vhodná pro balíky o vlhkosti do 25%.

Kdybychom měli udělit pomyslný titul fenomén našich polí v oblasti zemědělské techniky, pro období druhé poloviny dvacátého století by byla velmi žhavým kandidátem sklízecí mlátička. Nová koncepce sklizňového stroje neznamenala pouhé zvýšení výkonnosti, ale umožnila zavedení jednorázové sklizně velké části plodin. Hlavním znakem porevolučního vývoje sklízecích mlátiček je zvyšování jejich výkonnosti. Vývoj zemědělské výroby ale vyžaduje zefektivnění sklizně stále většího počtu plodin, a tak jsou z různých důvodů tímto způsobem sklízeny i plodiny, které byly v minulosti sklízeny zcela odlišnými technologickými postupy. Klasickým příkladem je len. Tato plodina, která byla tradičně pěstována za účelem produkce stonku, je v současnosti prvoplánově pěstována pro produkci semene. Sklizeň lnu pomocí sklízecích mlátiček se tak stává efektivnější, ale má i svá úskalí

Ošetřování a skladování potravinářských zrnin má svá specifika. Pro zachování jejich biologických a chemických vlastností je zapotřebí vytvořit soustavu předpokladů, které zabraňují především poklesu kvality, případně znehodnocení uskladněných zrnin. Základním požadavkem pro zdravou výživu obyvatel je jejich přísná kontrola, šetrné ošetřování a zpracování a přírodní stav. Hlavní zásadou jsou tedy minimální úpravy, které nesmějí v žádném případě snížit biologickou a hygienickou hodnotu těchto zrnin.