Výzkumným cílem této práce je analyzovat potenciál nadzemní biomasy topinamburu pro výrobu tuhých biopaliv v Čínské lidové republice (ČLR). Tento výzkum se zabýval množstvím vyprodukované biomasy z nadzemních částí topinamburu ve spojitosti se způsobem a účelem pěstování této plodiny. Výzkum probíhal na pokusných pozemcích v oblasti Dafeng (provincie Jiangsu, ČLR) . Celkem bylo analyzováno 60 vzorků nadzemní biomasy topinamburu za účelem stanovení výnosu sklizené nadzemní biomasy, jakož i výnosy sušiny. Průměrný výnos biomasy během výzkumu byl 8,8 t / ha. Vyšší výnosy nadzemní biomasy byly zjištěny při intenzivním způsobu pěstování pro produkci hlíz (14,44 t/ ha), zatímco nižší výnosy byly nalezeny v oblastech, kde rostliny regenerovaly z jednoročních hlíz (v průměru pouze 4,22 t / ha nadzemní biomasy sušiny). Výsledky získané v tomto výzkumu je možné použít k podpoře produkce tuhých biopaliv ve formě briket, pelet v ČLR. Dále bylo stanoveno chemické složení a vlastnosti nadzemních částí topinamburu a byly provedeny spalovací zkoušky. Chemické analýzy, stanovení vody, popelu, prchavé hořlaviny a hořlaviny, stanovení spalného tepla GCV a výhřevnosti NCV byly provedeny v souladu s normami CEN / EN 14774-2, CEN / EN 14775, CEN / EN 15148, CEN / TS 14918, resp. Výsledky splňují normu CEN/TS14961, která definuje tuhá biopaliva rostlinného původu. Spalovací zkoušky nadzemní biomasy topinamburu a spalování briket vyrobených z této biomasy, potvrdily vhodnost nadzemní biomasy topinamburu pro energetické účely (k využití pro výrobu tepla). Naměřené emise (CO 6,325.59 mg/m3 a NOx: 140,3 mg/m3) jsou srovnatelné s jinými biopalivy rostlinného původu.

Výsledky z měření dále ukazují na to, že při použití tepelné izolace se ušetří značná část tepelné energie. Za předpokladu, že by mělo odpadní teplo využití i v letních měsících a byla by využita všechna tepelná energie produkovaná bioplynovou stanicí, mělo by takto ušetřené teplo značný ekonomický přínos.

Tento článek prezentuje výzkum odpadní biomasy, která pochází z technickéh konopí (Cannabis sativa ), finské odrůdy Finola - registrované odrůdy vyšlechtěné pro použití v potravinářství. Zbytky po lisování oleje semen - pokrutiny a stonky byly experimentálně testovány pro výrobu pevných biopaliv - briket. Jejich hodnocení zahrnuje několik důležitých mechanických a fyzikálních charakteristik a vlastností, které se obvykle měří v pevných palivech podle evropských norem. Konkrétně - vlhkost, mechanické odolnost, spalné teplo a výhřevnost, jakož i obsah popela a emisí při spalování. Pro účely zkoumání těchto charakteristik bylo stanoveno pět směsí stonku a konopných pokrutin v poměru 1: 2, 2:1, 3:1, 4:1, 5:1. Brikety obsahující větší množství biomasy stonků jsou odolnější vůči manipulaci a skladování, ale mají nižší spalné teplo, vzhledem k nižšímu obsahu pokrutin se zbytky oleje. Obsah vlhkosti všech směsí splňoval optimálním hodnoty pro brikety. Všechny směsi take vyhovují limitu pro množství popele nedřevní biomasy. Směsi 4:1 a 5:1 plně splňují emisní limity. Ostatní směsi se obvykle pohybují až na hranici limitů. Brikety z odpadní konopné biomasy jsou vhodné jako pevné biopaliva a splňují požadavky Evropských norem.

Příspěvek se zabývá aktuální problematikou energetického využití tuhé odpadní biomasy ve formě briket ze zemědělské, lesnické a zpracovatelské produkce. Využití odpadní biomasy jako obnovitelného zdroje energie tvoří významný potenciál náhrady fosilních paliv při vytápění. Cílem měření je především stanovení emisních koncentrací sledovaných látek v produkovaných plynných spalinách různých směsí lisovaných vzorků paliv. Vzorky jsou lisovány ve tvaru briket o průměru 65 milimetrů. Při vlastním měření jsou sledovány emisní koncentrace oxidu uhličitého (CO2), oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a teploty spalin v závislosti na součiniteli přebytku vzduchu n. Měření emisních parametrů vzorků se uskutečnilo na krbových akumulačních kamnech o výkonu 8 kW. U lokálních spotřebičů s ručním přikládáním na tuhá paliva, která se především používají v domácnosti, nelze řešit systém čištění spalin jako u větších zařízení, a proto je nutné preferovat standardizovaná tuhá paliva vysoké jakosti. Z výsledků měření emisí je patrné, že přebytek vzduchu je velmi důležitou provozní veličinou, která ovlivňuje jak koncentrace sledovaných emisí, tak i v ohništi spalovací teplotu.

Zásobník sypkých látek je tvořen dutým tělesem, ohraničeným jednak dvěma podélnými stěnami, sbíhajícími se alespoň ve spodní části dolů, a jednak dvěma čelními stěnami. Pod spodním okrajem zásobníku je upraven odtahový dopravník, uzpůsobený pro napojení na navazující technologické zařízení, Duté těleso zásobníku obsahuje jedinou komoru, na jejímž spodním okraji v podstatě po celé její délce je mezi podélnými stěnami vytvořena štěrbina, která je zevnitř zásobníku překryta průběžným hradítkem. Hradítko je spřaženo s představovacím mechanizmem, uzpůsobeným pro přestavování hradítka ve svislém směru.

Zařízení sestává z přípravné části a reaktorové části. V přípravné části je vstupní surovina ve formě pelet drcena, sušena, předehřáta a smísena s katalyzátory. V pyrolýzním reaktoru je tepelným procesem vytvořen energetický plyn a následně částečně v chladiči zkondenzován na bioolej. Reaktor je ablativní, kuželového typu.

Zařízení pro odebírání vzorků uskladněného materiálu tvořeného do sebe zaklesnutými částicemi schopnými mechanického rozpojení, zejména zemědělské stébelnaté materiály typu siláže, senáže nebo slamnatého hnoje, obsahuje odřezávač a vytlačovač. Odřezávač je tvořen kruhovou trubkou, která je opatřena na řezném konci zuby, vyčnívajícími z pláště trubky ve směru její osy, a na ovládacím konci ústrojím pro přenos krouticího momentu. Vytlačovač je tvořen talířem o vnějším průměru menším, než je světlost trubky, ke jsou upevněny z jedné strany trny a z druhé strany táhlo, jehož délka je větší, než je délka trubky (11), přičemž po vložení vytlačovače do odřezávače je talíř suvně uložen v dutině trubky tak, že trny jsou nasměrovány k řeznému konci odřezávače a táhlo je u ovládacího konce odřezávače (1) vyvedeno mimo dutinu trubky. Zařízením lze odebírat vzorky v libovolném místě uskladněného materiálu a zvolit lze i hloubku odběru, odběr je šetrný a nenarušuje vrstvy uskladněného materiálu a tím ani procesy probíhající v uskladněném materiálu.

Zařízení pro míchání mrvy a podestýlky a ukládání vzniklého hnoje na odkládací plochu obsahuje jednak ložnou plošinu, opatřenou vyhrnovacím dopravníkem, a jednak míchací ústrojí, které je uzpůsobeno pro vytvoření hnoje smícháním mrvy a podestýlky, přičemž ložná plošina s vyhrnovacím dopravníkem je upravena pro naskladnění podestýlky a mrvy a vyhrnovací dopravník je uzpůsoben pro pohyb svého vyhrnovacího ústrojí od zadního okraje ložné plošiny k přednímu okraji, u něhož je uloženo míchací ústrojí se vstupem umístěným v akčním dosahu koncového úseku vyhrnovacího dopravníku a s výstupem vyústěným k odkládací ploše. Zařízení nalezne uplatnění při deponování hnoje, aniž by došlo k ohrožení životního prostředí nebo nesplnění legislativních požadavků na ochranu životního prostředí.

Perspektiva vyčerpání fosilních surovin a paliv a současná nadprodukce potravin v zemích západní Evropy urychlila hledání nových alternativních zdrojů surovin pro průmyslové využití. Z těchto obnovitelných zdrojů by měla mít nezastupitelný podíl energie pocházející z biomasy, a to i z travních porostů. Obsah popelovin v travách je z energetického hlediska velmi významný, neboť může být limitujícím faktorem využitelnosti travní biomasy. Bylo prokázáno, že koncentrace popelovin v travní biomase klesá s prodloužením vegetačního období. Z toho vyplývá, že travní biomasa určená ke spalování by měla být sklízena až v závěru vegetačního období.

Současný výzkum v oblasti energetických trav řeší vhodné způsoby konzervace rostlinné hmoty pro zabezpečení celoročního provozu bioplynové stanice, která pracuje nejúčinněji při vsázce s co nejmenším kolísáním poměru vstupních substrátů. V zemědělské praxi se jeví perspektivní využití travních senáží. Pro výzkum trav konzervovaných touto technologii byly realizovány tzv. minisenáže (užitný vzor minisenáže: přihlašovatel/majitel: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha). V roce 2010-2011 byly vyrobeny minisenáže z biomasy květnaté louky a kukuřice. Byla využita travní biomasa z OSEVY vývoje a výzkumu s.r.o. ze sklizní na stanovišti v Zubří. Na základě výsledků produkce bioplynu můžeme hodnotit tuto technologii minisenáží jako perspektivní. Byla porovnávána produkce čerstvé a silážované travní hmoty a kukuřice.Produkce bioplynu čerstvé hmoty květnaté louky byla 250-270 m3 /t.org sušiny, senážované hmoty 270-290 m3 /t.org sušiny u čerstvé kukuřice 300-320 m3 /t.org sušiny a silážované kukuřice 320-350 m3/t.org sušiny.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V případech, kdy je půda uvedena do klidu zatravněním, nebo není využit potenciál trvalých travních porostů, z důvodu snižujících se stavů skotu, narůstá množství trávy, kterou lze energeticky využít. Vlhká travní hmota je vhodná pro zpracování pomocí anaerobní fermentace na bioplyn. Přezrálá a suchá hmota jde využít při spalování. Zkoušky proběhly na velkém kotli o výkonu 1,8 MW a malém kotli 25 kW.

Snížení stavu hospodářských zvířat, nepotravinářské využití zemědělské půdy a její konzervace travními porosty je v současné době rozšířeným tématem. Využít tuto plochu je možné i pěstováním energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. Vliv na zvýšení produkce travní hmoty vykazuje hnojení dusíkem v dávce 50 kg/ha. Zemědělské bioplynové stanice zpracovávají exkrementy hospodářských zvířat a hledají možnosti přidání biomasy do vstupních substrátů. Konzervovaná travní hmota obsahuje dostatečný podíl vody a je vhodným materiálem pro využití anaerobní digescí.

Směsné pelety na bázi slámy nebo sena mají nižší teplotu tavení popela než dřevní pelety. Všechna topeniště nejsou vhodná pro spalování jak dřevních tak i alterntivních pelet. Při dlouhodobém provozu je problém se spékáním, které lze řešit úpravou spalovacícho prostoru nebo topeniště, které umožňuje vyhrnutí spečeného popela, např. kotle Verner A25, na kterém byla prováděna většina našich zkoušek.

Uzávěr výpusti je určen pro věžové zásobníky s plochým dnem. Uzávěr je tvořen středovým krytem, uzpůsobeným pro uzavření středového otvoru, a obvodovým krytem, uzpůsobeným pro uzavření obvodového otvoru, přičemž středový otvor i obvodový otvor jsou vytvořeny ve dnu. Středový kryt a obvodový kryt jsou upevněny na společném táhle, jehož přesouváním dojde buď k otevření jenom středového otvoru, nebo k současnému otevření středového i obvodového otvoru. Pod spojnicí středového otvoru obvodového otvoru je uložen vyskladňovací dopravník.

Současný výzkum v oblasti energetických trav řeší vhodné způsoby konzervace rostlinné hmoty pro zabezpečení celoročního provozu bioplynové stanice, která pracuje nejúčinněji při vsázce s co nejmenším kolísáním poměru vstupních substrátů. V zemědělské praxi se jeví perspektivní využití travních senáží. Pro výzkum trav konzervovaných touto technologii byly realizovány tzv. minisenáže (užitný vzor minisenáže: přihlašovatel/majitel: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha). V roce 2010-2011 byly vyrobeny minisenáže z biomasy květnaté louky a kukuřice. Byla využita travní biomasa z OSEVY vývoje a výzkumu s.r.o. ze sklizní na stanovišti v Zubří. Na základě výsledků produkce bioplynu můžeme hodnotit tuto technologii minisenáží jako perspektivní. Byla porovnávána produkce čerstvé a silážované travní hmoty a kukuřice. Produkce bioplynu čerstvé hmoty květnaté louky byla 250-270 m3.t org. sušiny, senážované hmoty 270-290 m3.t org. sušiny u čerstvé kukuřice 300-320 m3.t org. sušiny a silážované kukuřice 320-350 m3.t org. sušiny.

Výsledek řeší využití poznatků získaných při lisování velkoformátových briket. Cílem bylo ověření vlivu průřezu lisovacího ústí na kvalitu briket. Brikety jsou vyráběny na lisovacím zařízení na bázi klikového setrvačníkového mechanismu s vyhřívanou matricí. Osvědčil se průřez ústí lisu 100 x 440 mm. Po vylisování jsou brikety odlamovány po cca 100 mm.

Návrh principů a opatření k dalšímu zvýšení energetické účinnosti využití biomasy, zajištění nízké nákladovosti, plnění povinnosti snižování emisí dle platné legislativy

Nežádoucí zhutnění půdy jedním z hlavních problémů moderního zemědělství. Zhutnění půdy má nejenom negativní vliv na výnos plodin, ale velmi závažné jsou i důsledky ekologické. Současná úroveň dostupných navigačních systémů přitom bez potíží umožňuje rozdělení pozemků na plochy, po kterých se pohybují kola zemědělské mechanizace (stálé kolejové stopy) a na plochy, na které už kola zemědělské mechanizace při využívání těchto technologií nikdy nevjedou. Hlavním cílem předložené ověřené technologie řízeného pohybu strojů po pozemcích proto bylo zjistit, zda je tato technologie aplikovatelná v podmínkách našeho zemědělského podniku bez výrazných zásahů do jeho strojního vybavení.

S ohledem na nedostatky z dřevní hmoty se zvyšuje poptávka po alternativních paliv z fytomasy. U paliv ze slámy nebo seno je problém s nízkou teplotou tavení popela. Příprava vhodných kompozic může být dosaženo zvýšení teplota tání popela 120 až 200 ° C.

Jedním z významných obnovitelných zdrojů energie v ČR je záměrně pěstovaná a druhotná odpadní biomasa ze zemědělské výroby. Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 stanovuje opatření k efektivnímu využití energetického potenciálu biomasy, s cílem dosáhnout v roce 2020 podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši 13,5 procenta. Příspěvek popisuje řešení expertního systému pro podporu rozhodovacích procesů v oblasti energetického využití zemědělské biomasy

Fytomasa představuje velmi významný alternativní zdroj energie. Ze strany zemědělců je o rozvoj diverzifikace nezemědělských činností do této oblasti velký zájem. Jedná se o velmi významná investiční rozhodnutí s delší dobou návratnosti. Expertní systém pro modelování ekonomiky biopaliv umožňuje pěstiteli energetické fytomasy komplexně posoudit ekonomiku pěstování, výroby tuhých biopaliv a výroby bioplynu.

Příspěvek popisuje možnost modelování testu NRTC (Non-Road Transient Cycle) na základě změřených charakteristik spotřeby paliva, oxidu uhelnatého (CO), oxidu uhličitého (CO2), nespálených uhlovodíků (HC), oxidů dusíku (NOx) a pevných částic (PM). Ve srovnání s předchozím zjištěným technickým stavem lze stanovit změny technického stavu spalovacích motorů zemědělských nebo lesnických traktorů. Současně však lze na základě změřených veličinových charakteristik porovnat mezi sebou libovolné traktory a také modelovat libovolný jiný cyklus bez dalšího měření (NRSC test, cyklus pro specifické podmínky - horský traktor apod.). Ve výsledku lze tak přispět ke zlepšení životního prostředí snížením produkce škodlivých látek vypouštěných do ovzduší a současně uspořit peníze sníženou spotřebou paliva.

Publikace přináší poznatky získané řešením věcné etapy Výzkum teoretických přepokladů pro zvýšení efektivnosti využití mobilních energetických prostředků a snížení jejich nepříznivého působení na zemědělskou půdu, její rostlinný pokryv a životní prostředí technologických systémů pro setrvalé hospodaření a využívání přírodních zdrojů ve specifických podmínkách českého zemědělství. Obsahem publikace jsou informace o energetických zdrojích v zemědělství a soustava jednotkových spotřeb energií pro pracovní, dopravní a manipulační operace, která umožňuje stanovit spotřebu energie v pracovních postupech rostlinné výroby i v zemědělském podniku. Pro stanovení jednotkových spotřeb energie bylo využito poznatků, které se váží k tvorbě optimálních souprav z technických, provozních a energetických hledisek, k vlivu svahu, velikosti a tvaru pozemku na exploatační ukazatele a k souboru empirických algoritmů pro výpočet exploatačních a energetických ukazatelů. Dále publikace uvádí výsledky prací, které se zabývají energetickými prostředky, jejich motory a nepříznivým vlivem techniky na životní prostředí a půdu

Metodika poskytuje chovatelům především dojeného skotu a dalším zájemcům ze zemědělské praxe informace o způsobu objektivního měření koncentrací amoniaku v zóně zvířat ve stájových objektech pro chov skotu. Součástí metodiky je stručný popis analyzátoru plynů, který je využíván pro kontinuální a přesné měření koncentrací amoniaku.

Jedním z významných obnovitelných zdrojů energie v České republice je záměrně pěstovaná i zbytková a odpadní biomasa ze zemědělské výroby. Pro hodnocení ekonomiky produkce je důležité vědět, nakolik je výhodná také z energetického hlediska, tedy z poměru energie vložené a získané. U vybraných druhů cíleně pěstované biomasy byly stanoveny výrobní náklady na měrnou jednotku paliva a energetická efektivnost těchto paliv.

V důsledku zvyšování celkové úrovně a produktivity zemědělské výroby, se zvětšila plocha pozemků s trvalými travními porosty. Možnosti využití travní biomasy jsou následující suchou hmotu lze spalovat a vlhká hmota je vhodná pro anaerobní fermentaci nebo přípravu kompostů. Pro spalování jsou limitujícím faktorem vlastnosti popela travní hmoty.

Expertní systém řeší oblast pěstování energetických plodin, výrobu tuhých tvarovaných biopaliv i produkci bioplynu. Podrobněji je popsán procesní diagram programového řešení I struktura hlavních částí databáze expertního systému. Systém bude řešen formou internetového modelovacího databázového programu, který bude pro uživatele ze zemědělské praxe a poradenství volně přístupný na webové stránce řešitele. Vhodná forma energetického využití biopaliv má svoje racionální i ekonomické opodstatnění. Biopaliva jsou technologicky i ekonomicky vhodnou alternativou fosilních paliv ve stacionárních zdrojích tepla

detailní rozbor a monitoring všech vydaných integrovaných povolení, techniky a technologie provozovatelů IPPC zařízení s požadavky na příslušných BREF o BAT, identifikace provozovatelů, vyhodnocení situace, návrh změn u provozovatelů s nedostatečnou aplikací BAT

Výzkum využití trav pro energetické účely byl zaměřen na stanovení vhodných travních druhů a jejich výnosového potenciálu a zahrnuje dvě etapy. Na základě výsledků první etapy výzkumu energetických trav byly stanoveny druhy nejvhodnější pro energetické využití (psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený). Do výzkumu druhé etapy energetických trav byl zařazen psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, lesknice rákosovitá, sveřep horský, luční směs do vlhkých a do suchých podmínek. V podmínkách České republiky se jeví nevhodnější sklizeň energetických trav v období jejich sklizně na semeno s využitím vymlácené travičkové slámy pro energetické účely. Na základě výsledků výzkumu druhé etapy energetických trav a provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích (500 kW - 2 MGW) je možné doporučit spalování travičkového sena předně v kotlích určených pro spalování obilní slámy. Na tuto výzkumnou práci navazuje projekt Využití fytomasy z trvalých travních porostů a z údržby krajiny, který se zaměří zejména na využití trav pro produkci bioplynu a kompostování.

Současný výzkum v oblasti energetických trav řeší vhodné způsoby konzervace rostlinné hmoty pro zabezpečení celoročního provoz bioplynové stanice, která pracuje nejúčinněji při vsázce s co nejmenší kolísáním poměru vstupních substrátů. V zemědělské praxi se jev perspektivní využití travních senáží. Pro výzkum trav konzervovaných touto technologii byly realizovány tzv. minisenáže (užitný vzor minisenáže: přihlašovatel/majitel: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha). V roce 2010-2011 byly vyrobeny minisenáže z biomasy květnaté louky a kukuřice. Byla využita travní biomasa z OSEVY vývoje a výzkumu s.r.o. ze sklizní na stanovišti v Zubří. Na základě výsledků produkce bioplynu můžeme hodnotit tuto technologii minisenáží jako perspektivní. Byla porovnávána produkce čerstvé a silážované travní hmoty a kukuřice.Produkce bioplynu čerstvé hmoty květnaté louky byla 250-270 m3 /t.org sušiny, senážované hmoty 270-290 m3 /t.org sušiny u čerstvé kukuřice 300-320 m3 /t.org sušiny a silážované kukuřice 320-350 m3/t.org sušiny.

Aktualizace Strategie financování implementace nitrátové směrnice na základě usnesení Vlády ČR a příprava datových podkladů pro potřeby aktualizace finanční strategie ve vazbě na dotační tituly roku 2013 a jejich monitoring.

V posledních letech klesá možnost využití travní produkce pro krmení, ověřují se možnosti a podmínky využití této produkce pro surovinové a energetické účely. Příspěvek popisuje technologií a ekonomikou trvalých travních porostů a využití produkce pro kompostování a pro energetické účely. Významný efekt na surovinové a energetické využití má finanční podpora ve formě dotací. Využitím dotací se celkové náklady za jednotku produkce značně snižují, zvláště pozitivní účinek je dosažený v regionech s LFA dotacemi.

Popisuje řešení expertního systému pro podporu rozhodovacích procesů v oblasti energetického využití zemědělské biomasy. Expertní systém řeší oblast pěstování energetických plodin, výrobu tuhých tvarovaných biopaliv i produkci bioplynu. Podrobněji je popsán procesní diagram programového řešení I struktura hlavních částí databáze expertního systému. Systém bude řešen formou internetového modelovacího databázového programu, který bude pro uživatele ze zemědělské praxe a poradenství volně přístupný na webové stránce řešitele. Vhodná forma energetického využití biopaliv má svoje racionální i ekonomické opodstatnění. Biopaliva jsou technologicky i ekonomicky vhodnou alternativou fosilních paliv ve stacionárních zdrojích tepla

Každá země hledá řešení své energetické situace. Z tohoto důvodu se považují za velmi slibné energetické plodiny známého chemického složení, které se vyznačují dostatečnou energetickou výnosností a nižšími náklady. Vybrané energetické plodiny s vysokým výnosem, jako ozdobnice, křídlatka obří, rákos obří , konopí a čirok sladký byly kultivovány v lokalitách České republiky a Moldavské republiky s cílem určit a porovnat maximální možný (teoreticky) energetický výnos. Všechny z výše uvedených rostlin byly pěstovány v přírodních podmínkách bez dalších vstupů.V této studii je také uvedeno srovnání víceletých a jednoletých plodin.

Zpracována analýza statistických informací vybavení zemědělských podniků traktory a dodávkách nových strojů. Hodnocení dodávek a tempa obnovy traktorů. Hodnotí se vliv velikosti podniku na potřebu traktorů a na jejich využití. V menších zemědělských podnicích je potřeba traktorů na jednotku výměry výrazně vyšší než ve velkých zemědělských podnicích. Tempo obnovy strojů závisí na ekonomické prosperitě a stabilitě zemědělských podniků i na investičních podporách z veřejných prostředků. Při obnově traktorového parku dochází ke změně jeho struktury ve prospěch traktorů vyšších výkonových tříd.

Předložený příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu pracoviště autorského kolektivu, jehož cílem je sledování variantně řešených rekonstrukcí stájových objektů pro chov dojnic s ohledem na kvalitu stájového prostředí na základě analýzy místních klimatických podmínek, architektonických a konstrukčních prvků, vybraných technologických systémů a vyhodnocení mikroklimatických podmínek uvnitř objektu z hlediska teploty a vlhkosti vzduchu.

S rostoucím množstvím bioplynových stanic poroste i poptávka po kvalitní řezance z kukuřice a z jiných vhodných rostlin. Výsledky výzkumu zároveň jednoznačně potvrzují, že kvalitní příprava suroviny je zásadním předpokladem jejího efektivního využití v bioplynových stanicích i v trávicích soustavách domácích zvířat. To je dle mého názoru hlavní důvod, proč sklízecí řezačky nebudou v nejbližší době následovat stachanovce a práškovací letadla v roli zajímavostí ve filmových a fotografických archivech, ale budou i nadále nepostradatelnou součástí technologických postupů v rostlinné výrobě.

Přednáška měla za úkol seznámit posluchače s technickými aenergetickými aspekty získávání vstupního materiálu pro bioplynové stanice.

Hlavním tématem přednášky bylo využití rostlinných zbytků ze zahradnictví k energetickým účelům apopis vzájemné spolupráce mezi VÚZT a ZF Lednice.

Přednáška byla tématicky zaměřena na energetické využití biologicky rozložitelných odpadů, které vznikají v rámci pěstování ovocných výsadeb a zahradnické činnosti.

Náplní přednášky bylo komplexní zhodnocení aspektů rozvoje energetického využití biomasy v rámci regionu.

Energetické a materiálové využití rostlinné biomasy jsou dva způsoby, které byly vnímány jako konkurenční. Vlivem dotační politiky, legislativy a společenských aspektů, ovlivňujících stav trhu, se ale obě oblasti stále více prolínají. V příspěvku jsou popsány dva možné způsoby energetického využití. Energetické vlastnosti kompostů jsou horší ve srovnání se standardními biopalivy. Způsob jímání tepla vznikajícího při kompostování je technicky realizovatelný, ale jeho efektivita je nízká. Hodnota měrného tepla získaného tímto způsobem nedosahuje ani 1% hodnoty výhřevnosti , ale kompost si uchová cenné složky.

Po takmer štvorročnom úsilí sa podarilo dokončiť projekt Systém nakladania s biologickými odpadmi Vimperk. Hlavnou súčasťou projektu bola stavba kontajnerovej kompostárne s možnosťou spracovania takmer všetkých druhov biologicky rozložiteľných odpadov. Dňa 26.8.2011 bola kompostáreň skolaudovaná a v priebehu septembra uvedená do prevádzky.

Spoločnosť EKOSO Trhový Štěpánov prevádzkuje skládku odpadov, mezisklad nebezpečných odpadov, zberný dvor vyradených elektrozariadení, kompostáreň pre spracovanie biologicky rozložiteľných odpadov, zaoberá sa prepravou nebezpečných odpadov, prepravou a prenájmom kontajnerov na rôzne druhy odpadov aj predajom a prepravou vyrobeného hnojiva (kompost a substrát).

Biofermentačné stredisko (kompostáreň) Městec Králové vzniklo z dôvodu potreby spracovanie organických odpadov - zvieracieho trusu, najmä hydinového trusu a podstielky, kravského, konského a prasacieho hnoja a ďalších biologicky rozložiteľných odpadov ako tráva, piliny, odpad z čistenia obilí, BRO z kuchýň a reštauračný odpad, pripadne v malom množstve kaly z komunálnych čistiarní odpadových vôd. V jednej biofermentačnej komore je možné spracovávať aj vedľajšie živočíšne produkty 2. a 3. kategórie (napr. vajcia, vedľajšie produkty vajec, vrátene škrupín, obsahu tráviacich traktov a krv z jatočných zvierat).

Centrálna kompostáreň Brno a.s. je súčasťou spolupracujúcich kompostární, ktoré vlastní a prevádzkuje firma SITA CZ. Spoločnosť Centrálna kompostáreň Brno je prevádzkovateľom regionálne významného zariadenia na využívanie bioodpadov pre oblasť južnej Moravy.

V článku jsou shrnuty výsledky měření mikroklimatických parametrů stájového prostředí při extrémních letních teplotách ve třech stájích pro chov dojnic a uvedeny možnosti technických řešení pro snížení tepelného stresu.

Tato evropská norma uvádí podrobnou metodiku, která umožňuje jakémukoliv hospodářskému subjektu v řetězci biopaliv nebo biokapalin vypočítat standardizovaným a transparentním způsobem skutečné emise skleníkových plynů spojené s jeho činností a vzít přitom v úvahu všechna příslušná hmotnostní hlediska. To zahrnuje všechny fáze řetězce od produkce biomasy po dopravu ke konečné spotřebě a distribuční činnosti.

V technologii vermikompostování se využívá interakce mezi intenzivní činností žížal a mikroorganismů. V laboratorních experimentech byly vermikompostovány různé druhy předkompostovaných a nepředkompostovaných bioodpadů a jejich směsí. Konkrétně se jednalo o tyto 3 skupiny: separovaný digestát se slámou, sídlištní bioodpad s papírem a štěpkou a čistírenskými kaly v kombinaci se zahradním bioodpadem. Ze získaných výsledků vyplývá, že přídavek 25% (obj.) slámy k separovanému digestátu je pro vermikompostování optimální. Jako velmi vhodný materiál pro vermikompostování se ukázal použitý papír a to buď samotný, nebo ve směsi s jiným bioodpadem, např. z kuchyní. Bylo také zjištěno, že pro úspěšné vermikompostování aerobně stabilizovaného čistírenského kalu je potřeba nejprve snížit obsah amonného dusíku. Toho lze dosáhnout delší dobou předkompostování nebo přidáním odpadů s nízkým obsahem amonného dusíku.

Prezentují se podmínky rozvoje zemědělství České republiky po roce 2013 a příspěvek biomasy v energetickém mixu se zřetelem na obnovitelné zdroje energie v odvětví dopravy a biopaliva. V návaznosti na hodnocení globálního trhu s biopalivy se uvádí tuzemská bilance motorových paliv a biopaliv.

Expertní systém podporuje rozhodování o ochraně polních plodin vůči škodlivým organismům na základě analýzy ekonomických parametrů a zhodnocení dopadů pesticidů na životní prostředí. Pro každou polní plodinu je nabízen seznam škodlivých organismů, pro které je nabízen aktualizovaný seznam přípravků na ochranu rostlin (z registru přípravků), včetně jejich dávky na ha. Kvantifikace výstupů je prováděna podle modelu pro stanovení ekonomického prahu škodlivosti. Vstupy do modelu jsou: náklady na ochranu, výše výnosu, realizační cena produktu, účinnost přípravku a environmentální zátěž účinné látky přípravku. Vstupy do modelu jsou nabízeny z dílčích databází, nebo je může uživatel zadávat podle konkrétních podmínek. Stupeň výskytu škodlivého organismu je možné stanovit vlastním měřením (metodika měření v nápovědě) anebo převzetím dat z celostátního monitoringu pomocí vytvořené webové služby. Expertní systém umožňuje stanovit ekonomický práh škodlivosti, bilanci nákladů a zisků a předpovídat ztráty na výnosech pro 77 hospodářsky významných chorob a škůdců polních plodin.

V metodice jsou uvedeny možnosti zavádění technologie řízených přejezdů po pozemcích a dopady této technologie na energetickou náročnost zpracování půdy, výnosy pěstovaných plodin, vodní režim a vodní erozi půdy. Dále jsou uvedeny možnosti úprav systému přejezdů po pozemcích, příklady polních pokusů s různými moduly záběru a příklady vybavení mechanizačními prostředky pro systémy řízených přejezdů po pozemcích. Jsou zde také uvedeny ekonomické aspekty související se zaváděním a používáním této technologie.

Návrhy osvětlovacích soustav v zemědělských objektech vycházejí z normy ČSN EN 12464-1. Ve stájích pro dojnice je výhodné použití zářivkových svítidel, která je možno stmívat v závislosti na denním osvětlení. Je třeba použít vhodně konstruovaných svítidel s ohledem na prostředí obsahující mírné koncentrace amoniaku. V halách pro opravu zemědělské techniky jsou porovnány osvětlovací soustavy zářivkové a výbojkové. Ekonomické porovnání soustav je srovnatelné.

Metodika seznamuje zemědělce a další zájemce s metodou vermikompostování a poskytuje jim nové informace, které vycházejí z výsledků řešení projektu NAZV č. QI91C199. První část se zabývá rozdělením a popisem jednotlivých systémů vermikompostování. Jsou zde zmíněny technologie pro vermikompostování běžných bioodpadů, tak i složitější technologie pro problematické bioodpady. Zvýšená pozornost je věnována dvoumodulovému vermireaktoru, který byl vyvinut v rámci tohoto projektu. Druhá část metodiky je postavena na výsledcích a praktických doporučeních, které vycházejí z laboratorních experimentů s vermikompostováním separovaného digestátu ze zemědělské bioplynové stanice, zahradního bioodpadu, kuchyňského bioodpadu, použitého papíru a čistírenských kalů. Byla prokázána oprávněnost použití metody vermikompostování a její efektivita při zpracování bioodpadů. Vermikompostování je technologie plně přátelská k životnímu prostředí a při dlouhodobém provozování je levnější než klasické kompostování. Kvalita vyrobeného vermikompostu je podstatně vyšší než klasického kompostu.

Cílem metodiky je případným zájemcům o produkci vinného oleje poskytnout praktický náhled a technologické postupy, které musí být uplatněny tak, aby při produkci vinného oleje byl zachován maximální obsah biologicky aktivních látek. Vinná jádra, jež jsou nedílnou součástí matolin po lisování vinných hroznů při výrobě vína, jsou zdrojem velmi cenných biologicky aktivních látek, vhodných mimo jiné pro lidskou spotřebu a výživu hospodářských zvířat. V české republice není v současné době lisování vinných jader za účelem produkce oleje příliš rozšířenou podnikatelskou aktivitou i z důvodu poměrně vysokých nákladů na jeho produkci a relativně nízkou výtěžnost. Metodika proto přináší podrobné informace o potenciální výtěžnosti olejů z vybraných odrůd révy vinné tak, aby si případný producent na základě jím disponovaným množstvím hroznů, matolin nebo již vyseparovaných jader mohl předem ověřit efektivitu svého podnikatelského záměru.

Legislativní rámec EU a stále se zpřísňující národní předpisy v oblasti odpadového hospodářství směřují prioritně k hledání nových bezodpadových technologií, které zabezpečí účelné a efektivní využití odpadních produktů. V podmínkách moderních vinařských provozů je proto věnována stále větší pozornost problematice využití matolin, které vznikají při zpracování hroznů. Svým charakterem jsou matoliny řazeny mezi biodegradabilní odpady, které není možné deponovat na skládky komunálních odpadů. Metodika Separace semen révy vinné z matolin je určena vinařským subjektům, zabývajících se možnostmi separace semen révy vinné z matoliny za účelem jejich dalšího využití. Metodika popisuje problematiku separace semen z matolin a její možná technická řešení, poskytuje základní informace o vlastnostech matoliny, výtěžnosti a vlastnostech semen u nejčastěji pěstovaných odrůd. Naznačuje možná řešení stacionárních i mobilních částí linek pro získávání semen z čerstvě lisované matoliny s využitím výsledků návrhu a ověřování vibračního separátoru. Uvádí bilanční, výkonnostní a ekonomické aspekty návrhu a realizace těchto technologických linek pro střední i velká vinařství.

Metodika popisuje výrobu briket a pelet z fytomasy, výhody produkce směsných fytopaliv, emise a výsledky spalovacích zkoušek. Dále se zabývá hodnocením ekonomiky produkce zemědělské fytomasy a tvarovaných biopaliv. Vytváří podklady pro objektivizaci rozhodovacího procesu v oblasti produkce, výroby a využití tvarovaných fytopaliv.

Fytomasa představuje velmi významný alternativní zdroj energie. Ze strany zemědělců je o rozvoj diverzifikace nezemědělských činností do této oblasti velký zájem. Jedná se však o velmi významná investiční rozhodnutí s delší dobou návratnosti. Expertní systém pro modelování ekonomiky biopaliv umožňuje pěstiteli energetické fytomasy komplexně posoudit ekonomiku pěstování, výroby tuhých biopaliv a výroby bioplynu. Internetový program významně zvyšuje kvalitu rozhodování a snižuje riziko špatných investičních záměrů. Zároveň vytváří podmínky pro zlepšení ekonomické stability podniku. To přispívá k rozvoji venkova, stabilitě pracovních příležitostí a zlepšuje sociálně-ekonomické zázemí lidí na venkově.

V této normě jsou aktualizovány vlastnosti řepkového oleje, které musí být splněny pro jeho použití jako motorové palivo pro spalovací motory konstruované nebo upravené na spalování rostlinného oleje. Požadavky na obsahy fosforu, vápníku a hořčíku byly zpřísněny s ohledem na konečnou úpravu výfukových plynů spalovacích motorů. Z důvodu zjednodušení analytiky byl bod vzplanutí v uzavřeném kelímku stanoven na minimálně 101 oC. Požadavek na hustotu při 15 oC byl zúžen, aby mohly být prokázány případné příměsi jiných pohonných hmot. Vyřazeny byly mezní hodnoty pro minimální jodové číslo, obsah popela a karbonizační zbytek.

Tato norma stanovuje požadavky na kvalitu a metody zkoušení pro směsnou motorovou naftu (SMN - B30) obsahující minimálně 30 % (V/V) methylesterů mastných kyselin (FAME), např. methylesterů řepkového oleje (MEŘO) tak, jak je v tuzemsku vyráběna, dovážena, expedována a prodávána. SMN 30 je určena pro pohon vznětových motorů, které jsou pro tento druh paliva podle technické dokumentace určeny. Požadavky na kvalitu byly aktualizovány v souladu s požadavky na kvalitu motorové nafty uvedenými v ČSN EN 590, s požadavky na kvalitu FAME uvedenými v EN 14 214 a uvažovanými parametry pro specifikaci směsných motorových naft s vysokým obsahem FAME (B11 - B30) uvedenými v FprCEN/TR 16557.

Laboratorní zařízení pro sběr a úpravu dešťové vody (na farmách) představuje linku, která umožňuje odebírat vzorky dešťové vody po jednotlivých fázích její úprav. Linka obsahuje odlučovač hrubých nečistot, čerpadlo, pískový filtr, papírový filtr, UV zářič, vzájemně propojené potrubím a vřazenými T-kusy s ventily pro on line odběr vzorků podle jednotlivých stupňů úprav. Zařízení je unikátním a slouží pro výzkumné potřeby při řešení výzkumného projektu a nepředpokládá se jeho další rozšíření.

Modifikovaný dvoumodulový vermireaktor je tvořen dvěma stejnými moduly, které se používají postupně na předkompostování a vermikompostování bioodpadů. Žížaly přelézají mezi moduly děrovanou stěnou s průměry děr 8 mm. Pro zadržení výluhů slouží nádoba s výpustním kohoutkem, která je pevně spojena s modulem, čímž se zabrání případnému zápachu. Hotový vermikompost lze z modulu odejmout po odstranění plné a děrované stěny. Každý modul je vybaven 4 děrovanými jehlami sloužícími k provzdušnění materiálu v celém profilu. K měření teploty je použito záznamové zařízení se 2 teplotními čidly v každém modulu. Modifikovaný dvoumodulový vermireaktor je využitelný zejména pro zpracování gastroodpadů.

Výrobek, ve kterém je průmyslový vzor ztělesněn, je dvoukomorový kompostér, určený pro obtížně zpracovatelný biologický materiál.

Výrobek, ve kterém je průmyslový vzor ztělesněn, je generátor zvuku, určený ke generování sinusového napětí pro akustická měření.

Zařízení pro aplikaci ochranného roztoku na hlízy brambor při jejich průchodu výstupní trubicí sázecího stroje obsahuje ve výstupní trubici umístěnou alespoň jednu aplikační trysku, jež je přes dávkovací ventil, opatřený ovládacím ústrojím, spojena s tlakově nastavitelným zdrojem ochranného roztoku tak, že ovládací ústrojí dávkovacího ventilu je napojeno na výstup řídicí jednotky, jejíž vstup je spojen s výstupem detektoru hlíz, umístěným v horizontální úrovni nad aplikační tryskou, přičemž řídicí jednotka je uzpůsobena pro nastavení zpožděného otevření dávkovacího ventilu a pro nastavení doby otevření dávkovacího ventilu. Zařízení lze využít zejména při strojní výsadbě brambor pro aplikaci ochranného roztoku proti kořenomorce bramborové.

Technické řešení dvouprostorového míchacího a krmného vozu s vertikálním míchacím ústrojím vychází z již zavedené konstrukce vertikálních míchacích krmných vozů. Ale toto technické řešení je zásadně uspořádáno, tak aby zvyšovalo užitné parametry krmného vozu a snižovalo energetickou náročnost pracovní operace krmení skotu pomocí mobilních krmných systémů. Toho je dosaženo tím, že na jeden pracovní cyklus se naloží, zamíchají a nadávkují do ložného prostoru krmného vozu dvě různé krmné dávky.

Jedná se o způsob výroby kompostu s přídavkem popele, který nalézá využití při zvyšování konkurenceschopnosti kompostů a jako způsob racionálního využití zbytkových produktů - popelů vznikajících při spalování rostlinné biomasy.

Zařízení pro rovnoměrný rozptyl prachových částic, sestávající z hřídele pohonu přecházejícího v dřík, rozptylového talíře, který je opatřen shora rozdružovadly, ve střední a spodní části je opatřen šnekovnicí a v dolní části je opatřen rozptylovým talířem obsahujícím dávkovací lopatky, které jsou delší stranou připevněny k ploše rozptylového talíře a boční stranou jsou připevněny k dříku, který je podélnou osou usazen kolmo na střed rozptylového talíře a delší strany dávkovacích lopatek jsou uloženy směrem od středu rozptylového talíře k jeho okraji, nad kterými jsou na dříku pod šnekovnicí upevněny čechrače.

Cílem uplatnění technologie je využívání technologie vermikompostování v uzavřeném prostoru, konkrétně v dvoumodulovém vermireaktoru pro zpracovávání bioodpadů. Technologie je vhodná zejména pro problematické bioodpadů (např. kuchyňské zbytky).

V rámci řešení výše uvedeného projektu byl ověřován proces velmi rychlého termického rozkladu biomasy s využitím funkčního vzorku technologické linky. Hlavní součástí linky je termolýzní reaktor, pracující na principu rychlého kontaktního ohřevu jemných částic biomasy. Částice biomasy dopadají na povrch s definovanou teplotou a kontaktem dochází k odpaření prchavé hořlaviny. Základním požadavkem na technologický proces je dostatečná rychlost reakce a maximální stupeň karbonizace výstupního materiálu. Technologie je ověřena pro pelety z pšeničné a řepkové slámy, pro něž jsou určeny optimální teploty reakčního povrchu. Technologie je určena pro výrobce termolýzní linky, s níž bude dodávána jako know-how pro její provozování.

Zařízení pro rovnoměrný rozptyl prachových částic, sestávající z hřídele pohonu přecházejícího v dřík, rozptylového talíře, který je opatřen shora rozdružovadly, ve střední a spodní části je opatřen šnekovnicí a v dolní části je opatřen rozptylovým talířem obsahujícím dávkovací lopatky, které jsou delší stranou připevněny k ploše rozptylového talíře a boční stranou jsou připevněny k dříku, který je podélnou osou usazen kolmo na střed rozptylového talíře a delší strany dávkovacích lopatek jsou uloženy směrem od středu rozptylového talíře k jeho okraji, nad kterými jsou na dříku pod šnekovnicí upevněny čechrače.

Zařízení je určeno pro měření sil přenášených mezi připojitelným pracovním strojem a/nebo nástrojem a energetickým prostředkem, zejména traktorem. Zařízení obsahuje přední rám a zadní rám. Přední rám má uzpůsobeno své přední čelo k připojení na energetický prostředek. Zadní rám je uzpůsoben pro zavěšení pracovního stroje a/nebo nástroje. Zadní čelo předního rámu je s předním čelem zadního rámu spojeno šesti prutovými táhly, tvořícími staticky určitou a tuhou soustavu. Každé prutové táhlo je osazeno lineárním snímačem síly, uzpůsobeným pro snímání tahové síly v ose prutového táhla. Z údajů ze snímačů sil lze stanovit síly a momenty působící mezi připojitelným pracovním strojem a/nebo nástrojem a energetickým prostředkem.

Problematika využívání rostlinné biomasy k energetickým účelům je s postupným rozvojem OZE často diskutovaným tématem na odborné i celospolečenské úrovni. Za pozitivní efekt je považován kladný vliv na životní prostředí a z praktického hlediska možnost získání zajímavých finančních podpor. Argumenty, které zaznívají proti energetickému využívání některých surovin jsou mnohdy racionální, ale někdy při jejich kladení převažuje rovina etiky nebo tradice. Za příklad takové suroviny lze považovat lněný stonek. Lněný stonek, po tisíce let tradičně využívaná surovina, v současnosti nenalézá v podmínkách ČR uplatnění. Pro posouzení reálných možností jeho uplatnění jako biopaliva byla v rámci výzkumné činnosti realizována pokusná výroba spojená s měřením parametrů výroby a vyhodnocením vlastností finálních produktů. V příspěvku je popsána poloprovozní výroba palivových briket na bázi lněného stonku a její zhodnocení z technického a environmentálního hlediska.

Cílem přednášky bylo seznámit posluchače s hlavními aspekty sklizně a dopravy surovin využívaných jako součást vstupních surovin do bioplinových stanic.

Vzhledem ke stálému růstu zařízení na energetické využití biomasy je v současnosti stále větší pořeba analyzovat jednotlivé pracovní operace. Tento článek se zaměřuje zejména na dopravní segment logistického řetězce provozu bioplynové stanice. Pomocí GPS modulů instalovaných ve sklízecí řezačce a vybrané dopravní soupravě byly získány údaje o vzdálenostech, pracovních rychlostech a časech, sklízené ploše, GPS souřadnicích a nadmořské výšce. Na základě takto získaných dat byly vypočítány provozní parametry jednotlivých souprav.

Trvalé travní porosty jsou významnou součástí zemědělské krajiny. V České republice zaujímají přes dvacet procent výměry zemědělské půdy. Je to zhruba 970 tis. hektarů. Z toho je asi 800 tis. hektarů využívaných pro produkci píce. Úloha trvalých travních porostů však není pouze v produkci objemných krmiv pro přežvýkavce, v popředí zájmu je dnes i řada jejich mimoprodukčních funkcí, které souvisejí s ochranou životního prostředí, údržbou a utvářením krajiny, ale i s potřebou revitalizace druhové diverzity.

V současné době se začínají na jednotlivých bioplynových stanicích (BPS) v ČR, zpracovávajících kejdu hospodářských zvířat, zpracovávat spolu s kejdou i různé BRO , a to jednak vedlejší produkty žibvočišného původu, odpady z potravinářských výrob a prodejních řetězců, včetně produktů a vedlejších produktů rostlinné výroby (biomasy). V běžném provozu jsou bioplynové stanice zpracovávající vedlejší produkci z chovu zvířat a rostlinnou, především kukuřičnou biomasu. Tím narůstá množství digestátu z bioplynového procesu. Digestát se v současné době uplatňuje jako hnojivo v rostlinné výrobě (RV), poopř. po separaci jeho tuhá složka k výrobě kompostů. Především u velkých farem pro odchov a výkrm prasat, které nemají vlastní RV, je problém s uplatněním, popř. s likvidací digestátu. V poslední době se zvyšuje tlak na uplatňování výroby alternativních paliv z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto zdrojů je dřevní odpad z těžby dřeva, nábytkářských výrob, nebo dřevní hmota z plantáží rychle rostoucích dřevin, použít lze i slámu obilovin a energetické byliny. Pokud není možné z nějakého důvodu digestát, či separát z bioplynové stanice využít jako hnojivo, je možné jej použít v kombinaci s rostlinnou biomasou jako alternativní palivo. Měření mechanicko-fyzikálních a palivářských vlastností těchto kompozitních paliv jsou nadějná. Separát je dále možné využít jako podestýlku hospodářských zvířat, zejména skotu.

Popis kompresorové jednotky pro úpravu bioplynu. Navrhovaná kompresní jednotka pro úpravu bioplynu je určena k instalaci u stávajících bioplynových stanic a má pracovat paralelně s kogenerační jednotkou. Surový bioplyn z fermentoru se odsíří, vysuší, a stlačí. Po prvním stupni komprese se plyn ochladí a znovu vysušuje. Mezi výstupem z 1. stupně a vstupem do 2. stupně kompresoru probíhá vlastní odlučování CO2, na molekulových sítech za tlaku od 9 do 20 bar. K dočištení bioplynu byla použita druhý a třetí stupeň kompresoru, oxid uhličitý je odveden do ovzduší. Poté, co jsme se zbavili CO2, je biometan připraven pro použití, nebo uložen pod tlakem až do 250 bar. Po odstranění všech nečistot odpovídá získaný biometan kvalitativně zemnímu plynu a lze jej použít pro tankování motorových vozidel, nebo vtlačit do potrubní sítě zemního plynu a využít v domácnostech, nebo k průmyslovým účelům.

V roce 2012 se v ČR vyrobilo 172,7 tis. tun methylesterů mastných kyselin (FAME), z toho 160 tis. tun z řepkového oleje (MEŘO). Pro výrobu MEŘO (FARME) se spotřebovalo 408 tis. tun zrna řepky olejky, což při výnosu 2,76 t/ha představuje plochu 148 tis. ha, tj. 37 % její sklizňové plochy. Pro výrobu bioethanolu v roce 2012, která mírně překročila 102 tis. tun, se spotřebovalo 838,3 tis. tun cukrovky, tj. 21,6 % její sklizňové plochy a 88,4 tis. tun zrna kukuřice, resp. 9,5 % její sklizňové plochy. Podíl ploch pro biopaliva na celkové zemědělské půdě v roce 2012 činil 4,9 %. Podle Akčního plánu pro biomasu v ČR se v roce 2020 předpokládá podíl 8,3 % e.o. konvenčních biopaliv, tj. cca 21,8 PJ a 1 % moderních biopaliv, tj. cca 3 PJ při odhadované celkové spotřebě energie v dopravě 262 PJ, zahrnující motorový benzin, motorovou naftu, biopaliva a obnovitelnou elektrickou energii.

Únik plynného amoniaku při aplikaci statkových hnojiv snižuje množství využitelných dusíkatých látek. Emise amoniaku zároveň negativně ovlivňují kvalitu životního prostředí. V příspěvku jsou porovnány emise amoniaku při zapravení statkových hnojiv zaoráním a zapravením talířovými branami.

Fugát, získaný separací digestátu z bioplynových stanic, je díky obsahu dusíkatých látek často využíván pro hnojení travnatých ploch. Při jeho aplikaci dochází k úniku části dusíkatých látek v podobě plynného amoniaku. Příspěvek popisuje porovnání emisí amoniaku při zapravení fugátu hadicovým aplikátorem a rozstřikem.

Kapitola se zabývá problematikou energetického využití rostlinné biomasy, která vniká při údržbě sadů a vinic. Jedná se o cyklicky se opakující zdroje s dobrou dostupností. Množství získané hmoty závisí na druhu rostliny, odrůdě a způsobu výsadby. U ovocných výsadeb je důležitý i druh výchovného řezu. Důraz je v textu kladen zejména na energetickou bilanci využití těchto zdrojů.

Kapitola pojednává o technice pro zpracování půdy u brambor, technice pro sázení brambor, technice pro ošetřování porostů během vegetace, technice pro přípravu na sklizeň, sklizeň a dopravu brambor, technice pro posklizňové zpracování a skladování brambor, technice pro tržní úpravu brambor a měřicí technice pro hodnocení mechanické odolnosti hlíz brambor.

Kapitola pojednává o výběru pozemku, zařazení brambor do osevních sledů, zpracování půdy pro pěstování brambor, výživě a hnojení během pěstování brambor, přípravě sadby brambor, sázení brambor, ochraně proti plevelům a ošetřování porostu po zasázení, ochraně proti chorobám a škůdcům, mechanickém poškození hlíz, přípravě porostů na sklizeň, sklizni brambor, posklizňové a tržní úpravě brambor a skladování brambor.

Úbytek organické hmoty v půdě vede ke snížení její retenční schopnosti. V předložené publikaci jsou uvedeny možnosti, jak tento nedostatek částečně odstranit uplatněním vysokých dávek kompostu získaného z biologicky rozložitelných odpadů. Jsou zde uvedeny výsledky pětiletého sledování uplatnění kompostů na produkčních půdách a trvalých travních porostech. Výsledky experimentů jasně dokazují zlepšení retenční schopnosti půd i výrazné zlepšení zastoupení humusových látek v půdě.

V celkem 6 různých stájích pro chov dojnic byl sledován vliv různě řešených technických systémů podestýlání na emise prachu a emise hluku. Emise prachu v klidovém stavu byly ve všech případech pod limitem maximálně přípustného obsah prachu ve stájovém ovzduší 6-10 mg.m3 (PM10). V průběhu podestýlání docházelo k velmi krátkodobému navýšení koncentrace prachu ve stájovém ovzduší a následnému rychlému návratu na klidové hodnoty. Nebyl prokázán podstatný vliv použitého podestýlacího zařízení na velikost emisí prachu.

Na prestižní výstavě EuroTier 2012 byly prezentovány mj. i vývojové tendence v oblasti krmných systémů pro chov skotu. V mobilních krmných systémech jednoznačně dominují míchací krmné vozy a byla zřetelná orientace na jejich samojízdné provedení. Nově řešená odebírací zařízení se zaměřují na šetrné oddělování krmiva a snížení energetické náročnosti. Standardem se staly sofistikované vážící systémy a celá řada prvků a zařízení umožňující sledování a řízení procesu přípravy a zakládání komplexní krmné dávky.

V šesti různých stájích pro chov dojnic byl sledován vliv různě řešených technických systémů podestýlání na emise prachu a hluku. Emise prach v klidovém stavu byly ve všech případech pod limitem maximálně přípustného obsahu ve stájovém ovzduší 6-10 mg/m3 (PM10). V průběhu podestýlání docházelo k velmi krátkodobému navýšení koncentrace prachu ve stájovém ovzduší a následnému rychlému návratu na klidové hodnoty. Nebyl prokázán podstatný vliv použitého podestýlacího zařízení na velikost emisí prachu. Ekvivalentní hodnota hluku ve stáji (hluk pozadí) byla ve všech případech pod hygienickým limitem. Hluková zátěž způsobená provozem podestýlacích zařízení je krátkodobá a mění se se vzdáleností od podestýlacího zařízení. Nejvyšší hodnoty jsou v bezprostřední blízkosti (1 m) a s rostoucí vzdáleností od zdroje hluku klesají. Nebyly překročeny hygienické limity proměnného hluku na pracovišti.

U pěti různých individuálních boxů (VIB) byly sledovány parametry mikroklima ovlivňující teplotně-vlhkostní welfare telat v závislosti na konstrukčním provedení, barvě a použitém materiálu VIB. Během letního období hodnoty teplotně-vlhkostního indexu výrazně překračovaly hranici teplotního stresu u všech typů VIB. Teploty v místě ležení telete mnohdy dosahovaly přes 40 ?C. V průběhu nejteplejšího dne sledování dosahovala venkovní teplota až 37,8 ?C a radiace 831 W/m2. V těchto extrémních podmínkách byla naměřena uvnitř jednoho z VIB kolem 14. hodiny teplota 45 ?C při relativní vlhkosti 23 %, což odpovídá THI 93 - tele je vystaveno velmi vysokému teplotnímu stresu! Počet dní měření, kdy byla v průběhu dne překročena hodnota THI 75, která je již pro tele stresující, je z celkového počtu 282 dní u nejpříznivějšího VIB 61 dnů, a naopak u nejméně příznivého je to 104 dnů.

Mikroklimatické parametry životního prostředí významným způsobem ovlivňují způsob ustájení a stavebnětechnické a dispoziční řešení ustájovacího prostoru. V této práci jsou uvedeny hlavní výsledky výzkumných prací zaměřených na variantně řešené systémy ustájení telat v přístřeškových individuálních boxech (PIB), ve kterých byly sledovány mikroklimatické parametry ovlivňující tepelně-vlhkostní welfare telat v závislosti na jejich konstrukčním provedení a venkovních klimatických podmínkách. Celkem byly sledovány a hodnoceny čtyři různé systémy pro ustájení telat ve věku do 56 dní v PIB v letním období v měsících červenec až srpen, kdy jsou teploty nejvyšší. U všech PIB byla zjištěna významná korelační závislost mezi teplotou uvnitř PIB a teplotou venkovního prostředí (korelační koeficient 0,95-0,98). Průměrná venkovní teplota za celou dobu sledování byla 19,8 ?C a průměrná teplota vnitřního prostředí PIB se pohybovala mezi 19,4-20,4 ?C. Stejně významná závislost byla u PIB zjištěna mezi maximální vnitřní teplotou a maximální venkovní teplotou (koef. korelace 0,96-0,98). Naproti tomu u paralelně sledovaného VIB byla korelace mezi max. teplotami vnitřního a vnějšího prostředí jen 0,80. Je tady zřejmé, že rozdíl od VIB, kde je významná závislost mezi vnitřní teplotou a intenzitou slunečního záření (Vegricht, 2009), teplotu vnitřního prostředí PIB rozhodujícím způsobem ovlivňuje venkovní teplota. Kritické hodnoty THI byly v PIB za celé období sledování překročeny pro oblast středně těžkého teplotního stresu (THI = 75) v průběhu 6-24 dnů (podle typu PIB) a hodnota těžkého tepelného stresu (THI = 85) nebyla v PIB nikdy překročena. Kritických hodnot dosahovala hodnota THI v PIB především v období vysokých venkovních teplot.

V letech 2010 - 2012 byl založen polní pokus s různými termíny a způsoby aplikace minerálního dusíkatého hnojení s cílem porovnat konvenční způsob minerálního hnojení s aplikací kapalného minerálního hnojiva do hrůbků po vzejití porostu brambor za pomocí aplikátoru. Zjišťován byl především vliv variant pokusu na vývoj porostu, výnos hlíz a obsah nitrátů v hlízách. Z variant pokusu bylo nejvyšší ovlivnění jeho stavu zaznamenáno především v počátečních fázích vývoje, v pozdějších vývojových fázích porostu již nebyly patrné rozdíly mezi variantami. Výnosové výsledky nebyly statisticky významně ovlivněny variantami pokusu. Tendence vyššího výnosu za roky 2010 - 2012 byly u varianty s dělenou dávkou dusíku a to v 50 kg/ha DAM 390 plošně před vzejitím a 50 kg/ha DAM 390 aplikátorem po vzejití a varianty s močovinou.

Cílem výzkumu je stanovit a analyzovat koncentrace rozpuštěného kyslíku v pivu v plastových a skleněných láhvích s pákovým uzávěrem. A dále stanovit nasycení piva kyslíkem (%-sat) a procentuální objem kyslíku (%-vol) v závislosti na čase, při konkrétním typu obalového materiálu, původním obsahu kyslíku v nápoji a způsobu plnění a uzavírání láhví. Analýza je založena na rozboru změřených hodnot. Celkový počet vzorků při měření je 5 kusů PET láhví a 5 kusů skleněných láhví s pákovým uzávěrem. Vzorky jsou vždy měřeny za teploty 10°C a za normálního atmosférického tlaku P0 = 101,32 kPa. Takto stanovené hodnoty jsou statisticky zhodnoceny a je vypracováno doporučení pro další provoz malého pivovaru. Měření je provedeno na kvasnicovém nefiltrovaném a nepasterizovaném ležáku z malého pivovaru, jehož výstav je přibližně 1 000 hl/rok. V tomto pivovaru je používán jednofázový postup výroby piva, což znamená, že postup kvašení a dokvašování probíhá v jedné nádobě CKT, tj. cylindrokónickém tanku. V průběhu hlavního kvašení se nejímá oxid uhličitý. V průběhu skladování vyrobeného piva se zvětšuje rozdíl v koncentraci rozpuštěného kyslíku mezi PET láhví a skleněnou láhví. Výsledky měření potvrdily dlouhodobý předpoklad, že v PET lahvi je s přibývajícím časem větší množství rozpuštěného kyslíku než v lahvi skleněné opatřené pákovým uzávěrem.

Z logistického a technického hlediska jsou v oblasti tuhých biopaliv důležité nejen palivo-energetické vlastnosti, ale i vlastnosti mechanické. Z hlediska zajištění bezproblémové manipulace, skladování a průchodnosti dopravních cest je důležité zajistit dodržet potřebné hodnoty mechanické odolnosti a měrné hmotnosti. Při výzkumu problematiky výroby konkrétních směsných palivových briket byla mezi uvedenými vlastnostmi nalezena významná korelace.

Z logistického a technického hlediska jsou v oblasti tuhých biopaliv důležité nejen palivo-energetické vlastnosti, ale i vlastnosti mechanické. Z hlediska zajištění bezproblémové manipulace, skladování a průchodnosti dopravních cest je důležité zajistit dodržet potřebné hodnoty mechanické odolnosti a měrné hmotnosti. Při výzkumu problematiky výroby konkrétních směsných palivových briket byla mezi uvedenými vlastnostmi nalezena významná korelace.

Využití rostlinných zbytkových surovin nabývá na významu vlivem zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie i ve smyslu konkurenčních produktů k potravinářské produkci. Výsledkem je, že k energetickému využití je stále častěji využívána rostlinná biomasa, která je technicky i ekonomicky obtížněji dostupná. Takovým příkladem může být i stonek olejného lnu. V současnosti, kdy se velmi obtížně uplatňuje jako surovina pro textilní průmysl je k dispozici pro energetické využití. Výsledky výzkumu publikované v příspěvku potvrdily, že ve směsi s dřevní hmotou je vhodnou surovinou pro výrobu palivových briket.

Technické konopí je využitelné v mnoha oborech. Využití konopného semene je technicky i technologicky vyřešeno od agrotechniky pěstování přes sklizeň až po výrobu finálních produktů. Pro zvýšení ekonomické efektivity je ale vhodné sklidit, zpracovat a na trhu uplatnit i stonek rostliny. Tento bod je bohužel poměrně problematický vzhledem ke konkurenci alternativních produktů a investičním možnostem zpracovatelů. Peripetie se sklizní a zpracováním stonku nejsou rozhodně žádnou novinkou, o čemž svědčí tento článek.

Cílem měření bylo změřit prokluzové charakteristiky tří typů pneumatik rozměru 800/70 R32 dvou výrobců za podmínek srovnatelných s podmínkami při sklizni obilovin. Zároveň bylo provedeno stanovení odvaleného obvodu pneumatik při různém huštění a daném zatížení na přední osu stroje a stanovení půdních podmínek, za kterých se měření provádělo.

Údržba trvalých travních porostů pouhým sečením nebo mulčováním nepřináší celospolečensky očekávanou návratnost vložených nákladů. Způsobuje problémy s rozkladem biomasy a změny spektra travního porostu. Zbytkovou travní hmotu mohou zemědělci využít pro výrobu kompostu jako náhradu za chybějící hnůj ke hnojení na obdělávané orné půdě. Příspěvek hodnotí, za jakých podmínek si kompost mohou vyrobit levněji než jeho nákupem z komerční kompostárny. Náklady na výrobu kompostu v zemědělském podniku bez využití dotací se pohybují od 800 do 1 000 Kč.t-1, jsou mírně nad úrovní tržní ceny kompostu z komerčních kompostáren. Po uplatnění plošných dotací se náklady sníží na cca 450 až 550 Kč.t-1 a jeho výroba se stává již rentabilní. Ještě příznivější ekonomické výsledky jsou v oblastech s možností využití dotací LFA, kdy se náklady sníží na 200 až 300 Kč.t-1.

Čas potřebný pro přeměnu biologicky rozložitelných odpadů (dále BRO) na stabilizovaný kompost je závislý na mnoha faktorech. Dobu rozkladu organických surovin ovlivňuje především poměr C : N, teplota vlhkost, obsah kyslíku v zakládce kompostu, charakter kompostovaných surovin a samozřejmě i zvolená technologie. Pro zajištění optimálního průběhu kompostovacího procesu - optimální doby ke kompostování - je nutné monitorovat určité fyzikálně-chemické vlastnosti zpracovávaného BRO, resp. kompostu. Na základě znalosti jejich okamžitých hodnot a v případě, že dojde k jejich odchýlení od hodnot optimálních je možné provést vhodný zásah. Znalost těchto hodnot je důležitá i pro stanovení doby ukončení kompostovacího procesu.

Národní kulturní památka Vyšehrad hledala způsob, jak zpracovávat řízeným kompostováním zbytkovou biomasu vznikající při údržbě vyšehradského parku. Po prvních krocích navázala intenzivní a velmi úspěšnou spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v.v.i. Praha 6-Ruzyně.

Provozovatelem kompostárny je zemědělský podnik REGENT PLUS Žlutice spol. s.r.o. Kompostárna slouží ke zpracování organických zbytků vzniklých při provozu zemědělského podniku - stájový hnůj, tráva z údržby trvalých travních porostů, sláma, seno, siláž, kaly z ČOV a zejména digestát, který produkuje zemědělská bioplynová stanice. Jako další suroviny jsou do kompostu zakládány popel ze spalovny biomasy a BRKO (především posečená tráva z údržby obecní zeleně), dodávané z okolních obcí.

Kompostárna Želivec funguje personálně na bázi rodinné farmy otec a syn - Oldřich a Michal Žilíkovi. Zajišťuje odbyt a zpracování bioodpadu ve spádové oblasti o průměru zhruba 30 km (Želivec, Hlubočina, Sulice, Ládví, Kamenice, Velké Popovice, Nová Hospoda a další).

Po téměř čtyřletém úsilí se podařilo dokončit projekt Systém nakládání s bioodpady Vimperk. Hlavní součástí projektu byla stavba kontejnerové kompostárny s možností zpracování téměř všech druhů biologicky rozložitelných odpadů. Dne 26.8.2011 byla kompostárna zkolaudována a v průběhu září uvedena do provozu.

Společnost EKOSO Trhový Štěpánov provozuje skládku odpadů, mezisklad nebezpečných odpadů, sběrný dvůr vyřazených elektrických zařízení, kompostárny pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, přepravou a pronájmem kontejnerů na různé druhy odpadů i prodejem a přepravou vyrobeného hnojiva (kompost a substrát).

Dne 25.4.2013 byl přestřižením pásky slavnostně zahájen provoz nového Centra pro nakládání s odpady z mikroregionu Strážnicko ve Strážnici. Součástí centra je plocha pro úpravu BRO (kompostárny).

Biofermentační středisko (kompostárna) Městec Králové vzniklo z důvodu potřeby zpracování organických odpadů - zvířecího trusu, zejména drůbežího a podestýlky, kravského, koňského a prasečího hnoje a dalších biologicky rozložitelných odpadů jako tráva, piliny, odpady z čištění obilí, BRO z kuchyní a stravoven, případně v malém množství kaly z komunálních čistíren odpadních vod. V jedné biofermentační komoře je možné zpracovávat i vedlejší živočišné produkty (VŽP) 2. a 3. kategorie (např. vejce, vedlejší produkty vajec, včetně skořápek, obsahu travních traktů a krev z jatečních zvířat).

Součástí areálu skládky Jihlava-Henčov je kompostárna, která byla postavena v roce 2006. Provozovatel odebírá a následně zpracovává v zařízení kompostárny tyto biologické rozložitelné odpady, trávu, listí, slámu, seno, piliny a hobliny, zbytky ovoce a zeleniny, další zbytky z potravinářského zpracování, dřevní odpad z prořezávky keřů a stromů o průměru větví do 20cm. Odpad nesmí obsahovat příměsi jiných druhů odpadů, zejména odpadů nerozložitelných a komunálních.

Kompostárna Jarošovice vznikla na základě dohody mezi místními zemědělci, odpadářskými svozovými firmami a obcemi mikroregionu Vltavotýnsko. Základní myšlenkou bylo společné řešení nakládání s bioodpadů v mikroregionu Vltavotýnsko a efektivní využití bývalého zemědělského areálu v obci Jarošovice. Iniciátorem a nositelem projektu kompostárny Jarošovice je občanské sdružení PRO-ODPAD.

Centrální kompostárna Jaroměř AGRO CZ je zřízena jako regionální pro severovýchodní část Královéhradeckého kraje. Zahrnuje zpracovávání kompostovatelných odpadů z údržby městské zeleně, mimo jiné pro města a obce Jaroměř, Česká Skalice, Náchod, Červený Kostelec, Hronov, Velichovky, Dvůr Králové (ZOO Dvůr Králové), Smiřice.

Pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů je kompostárna umístěna v areálu Technických služeb Humpolec, s.r.o. Stavba byla realizována v únoru až září roku 2010 a skládá se z těchto objektů: objekt obsluhy, plocha pro úpravu biomasy, vlastní kompostovací plocha, sklad kompostu, zpevněné plochy, dešťová kanalizace včetně retenční nádrže, kanalizace průsakových vod včetně retenční nádrže, splašková kanalizace včetně ČOV, příjezdová komunikace, hala vytříděného odpadu, oplocení veřejné osvětlení, sadové úpravy, přípojka pitné vody, část přípojky NN a část telefonní přípojky.

Centrální kompostárna Brno a.s. je součástí spolupracujících kompostáren, jež vlastní a provozuje firma SITA CZ. Společnost Centrální kompostárny Brno je provozovatelem regionálně významného zařízení k využívání bioodpadů pro oblast jižní Morava

Popsány jsou nové metody měření a kvantifikace škodlivých látek v potravinovém řetězci. V USA vyvinutý etylénový senzor je schopen detekovat stopy škodlivého etylénu v nízkých koncentracích, je užitečný zejména při aplikaci do skladů potravinářských plodin (ovoce, zelenina a brambory). Příspěvek popisuje další negativní činitele při produkci brambor jako je např. eroze půdy, smývání a únik dusičnanů do půdy a vod, potravinové bezpečnosti výrobků z brambor, maximální hladiny reziduí, nejčastěji detekované látky (propamocarb, akrylamidy, chloropharm, asparagin) apod. Uvedeny jsou výsledky měření dalších zdraví škodlivých činitelů (např. prašnost, hlučnost) z hlediska zdravotního a hygieny práce při sklizni brambor v polních podmínkách.

Článek pojednává o technice pro zpracování půdy u brambor, technice pro sázení brambor, technice pro ošetřování porostů během vegetace, technice pro přípravu na sklizeň, sklizeň a dopravu brambor, technice pro posklizňové zpracování a skladování brambor, technice pro tržní úpravu brambor a měřicí technice pro hodnocení mechanické odolnosti hlíz brambor.

Výstava EuroTier v Hannoveru se koná jednou za dva roky a zdá se, že právě dva až čtyři roky jsou pro firmy ten optimální cyklus pro realizaci nových nápadů a vznik inovací. Alespoň v oblasti dojicí techniky se to projevuje velmi výrazně.

Článek se zabývá vývojem automatizace řídicích systémů v chovu skotu se zaměřením na dojnice.

Soudobé pěstitelské technologie polních plodin jsou spojeny s přejezdy po pozemcích, které způsobují nežádoucí zhutňování půdy. Zhutnění půdy může způsobit snížení výnosu plodin, ale významné jsou i ekologické důsledky. Snížení infiltrace srážkové vody do půdy na zhutnělých půdách způsobuje při intenzivních dešťových srážkách zvýšení povrchového odtoku vody s vysokým rizikem vodní eroze půdy. Současně se snižuje potřebná akumulace vody v půdě. Dalším důsledkem zhutnění půdy je zvýšení energetické náročnosti jejího zpracování, snížení kvality zpracování půdy se souvisejícím zhoršením podmínek pro setí. Zatížení půdy přejezdy strojů může mít odlišnou odezvu v půdním profilu. Míru zhutnění půdy rozhoduje momentální vlhkost půdy a stupeň předchozího nakypření nebo utužení půdy. Problematickými operacemi jsou hlavně vstupy rozmetadel a postřikovačů na pozemky před setím plodin a při ošetřování porostů za vegetace.

V maloparcelkovém polním pokusu byl do půdy jednorázově zapraven kompost z odpadní biomasy ve vysokých dávkách. Půda byla po celou dobu trvání pokusu udržována bez zpracování a bez porostu. V porovnání s kontrolní variantou bez zapraveného kompostu se pórovitost půdy statisticky významně zvýšila po aplikaci nejvyšší dávky kompostu (330 t.ha-1), toto zvýšení přetrvalo po dobu tří let. Zvýšení pórovitosti půdy po zapravení kompostu bylo zjištěno i u dalších dvou dávek kompostu (85 a 165 t.ha-1), zvýšení oproti kontrolní variantě bez dávky kompostu však bylo pod hranicí statistické významnosti. Vrstva půdy se zapraveným kompostem se výrazně pomaleji vracela do stavu s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi než u varianty bez zapraveného kompostu. Ukázalo se, že příznivý vliv kompostu na pórovitost půdy se projevil pouze ve vrstvě ornice, do které byl kompost zapraven. Dále se projevil příznivý vliv dávek kompostu na jímavost půdy pro vodu, což se projevilo po celou dobu trvání pokusu.

V roce 2008 byl založen polní poloprovozní pokus s cílem sledovat vliv aplikace vysokých dávek kompostu z komunálního odpadu na pórovitost a povrchový odtok vody při simulovaném zadešťování. Byly zvoleny 3 pokusné varianty - kontrola bez dávky kompostu, dávky kompostu 93 a 158 t.ha-1, každá varianta měla 3 opakování. Potvrdilo se, že zapravení organické hmoty do půdy v podobě kompostu zvýšilo podíl středních pórů v půdě. Povrchový odtok vody při umělém zadešťování byl v roce 2010 u dávky 93 t.ha-1 více než 6krát nižší než u kontroly, u varianty s dávkou kompostu 158 t.ha-1 byl 9,4krát menší. V roce 2011 se snížení odtoku vlivem zapravení kompostu prokázalo jen u varianty s dávkou 158 t.ha-1, v posledním roce trvání pokusu (2012) se snížily rozdíly povrchového odtoku vody mezi pokusnými variantami.

Na pozemcích s registrovanými přejezdy strojů v kolejových meziřádcích jsme hodnotili fyzikální vlastnosti půdy a rychlost vsakování vody do půdy v porostu a v kolejích strojů. Porovnáním rychlosti vsakování vody při simulovaném zadešťování konstantní intenzitou srážky 87 mm.h-1 se potvrdil negativní vliv nežádoucího zhutnění půdy ve stopách strojů. Na lehké půdě nastal počátek povrchového odtoku vody ve stopách strojů čtyřikrát dříve než v porostu plodiny. Patnáctiminutový přívalový déšť stačila lehká půda v porostu přijmout. Ve stopách strojů dosáhla po 60 minutách zadešťování infiltrace jen 18 až 44 % srážkového úhrnu. Podíl zeminy v povrchovém odtoku ve stopách strojů byl 4,9krát vyšší než v porostu. Na těžké písčitojílnaté půdě při shodné intenzitě deště po 15 minutách v porostu i ve stopách vsakoval celý úhrn srážkové vody. Kumulativní povrchový odtok vody za 60 minut dosáhl 37 % srážkového úhrnu, čtyřapůlnásobku povrchového odtoku vody z míst mimo jízdní stopy.

Provoz bioplynové stanice je zásadně ovlivňován složením zpracovávaného substrátu co do složení a množství. Velmi důležitá je fáze náběhu bioplynové stanice do provozu. Soustředili jsme se proto na sledování množství a složení substrátu a následné složení (kvalitu) bioplynu a výstup elektrické energie do elektrorozvodné sítě. Původním záměrem při výstavbě bioplynové stanice Petrovice bylo využití trvalých travních porostů, které má ZD k dispozici. Při náběhu provozu byly využity tyto substráty, kejda, kukuřičná siláž a travní senáž. Většinu krmné dávky ale tvořila kukuřičná siláž. Původní záměr, kdy by byla využita převážně travní siláž se nedařilo realizovat s plným výkonem kogenerační jednotky. Proto jsme zkoušeli různé kombinace substrátů, které byly k dispozici v rámci ZD a blízkého okolí.

Pro osvětlení stájí pro dojnice jsou představeny nejnovější zářivková svítidla a světelné zdroje. Jedná se o osvětlování objektů s mnohonásobnou opakovatelností a kvalitní osvětlovací soustavy zajišťující jednak vhodné pracovní prostředí, zároveň i potřebné fyziologické osvětlení pro chovaná zvířata. Vedle dosažení příznivého welfare má osvětlení i výrazný vliv na užitkovost, a to především u dojného skotu.

Článek je zaměřen na posouzení dlouhodobého vlivu vstupních surovin na koncentrace metanu a oxidu uhličitého ve výsledném bioplynu. Posuzované vstupní suroviny jsou zastoupeny kukuřičnou siláží, travní senáží a zrnem žita. Celkové množství rostlinné biomasy vstupující do fermentoru se během měření pohybuje okolo 40 % hm., zbytek tvoří kejda skotu. Takto stanovené hodnoty jsou statisticky zhodnoceny a optimalizovány pro následný efektivní provoz bioplynové stanice. Pro měření je použita bioplynová stanice pracující na principu mokrého procesu anaerobní fermentace. K produkci bioplynu dochází při mokré fermentaci v mezofilním provozu při průměrné teplotě 40 °C. Technologie bioplynové stanice je založena na principu využití dvou fermentorů. Z dlouhodobého hlediska je pro každou bioplynovou stanici vyrovnanost vstupních surovin základem pro konstantní složení bioplynu. Právě různé poměrné množství vstupních surovin vede k nerovnoměrnosti složení výsledného bioplynu, kdy průměrná koncentrace ve sledovaném množství se pohybovala okolo 51,4 % množství CH4 v bioplynu, přičemž maximální průměrné denní množství bylo 55,3% CH4 a minimální 48,7 % CH4. Na rozdíl od plynulejších dávek byla průměrná koncentrace za sledované období CH4 51,6 % (max. 54,8 % a min. 48,9 %). Z výsledků je patrný pozitivní vliv kukuřičné siláže na celkovém složení bioplynu, kdy za vzrůstajícího množství kukuřičné siláže roste koncentrace metanu v bioplynu na úkor množství oxidu uhličitého.

Příspěvek popisuje porovnání koncentrací a emisí pachových látek vznikajících při výrobě piva v malém pivovaru, kde pachové látky z varné nádoby unikají komínem přímo do ovzduší s emisemi pachových látek z velkého pivovaru vybaveného zařízením pro snižování emise pachových látek se současným využitím rekuperace energie.

Článek posuzuje tepelně-emisní vlastnosti vybraných paliv z biomasy ve formě peletek a sypké látky spalované na hořákovém topeništi. Vzorky biopaliv jsou vyrobené z pšeničné a řepkové slámy a z kůry. Metodika práce je proto založena na určení prvkového složení vzorků paliv. Na základě prvkových rozborů jsou uskutečněny teoretické výpočty spalovacích charakteristik. Takto určené hodnoty jsou použity pro následné tepelně-emisní měření analyzátorem spalin GA-60. Tepelně-emisní koncentrace jsou posouzeny v závislosti na součiniteli přebytku vzduchu a jsou statisticky vyhodnoceny regresní analýzou. Výsledné hodnoty z prvkové a stechiometrické analýzy ukazují na rozdílné parametry jednotlivých posuzovaných vzorků biopaliv. Velkých koncentrací dusíku a síry v samotném palivu měly vzorky pelet z řepkové slámy. Více než dvojnásobné množství popele má vzorek paliva z kůry. Na základě výsledných parametrů tepelně-emisního měření, které ukazují na celkové průběhy emisí oxidu uhelnatého a uhličitého v závislosti na přiváděném spalovacím vzduchu, nelze doporučit spalování nadrcené kůry na vybraném hořákovém topeništi.

Bioplynové stanice se rychle rozšiřují a představují významný zdroj elektřiny. Tradičním vstupním materiál je kukuřičná siláž. S ohledem na nebezpečí eroze jsou oblasti pro její pěstování omezené a tak se rozšiřuje portfolio vhodných surovin o travní senáže nebo GPS siláže obilovin. Naším cílem bylo zmapovat ztráty při silážování a určená vlivu použití čerstvé hmoty respektive siláže na produkci bioplynu. Experimenty prokázaly vhodnost seno nebo GPS siláže obilovin. Specifická produkce bioplynu ze siláží se zvyšuje se stárnutí a tedy prakticky kompenzuje ztrátu hmotnosti během silážování.

Popisuje řešení expertního systému pro podporu rozhodovacích procesů v oblasti energetického využití zemědělské biomasy. Expertní systém řeší oblast pěstování energetických plodin, výrobu tuhých tvarovaných biopaliv i produkci bioplynu. Podrobněji je popsán procesní diagram programového řešení I struktura hlavních částí databáze expertního systému. Systém bude řešen formou internetového modelovacího databázového programu, který bude pro uživatele ze zemědělské praxe a poradenství volně přístupný na webové stránce řešitele. Vhodná forma energetického využití biopaliv má svoje racionální i ekonomické opodstatnění. Biopaliva jsou technologicky i ekonomicky vhodnou alternativou fosilních paliv ve stacionárních zdrojích tepla