Tato disertační práce se zabývá problematikou energetické náročnosti zemědělské dopravy. Hlavním cílem práce bylo navrhnout a vytvořit simulační program, který slouží k určení energetických a exploatačních ukazatelů dopravní soupravy výpočtem. Program umožňuje také navrhnout optimální dopravní soupravu z energetického hlediska. Úvod disertační práce je věnován přehledu současného stavu poznání o využití a energetické náročnosti zemědělské dopravy. Další část práce se zabývá měřením jmenovitých a úplných otáčkových charakteristik pěti různých traktorů. Získané údaje o chování motoru traktoru slouží jako jeden ze základních vstupních údajů o traktoru v rámci vytvořeného simulačního programu. Naměřené údaje byly také graficky zpracovány. V práci je také popsána navržená měřící souprava, která slouží k měření energetických a exploatačních ukazatelů zemědělských pracovních souprav. Měřící souprava byla použita k vyhodnocení vlivu nastavení režimu bezstupňové převodovky traktoru Massey Ferguson 7490 Dyna VT na spotřebu paliva a výkonnost traktorové dopravní soupravy. V další části disertační práce jsou uvedeny výsledky dlouhodobého sledování práce zemědělské dopravní soupravy. V průběhu tohoto sledování byly zaznamenávány zeměpisná poloha dopravní soupravy, její rychlost a spotřeba paliva. Ze zaznamenaných hodnot byly vyhodnoceny energetické a exploatační ukazatele této soupravy při dopravě. Poslední část práce je věnována problematice navržení simulačního programu, který umožňuje vypočítat pro danou dopravní soupravu její energetické a exploatační ukazatele. Pomocí dalšího experimentálního měření bylo provedeno ověření navrženého simulačního programu. Navržený program byl použit k navržení vhodné dopravní soupravy pro dané podmínky přepravy.

Téma diplomové práce Využití fytomasy z trvalých travních porostů pro produkci bioplynu předkládá výsledky tříletých pokusů v hospodaření na travním porostu. Podle údajů získaných na pokusných plochách byly vyhodnoceny výnosy v suché hmotě. Z kvalitativních ukazatelů byl hodnocen porost z hlediska zastoupení agrobotanických druhů trav, jetelovin a bylin. U výnosu byl hlavními pokusnými faktory odstupňované hnojení minerálním dusíkem v dávce 40 kgN.ha-1 a 80 kg N.ha-1 a kontrolní variantě bez hnojení. Dvě varianty sečí dvousečná a čtyřsečná sklizeň během vegetační doby. Z kvalitativních prvků byl posuzován porost z hlediska vlivu uvedených faktorů na druhovou skladbu trav, jetelovin a bylin. Z výnosových prvků byl hodnocen výnos v suché hmotě. Statisticky průkazný rozdíl ve výnosu sušiny vykazoval porost v první seči dvousečné varianty sklizně výnosem 6,34 t.ha-1 v suché hmotě, u 80 kg N.ha-1 dávky hnojení. U čtyřsečné varianty sklizně byl výnos 5,41 t.ha-1 v suché hmotě a byl statisticky významný. Obsah sušiny ve sklizeném materiálu vykazoval nejvyšší procento 21,86 %. K anaerobní fermentaci je vhodný materiál s vyšším podílem vody. Tráva svým složením má vhodné parametry k produkci bioplynu.

Prezentuje se akční plán pro biomasu v České republice na období 2013 - 2020, popisující hlavní oblasti energeticko-surovinového využití biomasy a návrhy opatření vhodné pro udržitelnou výrobu biogenních pohonných hmot a způsoby jejich certifikace. V návaznosti na hodnocení světového trhu s biopalivy se uvádí tuzemská bilance motorových paliv a biopaliv, stav jejich standardizace a připravované změny požadavků na jakost. Kvantifikují se čerpací stanice prodávající pohonné hmoty s vysokým obsahem biopaliv B100, B30 a E85. Popisují se systémová opatření pro využití opotřebovaných kuchyňských olejů pro výrobu methylesterů mastných kyselin (FAME), současný stav v kultivaci a využití řas na výrobu paliv a vybrané palivářské vlastnosti směsných motorových paliv s FAME a hydrogenovanými rostlinnými oleji a tuky (HVO) vyráběnými hydrogenolýzou. Uvádí se technicky bezproblémové výsledky sledování dlouhodobého provozu 63 autobusů, 65 tahačů a lokomotivy na palivo Ekodiesel B100. Popisují se výsledky ověření účinnosti aditiv přidávaných do paliva z řepkového oleje na schopnost jeho vznícení a emise výfukových plynů u traktorů poháněných rostlinnými oleji.

Na pokusných a vybraných provozních plochách se sledovanou technologií zpracování půdy byl po 4 roky od začátku řešení projektu hodnocen vliv zapravované organické hmoty do půdy na fyzikální vlastnosti, na hydraulickou vodivost půdy a periodicky měřen povrchový odtok vody při simulovaném zadešťování s intenzitou 87 mm.h-1. Na pokusných plochách byla vysoká dávka organické hmoty jednorázově zapravena a sledována dynamika změn vybraných půdních parametrů. Provozní plochy byly zvoleny v podnicích se stálou, dlouhodobě uplatňovanou technologií zpracování půdy a zakládání porostů. Čtyřleté výsledky ještě nelze zobecňovat. Jejich výběr pro předložení veřejnosti byl konfrontován a korigován s již publikovanými znalostmi. Poznatky byly zpracovány do metodických doporučení a shrnuty do metodické příručky pro praxi.

Tento dokument specifikuje klasifikační systém pro tuhá alternativní paliva (TAP) a vzory pro specifikaci jejich vlastností. TAP jsou vyráběna z odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný. Záměrem výroby TAP je jeho použití pro výrobu energie při nejvyšší možné energetické účinnosti.

Tento normativní dokument definuje termíny, které mají být použity v oblasti udržitelné produkce biopaliv a biokapalin pro energetické využití. Specificky se zabývá příslušnými termíny a definicemi používanými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, označované jako směrnice o obnovitelné energii (RED) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, označované jako směrnice o kvalitě paliv (FQD) nebo v jiných evropských předpisech.

Tento normativní dokument stanovuje třídy kvality a specifikace nedřevních pelet pro maloodběratele. Zahrnuje pouze nedřevní pelety vyráběné z následujících surovin: bylinná biomasa, ovocná biomasa a směsi biomasy a příměsi. Směsi jsou záměrně smíchaná biopaliva, zatímco příměsi jsou neúmyslně smíchaná biopaliva.

Tento normativní dokument definuje postupy, kritéria a ukazatele k získání požadovaných dokladů pro výrobu surovin v oblastech pro účely ochrany přírody, sklizeň surovin z vysoce biologicky rozmanitých nepůvodních travních porostů a pěstování a sklizeň na rašeliništích. Stanoví požadavky, na jejichž základě musí hospodářský subjekt prokázat, že produkce, pěstování a sklizeň surovin jsou v souladu s právními předpisy nebo jinými požadavky, které se týkají výše zmíněných oblastí. Dokument se vztahuje na produkci, pěstování a sklizeň biomasy pro výrobu biopaliv a biokapalin.

Technologie vermikompostování je dnes uplatňována zejména při zpracování surovin a odpadů pocházejících z živočišné a rostlinné zemědělské produkce, v malé míře také při zpracovávání kuchyňských odpadů v domácích vermikompostérech. Avšak možností uplatnění je daleko více. V rámci výzkumného projektu Optimalizace technologie faremního vermikompostování, který společně řeší ČZU v Praze a VÚZT, v.v.i., je ověřováno zařízení pro velkoprodukční vermikompostování - ve vermireaktoru.

Hodnotí se světový a tuzemský trh s motorovými biopalivy. V návaznosti na akční plán pro biomasu v České republice na období 2012 - 2020, který potvrzuje disponibilní plochu pro biopaliva ve výši 380 tis. ha z celkových 1120 tis. ha, jenž je možné využít pro energetické účely, bude další vývoj určován kritérii udržitelnosti, emisními faktory pro nepřímé změny ve využíván půdy (ILUC) a technickými normami pro biopaliva, motorová paliva a jejich směsi.

Na pokusném stanovišti Nicov byly sledovány rozdíly v botanickém složení v jarním a podzimní období. Travní porost byl sečen 2x nebo 4x ročně. Pokus zahrnoval tři úrovně hnojení (0 - 80 kg N.ha-1). Před založením pokusu převažoval druh Dactylis glomerata. Ve sledovaných letech 2008 a 2009 se jeho pokryvnost značně snížila. Nahrazen byl především druhy Poa pratensis, Trisetum flavescens a Taraxacum officinalis. Zaznamenán byl také vyšší výskyt jetelovin na čtyřsečných variantách než na dvousečných. Na čtyřsečnýh variantách byl na jaře zjištěn vyšší podíl Trifolium repens a nižší podíl Taraxacum offficinalis než na podzim.

Článek v Komunální technice - Kompostárna ZERS, s.r.o. - 2/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna Pyšely - 11/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna Petrovice - 1/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna ECOWOOD Unhošť - 7/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Kvalitní kompost je vysoce hodnocená forma organické hmoty dodávané do půdy. Zapravení kompostu do půdy zlepšuje zpracovatelnost a drobivost půdy a kationtovou výměnnou kapacitu. Použití kompostů vede na základě zvyšování obsahu organické hmoty v půdě a v souvislosti s nárůstem obsahu středních pórů ke zlepšení retenční schopnosti půdy.

Popis vývoje nových technologií a techniky pro pěstování, skladování a tržní úpravu brambor v Evropské Unii. Zřetelný je zejména trend vývoje ve spojování pracovních operací, provoz větších a výkonnějších strojů, strojních linek a zařízení, využívajících nové řídicí a sledovací elektronické prvky (senzory,videokamery, zařízení pro sledování polohy apod.) a další zařízení moderních automatizačních a informačních technologií.

Mezi základní požadavky na skladování zrnin patří především udržitelnost požadované kvality uskladněného zrna ve skladovacím prostoru. Kvalita zrnin je souhrn ukazatelů, kvalitativně vyjadřujících užitné parametry daného druhu podle účelu následného použití. Rozlišujeme vnitřní a vnější kvalitu zrna. Vnější kvalitu ovlivňuje v praxi použití nevhodných dopravníků při posklizňové manipulaci se zrnem. Většinu negativních vlivů lze vhodnou skladovací a logistickou strategií omezit a předejít jim.

Zvyšující se nároky moderní společnosti na kvalitu zemědělských produktů (např. obilovin) vedou k potřebě vývoje dostatečně citlivých, přesných a uživatelsky vhodných nástrojů pro detekování a následnou analýzu rizik kontaminace potravin. Mezi hlavní potravinové kontaminanty, jejichž hladiny v potravinách podléhají přísné úřední kontrole, patří mykotoxiny (toxické sekundární metabolity mikroskopických vláknitých hub - plísní) a pesticidy (přípravky syntetické povahy záměrně aplikované na plodiny se záměrem ochrany před škůdci za účelem zvýšení výnosů). Manipulace se zrnem je obecně zdrojem velkého mechanického poškození, volbou vhodné dopravy zrna podle uspořádání posklizňové skladovací linky lze tyto ztráty minimalizovat.

V článku je provedena analýza dojicích zařízení používaných na českých farmách dojnic. Je specifikováno zastoupení jednotlivých typů dojicích zařízení a také procentické zastoupení jednotlivých výrobců dojicí techniky.

Pro měření rychlosti infiltrace vody do půdy při dešťových srážkách je VÚZT, v.v.i., vybaven zařízením s automatickým záznamem dat o časovém průběhu povrchového odtoku vody. Základní částí celého zařízení je simulátor deště s měřicí plochou 0,5 až 1,0 m2. Rychlost infiltrace vody je při využívání tohoto zařízení určována z definované intenzity deště a povrchového odtoku vody z měřicí plochy. Hmotnost zachycené vody z povrchového odtoku je v pravidelných časových intervalech 5 s po celou dobu měření zaznamenávána pomocí polního počítače. Výběrem velikosti trysky a postřikového tlaku lze zvolit intenzitu simulovaného deště v rozsahu od 50 do 150 mm. Postřikový tlak, nastavený regulačním ventilem, je po celou dobu měření konstantní.

V návaznosti na světovou spotřebu bioethanolu a bionafty se podrobně uvádí bilance výroby, dovozu, vývozu a hrubé spotřeby těchto paliv v České republice v průběhu let 2006 - 2011. Obdobně se uvádí hrubá spotřeba paliv B30, B100 a E85 na trhu s motorovými palivy v ČR a velkoobchodní ceny motorových paliv a biopaliv v letech 2010 - 2012.

Popisuje se světový a tuzemský trh s bioethanolem a bionaftou v období 2006 - 2012. Mezi faktory ovlivňující trh patří především kritéria udržitelnosti biopaliv, technické normy umožňující využívání biopaliv a směsných paliv, nové technologie, vývoj světového hospodářství a faktory pro nepřímou změnu ve využívání půdy.

Na základě výnosových výsledků sklizně zejména u většiny travních druhů v České republice vhodných pro energetické účely lze doporučit sklizeň trav pro energii (zejména pro travní hmotu využitou pro spalování) v období sklizně trav na semeno a maximálně do jednoho měsíce po této sklizňové zralosti. Na základě výsledků provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování sena trav předně v kotlích určených pro spalování obilní slámy. V současné době se jeví perspektivní využití travní hmoty pro výrobu bioplynu. Prvotní výsledky v oblasti využití trav a jednoletých plodin pro produkci bioplynu ukazují vhodnost senážování pro zvýšení množství bioplynu u zkoumaných plodin.

Alternativou pro hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech České republiky je cílené pěstování a využití trav pro energetické účely. Na výzkumu energetických trav se podílela OSEVA PRO s. r. o., Výzkumná stanice travinářská v Zubří ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky Praha a Vysokou školou báňskou v Ostravě. Výzkum byl realizován ve dvou etapách. Nejdříve byly zjištěny trávy nejvhodnější pro energetické využití v podmínkách České republiky (psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený a lesknice rákosovitá) a byl stanoven termín pro jejich sklizeň v období sklizně na semeno s využitím vymlácené slámy pro energetické účely. Současně proběhlo ověřování spalování travní hmoty v technických zařízeních. Na základě provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování sena trav předně v kotlích určených pro spalování slámy. Na tuto výzkumnou práci navazuje projekt Využití fytomasy z trvalých travních porostů a z údržby krajiny.

Článek je zaměřen na popis technologických parametrů a popis použitých nejlepších dostupných technik ve velkochovech prasat. Na konkrétních příkladech je prezentována důležitost využití nejmodernějších technologií pro úsporu energií a surovin a s tím související minimalizaci výrobních nákladů.

Článek představuje novou technologii pro snižování emisí amoniaku v chovech prasat. Prezentovaný systém biopračky vzduchu HelixX v sobě spojuje nejen nejmodernější systém pro redukci emisí amoniaku, pachu a prachových částic pocházejících z chovů prasat a prasnic, ale i jeho využitelnost na současných stájích, bez nutnosti výrazných a nákladných stavebních úprav. U modelového příkladu ve velkochovu prasat a prasnic by systémem biopračky vzduchu HelixX bylo dosaženo snížení emisí amoniaku o 62% oproti stávajícím nejlepším dostupným technikám. Zároveň by došlo ke snížení emisí prachových částic, které jsou v mnoha případech i nositeli pachových částic.

Cílem tohoto článku bylo zjistit vliv pohonu přední nápravy a uzávěrky diferenciálu na exploatační a energetické ukazatele při polních pracích traktoru Zetor Forterra 135. Měření se uskutečnilo ve stejných půdních a klimatických podmínkách. Měřena byla okamžitá spotřeba motorové nafty, otáčky motoru, prokluz kol traktoru a pozice GPS.

Cílem tohoto článku bylo porovnat dvě orební tělesa z hlediska energetické náročnosti. Tvar a konstrukce orebních těles má významný vliv nejen na energetickou náročnost, ale i kvalitu práce. Srovnávána byla orební tělesa OPaLL-Agri s označením UN 350 (kulturní odhrnovačka) s orebními tělesy nesoucími označení KV9 (pološroubová odhrnovačka).

Článek v Komunální technice - Kompostárna Petrovice - 1/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna ZERS, s.r.o. - 2/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna Úholičky - Velké Přílepy - 9/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna Pyšely - 11/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna PITTERLING - 3/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna Kladno - 6/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna ECOWOOD Unhošť - 7/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna CMC Náměšť,a.s. - 5/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna Blansko - 8/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek v Komunální technice - Kompostárna bioodpadů SAP Mimoň - 10/2012. Informace o kompostárně a její popis.

Článek je úvodníkem katalogu dojicí techniky dodávané na české farmy. Krátce je zmíněn vývoj dojicí techniky, počty dojicích zařízení na českých farmách, požadavky na dojicí zařízení a směry dalších inovací.

Akce proběhla na experimentální kompostárně VÚZT,v.v.i. Předvádění se týkalo zejména zpracovávání různých typu surovinových skladeb - kompostování obalů, překopávání kompostu, získávání tepla z hromady kompostu. Během akce byly předvedeny všechny dílčí technické operace, související s kompostováním v pásových hromadách a na volné ploše, včetně monitorování kompostovacího procesu.

Akce proběhla během konference Bioodpady v rámci integrovaných systémů nakládání s odpady v Náměšti nad Oslavou. Funkční vzorek KOMPOZITNÍ KOMPOSTÉR typ 2012 byl pro účastníky konference vystaven. Bylo předvedeno jeho skládání a rozkládání, ukázány všechny jeho součásti a každý z účastníků si mohl osobně vyzkoušet jednotlivé technické operace, související s jeho složením.

Workshop byl součástí konference Bioodpady v rámci integrovaných systémů nakládání s odpady pořádané ve dnech 19.9 - 21.9.2012 v Náměšti nad Oslavou firmou ZERA,o.s . Účastníci konference se mohli podrobně seznámit formou posterů, firemní dokumentace a možností konzultace přímo s dodavateli se stroji, kterými jsou zajišťovány nové trendy při zpracovávání BRO na kompostárnách. Jednalo se zejména o stroj - separátor biomasy GREEN SCREENER , který je určený k třídění a prosévání nadrcených bioodpadů. V technologické lince s drtičem navíc probíhá drcení, třídění i prosévání v jednom pracovním úkonu, což šetří nejen čas, ale především potřebu pracovní síly i finance. Ekonomiku provozu tohoto zařízení umocňuje fakt, že po jeho nasazení jsou nadrcené bioodpady roztříděny do dvou či tří frakcí, které lze efektivněji využívat jednak pro spalování a jemné frakce pro založení nových kompostů.

Workshop Vermikompostování byl uspořádán při konferenci Bioodpady v rámci integrovaných systémů nakládání s odpady, pořádané v Náměšti nad Oslavou. Během workshopu byli účastníci seznámeni s problematikou vermikompostování obecně, s možnostmi získávání násad pro vermikompostování (žížala Eisenia fetida - kalifornský červený hybrid), různými typy domácích vermikompostérů a s možnostmi kompostování gastroodpadů ve vermireaktoru.

Akce proběhla na kompostárně nedaleko Prahy ECOWOOD Unhošť pro zahraniční delegaci z Ruska - zúčastnili se zástupci Výzkumného ústavu pro mechanizaci a elektrifikaci zemědělské výroby Petrohrad (SZNIIMESH) - Alexej Valerijevič Trifanov (zástupce ředitele pro výzkum) a Alexandr Jurijevič Brjuchanov (vedoucí oddělení ekologie zemědělské výroby). Všichni účastníci měli zájem zejména o překopávání kompostu taženým překopávačem kompostu CMC ST 300 od výrobce Compost System GmbH. (Rakousko).

Prezentuje se akční plán pro biomasu v České republice na období 2013 - 2020, popisující hlavní oblasti energeticko-surovinového využití biomasy a návrhy opatření vhodné pro udržitelnou výrobu biogenních pohonných hmot a způsoby jejich certifikace. V návaznosti na hodnocení světového trhu s biopalivy se uvádí tuzemská bilance motorových paliv a biopaliv, stav jejich standardizace a připravované změny požadavků na jakost. Kvantifikují se čerpací stanice prodávající pohonné hmoty s vysokým obsahem biopaliv B100, B30 a E85. Popisují se systémová opatření pro využití opotřebovaných kuchyňských olejů pro výrobu methylesterů mastných kyselin (FAME), současný stav v kultivaci a využití řas na výrobu paliv a vybrané palivářské vlastnosti směsných motorových paliv s FAME a hydrogenovanými rostlinnými oleji a tuky (HVO) vyráběnými hydrogenolýzou. Uvádí se technicky bezproblémové výsledky sledování dlouhodobého provozu 63 autobusů, 65 tahačů a lokomotivy na palivo Ekodiesel B100. Popisují se výsledky ověření účinnosti aditiv přidávaných do paliva z řepkového oleje na schopnost jeho vznícení a emise výfukových plynů u traktorů poháněných rostlinnými oleji.

Jedná se o databázový program, který umožňuje zadat výrobní záměr v rostlinné výrobě a provést jeho ekonomické zhodnocení. Pro vyhodnocení využívá dat ze znalostní databáze s možností jejich přizpůsobení lokálním výrobním podmínkám.

Jedná se o databázový program, který pro zadanou operaci řeší výběr mechanizačního i energetického prostředku z databáze, sestavení strojní soupravy a vyhodnocení ekonomiku provozu soupravy pro různé úrovně využití strojů. Uživatel může vybraná vstupní data energetického i mechanizačního prostředku z databáze upravit a přizpůsobit vlastním lokálním podmínkám, případně i zadat nový mechanizační nebo energetický prostředek.

Organická hmota plní v půdě celou řadu významných funkcí, které ovlivňují infiltrační schopnost půdy a schopnost zadržení vody v půdě. Metodické pokyny zahrnují praktické poznatky zemědělců, výrobců kompostu a výsledky experimentálních prací autorů metodiky v konfrontacích s poznatky získanými z odborné a vědecké literatury. Cílem metodiky je doporučit postupy pro zapravování organické hmoty z kompostů a rostlinné biomasy k ovlivnění vodního režimu v půdě v podmínkách rozdílného zpracování půdy a rozdílných dávek kompostu v souladu s požadavky na zachování půdní úrodnosti, stability půdního prostředí a snížení rizik spojených s intenzivním obhospodařováním. Závěrem metodiky jsou předloženy ekonomické rozvahy zvažující náklady na zřízení a provoz kompostárny a náklady spojené s aplikací kompostu, včetně možností využití meziplodin a dalších zdrojů organické hmoty.

Metodika, určená pro praktické použití v souvisejících oblastech, vychází ze zahraničních a vlastních výsledků výzkumu termolýzních technologických postupů pro energeticko-surovinové využití zbytkové biomasy a separovaných plastových a celulózových podílů tuhého komunálního a průmyslového odpadu. Jsou popsány vybrané technologické postupy a zařízení zkušebních, ověřovacích a předváděcích provozů. Uvedené doplňující příklady s analýzou hmotnostní a energetické bilance včetně kvality syntézního plynu a doprovodných produktů jsou určeny pro podporu a návrh směřování dalšího vývoje těchto technologií, které by mělo vyústit v ekologicky a ekonomicky nejvhodnější řešení průmyslového komerčního zařízení.

Metodika obsahuje dvě části. Cílem bylo vypracovat podklady pro uplatnění vysokých dávek kompostu z odpadní biomasy pro úpravu fyzikálních a hydrofyzikálních vlastností půdy. Na základě výsledků z polních pokusů lze doporučit vyšší dávky kompostů z odpadní biomasy jako opatření ke zlepšení nepříznivého stavu zhutnělých půd a ke zvýšení schopnosti půdy přijímat vodu při intenzivních srážkách. Byl navržen způsob využití kompostů z biologicky rozložitelných odpadů ke zmírnění zhutnění půdy a ke zvýšení schopnosti přijímat vodu s vytvořením podmínek pro péči o obsah a kvalitu organických látek v půdě. Metodika je určena zemědělské praxi, producentům odpadní biomasy a subjektům v odborném poradenství. Je dílčím příspěvkem k efektivnímu využívání odpadní biomasy zejména v podmínkách její vysoké produkce.

V návaznosti na zhodnocení současného stavu výroby tuhých biopaliv a biogenních pohonných hmot se popisují technologie zušlechťování zbytkové biomasy karbonizačními postupy. Hodnotí se a diskutuje stav výzkumu, vývoje a ověřování technologie výroby syntézních motorových paliv termochemickou a biochemickou přeměnou biomasy a biologicky rozložitelných částí komunálních a průmyslových odpadů. Uvádějí se orientační výrobní náklady a navrhovaná politická opatření na podporu jejich rozvoje a zavádění na trh.

Tato norma stanovuje požadavky na kvalitu a metody zkoušení pro směsnou motorovou naftu (SMN - B30) obsahující minimálně 30 % (V/V) methylesterů mastných kyselin (FAME), např. methylesterů řepkového oleje (MEŘO) tak, jak je v tuzemsku vyráběna, dovážena, expedována a prodávána. SMN 30 je určena pro pohon vznětových motorů, které jsou pro tento druh paliva podle technické dokumentace určeny. Požadavky na kvalitu byly aktualizovány v souladu s požadavky na kvalitu motorové nafty uvedenými v ČSN EN 590, s požadavky na kvalitu FAME uvedenými v EN 14 214 a uvažovanými parametry pro specifikaci směsných motorových naft s vysokým obsahem FAME (B11 - B30) uvedenými v FprCEN/TR 16557.

Tato norma stanovuje požadavky na kvalitu a metody zkoušení pro směsnou motorovou naftu (SMN - B30) obsahující minimálně 30 % (V/V) methylesterů mastných kyselin (FAME), např. methylesterů řepkového oleje (MEŘO) tak, jak je v tuzemsku vyráběna, dovážena, expedována a prodávána. SMN 30 je určena pro pohon vznětových motorů, které jsou pro tento druh paliva podle technické dokumentace určeny. Požadavky na kvalitu byly aktualizovány v souladu s požadavky na kvalitu motorové nafty uvedenými v ČSN EN 590, s požadavky na kvalitu FAME uvedenými v EN 14 214 a uvažovanými parametry pro specifikaci směsných motorových naft s vysokým obsahem FAME (B11 - B30) uvedenými v FprCEN/TR 16557.

Podstata vzorkovače spočívá v tom, že vzorky materiálu jsou odebírány válcovým odřezávačem, tvořeným kruhovou trubkou opatřenou na jednom konci profilovaným ostřím určeným k hladkému odřezávaní uskladněného materiálu napříč uskladněné vrstvy. Postupným otáčením s zatlačováním odběrného zařízení odřezávač proniká do uskladněného materiálu při současném odřezávání sloupce uskladněného materiálu, který zůstává v původní struktuře uvnitř trubky válcového odřezávače. Spodní část odřezávaného sloupce materiálu je však stále spojena s vrstvou materiálu nacházejícího se pod úrovní ostří a při vytažení odřezávače by oddělený sloupec vzorkovaného materiálu zůstal spojený s původním materiálem. Z tohoto důvodu je zařízení vybaveno nástavcem s trny, které se zasouvá do trubky vzorkovače, trny pronikají do odřezaného sloupce materiálu a následným otáčením nástavce s trny dojde k porušení vazby (utržení) oddělovaného vzorku s uskladněným materiálem a vzorek zůstává uvnitř vzorkovače a následně po vytažení vzorkovače je nástavcem vytlačen a odebrán. Místo odběru vzorku je možné libovolně vybrat a je možné také zvolit hloubku odběru vzorku.

Dvoumodulový vermireaktor je označení pro zařízení, ve kterém se v uzavřeném prostředí zpracovávají bioodpady s využitím epigeických žížal druhu Eisenia fetida a proces je nazýván vermikompostování. Dvoumodulový vermireaktor je složen ze dvou modulů, jednoduchým způsobem spojitelných. Jednotlivé moduly, opatřené vždy jednou odnímatelnou plnou a jednou odnímatelnou děrovanou stěnou, umožňují po jejich spojení volný pohyb žížal mezi nimi. Moduly jsou zaměnitelné, jsou mobilní a každý modul je opatřen víkem pro přísun zpracovávaných surovin. Po odejmutí plné a děrované stěny lze vyjímat z modulu hotový vermikompost a provádět jeho čištění. Ve spodní části je umístěna vyjímatelná nádoba s ventilem pro shromažďování uvolňovaných tekutin během kompostovacího procesu.

Dvoustupňový vibrační separátor je určen pro separaci vinných jader z matolin po vylisování vinných hroznů. Zařízení uplatňuje princip mechanických vibrací přenášených na trojici rovinných sít s různým tvarem a velikostí otvorů a je konstruováno v mobilním provedení. Základem je masivní ocelový rám s jednonápravovým kolovým podvozkem a závěsem. Na nosný rám je pomocí silentbloků uchycena vyměnitelná nástavba s trojicí výměnných rovinných sít. Na prvním separačním stupni dochází k oddělování matolin tvořených velkými částicemi shluků slupek o velikosti větší než 10 mm. Na druhém separačním stupni dochází k oddělování jader o vlhkosti cca 50 - 60 % od zbytků slupek o velikosti větší než 5 mm. Čistota separovaných jader se pohybuje v závislosti na technologii lisování hroznů a jejich odrůdě na úrovni 94-96%. Třetí síto slouží pouze pro dočištění vinných jader od drobných částic matolin. Výkonnost navrženého dvoustupňového separátoru dosahuje dle odrůdy až 150 kg jader za hodinu.

Bubnové kompostovací zařízení je určeno zejména pro menší zpracovatele organického odpadu, např. pro zahradnictví, v malých obcích při zpracování domácího organického odpadu.Kompostovací zařízení je složeno z rámu, na němž je otočně uložen buben opatřený pláštěm. Plášť je uchycen ke dvěma koncovým plnostěnným čelům. Plášť je opatřen uzavíratelným násypným otvorem a na části povrchu prosévacími otvory. Podstata technického řešení spočívá v tom, že plášť je opatřen prosévacími otvory po celé délce pláště. Touto úpravou je možné dosáhnout prosévání hotového kompostu a je splněna nejdůležitější podmínka kompostování - provzdušňování, přívod dostatečného množství vzduchu ke kompostovaným surovinám.

Zapichovací teploměr s bezdrátovým přenosem dat je součástí měřicího systému pro zjišťování teploty v hromadě kompostu. Do systému vedle zapichovacího teploměru - vysílače signálu, patří přijímač signálu a sběrná řídicí jednotka (např. osobní počítač).

Modulový kompostér je určen pro kompostování organických odpadů zejména z údržby zahrad a domácností (od malých producentů), či pro komunitní kompostování. Jeho velikost je možné přizpůsobit množství zpracovávaných odpadů. Naplnění a vyprázdnění kompostéru je díky rozebíratelným bočním stranám velmi jednoduché. Modulový kompostér je tvořen jako jednoduchá skládačka. Kompostér je konstruován tak, aby se počet modulů (komor) dal jednoduše přizpůsobit přání a potřebám zákazníka. Tyto komory se v budoucnu budou dát k základnímu setu přikoupit a tím si rozšířit svůj stávající kompostér. Může být vyráběn v různých barevných variantách. Výhodou tohoto kompostéru je především to, že je z převážné části vyroben ze zbytkového materiálu a tudíž se výroba těchto kompostérů dá brát jako využití odpadního materiálu. Další nespornou výhodou modulového kompostéru je jeho dlouholetá životnost, tvarová stálost a vysoká odolnost vůči vnějším vlivům. Tyto vlastnosti žádný jiný kompostér na českém trhu v současnosti nemůže nabídnout.

Kalibrační nádoba je určena ke kalibraci elektrochemických snímačů koncentrace plynů.

Čidlo pro měření koncentrace plynů je určeno ke kontinuálnímu měření koncentrace plynů a teploty.

Teleskopický manipulátor je určený k instalaci odběrových sond v nepřístupných místech.

Skládací větrný tunel je určen k odběru pachových látek především z plošných zdrojů v souladu s platným metodickým pokynem MŽp ČR.

Řešení se týká ochrany půdního fondu a ladem ležící půdy zatravněním. Travní porosty představují významnou a cenou součást krajiny ve všech evropských zemích. Využití: pro zachování půdy v co nejlepším stavu pro případný návrat k výrobě potravin, bez důrazu na výnos a s minimálními nároky na ošetřování, produkci lze využít k energetickým účelům. Vhodné je dvojí obmytí a produkci senážovat a použít v bioplynových stanicích pro produkci bioplynu.

Topná peleta podle technického řešení je charakterizována tím, že obsahuje částice lněného stonku. Vedle požadavků na rozměr a tvar částic je nutné dodržet vlhkost v požadovaném rozmezí podle technického řešení. Lisovací směs je možné obohatit o pojivo, ale při dodržení postupu lze vyrobit pelety i ze stonku bez pojiva.

Řešení se týká obhospodařování trvalých travních porostů zejména v marginálních oblastech ČR. Cílené pěstování a využívání trav a travních směsí pro energetické účely je alternativou pro hospodaření na půdě v nepříznivých oblastech Trvalé travní porosty patří k nejrozšířenějšímu krajinotvornému prvku, který utváří kulturně-estetický vzhled krajiny Jednou z mnoha předností je jejich rozmanitost společenstev rostlin a živočichů. Velký význam lze spatřovat i v pokryvnosti povrchu půdy a tím zabraňování větrné a vodní erozi. Na základě dlouhodobého sledování bylo určeno složení osiva luční směsi pro sušší stanoviště s důrazem na maximální výnos sušiny a další energetické využití. Komponenty směsi odolávají dobře suchu, jsou snadno vysévatelné, vyžadují minimum hnojení, směs dává stabilní výnosy.

Řešení se týká ochrany půdního fondu a ladem ležící půdy zatravněním. Jedná se zejména o horské a podhorské oblasti České republiky. Travní porosty představují významnou a cennou součást krajiny ve všech evropských zemích. Využití: pro zachování půdy v co nejlepším stavu bez důrazu na výnos s minimálními nároky na ošetřování, produkci lze využít pro energetické účely. Usušená produkce je vhodná pro spalování.

Řešení se týká dvoumodulového vermireaktoru, což je označení pro zařízení, ve kterém se v uzavřeném prostoru zpracovávají bioodpady s využitím epigeických žížal. V jednom modulu probíhá předkompostování surovin a ve druhém vermikompostování. Dvoumodulový vermikompostér nalezne uplatnění zejména u producentů gastroodpadů, ale lze ho použít i pro jiné bioodpady.

Technické řešení se týká zpracovacích linek na tepelný rozklad tříděných a drcených odpadových materiálů. Realizovanou linku pro zpracování směsi, obsahující převážně plasty a celulózou, dále biomasu a spalitelné bezpečné odpady, tvoří vstupní zásobník, dávkovací zařízení do karbonizační sekce, karbonizační válcový reaktor s vnějším ohřevem na teplotu až 700 oC, mezizásobník tuhého produktu z karbonizace s plněním do zplyňovací sekce, válcový zplyňovací reaktor s vnějším ohřevem na teplotu až 1000 oC. Na výstupu ze zplyňovacího reaktoru je napojen dvoustupňový odlučovač. Zde dochází k praní surového syntézního plynu v lehkých uhlovodících a rovněž společně s vodními parami k jejich chlazení a kondenzaci. Vyčištěný syntézní energetický plyn, upravený pro pohon spalovacích motorů a turbín, výrobu tepla a elektrické energie, je hlavním výstupním produktem. Odloučené podíly kalu a úsad jsou dávkovány do karbonizačního reaktoru a karbonizační voda do zplyňovacího reaktoru. Ohřev reaktoru zajišťuje část vyrobeného energoplynu.

Technické řešení se týká paliv na bázi biomasy v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kde obnovitelným zdrojem jsou části rostlin i plodin pěstovaných, sklízených a upravovaných za účelem energetického využití a to s využitím spalováním, přičemž se především jedná o balnou jednotku s takovým palivem, určenou ke vkládání do splovacího prostoru relativně malých rozměrů, jako jsou domácí kamna, resp. topná zařízení pro lokální vytápění, a pod. Jedná se také o souborné balení, obsahující více jednotlivých balných jednotek. Palivový sáček řeší nevýhody volně spalované biomassy, která je obtížně manipulovatelná a znečišťuje prostory (případ bytových prostorů). Je řešením i pro tvarovaná biopaliva, která vyžadují specialní a drahá zařízení se značnou spotřebou energie.

Technické řešení se týká palivové biomasy z obnovitelných zdrojů, kde obnovitelným zdrojem jsou části rostlin, které byly použity pro výrobu oleje použitelného jako potravina či pro výrobu biopaliv. Jedná se o odpad při výrobě výše jmenovaného olej, který je složen ze skořápek či slupek, oddělených zpravidla před lisováním oleje z jádra plodů. Je též známo energetické využití tohoto odpadu v bioplynových stanicích nebo přímým splováním. Tato surovina má poměrně vysokou výhřevnost okolo 20 MJ/kg. Světová produkce těchto odpadů je poměrně vysoká, ale na druhé straně dosavadní využití odpadu z výroby oleje je poměrně nízké. Úkolem předkládaného technického řešení je tedy vytvořit na bázi odpadu z výroby palmového oleje takové palivo, aby jeho použití v kotlích na pevné palivo, především ve formě pelet, bylo možné. Cílem je tedy stanovení takového složení paliva, na které by se výchozí surovina upravila, nejlépe výběrem suroviny a/nebo tříděním a/nebo sušením a které by splnilo shora uvedené požadavky, resp. nevykazovalo zmíněné nedostatky.

Technické řešení se týká zařízení pro rovnoměrný rozptyl prachových částic, tvořící stupeň dopravy a dávkování sypkých hmot. Zařízení sestává z hřídele pohonu, přecházejícího v dřík rozptylového talíře, který je shora opatřen rozdružovadly zasahujícími do násypného koše a ve střední a spodní části je dřík rozptylového talíře uložen v dopravním kanálu a je opatřen šnekovnicí a v dolní části rozptylovým talířem, jehož podstata spočívá v tom, že rozptylový talíř obsahuje dávkovací lopatky, nad kterými jsou na dříku rozptylového talíře umístěny čechrače a šnekovnice. Zařízení dosahuje nejen zvýšení rovnoměrnosti dávkování suroviny prachových materiálů, ale i sypkých materiálů s větším průřezem. Technické řešení je výhodné využít jako dopravní a dávkovací stupeň pro zařízení zabývající se zpracováním sypkých materiálů zvláště v odvětví zpracování zemědělských surovin, uplatní se také v potravinářském průmyslu, lesnictví a v odvětví paliv a energetiky.

Výsledkem řešení je původní ověřená technologie výroby kompostu s přídavkem popele vzniklého při energetickém využití biomasy. Vzniklý kompost se vyznačuje zvýšeným obsahem živin při dodržení vlastností podle ČSN 46 5735.

Ověřená technologie zahrnuje provozní soubor skladování motorové nafty, methylesterů mastných kyselin (FAME) a přísad pro zlepšení kvality, provozní soubor kontinuálního směšování a provozní soubor vrchního nebo spodního plnění expedičních dopravních prostředků. Automatizovaná výroba standardizované směsné motorové nafty probíhá v režimu daňového skladu. Dávkovací čerpadla dopravují jednotlivé komponenty v souladu s ČSN 65 6508 Motorová paliva - Směsné motorové nafty obsahující methylestery mastných kyselin (FAME) - Technické požadavky a metody zkoušení do směšovacího zařízení se speciálními rotujícími prvky. Zde je v kombinaci s přidáváním přísad zajištěna homogenita a vysoká oxidační stabilita směsné motorové nafty. Přesné množství jednotlivých komponentů se nastavuje řídícím počítačem, který současně pomocí řady snímačů monitoruje výrobní proces. Výkonnost výrobního zařízení dosahuje 1000 l/min. s precizností obsahu 30 +/- 1,4 % V/V FAME ve směsné motorové naftě.

Použití větracích ventilátorů v zemědělských objektech je často sezónní a při delší odstávkách dochází k zareznutí ložisek. Použití zakrytých nábojů výrazně snižuje pronikání vlhkosti a prachu do ložisek a tím dochází k prodloužení jejich životnosti. Odstranění nuceného chlazení motoru odstraňuje vlastní spotřebu motoru a přináší zvýšení celkové účinnosti.

Cílem uplatnění technologie je implementace efektivního systému sklizně porostu ječmene. Výsledkem je technologický postup přípravy porostu ječmene ozimého, úpravy sklízecí mlátičky zajišťující i sběr drobných částic, sklizně zrna, sklizně slámy a způsobu manipulace. Biopalivo vyrobené daným technologickým postupem je určeno k využití v bioteplárnách. Při aktuálním podpoře využití biopaliv při spalování a výrobě elektřiny je popsaná technologie ekonomickým zhodnocením rostlinné produkce.

Výsledkem optimalizace je technologický postup výběru odrůdy, úpravy sklízecí mlátičky, sklizně zrna, sklizně slámy a způsobu manipulace. Technologie byla ověřena z hlediska energetického a ekonomického a uplatněna v praxi. Při aktuálním podpoře využití biopaliv při spalování a výrobě elektřiny je popsaná technologie ekonomickým zhodnocením rostlinné produkce.

Cílem uplatnění technologie je implementace poznatků získaných při řešení lisování velkofomátových briket. V rámci řešení výše uvedeného projektu se ověřoval vliv tvarů čela pístu na hustotu výlisku. Stavební panely ze slámy se vyrábí na lisovacím zařízení na bázi klikového vysokoobrátkového setrvačníkového mechanismu s vyhřívanou matricí a polepem desek papírovým kartonem z recyklovaného papíru s využitím tenké vrstvy ekologického lepidla na bázi škrobu. Základním požadavkem na panel je dostatečná pevnost desky při nejmenší hmotnosti desky hlavně s ohledem na manipulaci na stavbě. Kritickým místem jsou boky panelů. Větší hustoty na bocích je dosahováno orientovaným axiálním lisováním stébel. To umožňují tvarované boky pístu. Toto opatření snížilo podíl výroby nestandartních panelů o 15%. Technologie je určena pro podniky využívající slámu k výrobě stavebních dílů.

V současné době je velmi aktuální otázka optimalizace vsázky do bioplynových stanic. Využití monokultur jako je kukuřice je často kritizováno a rovněž cena kukuřičné siláže stále stoupá. Ověřenou technologií lze ekonomicky vhodným způsobem využít nestandardní hlízy, které nejdou tržně uplatnit. Jedná se o využití při produkci bioplynu. Doporučené množství ve vsázce je do 10 % hmotnostních. Dvě tuny hlíz mohou nahradit ve vsázce bioplynové stanice cca jednu tunu kukuřičné siláže.

Řešení se týká konstrukce zařízení pro aeraci kompostu a odsávání zápašných plynů. Aerace kompostu vzniká odsáváním vzduchu a zápašných plynů z kompostové zakládky perforovanou plastovou hadicí spojenou s folií pro překrytí kompostové zakládky.

Odsávací zařízení, určené k oddělování hmotnostně odlišných frakcí směsi sypkého materiálu od sebe, obsahuje přepad, který je uspořádán mezi přívodním ústrojím a odváděcím dopravníkem. Nad přepadem je umístěna odsávací tryska, která je vyústěna k sací části ventilátoru. Výtlačná část ventilátoru je spojena s odlučovačem vzduchu, pod nímž je upravena sběrná komora. Výhodou tohoto zařízení je, že pomocí jednoduchých technických prostředků se získá účinný nástroj pro odsátí lehkých frakcí ze směsi hmotnostně odlišných frakcí sypkého materiálu tím, že na přepadu se směs sypkého materiálu rozvolní zejména ve spodní části přesypu, kam ústí odsávací tryska, a podtlakový vzduch relativně snadno odsaje lehkou frakci. Odsávací zařízení je využitelné zejména pro hrubé předčištění obilních zrn od prachu, slamnatých lehkých příměsí a nečistot na příjmových místech posklizňových linek, kde jeho účinnost dosahuje až 80 %.

Čisticí násadec slouží k čištění struků vemene krav před dojením. Obsahuje stator a rotační kartáč, který je otočně uložen v komoře statoru . Rotor se při čištění otáčí proudem vody a je opatřen čisticími štětinami nasměrovanými dovnitř rotačního kartáče tak, že čisticí štětiny jsou upevněny k tělesu rotačního kartáče alespoň v jedné řadě vytvarované do štětinové šroubovice. Rotační pohybové ústrojí je uzpůsobeno pro otáčení rotačního kartáče při pohledu od báze ke hrotu struku ve směru opačném, než je směr stoupání štětinové šroubovice.

Bubnové kompostovací zařízení obsahuje buben s vodorovnou osou (o), otočně uložený na rámu. Plášť bubnu je opatřen po celé délce prosévacími otvory, které jsou výhodně provedeny jako mezery mezi obvodovými lamelami. Obvodové lamely jsou uloženy na čelech bubnu ve směru rovnoběžném s osou bubnu. Obvodové lamely jsou u čel opásány čelními obručemi, které jsou usazeny na dvojicích podpěrných kladek, které umožňují otáčení bubnu okolo své osy. Otáčení bubnu může být řízeno servopohonem za současného zvlhčování obsahu kompostéru a měření teploty. Po ukončení kompostovacího procesu se odstraní lamely a otáčením se kompost proseje.

Audiostimulátor je určený zejména pro vyvolání individuálního dojicího reflexu prostřednictvím zafixovaného zvukového vjemu, obsahuje v pouzdře uložené a navzájem propojené moduly, a to zvukový záznamový modul, zvukový reprodukční modul, časově programovací modul, ovládací modul a elektrický napájecí modul. Pouzdro je uzpůsobeno pro umístění u ucha zvířete, a to nejlépe pod ušní známkou nebo na ohlávce.

Předkládaná práce je zaměřena na analýzu vlivu technologie ustájení na frekvenci kulhání skotu. Nejvyšší frekvenci výskytu nemocí končetin jsme prokázali u vazného bezstelivového systému ustájení, vyšší výskyt byl u systémů z kompaktními chodbami s nepravidelným odklizem kejdy. Naproti tomu nejlepší byla situace volného stelivového ustájení dojnic.

Příspěvek se zabývá srovnáním dvou způsobů ustájení masných plemen skotu, celoročním pobytem zvířat na pastvě a pastevním způsobem s pobytem zvířat v zimovišti v chladnějším makroklimatickém období roku (listopad - duben). Studie vycházela ze studia literárních pramenů, na které navazovalo vlastní sledování a vyhodnocení dvou způsobů chovu masných plemen skotu s důrazem na období telení.

V současné době je EU v chovech hospodářských zvířat věnována velká pozornost welfare zvířat. Z těchto důvodů je nutné velmi uvážlivě přistupovat k výzkumu, ověřování a zavádění nových technologií. Jednou takovou technologií může být separovaná kejda. Zpětné využití exkrementů zvířat ve stájových prostorách jako podestýlka je ovšem spojeno s rizikem mikrobiální kontaminace prostředí. Exkrementy zvířat mohou být nositelé patogenních mikroorganismů a původci různých onemocnění bakteriálního, virového, plísňového nebo parazitárního původu. Vzít v úvahu toto riziko je zvlášť důležité v chovech dojnic, kdy struky vemene dojnice jsou vystaveny přímému kontaktu se separátem a možnost kontaminace a rozvoje onemocnění je velmi vysoká. Tím následně vzniká i možnost kontaminace produktů určených pro lidskou spotřebu - zejména mléka, případně masa, s negativním dopadem na hygienu a bezpečnost potravin.

Provedena analýza dojicích zařízení používaných na českých farmách. Pozornost je věnována dojicím robotům a prognóze realizace nových dojicích zařízení.

Popisuje se nová technologie, která umožňuje zlepšené využití tuhé biomasy a získání druhé generace tuhých biopaliv. Karbonizace biomasy metodou torrefakce je proces tepelného zpracování v prostředí bez přístupu kyslíku při teplotě 240 - 320 stupňů C. Uvádí se základní palivářské parametry peletovaného biouhlí z pšeničné slámy a dřevěných pilin při teplotě torrefakce 280 - 300 stupňů C. Stupeň torefakce se pohyboval v rozsahu 55 - 74 % m/m. Výhřevnost sušiny torrefikované pšeničné slámy dosáhla 26,2 MJ.kg-1 a dřevěných pilin 29,3 MJ.kg-1.

Práce se zaměřuje na trh s malými spalovacími systémy na tuhá paliva včetně krbových kamen a kamnových vložek. S tím souvisí spotřeba standardizovaných topných pelet a briket. Jsou uvedeny tržní bilance briket a pelet ze zbytkového dřeva, bylinné biomasy, papíru a rašeliny. Pro srovnání se uvádí bilance hnědouhelných briket a porovnávají se ceny těchto produktů. Trh s těmito palivy během posledních let prochází významnými změnami. Pelet ze zemědělských zbytků jsou již v současné době standardním doplňkovým palivem v elektrárnách a teplárnách. V roce 2010 jich bylo dodáno na tuzemský trh 173 000 tun. Produkce dřevěných pelet v roce 2010 činila 145 000 tun. Při zohlednění vývozu 111 000 tun a dovozu 13 000 tun dodávka na tuzemský trh včetně zásob tak představovala 50 000 tun.

V návaznosti na průměrné výnosy zemědělských plodin, množství zbytkové biomasy a biogenních odpadů, bilanci spotřeby motorových paliv a energie v dopravě, požadavky na snížení emisí skleníkových plynů CO2eq a kritéria udržitelnosti pro biopaliva do roku 2020 se specifikuje možné využití disponibilní zemědělské půdy při 100% potravinové bezpečnosti pro energetické a surovinové účely. Pro výrobu biopaliv v roce 2020 se předpokládá využití cca 380 000 ha orné půdy a 20 000 ha trvalých travních porostů. Z celkové energetické hodnoty spotřebovaných motorových paliv 248,67 PJ v roce 2010 činil podíl bioethanolu 2,55 PJ a FAME 6,77 PJ. Podíl biopaliv dosáhl hodnoty 3,75 % energetického obsahu všech paliv a snížení CO2eq 1,3 % při minimální úspoře CO2eq 35 %. V roce 2020 se očekává energetická hodnota motorových paliv a energie v dopravě 256,44 PJ, z toho bioethanol 7,48 PJ, FAME 14,96 PJ, HVO 1,40 PJ, biomethan 1,81 PJ a obnovitelná elektrická energie 0,8 PJ.

Alternativou pro hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech České republiky je cílené pěstování a využití trav pro energetické účely. Výzkum využití trav pro energetické účely byl zaměřen na stanovení vhodných travních druhů a jejich výnosového potenciálu a zahrnuje dvě etapy. Na základě výsledků první etapy výzkumu energetických trav byly stanoveny druhy nejvhodnější pro energetické využití (psineček veliký, kostřava rákosovitá, a ovsík vyvýšený). Do výzkumu druhé etapy energetických trav byl zařazen psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, lesknice rákosovitá, sveřep horský a luční směs do vlhkých a do suchých podmínek. V podmínkách České republiky se jeví jako nevhodnější sklizeň energetických trav v období jejich sklizně na semeno s využitím vymlácené slámy trav pro energetické účely. Na základě výsledků výzkumu druhé etapy energetických trav a provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování sena trav předně v kotlích určených pro spalování obilní slámy. Cílem nového směru výzkumu v oblasti spalování travní biomasy je najít vhodné směsi pro výrobu komprimovaných směsných paliv ve formě briket či pelet, které bude možné spalovat na stávajících spalovacích zařízeních určených pro spalování dřevních pelet. Při využití rostlinné biomasy pomocí anaerobní digesce je nutné vyřešit vhodné složení vstupního materiálu do bioplynové stanice a případný způsob jeho konzervace. Nový projekt v oblasti využití energetických trav řeší i otázku využití travní hmoty pro kompostování.

Výzkum využiti trav pro energetické účely byl zaměřen na stanoveni vhodných travních druhů a jejich výnosového potenciálu a zahrnuje dvě etapy. Na základě výsledků první etapy výzkumu energetických trav byly stanoveny druhy nejvhodnější pro energetické využiti (psineček veliký. kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený). Do výzkumu druhé etapy energetických trav byl zařazen psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, lesknice rákosovitá, sveřep horský, luční směs do vlhkých a do suchých podmínek. V podmínkách České republiky se jeví nejvhodnější sklizeň energetických trav v období jejich sklizně - na semeno s využitím vymlácené travičkové slámy pro energetické účely. Na základě výsledků výzkumu druhé etapy energetických trav a provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích (500 kW - 2 MGW) je možné doporučit spalování travičkového sena předně v kotlích určených pro spalování obilní slámy. Na tuto výzkumnou práci navazuje projekt Využití biomasy z trvalých travních porostů a z údržby krajiny, který se zaměří zejména na využití trav pro produkci bioplynu a kompostování.

Bioplyn vyrobený z biologicky rozložitelné biomasy ať odpadní nebo záměrně pěstované je považován za obnovitelný zdroj energie. V této kapitole je popsán proces anaerobní fermentace, různé pracovní režimy, uspořádání technologických linek pro suchou i mokrou fermentaci. Zvláštní pozornost je věnována zemědělským materiálům a jejich vlivu na anaerobní proces. Čtenář získá celkový základní přehled o technické a technologické úrovni bioplynových stanic.

Kapitola definuje druhy biopaliv a základní způsoby jejich výroby z biomasy. Popisuje technologické procesy zušlechťování zbytkové biomasy a vyvíjené postupy její termochemické a biochemické přeměny na moderní biopaliva s malými nepřímými změnami ve využívání půdy. Uvádí základní výtěžnosti a hodnotovou alokaci mezi biopalivy a současně vznikajícími vedlejšími produkty. Pozornost je věnována normovaným palivářským parametrům, vykazování a úspoře emisí skleníkových plynů z výroby a použití biopaliv a certifikaci jejich udržitelnosti. Související legislativa završuje komplexní přehled o této rozsáhlé problematice.

Zavádění nových chovatelských technologií přináší i částečnou změnu výrobních emisí zátěžových plynů, hlavně pak amoniaku, metanu, oxidu uhličitého a oxidu dusíku. Pro zjištění skutečné emise v České republice pro chovy hospodářských zvířat bylo nutné stanovit nové hodnoty, které vychází z vyhodnocení dlouholetých měření.

Příspěvek popisuje porovnání koncentrací a emisí pachových látek vznikajících při výrobě piva v malém pivovaru, kde pachové látky z varné nádoby unikají komínem přímo do ovzduší s emisemi pachových látek z velkého pivovaru vybaveného zařízením pro snižování emise pachových látek se současným využitím rekuperace energie.

V rámci řešení projektu MZe NAZV QH82283 byl sledován vliv variantně řešených systémů ustájení dojnic a prasat, skladování statkových hnojiv a jejich aplikace na poli na ztráty dusíku. Modelově bylo podrobeno analýze celkem 7 různých variant pro dojnice a výkrm prasat. K vyhodnocení ztrát dusíku byl využit expertní systém vyvinutý autory článku. Byl zjištěn významný vliv jednotlivých technologických systémů na ztráty dusíku, které bezprostředně negativně ovlivňují životní prostředí. Ztráty dusíku znamenají také významnou ekonomickou ztrátu. V závislosti na technologii chovu, způsobu skladování a aplikace tyto ztráty dosahují ročně při chovu 100 dojnic 34 - 76 tis. Kč a při chovu 500 ks prasat ve výkrmu 31 - 45 tis.Kč.

Na základě výsledků zjištěných z opakovaných analýz kejdy skotu před vstupem do separátoru a vzniklých produktů separace, tj. fugátu a separátu byly vyhodnoceny průměrné hodnoty obsahu sušiny, organických (spalitelných) látek, celkového dusíku, amoniakálního dusíku, fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a síry při separaci kejdy skotu s využitím šnekového separátoru FAN a bubnového separátoru DODA. Z výsledků vyplývá, vedle variability charakteristik vstupní kejdy, fugátu a separátu, rozdílná účinnost sledovaných způsobů separace, vyjádřená různou úrovní distribuce látek a živin z původní kejdy do fugátu a separátu. Získané výsledky ukazují na větší účinnost separace u separátoru FAN z hlediska distribuce sušiny a organických (spalitelných) látek. Vzhledem k tomu, že část živin v kejdě je vázána v organické hmotě a část je disociována v roztoku, převažující část amoniakálního dusíku a draslíku přechází do fugátu a naopak, převažující část zejména organického dusíku a fosforu předchází do separátu. Získané výsledky potvrzují nutnost provádět analýzy obou produktů separace, za účelem správného stanovení dávek těchto hnojiv a řádného vedení evidence hnojení.

V současné době na českých farmách převládají krmné systémy založené na zkrmování komplexní krmné dávky (TMR) připravované různě řešenými míchacími krmnými vozy. Ve stále větší míře se používají samojízdné MKV, které obsáhnou krmení i na několika farmách a jsou přitažlivé i z hlediska welfare obsluhy. Vývoj MKV směřuje na nová řešení vybíracího i míchacího zařízení umožňující snížení měrné spotřeby energie, zvýšení výkonnosti, šetrnější zacházení s krmivem při zachování přijatelných provozních nákladů. Zlepšuje manévrovatelnost krmných vozů a pro velké farmy jsou vyvíjeny MKV s objemem korby až 48 m3. Velký důraz je kladen na snadnost obsluhy a dobré pracovní prostředí pro obsluhu. Zdokonalují se systémy vážení a kontroly přípravy a zakládání krmiva. Všechna data o provozu MKV jsou ukládána pro účely kontroly výživy, stanovení aktuální zásoby krmiva, výpočet nákladů na krmení apod. Běžný je automatický bezdrátový přenos dat o průběhu přípravy a zakládání krmiva v jednotlivých stájích a jejich zpracování ve faremních počítačích.

Vývoj technických a technologických systémů je úzce svázán s vývojem krmivové základny, vývojem užitkovostí a vlastností chovaných zvířat, stavem poznání a vývojem techniky, sociálně-ekonomickým vývojem, kvalitou a dostupností pracovní síly, prioritami společnosti z hlediska vývoje zemědělství jako výrobce potravin, spolutvůrce životního prostředí a řadou dalších vlivů. V současné době se oživil vývoj stacionárních krmných systémů, které jsou vyvíjeny a nabízeny na kvalitativně vyšší úrovni než v minulosti. Ve vývoji jsou využívány pozitivní zkušenosti s dojícími roboty z hlediska standardizace kvality prováděných operací s minimalizací vlivů obsluhy a uvolnění pracovního režimu (práce v ranních a večerních hodinách, o víkendech a svátcích). Nové stacionární krmné systémy se vyznačují vysokým stupněm automatizace a robotizace. Některé z nich vyžadují náročnější stavební úpravy stájí (nadžlabové dopravníky, krmící roboty zavěšené na drážce). Další jsou bez náročnějších stavebních prací dobře využitelné i v současných stájích. Ve všech případech je však nutné dobudovat mezisklady krmiva s dávkovacím a plnícím zařízením, někdy i míchacím zařízením. Do jaké míry se tyto zajímavé krmné systémy uplatní v českých stájích napoví až zkušenosti z prvních pilotních realizací.

Ve srovnání kukuřice s ostatními energetickými plodinami je především výnos metanu na hektar u kukuřičné siláže vysoce nadprůměrný. Projevuje se zde výhoda v podobě fotosyntézy efektivnějšího typu C4 zajišťující u této skupiny plodin vysoké přírůstky biomasy. Porovnány jsou zde tři hybridy kukuřice s rozdílným číslem ranosti FAO doporučené pro výrobu bioplynu.

Cílem tohoto měření bylo zjištění vlivu tlaku huštění hnacích pneumatik na energetickou náročnost orby pomocí čtyřradličného pluhu. Před měřením byly zjištěny, pro dané tlaky huštění, odvalené obvody zadních pneumatik. Při vlastním měření byla měřena spotřeba motorové nafty, prokluz zadních kol, trajektorie pohybu soupravy.

Článek se zabývá problematikou energetické náročnosti orby a výkonnosti traktorové orební soupravy. V článku jsou uvedené výsledky experimentálních polních měření zaměřených na vliv nastavení otáček motoru na spotřebu paliva a výkonnost při orbě. Během měření bylo porovnáváno sedm různých kombinací otáček motoru a zařazeného stupně násobiče točivého momentu. Z výsledků měření vyplývá, že správné nastavení otáček motoru a vhodná volba převodového stupně přináší značné úspory nejen ve spotřebě motorové nafty, ale i v nákladech na orbu.

Článek se zabývá problematikou energetické náročnosti orby a výkonností orební soupravy. V článku jsou uvedené výsledky experimentálních polních měření zaměřených na vliv nastavení regulační hydrauliky (EHR) na spotřebu paliva a výkonnost při orbě. Během měření byly porovnávány tři různé režimy nastavení regulační hydrauliky a to regulace smíšená, polohová a silová. Měření bylo provedeno pro dvě různé délky horního táhla tříbodového závěsu. Z výsledků měření vyplývá, že správné nastavení regulační hydrauliky traktoru přináší značné úspory ve spotřebě motorové nafty.

V českém zemědělství hraje důležitou roli rostlinná výroba. Tento fakt je příčinou působení několika faktorů vyplívajících z momentálního stavu trhu zemědělských komodit, dotační politiky a struktury zemědělských podniků. Prioritou je tradiční produkce surovin pro výrobu potravin. Důležité je ale i zajištění vstupních surovin pro výrobu živočišnou, produkce technických plodin a v poslední době rostoucí podíl produkce energetické biomasy. Efektivnost produkce surovin pro všechny výše uvedené oblasti je, mimo jiné, ovlivněna technologickým postupem a logistickým zajištěním sklizně. Z tohoto pohledu mají v rostlinné výrobě nezastupitelnou úlohu sklízecí řezačky. Výkonnostní a energetické parametry sklizně jsou ovlivněny vlastnostmi nasazeného zařízení i stavem porostu. V příspěvku jsou uvedeny výsledky několika měření realizovaných na různých typech zařízení.

Článek uvádí požadavky, metody a sledování vnějších jakostních ukazatelů potravinářských zrnin při posklizňovém ošetřování a skladování. Popisuje postup provedených experimentů v roce 2010 na korečkových elevátorech a řetězových dopravnících (redlerech). Výsledky těchto experimentů poukazují na fakt, že při posklizňovém ošetřování zrna jde vždy o vícenásobnou manipulaci s touto komoditou, takže výsledné poškození zrna (i když jen drobné) nemůže být zanedbatelné. Každé snížení poškození zrna na posklizňových linkách zvyšuje jeho tržní hodnotu.

Surovinová skladba zakládky kompostu byla složena z posečené trávy, listí a nedezintergovaného papíru (k určité dezintegraci papíru v kompostu dochází pomocí překopávače kompostu při překopávání) v poměru 5,2 %. Hlavním cílem experimentu byl vliv surovinové skladby s podílem papíru na průběh kompostovacího procesu, na účinnost rozkladu nedrceného papíru, na výsledné jakostní znaky kompostu a možnosti jeho úpravy a dalšího využití. Z důvodu nevyhovujících hodnot vyrobeného kompostu (vlhkost, spalitelný uhlík) založeného s experimentálně stanovenou surovinovou skladbou byl zpětně proveden výpočet optimální surovinové skladby, na základě které byl vyroben kompost odpovídajících jakostních znaků.

Článek uvádí výsledky měření exploatačních a energetických ukzatelů nakládky chlévského hnoje traktorovým čelním nakladačem Quicke Q 980 na traktoru Case IH MX 150, přepravy a rozmetání hnoje pracovní soupravou Massey Ferguson 7490 s rozmetadlem RUR 5.

Při kompostování v pásových a plošných hromadách na volné ploše je překopávání kompostu nejdůležitější pracovní operací. Účelem překopávání je provzdušnit kompost a tím dosáhnout optimálního průběhu mikrobiální činnosti v kompostovacím procesu. Z tohoto důvodu je překopávač kompostu nejdůležitější mechanizační prostředek v strojní (kompostovací) lince. Překopávače kompostu lze dělit podle různých hledisek - podle energetického zdroje, způsobu agregace, pracovního ústrojí, výkonnosti apod.

Výkon spalovacího motoru je významným diagnostických signálem popisujícím technický stav motoru. Při naměření určitého výkonu je vhodné zjistit s jakou hospodárností a s jakými vedlejšími důsledky (emise výfukových plynů) bylo tohoto výkonu dosaženo. V článku je popsán způsob stanovení výkonových parametrů (vnější otáčkové charakteristiky) z podélného zrychlení traktoru Case IH JX 90 s využitím GPS (snímací frekvence 5 a 20 Hz) a z úhlového zrychlení samostatného spalovacího motoru traktoru Zetor Forterra 8641 měřeného přímo na klikovém hřídeli motoru. Ke kontrole naměřených údajů byl použit hydraulický dynamometr připojený přes zadní vývodový hřídel traktoru. Znalost technického stavu spalovacího motoru umožňuje kladně působit na ekologii a ekonomiku provozu traktoru.

Příspěvek je zaměřen na hodnocení ukazatele, který vyjadřuje odolnost půdy vůči vodní erozi - rychlosti povrchového odtoku při simulaci intenzivního deště. Měření se uskutečnilo na lokalitě se zvýšeným rizikem vzniku erozních událostí (lehká půda, svažitost, kukuřice v osevním postupu). Při měření v červnu 2011 byla zjištěna vysoká rychlost povrchového odtoku vody u varianty s konvenčním zpracováním půdy s orbou. U varianty s jarním kypřením půdy byla rychlost povrchového odtoku rovněž vysoká. Nejnižší rychlost povrchového odtoku vykazovala varianta založení porostu kukuřice do vymrzající meziplodiny bez zpracování půdy na jaře. Výsledky potvrzují snížení rizika erozní ohroženosti lehkých půd při pěstování kukuřice s využitím technologií bez orby s využitím zakrytí půdy organickou hmotou.

Příspěvek je zaměřen na hodnocení ukazatele, který vyjadřuje odolnost půdy vůči vodní erozi - rychlosti povrchového odtoku při simulaci intenzivního deště. Měření se uskutečnilo na lokalitě se zvýšeným rizikem vzniku erozních událostí (lehká půda, svažitost, kukuřice v osevním postupu). Při měření v červnu 2011 byla zjištěna vysoká rychlost povrchového odtoku vody u varianty s konvenčním zpracováním půdy s orbou. U varianty s jarním kypřením půdy byla rychlost povrchového odtoku rovněž vysoká. Nejnižší rychlost povrchového odtoku vykazovala varianta založení porostu kukuřice do vymrzající meziplodiny bez zpracování půdy na jaře. Výsledky potvrzují snížení rizika erozní ohroženosti lehkých půd při pěstování kukuřice s využitím technologií bez orby s využitím zakrytí půdy organickou hmotou.

Tento příspěvek se zabývá laboratorním ověřením možností využití kuchyňských odpadů pro produkci bioplynu. Laboratorní pokusy s výtěžností bioplynu probíhaly v dávkových fermentorech o objemu 1,5 litru v mezofilních podmínkách. Vliv dávkování biotechnologického prostředku na produkci metanu z kuchyňských odpadů byl rovněž experimentálně ověřen. Experiment potvrdil, že kuchyňské odpady jsou pro produkci bioplynu vhodným substrátem s rychlým průběhem procesu anaerobní digesce a relativně vysokou výtěžností metanu. Průměrná produkce metanu ze tří opakování pokusu byla 351,7 l kg-1 OS během 30 dní zdržení substrátu ve fermentoru. Experiment také prokázal pozitivní účinek enzymaticko-bakteriálního biotechnologického přípravku, který ve všech opakování experimentu zvýšil produkci metanu. Biotechnologická předúprava kuchyňských odpadů zvýšila produkci metanu o 8,2 %.

V článku je uveden stávající stav předpisů a limity kontaminace plodin při výrobě potravin s použitím agrochemikálií (např. reziduí pesticidů) v EU a ČR, popis nových metod měření a zjišťování kvality produkce a kvantifikace dalších zdraví škodlivých činitelů (např. prašnost, hlučnost) z hlediska zdravotní nezávadnosti produktů a hygieny práce při výrobě a zpracování brambor. Uvedeny jsou první výsledky měření prašnosti a hlučnosti na zjištěných kritických místech strojních linek při posklizňové úpravě brambor v zemědělském výrobním podniku.

Ve stáji dojnic s dojením pomocí 2 dojicích robotů Lely Astronaut A3 bylo provedeno ověření zařízení pro zlepšení mikroklimatu v dojicím boxu. Pokusnou skupinou krav byla sekce 1 s dojicím robotem č. 1 a kontrolní skupinou byla sekce 2 s dojicím robotem č. 2., u kterého byl v zimních měsících nainstalován nad zádí dojnic infrazářič řízený pohybovým čidlem a v letních měsících byl do prostoru nad krávou vháněn evaporací ochlazený vzduch. Ověření prokázalo funkčnost tohoto zařízení a zlepšení návštěvnosti robota hlavně v extrémních klimatických podmínkách. Například 21.2.2011 se po nainstalování infrazářiče druhý den zlepšila návštěvnost u pokusné skupiny o 7%, zatímco u kontrolní skupiny klesla o 1,4 %. V letních měsících se např. 18. 8. 2011 zlepšila na druhý den návštěvnost u pokusné skupiny o 6%, zatímco u kontrolní skupiny o 4,1%. V průběhu sledování docházelo k výkyvům návštěvnosti vzhledem k tomu, že faktorů, které mohou ovlivňovat návštěvnost robota, je celá řada. Obecně lze konstatovat, že tato řešení příznivě ovlivňují i chování krav při dojení. Potvrzuje to i fakt, že toto zařízení i nadále na farmě využívají i přesto, že přináší vícenáklady ve spotřebě elektrické energie.

Ve stáji dojnic se 4 dojicími roboty Lely Astronaut A2 bylo v jedné skupině dojnic experimentálně ověřováno zařízení pro zvukovou stimulaci dojnic (audiostimulátor) k návštěvě dojicího robota. V této skupině bylo losováním vybráno 10 krav do pokusné skupiny a 10 krav do kontrolní skupiny tak, aby v obou skupinách byl zastoupen stejný počet krav podle stáří a stádia laktace. Na obojky dojnic zařazených do pokusné skupiny byly na pravou stranu za uši připevněny audiostimulátory vyvinuté a vyrobené v rámci řešení projektu QH91260. Do audiostimulátoru byl nahrán zvuk sypání granulí do krmítka v robotu v délce 10 s. Tento zvuk byl přehráván třikrát v časových intervalech po 8 hodinách. Časový odstup mezi spuštěním zvuku u jednotlivých dojnic byl 10 minut, což představuje průměrnou dobu pobytu dojnic v dojicím robotu s určitou rezervou. Po ukončení experimentu bylo z údajů získaných z databáze dojicího robota provedeno vyhodnocení, které potvrdilo pozitivní vliv audiostimulátoru na počet návštěv krav v robotu, na počet dojení, na zkrácení intervalu mezi jednotlivým dojením a také na zvýšení průměrného denního nádoje.

Článek se zabývá problematikou vlivu nastavení režimu bezstupňové převodovky na spotřebu paliva a výkonnost při zemědělské dopravě. V rámci experimentálních měření byly porovnávány tři různé režimy převodovky traktoru Massey Ferguson 7490 Dyna VT. K traktoru byl připojen přívěs P93S. Měření probíhalo na dvou trasách a to jak s prázdným přívěsem, tak s přívěsem naloženým 4 t a 8 t materiálu. Před vlastním měřením zkušebních jízd byla změřena úplná charakteristika motoru traktoru pomocí dynamometru na vývodovém hřídeli. Celkem bylo provedeno 36 měřících jízd, ze kterých byly vyhodnoceny energetické a exploatační ukazatele zkoušené dopravní soupravy.

V rámci polního pokusu byl hodnocen vliv vstupní dávky kompostu a technologie zpracování půdy na fyzikální a biologické vlastnosti půdy a následný vliv na infiltrační vlastnosti půdy. V roce 2008 byly na pozemku Výzkumné stanice ČZU v Červeném Újezdě založeny pokusy se stupňovanou dávkou kompostu a rozdílnými technologiemi zpracování půdy. Na pokusné plochy, s náhodným rozmístěním pokusných parcel, byl před zahájením pokusu aplikován kompost v dávkách 80 a 150 t suché hmoty na ha. Kontrolní varianty představovaly plochy s nulovou dávkou kompostu oseté hodnocenými plodinami a plochy s nulovou dávkou kompostu ponechané celoročně bez vegetačního krytu. Na pokusných plochách byly uplatňovány dvě technologie zpracování půdy - orba a kypření půdy bez obracení. Dávka kompostu korespondovala s hodnotami organického uhlíku (Cox) na kypřených variantách, zejména ve vrchní vrstvě půdy. Oproti kypřené variantě nebyly u orby shledány rozdíly v hodnotách obsahu Cox pro jednotlivé dávky kompostu. Vyšší hodnoty Cox ve vrchní vrstvě půdy u kypřených variant, na rozdíl od oraných, přispěly k navýšení hodnot polní nasycené hydraulické vodivosti. Vliv aplikace kompostu na stabilitu půdních agregátů nebyl prokázán.

Údržba trvalých travních porostů pouhým sečením nebo mulčováním nepřináší celospolečensky očekávanou návratnost vložených nákladů. Způsobuje problémy s rozkladem biomasy a změny spektra travního porostu, uvolňované nitráty mohou pronikat do spodních vod. Přebytečnou travní hmotu mohou zemědělci využít pro výrobu kompostu jako náhradu za chybějící hnůj ke hnojení na obdělávané orné půdě. Příspěvek hodnotí, za jakých podmínek si kompost mohou vyrobit levněji než jeho nákupem z komerční kompostárny. Náklady na výrobu kompostu v zemědělském podniku bez využití dotací se pohybují od 800 do 1 000 Kč.t-1, jsou mírně nad úrovni tržní ceny kompostu z komerčních kompostáren. Po uplatnění plošných dotací se náklady sníží na cca 450 až 550 Kč.t-1 a jeho výroba se stává již rentabilní. Ještě příznivější ekonomické výsledky jsou v oblastech s možností využití dotací LFA, kdy se náklady sníží na 200 až 300 Kč.t-1.

Systém pro hodnocení technologií pěstování chmele byl vytvořen pro potřeby normativních kalkulací tržní produkce, příspěvku na úhradu fixních nákladů, zisku, prahu zisku a bodu ukončení výroby. Systém je založen na existenci karet normativních ukazatelů vztahujících se ke strojům, pěstebním technologiím a dalším nákladovým položkám. Aplikace je vytvořena v prostředí MS EXEL, které je většině potenciálních uživatelů velice blízké. Již samotná existence karet a možnost jejich prohlížení a aktualizace může být pro uživatele přínosná. Systém může být použit v praxi jako etalon pro hodnocení a rozhodování.

V polních pokusech na hnědé, hlinitopísčité půdě byl sledován efekt různé intenzity a hloubky zpracování půdy u orební a minimalizační varianty k vybraným plodinám na erozních parcelách. Kromě hodnocení erozních událostí byl po sklizni plodiny v roce 2011 proveden test infiltračních schopností půdy v obou variantách pokusu pomocí simulátoru deště. Z měření vyplynulo, že při konstantní intenzitě deště byl povrchový odtok na půdoochranné variantě zřetelně nižší, než na variantě konvenční. Rovněž intenzita vsakování byla na uvedené variantě téměř dvojnásobná v porovnání s kontrolní variantou. Prezentované výsledky prokázaly, že půdoochranné metody zakládání porostů polních plodin významně ovlivňují vsakování vody do půdy a proto by měly být významnou součástí systému protierozní péče o půdu v erozně rizikových oblastech.

Cílem této práce je zhodnotit kvalitu bioplynu jako obnovitelné energie. Laboratorní experimenty zabývající se výrobou bioplynu ze zemědělských substrátů s využitím biotechnologických produktů - včetně jeho Složení doplňkové látky ve vztahu k jeho dalšímu užití a ekonomické přínosy z výroby bioplynu v zemědělských bioplynových stanicích. Laboratorní experimenty a měření bylo provedeno v laboratořích Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze. Získané údaje byly zpracovány a zaznamenány v přiložených tabulkách a grafech, byly vybrány z těchto požadovaných informací (substráty, energetické parametry a dalších položek). Na závěr této práce byla na základě výsledků laboratorních experimentů projednána otázka vlastní návratnosti celkových investic prostředků použitých na nákup zařízení na výrobu bioplynu. Navrhované použití biotechnologických inovací znamená zlepšení bioplynu a návratnost investic za 3 roky.

Článek se zabývá sklizní trvalých travních porostů v horské oblasti z hlediska energetických a exploatačních parametrů žací soupravy. Zkušební pozemek se nachází v CHKO Šumava, jedná se o nehnojený a nepasený pozemek. Žací souprava se skládala z traktoru Massey Ferguson 7490 Dyna VT, čelní žací lišty Pöttinger Novacat 306 F alfa-motion a zadního žacího stroje Kuhn GMD 8730 se dvěma pracovními lištami. Výnos travní hmoty na zkušebním pozemku byl značně nerovnoměrný. Měření se proto provádělo na částech pozemku s různými výnosy. V průběhu měření byly voleny různé pracovní rychlosti. Z naměřených hodnot spotřeby paliva a výkonnosti byly stanoveny závislosti energetických a exploatačních parametrů na pracovní rychlosti a výnosu travní hmoty.

Cílem výzkumu bylo zjistit možnost použití travních porostů pro výrobu bioplynu. Publikace prezentuje výsledky produkčních luk s vysokou druhovou diverzitou. Na základě výsledků a testů potenciální biomasy květnatých luk pro výrobu bioplynu bylo zjištěno, že hmota tří směsí a úhoru byla využita pro produkci bioplynu. Hlavní produkce bioplynu trvá až 30 dnů. Vyššího výnosu bioplynu je dosaženo ve směsích v raném stádiu zralosti 20 až 30% sušiny. Výroba bioplynu je také proveditelná s travním materiálem s vyšším obsahem sušiny. Rozbory trav na uhlík a dusík potvrdily pozitivní poměr C : N pro výrobu bioplynu, u mladých rostlin se pohyboval v blízkosti optima 30 : 1. Výtěžnosti bioplynu z květnatých luk se pohybovaly v rozmezí 130 - 320 m3.t-1 organické sušiny.

Výzkum trav pro energetické účely byl zaměřen na využití trav pro spalování a pro produkci bioplynu. Nejvhodnější se jeví psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený a lesknice rákosovitá. V další etapě výzkumu v oblasti spalování byl stanoven nejvýhodnější termín pro sklizeň energetických trav a zařízení pro spalování. V podmínkách České republiky se jeví nejvhodnější sklizeň energetických trav v období jejich sklizně na semeno s využitím vymlácené travní slámy pro energetické účely. Na základě výsledků výzkumu druhé etapy energetických trav a provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích (500 kW-2 MGW) je možné doporučit spalování travního sena předně v kotlích určených pro spalování obilní slámy. V oblasti výzkumu trav pro produkci bioplynu byly odzkoušeny vybrané trávy a travní směsi. Bylo dosaženo výnosu bioplynu 260 m3 .t-1 organické sušiny při maximu 370 m3 .t-1 organické sušiny u psinečku velikého.

Zvyšující se nároky moderní společnosti na kvalitu zrnin vedou k potřebě vývoje dostatečně citlivých, přesných a uživatelsky vhodných nástrojů pro detekování a následnou analýzu vnějších jakostních ukazatelů potravinářských zrnin při posklizňovém ošetřování a skladování. Článek popisuje postupy a výsledky provedených provozních zkoušek na šnekových a pásových dopravnících v roce 2011. Výsledky provozních zkoušek poukazují na to, že pásový dopravník je velice šetrný k dopravovaným zrninám a podstatně nižší hodnoty celkového mechanického poškozování dopravovaného zrna byly dosaženy u oběžného šnekového dopravníku s aktivním posunem šneku do záběru.

Článek se zabývá možností využití stonku lnu olejného pro výrobu tvarovaných biopaliv. Zkoumány jsou odrůdy Biltstar, Lola, Amon a Flanders. Vzhledem k vysokému obsahu pevných vláken bylo potřeba stonky nejdříve dezintegrovat na řezacím šrotovníku, poté bylo možné přistoupit k samotnému briketování. Měřeny byly parametry výroby briket a u výsledných produktů pak porovnány jejich základní vlastnosti. Vzhledem k neuspokojivému výsledku mechanické odolnosti byla vytvořena pokusná směs jednotlivých odrůd lnu a hoblin v poměru 1:1. Sledován byl vliv aditiv v podobě hoblin na mechanickou odolnost a emisní charakteristiku

Analýza statistických informací vybavení zemědělských podniků technikou a dodávkách nových strojů. Hodnocení dodávek strojů a tempa obnovy strojů je zpracováno pro traktory, samojízdné sklízecí mlátičky a samojízdné řezačky. Hodnotí se vliv velikosti podniku na potřebu zemědělské techniky. V menších zemědělských podnicích je potřeba strojů na jednotku výměry výrazně vyšší než ve velkých zemědělských podnicích. Tempo obnovy strojů závisí na ekonomické prosperitě a stabilitě zemědělských podniků i na investičních podporách z veřejných prostředků.

Příspěvek se zabývá hodnocením nákladů při aplikaci vyšších dávek kompostů (60-90 t.ha-1) Na základě vstupních hodnot, údajů o spotřebě pohonných hmot byly vypočítány náklady na provoz rozmetadel s nosností 5,8,10 a 15 t a různé dopravní vzdálenosti, které odpovídají velikosti 8-100 ha hnojených pozemků.

Příspěvek popisuje, jak se projeví směsi metylesteru řepkového oleje a motorové nafty na úplné charakteristice motoru. K měření je použit hydraulický dynamometr zatěžující měřený traktor Zetor Forterra 8641 (nový traktor s méně než 100 hmt) prostřednictvím vývodového hřídele. Měření se uskutečnilo pro několik poměrů nafty a metylesteru řepkového oleje a to od čisté nafty až po čistý metylester řepkového oleje. Při zatížení motoru traktoru v předem definovaných bodech (otáčky a točivý moment motoru) se měřila palivoměrem spotřeba paliva. Vzhledem k povaze metylesteru řepkového oleje jako paliva lze předpokládat, že dojde ke snížení výkonových parametrů při zvýšení měrné spotřeby paliva.

U pěti druhů energetických trav (lesknice rákosovitá, kostřava rákosovitá, srha laločnatá, ovsík vyvýšený, psineček veliký) byly sledovány palivoenergetické vlastnosti fytomasy se zaměřením na teploty spékání a tavení popelů. Rostliny byly pěstovány na čtyřech různých stanovištích a sklízeny v několika termínech (časné léto, podzim, jaro příštího roku). Teploty spékání a tavení popelů z časné letní sklizně byly výrazně nižší oproti hodnotám z podzimní a jarní sklizně. U vzorků trav byly provedeny analýzy složení popelů, z nichž bylo zjištěno, že rostliny z časné letní sklizně mají výrazně vyšší obsah draslíku, vyšší obsah sodíku a aniontů Cl? a PO43?. Obsah SiO2 tvoří u všech vzorků největší složku popela a při pozdější sklizni je cca 2-3x vyšší.

Tento příspěvek se zabývá laboratorním ověřením možností využití vyslazených cukrovarských řízků pro produkci bioplynu. Laboratorní pokusy s výtěžností bioplynu probíhaly v dávkových fermentorech o objemu 1 litr v mezofilních podmínkách. Pokusy byly rozděleny do dvou sérií, z nichž jedna měla za cíl stanovit měrnou produkce metanu ze samotných cukrovarských řízků a druhá série měla ověřit možnost kofementace cukrovarských řízků s kukuřičnou siláží. V obou variantách pak byl ještě experimentálně ověřen vliv biotechnologického prostředku na produkci metanu. Experiment potvrdil, že cukrovarské řízky jsou pro produkci bioplynu vhodným substrátem s rychlým průběhem procesu anaerobní digesce a relativně vysokou výtěžností metanu. V nejlepší variantě pokusu bylo dosaženo průměrné produkce 330,9 l kg-1 OS během 35 dní zdržení substrátu ve fermentoru. Při kofermentaci s kukuřičnou siláží bylo dosaženo ještě vyšší měrné produkce metanu - až 388,9 l kg-1 OS, ale k dosažení těchto hodnot bylo potřeba delší doby zdržení ve fermentoru, konkrétně 55 dní. Experiment také prokázal pozitivní účinek enzymaticko-bakteriálního biotechnologického přípravku, který ve všech pokusech zvýšil produkci metanu. Nejúčinnější byla biotechnologická předúprava při kofermentaci cukrovarských řízků a kukuřičné siláže, kdy došlo k navýšení produkce metanu o 18,6 %.