Metodika pro praxi je výstupem projektu MZe ČR č. QH 82191 Optimalizace dávkování a zapravení organické hmoty do půdy s cílem omezit povrchový odtok vody při intenzivních dešťových srážkách

Po ukončení základních výzkumných prací ve VÚZT, v.v.i. v letech 1988 - 1991 týkajících se řešení komplexní problematiky využití řepky olejné pro výrobu motorových paliv byla v České republice zahájena roku 1992 provozní výroba methylesterů mastných kyselin řepkového oleje (fatty acid rape seed oil methylester - FARME). V roce 1992 bylo v ČR vyrobeno 1500 t FARME, v roce 2000: 67 250 t FARME (vývoz 72 t, dovoz FAME 3200 t), v roce 2005: 126 890 t FARME (vývoz 131 530 t, dovoz FAME 7 810 t) a v roce 2010: 197 988 t (vývoz 35 232 t, dovoz FAME 21 707 t). Vývoz i dovoz FARME - FAME v ČR hraje významnou roli. Až do roku 2006 bylo FARME v ČR výhradně využíváno jako složka směsné motorové nafty - SMN 30 - B30 s obsahem 30 % objemových FARME. Vývoj minimálních podílů FARME (FAME) v motorové naftě: 2007: 0,66 V/V (0,61 % e.o.), 2008: 2 % V/V (1,84 % e.o.), 2009: 4,5 % V/V (4,1 % e.o.), 2010: 5,4 % V/V (5,0 % e.o.), 2011: 6,0 % V/V (5,5 % e.o.). Od roku 2007 bylo zahájeno povinné míchání FARME - FAME do motorové nafty v souladu s platnými technickými normami pro motorovou naftu. FARME se jako bionafta začíná na trhu uplatňovat v roce 2009 v souladu se zákonnou úpravou spotřební daně. Snížená spotřební daň na B30 je tímto zákonem potvrzena jen pro míchání FARME a motorové nafty. V roce 2010 se na trhu prodalo 20 500 tun FARME jako čisté biopalivo a 101 023 tun B30. Roční výrobní kapacity dosahují v ČR 425 000 tun FARME. Z toho jsou dva závody s roční kapacitou 100 000 tun FAME, dva závody s roční kapacitou 70 000 tun FAME, jeden závod s roční kapacitou 35 000 tun. Zbytek tvoří decentralizované výrobní jednoty zemědělského typu. Nutnou podmínkou pro podporu biopaliv na trhu členského státu je zpracování programu podpor na delší časové období. Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který je schválen vládou ČR, je koncipován na základě článku 16 odstavce 5 směrnice 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Jeho vypracováním bylo pověřeno Ministerstvo zemědělství. Potřebná podpora biopaliv je dle znění uvedené směrnice založena na daňovém zvýhodnění čistých biopaliv a jejich vysokoprocentních směsí s fosilními palivy. Principem podpory ve Víceletém programu je daňové zvýhodnění vždy pouze biosložky, tzn., že u směsných paliv zůstává fosilní část zdaněna plnou sazbou spotřební daně. Technicky zvolila ČR způsob, kdy uplatní systém osvobození spotřební daně u čistých biopaliv a systém vratky spotřební daně u vysokoprocentních směsí biopaliv. Po technické a distribuční stránce se v ČR nevyskytly vážnější problémy s biopalivy a tuzemské rafinérie jsou schopny standardně přidávat biosložky do motorových paliv. Všichni rozhodující výrobci FARME v ČR byli certifikováni do konce roku 2010 v systému International sustainability and carbon certification (ISCC). V roce 2020 se předpokládá tržní uplatnění cca 8,5 % obj. (7,8 % e.o.) FARME ze spotřeby motorové nafty, což by mělo přinést úsporu 3,9 % CO2eq.

Prezentují se kritéria a ukazatele udržitelné produkce biomasy pro energetické účely v návaznosti na míru potravinové soběstačnosti. Popisují se způsoby transpozice udržitelné výroby a uplatnění biogenních pohonných hmot v legislativě České republiky s povinností snížení emisí skleníkových plynů o 6 % do roku 2020. Vedle spotřeby motorové nafty, benzinů, methylesterů mastných kyselin a bioethanolu se uvádí evidence počtu čerpacích stanic pro paliva E85, B30 a B100 a upřesňuje se informační a osvětová kampaň pro jejich rozvoj na trhu České republiky. S ohledem na vývoj spotřeb motorových paliv a na dosavadní provozní zkušenosti s použitím paliv E85, B30 v železniční dopravě, B100 a B30 v moderních motorech užitkových vozidel a traktorů se kvalifikovaně odhaduje udržitelná výroba bionafty a bioethanolu do roku 2020.

Norma definuje termíny v oblasti tuhých alternativních paliv. Tuhé alternativní palivo je tuhé palivo připravené z odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, použitelné pro energetické využití ve spalovnách nebo spolu-spalovacích zařízeních a splňující požadavky na klasifikaci a specifikaci.

Norma definuje požadavky a metodu pro stanovení mechanické odolnosti briket. Norma je určena pro osoby a organizace, které vyrábějí, plánují, prodávají, instalují nebo používají stroje, zařízení, nástroje a celé komplexy výrobních zařízení vztahujících se k briketám a všem osobám a organizacím, které se zapojují do výroby, nákupu, prodeje a používání briket. Mechanickou odolností se měří odolnost slisovaných paliv vůči nárazům a/nebo otěru v důsledku manipulace a přepravy.

Norma stanovuje třídy kvality paliv a specifikace paliv pro palivové dřevo pro maloodběratele. Mezní hodnoty pro popel, N, S, Cl a minoritní prvky se nevyžadují pro palivové dřevo vyráběné z přírodního materiálu, který vyrostl na neznečištěné půdě, a proto je zde pravděpodobnost znečištění velice malá. Palivové dřevo specifikované podle tříd A1 a A2 je vhodné pro použití v kamnech a krbech a palivové dřevo třídy B v kotlích na kulatinu.

Norma stanovuje třídy kvality paliv a specifikace pro dřevní štěpku pro maloodběratele. Vlastnosti paliv třídy A1 a A2 představují vlastnosti přírodního dřeva a chemicky neošetřených dřevních zbytků. Třída A1 představuje paliva s nižším popelem ukazující na to, že je palivo bez kůry nebo s malým množstvím kůry a nižším obsahem vody, zatímco palivo třídy A2 má mírně vyšší popel a/nebo obsah vody. Ve třídě B1 je rozšířen původ a zdroj paliva třídy A o další materiál, jako jsou rychle rostoucí dřeviny, dřevo ze zahrad a plantáží, atd. a o chemicky neošetřené průmyslové vedlejší produkty a zbytky. Vlastnosti paliv třídy B2 také zahrnují chemicky ošetřené průmyslové vedlejší produkty a zbytky a použité dřevo.

Norma stanovuje třídy kvality paliv a specifikace dřevních briket pro maloodběratele. Vlastnosti třídy A1 a A2 představují vlastnosti přírodního dřeva a chemicky neošetřených zbytků dřeva. Třída A1 představuje paliva, která mají nízký obsah popela a dusíku, zatímco třída A2 má mírně vyšší obsah popela a dusíku. Vlastnosti třídy B povolují chemicky ošetřené průmyslové dřevní vedlejší produkty a zbytky a použité dřevo.

Norma stanovuje třídy kvality paliv a specifikace dřevních pelet, pro maloodběratele. Vlastnosti tříd A1 a A2 představují vlastnosti přírodního dřeva a chemicky neošetřených zbytků dřeva. Třída A1 představuje paliva, která mají nízký obsah popela a dusíku, zatímco třída A2 má mírně vyšší obsah popela, dusíku a chloru. Vlastnosti třídy B povolují chemicky ošetřené průmyslové dřevní vedlejší produkty a zbytky a použité dřevo.

Norma definuje termíny v oblasti tuhých biopaliv. Termíny a definice jsou roztříděny do logicky uspořádaných kategorií založených na skutečnosti, že tuhá biopaliva se vyrábějí z různých zdrojů za účelem jejich přeměny na bioenergii jako výsledek konverze biopaliv. Zdroje tuhých biopaliv zahrnují počáteční místo vstupního materiálu (biomasy) do ekonomických a environmentálních cyklů (např. lesní dřeviny, energetické dřeviny, zbytky po těžbě dřeva, zbytky z péče o krajinu atd. Popis samotných tuhých biopaliv a nakládání s nimi zahrnuje zdroj a původ daného biopaliva podle stejného členění, jako zdroje biomasy (např. dřevní palivo, lesní palivo), různé typy biopaliv vyrobených úpravárenskými postupy (např. štěpky z biopaliva, svazky biopaliv), nejvýznamnější vlastnosti biopaliva (tj. celková voda, celkový popel), a termíny týkající se vzorkování, zkoušení, klasifikace a specifikace.

Na základě řešení a nynějších možností využití kompostů z biologicky rozložitelných odpadů byly hodnoceny varianty s různými dávkami zapraveného kompostu do půdy a jejich vliv na utužení půdy a její infiltrační schopnost s cílem zvýšení obsahu humusu a tím zmírnění zhutnění půdy a zabránění půdní degradaci.

Cílem metodiky je vypracovat podklady pro uplatnění vysokých dávek kompostu z odpadní biomasy pro úpravu fyzikálních a hydrofyzikálních vlastností půdy. Při zpracování metodiky byly využity výsledky polních pokusů zaměřených na hodnocení víceletého efektu jednorázového zapravení odstupňovaných dávek kompostu z odpadní biomasy do půdy.

Obsahem práce je srovnání kvality tuhých biopaliv - pelet a briket z rostlinných odpadů. Je sledován vliv základních charakteristik na jejich kvalitu tj. vlhkosti a chemického složení. Je uvedena metodika makroskopické analýzy hodnotící tuhá biopaliva z hlediska jejich struktury při procesu lisování a částečně také změny ligninu.

Hydrofyzikální vlastnosti půdy jsou ovlivněny mimo jiné obsahem organické hmoty. Na čtyřech lokalitách ČR byla sledována nasycená hydraulická vodivost a retenční schopnost půdy před a po aplikaci různých dávek organické hmoty. Pro zjištění vlivu kompostu na vlastnosti půdy byla data před a po aplikaci porovnávána, zejména také s ohledem na různé dávky kompostu. Vyhodnocená data vykazují zvýšení Ksat po zapravení organické hmoty. Trendy u retenčních křivek již tak jednoznačné nejsou.

Na pozemcích s registrovanými přejezdy strojů v kolejových meziřádcích byly hodnoceny fyzikální vlastnosti půdy a rychlost vsakování vody v porostu a v kolejových stopách strojů. Při porovnání rychlosti vsakování vody při simulovaném zadešťování konstantní intenzitou srážky 87 mm.h-1 se potvrdil negativní vliv zhutnění půdy ve stopách strojů. Na hlinitopísčité půdě nastal počátek povrchového odtoku vody ve stopách strojů 5 krát dříve než v porostu plodin. Patnáctiminutový přívalový déšť stačily lehké půdy v místech mimo stopy přijmout. V jízdních stopách se ve stejné době do půdy vsakovalo jen 30 až 40 % srážkové vody a v odtokové vodě byl 4,9 krát vyšší obsah zeminy než v porostu. Na těžké písčitojílnaté půdě dosáhl kumulativní povrchový odtok vody za 60 minut v místech kolejových stop 30 % srážkového úhrnu, čtyřnásobku povrchového odtoku vody z míst mimo jízdní stopy.

V poloprovozním polním pokusu byly všechny pracovní operace zajišťovány soupravami strojů v systému trvalých jízdních stop při modulu pracovního záběru strojů 6 m. Celková plocha kolejových stop na pozemku v roce 2010 (mimo souvratě) představovala 32 % výměry pozemku, což je významné snížení při porovnání s konvenčním způsobem jízd po pozemcích, kdy podíl poježděné plochy představuje 75 až 100 % plochy pozemků. V příspěvku jsou vyhodnoceny základní fyzikální vlastnosti půdy u čtyř variant kolejových stop. Výsledky potvrzují výhodnost soustředění přejezdů do vymezených jízdních stop s cílem uchránit většinu plochy pozemku před zhutněním půdy Dalším potvrzeným přínosem soustředění přejezdů do vymezených stop je zvýšení kvality zpracování půdy na ploše mimo kolejové stopy.

Uvedený článek vnikl ve spolupráci ČZU a VÚZT, v.v.i.. Projekt je primárně zaměřen na sledování a měření exploatačních parametrů poloprovozní linky na výrobu pelet provozované Výzkumným ústavem zemědělské techniky. Pro výrobu vzorků pelet byly využity materiály běžně dostupné v podmínkách ČR.

V naší době sklízecích mlátiček, kdy je sláma separována od hlavního produktu přímo na pozemku, je její sklizeň nutnou operací, kterou je potřeba vykonat před následující mi agrotechnickými operacemi. Často je aplikován systém rozdružení a následného rozptylu slámy po pozemku drtičem umístěným v zadní části sklízecí mlátičky. V případě tohoto postupu je jediným možným způsobem využití její zapravení do půdy, nejlépe v kombinaci s dusíkatým hnojivem. Efektivita tohoto způsobu využití je do jisté míry závislá na počasí. V případě nedostatku vláhy je účinnost rozkladu a následného fixování živin v půdě nižší. Při následné přípravě půdy a setí mohou nerozložené zbytky zejména při využívání bezorebných technologií způsobit komplikace.

Rostlinná biomasa v souvislosti s výrobou tepla nalézá v technické praxi stále častěji uplatnění. Zdroje rostlinné biomasy jsou k dispozici v souvislosti s údržbou krajiny, veřejných prostranství a nakládání s odpady. Často jsou rostliny pěstovány cíleně k energetickým účelům. V případě nakládání s větším množstvím surovin je vhodné a často nutné materiál rozdružit (desintegrovat) na menší částice. Rozdružený materiál lze efektivněji dopravovat, manipulovat, ale též sušit a skladovat.

Skladování zrnin je nedílnou a nezbytnou součástí hospodaření s obilním fondem. Zrniny jako sezónní produkt jsou spotřebovávány průběžně a proto musejí být skladovány od sklizně až po použití ke zpracování na finální výrobky, případně k přímé spotřebě. Životní pochody sklizených zrnin je třeba omezit správnou posklizňovou úpravou, vhodnými skladovacími podmínkami a správným ošetřováním tak, aby byla zajištěna požadovaná skladovatelnost zrnin s minimálními skladovacími ztrátami. V článku jsou uvedeny specifikace a typy skladů podle stavebně technického řešení, technologické vybavení skladů, specifikace velkokapacitních skladů podle kapacity a technického vybavení, specifikace skladů u zemědělských podniků podle kapacity a technického vybavení a současný stav skladovacích kapacit v ČR.

Zemědělské podniky musejí usilovat o nejvyšší kvalitu své produkce a její prodej za nejvyšší cenu. Jestliže dříve se podstatná část produkce prodávala okamžitě zemědělské nákupní organizaci, dnes při napřímení vazeb mezi výrobcem a spotřebitelem tomu tak nemusí být. Aby zemědělský prvovýrobce mohl prodávat obiloviny v optimálním čase, kdy jsou ceny nejvyšší, potřebuje vhodné sklady. V článku jsou uvedeny požadavky na skladování zrnin, rozdělení a typy skladů, požadavky a specifika hangárových skladů, provzdušňovací zařízení, podlahové sklady, hangárové sklady, věžové sklady a v závěru doporučení pro omezení ztrát při manipulaci se zrnem.

Článek se zabývá softwarovou úpravou dat v řídící jednotce traktorového motoru. Popisuje hlavní výhody a nevýhody dané úpravy. Demonstruje možné varianty úpravy výkonu motoru pomocí vnější otáčkové charakteristiky a varuje uživatele traktoru, čeho by si měl vyvarovat při uvažovaném zvýšení výkonu motoru.

V článku jsou uvedeny důvody výstavby bioplynových stanic, produkce kvalitních organických hnojiv, získání doplňkového zdroje energie, zlepšení životního prostředí. Využití rostlinné biomasy má proti zpracování exkrementů hospodářských zvířat určitá specifika. Vyšší podíl hůře rozložitelné celulózy prodlužuje u kukuřice a travin hydrolýzní i acidogenní fázi rozkladu. Důležitým závěrem je, že zpracování kukuřičné, nebo travní siláže proto vyžaduje doby zdržení delší, minimálně okolo padesáti až sedmdesáti dnů.

Popisují se technologické systémy a stav techniky výroby syntetických uhlovodíků z energetických rostlin, biogenních zbytků a odpadů. Objasňuje se decentralizovaná koncepce zpracování vstupní suroviny na tuhé a kapalné meziprodukty a jejich centralizované rafinérské zpracování na pohonné hmoty a chemické suroviny. Analyzuje se energetická a hmotnostní bilance, plošná produktivita a surovinová nákladovost zpracování na pohonné hmoty.

Topné brikety se obvykle vyrábí z dřevní štěpky nebo odpadní kůry. Pro jejich výrobu je rovněž možné úspěšně použít dřevo z rychle rostoucích stromů a druhotné nebo rostlinné materiály. Jinými zdroji pěstovanými za tímto účelem mohou být energetické plodiny nebo sklizená a usušená tráva z trvalých travních porostů.

Den nové techniky na téma Kompostování v pásových hromadách a Výroba vermikompostu byla uspořádána v areálu v Praze - Ruzyni pracovníky VÚZT,v.v.i.. Akce, jejíž součástí byly praktické ukázky technologických postupů při výrobě a zpracování kompostu, se zúčastnili posluchači Institutu tropů a subtropů ČZU a studenti ISŠ Stanislava Kubra ze Středokluk. Setkání výzkumných pracovníků se studenty se již stalo tradicí a přispívá k uvedení výsledků výzkumu nejen do učebnic a skript, ale především do praxe.

Na workshopu byly prezentovány výsledky řešení projektu QH91260 Výzkum a hodnocení interakcí systému člověk - zvíře - robot v chovu dojnic se změřením na zlepšení efektivnosti systému a welfare dojnic.Byl zde demonstrován i audiostimulátor k zlepšení návštěvnosti dojicího robota.

Prezentují se kritéria a ukazatele udržitelné produkce biomasy pro energetické účely v návaznosti na míru potravinové soběstačnosti. Popisují se způsoby transpozice udržitelné výroby a uplatnění biogenních pohonných hmot v legislativě České republiky s povinností snížení emisí skleníkových plynů o 6 % do roku 2020. Vedle spotřeby motorové nafty, benzinů, methylesterů mastných kyselin a bioethanolu se uvádí evidence počtu čerpacích stanic pro paliva E85, B30 a B100 a upřesňuje se informační a osvětová kampaň pro jejich rozvoj na trhu České republiky. S ohledem na vývoj spotřeb motorových paliv a na dosavadní provozní zkušenosti s použitím paliv E85, B30 v železniční dopravě, B100 a B30 v moderních motorech užitkových vozidel a traktorů se kvalifikovaně odhaduje udržitelná výroba bionafty a bioethanolu do roku 2020.

Topné brikety se obvykle vyrábí z dřevní štěpky nebo odpadní kůry. Pro jejich výrobu je rovněž možné úspěšně použít dřevo z rychle rostoucích stromů a druhotné nebo rostlinné materiály. Jinými zdroji pěstovanými za tímto účelem mohou být energetické plodiny nebo sklizená a usušená tráva z trvalých travních porostů.

Metodika poskytuje chovatelům drůbeže a dalším zájemcům ze zemědělské praxe informace o postupu preventivní dezinfekce stájových objektů pro chov kuřat na maso s využitím produktu technologie ECA, registrovaného v ČR jako VertEsprit ANK. Součástí metodiky jsou i základní informace o zařízení Envirolyte+, které produkty technologie ECA vyrábí a ekonomické zhodnoceni využití elektrochemicky aktivované vody při dezinfekci výkrmové haly s projektovanou kapacitou 47 880 ks kuřat chovaných na maso.

Cílem metodiky je určit, jaký systém je vhodný pro individuální ustájení telat ve věku od 6 měsíců z hlediska mikroklimatických podmínek a welfare zvířat. Hlavní pozornost je zaměřena na sledování a hodnocení vybraných typů venkovních individuálních bud (VIB) a individuálních boxů umístěných pod přístřeškem (PIB) v období extrémních letních i zimních teplot a hledání nových řešení.

Cílem metodiky je naučit farmáře analyzovat a vyhodnocovat interakce v systému člověk - zvíře - robot na farmách s dojicími roboty a ukázat cesty vedoucí ke zlepšení efektivnosti celého systému, což v konečném důsledku povede ke snížení nákladů, zvýšení množství a kvality produkce mléka.

Upřesnění strategie financování implementace nitrátové směrnice Rady 91/676/EHS v podmínkách ČR. Příprava a zpracování údajů do aktualizace materiálu Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS (nitrátová směrnice) dle legislativního plánu vlády pro rok 2012.

Výsledek obsahuje seznam ověřených biotechnologických přípravků využívaných jako snižující technologie pro snížení emisí amoniaku a pachových látek při zpracovávání a schválování plánů zásad správné zemědělské praxe pro zemědělské zdroje znečišťování ovzduší dle NV 615/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Výsledek je zaměřen na stanovení kategorizace zemědělských zdrojů znečišťování, na způsob výpočtu emisí amoniaku ze zemědělské činnosti a na aplikaci emise snižujících opatření pro zpracování plánů zásad správné zemědělské praxe..

Bubnové kompostovací zařízení je určeno zejména pro menší zpracovatele organického odpadu, např. pro zahradnictví, v malých obcích při zpracování domácího organického odpadu. Kompostovací zařízení je složeno z rámu, na němž je otočně uložen buben opatřený pláštěm. Plášť je uchycen ke dvěma koncovým plnostěnným čelům. Plášť je opatřen uzavíratelným násypným otvorem a na části povrchu prosévacími otvory. Podstata technického řešení spočívá v tom, že plášť je opatřen prosévacími otvory po celé délce pláště. Touto úpravou je možné dosáhnout prosévání hotového kompostu a je splněna nejdůležitější podmínka kompostování - provzdušňování, přívod dostatečného množství vzduchu ke kompostovaným surovinám.

Modulový kompostér je určen pro kompostování organických odpadů zejména z údržby zahrad a domácností (od malých producentů), či pro komunitní kompostování. Jeho velikost je možné přizpůsobit množství zpracovávaných odpadů. Naplnění a vyprázdnění kompostéru je díky rozebíratelným bočním stranám velmi jednoduché. Modulový kompostér je tvořen jako jednoduchá skládačka. Kompostér je konstruován tak, aby se počet modulů (komor) dal jednoduše přizpůsobit přání a potřebám zákazníka. Tyto komory se v budoucnu budou dát k základnímu setu přikoupit a tím si rozšířit svůj stávající kompostér. Může být vyráběn v různých barevných variantách. Výhodou tohoto kompostéru je především to, že je z převážné části vyroben ze zbytkového materiálu a tudíž se výroba těchto kompostérů dá brát jako využití odpadního materiálu. Další nespornou výhodou modulového kompostéru je jeho dlouholetá životnost, tvarová stálost a vysoká odolnost vůči vnějším vlivům. Tyto vlastnosti žádný jiný kompostér na českém trhu v současnosti nemůže nabídnout.

Zařízení se používá pro zvukovou stimulaci dojnic k návštěvě dojicího robota. Audiostimulástor se připevní na obojek dojnic v blízkosti ucha a je naprogramováno tak, aby ve stanovených časových intervalech byla spuštěna reprodukce zvuku, například sypaní granulí do krmítka dojicího robotu.

Laboratorní fermentor je určen pro laboratorní modelaci měření emisí v předem nastavených teplotních a vlhkostních režimech. Na dno fermentoru lze umístit sledovaný tuhý nebo tekutý materiál např. kejda, podestýlka hospodářských zvířat, komposty apod. Do fermentoru je přiváděno definované množství čistého vzduch, který se obohatí o emise, produkované vloženým materiálem (např. emise amoniaku, metanu, oxidu uhličitého atd.). Do fermentoru je vložen snímač sledovaných emisí, který zaznamenává jejich koncentraci po sledovanou dobu.

Topná peleta podle technického řešení je charakterizována tím, že obsahuje přídavek brambor v množství 2 až 10 % hmotn. Topná peleta podle technického řešení je charakterizována tím, že obsahuje částice o maximální délce 6,75 mm při průměru výsledné pelety 6 mm. Požadavky na vlastnosti lisované drtě se nijak neliší od požadavků při standardním postupu lisování. Důležité je dodržet správnou drobnou velikost částic a obsah veškeré vody. Jako přísada se do pelet podle technického řešení osvědčil bramborový škrob, respektive odpadní brambory. Tímto způsobem je zvýšen obsah škrobu v lisovací směsi o 0,5 až 5 % hmotn. Vytvořená topná peleta má výrazně lepší mechanické vlastnosti než standardně vyráběné pelety bez přídavku škrobu. Tepelně technické vlastnosti jsou rovnocenné se standardně vyráběnými peletami. Výhodou použití přísady na bázi brambor podle technického řešení je ekonomicky rentabilní využití obtížně využitelných zemědělských produktů a odpadů.

Rostlinná hmota slámy řepky má oproti dřevní hmotě jednu podstatnou nevýhodu a to je nižší teplota tavení popela, která následně způsobuje problémy v topeništích. Prostředkem ke snížení uvedených nevýhod je zvýšení teploty tavení popela. To je možné úpravou chemického složení směsi pro výrobu tuhých biopaliv na bázi řepkové slámy. Podstatou technického řešení je přídavek pšeničné slámy. Teploty tavení popela se potom zvyšují o 160 až 225 stupňů. Výhodou navrženého řešení je rovněž snížení potřeby skladovacích kapacit,snížení spotřeby primárních paliv, snížení emisí oxidu uhličitého CO2 a vytváření energie z domácích surovin.

Rostlinná hmota má oproti dřevní hmotě jednu podstatnou nevýhodu a to je nízká teplota tavení popela, která následně způsobuje problémy v topeništích. Prostředkem ke snížení uvedených nevýhod je zvýšení teploty tavení popela. To je možné úpravou chemického složení směsi pro výrobu tuhých biopaliv. Podstatou technického řešení je přídavek řepkové slámy k ovesné slámě. Teploty tavení popela se potom zvyšují o 150 až 200 stupňů. Palivo je tvořeno směsí, obsahující základní energetickou surovinu to jest slámu ovsa s obsahem vody do 20% hmotnostních a doplňkovou surovinu ve formě řepkové slámy s obsahem vody do 20% hmotnostních v podílu 20 až 55% hmotnostních. Výhodou navrženého řešení je rovněž snížení potřeby skladovacích kapacit, snížení spotřeby primárních paliv, snížení emisí oxidu uhličitého CO2 a vytváření energie z domácích surovin.

Rostlinná hmota sena psinečku má oproti dřevní hmotě jednu podstatnou nevýhodu a to je nízká teplota tavení popela, která následně způsobuje problémy v topeništích. Prostředkem ke snížení uvedených nevýhod je zvýšení teploty tavení popela. To je možné úpravou chemického složení směsi pro výrobu tuhých biopaliv na bázi sena psinečku. Podstatou technického řešení je přídavek vyslazených řepných řízků. Teploty tavení popela se potom zvyšují o 150 až 220 stupňů. Výhodou navrženého řešení je rovněž snížení potřeby skladovacích kapacit,snížení spotřeby primárních paliv, snížení emisí oxidu uhličitého CO2 a vytváření energie z domácích surovin.

Rostlinná hmota pšeničné slámy má oproti dřevní hmotě jednu podstatnou nevýhodu a to je nízká teplota tavení popela, která následně způsobuje problémy v topeništích. Prostředkem ke snížení uvedených nevýhod je zvýšení teploty tavení popela. To je možné úpravou chemického složení směsi pro výrobu tuhých biopaliv na bazi pšeničné slámy. Podstatou technického řešení je přídavek vyslazených řepných řízků. Teploty tavení popela se potom zvyšují o 150 až 200 stupňů. Výhodou navrženého řešení je rovněž snížení potřeby skladovacích kapacit,snížení spotřeby primárních paliv, snížení emisí oxidu uhličitého CO2 a vytváření energie z domácích surovin.

Zlepšení pohody při dojení je řešeno pomocí automatického zařízení podle technického řešení, které v dojicím boxu (stání) vytváří optimální mikroklima včetně příznivého působení ultrafialového a infračerveného záření. Doba zapnutí jednotlivých přístrojů je řízena počítačovým programem. U automatických dojicích strojů se tím docílí vyšší návštěvnosti a tím i vyšší užitkovosti a zlepšení zdravotního stavu zvířat.

Bubnové kompostovací zařízení nalezne uplatnění zejména u menších producentu kompostu, tj. např. u drobných pěstitelů, v malých obcích při zpracování domácího organického odpadu apod. Kompostovací zařízení je složeno z rámu, na němž je otočně uložen buben opatřený pláštěm. Plášť je uchycen ke dvěma koncovým plnostěnným čelům. Plášť je opatřen uzavíratelným násypným otvorem a na části povrchu prosévacími otvory. Podstata technického řešení spočívá v tom, že plášť je opatřen prosévacími otvory po celé délce pláště. Touto úpravou je možné dosáhnout prosévání hotového kompostu a je splněna nejdůležitější podmínka kompostování - provzdušňování, přívod dostatečného množství vzduchu ke kompostovaným surovinám.

Ověřená technologie dezinfekce stájových objektů pro chov kuřat na maso s využitím produktu technologie ECA, registrovaného v ČR jako VertEsprit ANK představuje ve srovnání s dalšími dosud používanými chemickými dezinfekčními prostředky dosažení vyšší dezinfekční účinnosti v ovzduší a na plochách dezinfikovaného objektu. Nová technologie dezinfekce elektrochemicky aktivovaným roztokem VertEsprit ANK produkovaným zařízením Envirolyte+ současně přináší zlepšení vztahu k životnímu prostředí snížením množství spotřebovaných chemických prostředků. Z ekonomického hlediska představuje finanční úsporu na straně zemědělského subjektu.

Ověřená technologie pro napájení kuřat chovaných na maso s využitím produktu technologie elektrochemické aktivace vody (ANK), registrovaného v ČR jako VertEsprit ANK představuje ve srovnání s dalšími dosud používanými technologiemi dosažení lepších zootechnických výsledků. Nová technologie přípravy napájecí vody elektrochemicky aktivovaným roztokem produkovaným systémem Envirolyte současně přináší zlepšení vztahu k životnímu prostředí a zefektivnění výkrmu kuřat chovaných na maso. Z ekonomického hlediska představuje finanční úspory na straně zemědělského subjektu.

Ověřená technologie lisováním řepky olejné a dalších vhodných olejnin v decentralizovaných provozech zahrnuje úpravu olejniny drcením, jedno nebo dvoustupňovým lisováním za studena, ev. za tepla. Ve druhé fázi se odděluje tuhá a tekutá část filtrací nebo odstředěním. Ve třetí fázi s využitím pomocných prostředků (jako jsou křemeliny a kyselina citrónová) a následnou jemnou filtrací se odstraňují popelotvorné prvky (fosfor P, vápník Ca a hořčík Mg). Přidáním aditiv se zajišťuje požadovaná oxidační stabilita. Ověřená technologie, realizovaná jako původní výsledek výzkumu a vývoje, zajišťuje požadovanou kvalitu řepkového oleje stanovenou v technické normě ČSN 65 6516 Motorová paliva - Řepkový olej pro spalovací motory na rostlinné oleje - Technické požadavky a metody zkoušení (2007). Inovace spočívá ve specifikovaném snižování minerálních prvků v palivu vyrobeném z řepkového oleje. Řepkový olej s přídavkem 400 ppm Baynox měl i po 360 dnech skladování oxidační stabilitu větší než 6 hodin. S přídavkem 600 ppm Baynox tohoto aditiva dosahoval řepkový olej i po 420 dnech skladování 7 hodin oxidační stabilitu.

Ověřenou technologií lze ekonomicky vhodným způsobem využívat produkci nestandardních panelů, vznikajících na stávajícím strojním zařízení při nevhodných vstupních materiálech nebo nevhodných provozních podmínkách linky. Nestandardní panely se řežou na topné brikety o rozměrech 150 x 60 x 200 až 400 mm s měrnou hmotností cca 400 kg/m3. Náklady na výrobu briket (bez nákladů na slámu) jsou 0,89 Kč/kg.

Při lisování desek je častým problémem výskyt vlhkých partií slámy ve velkém hranolovitém balíku. Tento vlhký materiál znehodnotí vyrobenou nekonečnou desku a způsobí až 6 hodinovou odstávku linky. Ověřená technologie kontinuálního měření příkonu rozdružovadla umožní ihned reagovat na změnu rozdružovaného materiálu a v případě vlhkého materiálu přerušit lisování. Nutná odstávka linky se sníží na méně než 1 hodinu, což vede ke zvýšení produktivity.

Řešení se týká paliva na bázi obilní slámy, přičemž palivo je tvořeno komprimovanou směsí, produkovanou pomocí vytlačovacího nebo tvarovacího lisu s matricí, a tvořenou komprimovanou směsí, obsahující základní energetickou rostlinu ve formě obilní slámy, s obsahem vody do 20 % hmotnostních, v podílu hmotnostním od 50 do 99,0 %, dále spalitelné přísady s podílem hmotnostním od 0,99 do 49,99 % a to ve vybrané samostatně nebo v kombinaci ze skupiny hnědě uhlí, černé uhlí a černouhelné kaly, kde každá z použitých spalitelných přísad má obsah vody do 60 % hmotnostních, a dále obsahující nespalitelné příměsi a/nebo přísady v podílu hmotnostním od 0,01 do 1 %, přičemž současně obilní sláma, spalitelné přísady i nespalitelné příměsi a/nebo přísady jsou použity ve formě částic o rozměrech od 0,1 do 40 mm, kde současně největší rozměr částic slámy je menší, než rozměr otvorů v matrici a spalitelné přísady jsou použity ve formě částic o rozměrech rovných nejvýše 50 % průměru otvorů v matrici vytlačovacího nebo tvarovacího lisu.

Plastické stelivo je vyrobeno z tuhého podílu kejdy, tak, že jednotlivé části tuhého podílu jsou tepelně zpracovány za teplot a časů neslučitelných s životem mikrobiálních agens přítomných v kejdě. Způsob výroby plastického steliva je založen na odseparování tekutého podílu od tuhého podílu kejdy a na vytvoření kompostovacích hromad. V nich při časově a teplotně řízeném kompostovacím procesu dochází k termickému zpracování tuhého podílu kejdy. Tím se z kompostu odstraní škodlivé látky, jinak běžně přítomné v kejdě, a získá se materiál vhodný jako plastické stelivo pro chov skotu.

Technické řešení se týká adaptéru pro lokální aplikaci tekutých přípravků do půdy, zejména kapalných průmyslových hnojiv. Adaptér obsahuje nosný rám, jenž je uzpůsoben pro připojení k tažnému prostředku a opatřen aretačním držákem, jehož prostřednictvím je k nosnému rámu uchycen aplikační nástroj obsahující krojidlo s aplikační trubicí vyvedenou ke spodní hraně krojidla a injekční kolo. Aplikační nástroj je na nosném rámu výškově přestavitelný a jeho hydraulické komponenty jsou přes řídící průtokovou jednotku a dopravní čerpadlo spřaženy s nádrží. Adaptér je charakterizován tím, že nosný rám obsahuje alespoň jeden příčník, k němuž jsou uchyceny alespoň dva aplikační nástroje, které jsou na příčníku nosného rámu nejen výškově, ale pomocí aretačního držáku i stranově přestavitelné, přičemž k hydraulickým komponentám každého z aplikačních nástrojů je upevněn jeden konec napájecí hadice, jejíž druhý konec je spojen s hydraulickým rozdělovačem, napojeným na sériovou skupinu řídící průtokové jednotky a dopravního čerpadla. Adaptér je určen pro lokální a přesnou aplikaci a zapravení zejména kapalných průmyslových hnojiv do půdy při sázení širokořádkových plodin a také během rané vegetace.

Práce se zaměřuje na hodnocení technologie zakládání porostů kukuřice z hlediska odolnosti vůči vodní erozi. Pro měření byl použit simulátor deště. Parametry pro hodnocení odolnosti proti vodní erozi byly povrchový odtok a infiltrace vody do půdy. Měření proběhlo na půdách se zvýšeným rizikem vodní eroze. Byly hodnoceny rozdílné technologie zpracování půdy a rozdílný pokryv povrchu půdy rostlinnými zbytky nebo živými rostlinami. První varianta uplatňovala redukované zpracování půdy. Na podzim předchozího roku bylo provedeno zpracování diskovým podmítačem. Na jaře byla půda zpracována kypřičem a následně byla zaseta kukuřice. Druhá varianta byla před zimou zorána. Následovala jarní příprava a setí kukuřice. Třetí varianta byla rovněž s orbou. S jarní přípravou byla vyseta meziplodina. Setí kukuřice následovalo týden po zasetí meziplodiny. Výsledky měření potvrzují pozitivní vliv použití redukované technologie zpracování půdy na snížení rizika erozních událostí. Přínosem pro omezení rizika eroze bylo rovněž vysetí meziplodiny do prostoru mezi řádky.

Hlavní část kapitoly byla věnována zemědělským bioplynovým stanicím a systému podpory výroby elektrické energie a tepla vyrobených zpracováním pěstovaných plodin a vedlejších produktů v bioplynových stanicích. Další část příspěvku byla věnována čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu separací metanu z bioplynu a systému plnění vozidel metanem.

Až do roku 2006 byly FARME (methylestery mastných kyselin řepkového oleje) v ČR výhradně využívány jako složka směsné motorové nafty s obsahem 30 % objemových FARME (SMN 30 - B30). Vývoj minimálních podílů bionafty - FARME, FAME v motorové naftě: 2007: 0,66 V/V (0,61 % e.o.), 2008: 2 % V/V (1,84 % e.o.), 2009: 4,5 % V/V (4,1 % e.o.), 2010: 5,4 % V/V (5,0 % e.o.), 2011: 6,0 % V/V (5,5 % e.o.). Od roku 2007 bylo zahájeno povinné míchání FARME - FAME do motorové nafty v souladu s platnými technickými normami pro motorovou naftu. V ČR bylo v roce 2010 vyrobeno 94 523 t bioethanolu. Při dovozu 10 361 t a vývozu 36 556 t tak činila spotřeba v ČR 69 037 t. Celková roční kapacita bioethanolových lihovarů činí cca 292 000 t. Ze čtyř lihovarů však byly v provozu pouze dva. Všichni rozhodující výrobci FARME a bioethanolu v ČR byli certifikováni do konce roku 2010 v systému International sustainability and carbon certification (ISCC). V roce 2020 se předpokládá tržní uplatnění cca 8,5 % obj. (7,8 % e.o.) FARME ze spotřeby motorové nafty, což by mělo přinést úsporu 3,9 % CO2eq a cca 7,8 % obj. bioethanolu ze spotřeby motorových benzinů s úsporou 3,24 % CO2eq.

Popisuje se stav výroby methylesterů mastných kyselin (FAME) řepkového oleje (FARME) v ČR, FAME v EU a ve světě za období 2010/2011. Výroba 210 tis. tun FARME v roce 2011 byla o 6 % vyšší než v roce 2010. Po zohlednění dovozu FAME 54 tis. tun a vývozu FARME 17 tis. tun byla hrubá spotřeba v ČR 245 tis. tun. Při celkové energetické hodnotě motorových paliv 279 PJ spotřebovaných v roce 2010 podíl FAME činil 6,8 PJ. V roce 2020 se předpokládá náhrada 10 % energ. motorových paliv obnovitelnými zdroji energie s hodnotou 26,5 PJ, z toho podíl FAME - FARME by mohl dosáhnout 15 PJ a hydrogenovanými rostlinnými oleji (HVO) 1,4 PJ.

Odpadový papír je cenná surovina pro výrobu tuhých paliv. Z hlediska obnovitelných zdrojů energie se prakticky jedná o využití původní rostlinné biomasy. Z pěti druhů tříděného papíru (novinový, kancelářský, křídový, letákový, obalový kartón) byly vytvořeny topné brikety. Papírový materiál byl nejprve desintegrován nožovým šrotovníkem a následně lisován do válcových briket o průměru 65 mm. Byly provedeny palivoenergetické rozbory. Rozdíly mezi materiály jsou především v obsahu popele, ale i ve složení hořlaviny. Všechny vzorky vykazují vysoké teploty tavení popele. Brikety byly spalovány v krbových kamnech na dřevo, přičemž byly měřeny emise CO a NOx. Naměřené hodnoty jsou nižší než emisní normy pro daný typ topeniště.

Ukrajina vyvinula několik technologií využívajících obnovitelnou energii, ale jejich kvalitu a spolehlivost je nutné ještě zlepšit. Nejdůležitějšími úkoly při rozšiřování obnovitelné energie jsou konkurenceschopnost v oblasti nákladů a financování technologií a projektů. Současné subvencování tradiční energie a další deformace trhu tyto složité problémy ještě stupňují. Ukrajinští politici předložili celou řadu opatření na podporu výroby obnovitelné energie a její použití, avšak většina z nich nebyla dosud uvedena do praxe. Je nezbytné použít účinnější metody a pravidla, které by vedly ke zvýšenému využití obnovitelné energie a její ekologické, ekonomické a sociální výhodnosti. Ukrajina má k dispozici významný potenciál biomasy, což napomáhá splnění náročných cílů v oblasti obnovitelné energie, a to i v případě uplatnění přísných opatření na ochranu životního prostředí. Další zdroje obnovitelné energie mohou být při některých způsobech použití efektivnější z hlediska nákladů než tradiční energie. Jedná se o zavedení elektřiny a vytápění, které není propojeno s rozvodnou sítí, dálkové vytápění s použitím biomasy jako paliva a zvláštní průmyslové použití. Prudký nárůst cen ropy v poslední době může mít příznivý vliv na konkurenceschopnost biopaliv zvláště, pokud vláda zavede efektivně podpůrná opatření, která oznámila. Avšak nákladová konkurenceschopnost většiny druhů obnovitelné energie závisí na dostupnosti zdrojů a jiných místních podmínkách. Významnou roli hraje rovněž dostupnost technologií na místním trhu. Základní scénář zahrnuje urychlené zavedení národního programu podporujícího využívání bioenergie.

Příspěvek shrnuje výsledky hodnocení čtyřletého polního pokusu s vybranými klony ozdobnic za čtyřleté období na dvou rozdílných lokalitách. Byl sledován zejména výnos fytomasy, průběh počasí a vliv stanoviště na růst jednotlivých klonů. Uvedeny jsou další sledované parametry jako kvetení, počet stébel, výška rostlin a jejich poškození. Je diskutován vliv terminu sklizně na výnosy a další parametry. Hodnoceny jsou emisní a energetické vlastnosti paliva získaného z ozdobnice. Pro produkci biomasy k energetickým účelům v podmínkách ČR je možno na základě výsledku našeho pokusu a laboratorních testů palivářských vlastností doporučit klony M1, M2 a M4 Miscanthus x giganteus, které budou sklízeny v průběhu nebo lépe na konci zimního období.

Vodní retenční kapacita a infiltrace do půdy jsou důležité vlastnosti pro zachování trvalo udržitelného rozvoje krajiny. Velké množstvo vody v půdě poskytuje dobré podmínky pro pěstování rostlin, schopnost infiltrace je důležitá pro snížení povrchového odtoku včetně jeho negativních vlivů, jako je eroze půdy a záplavy v záplavových oblastech řek. Vyšší uvedené hydrofyzikální půdní vlastnosti jsou ovlivněné kromě jiného i obsahem organických látek. Byla sledovaná nasycená hydraulická vodivost (dále jen Ksat) na čtyřech místech České republiky (Červený Újezd, Libichov, Náměšť nad Oslavou a Ruzyně), v Červeném Újezdě a Libichově byla měřena i retenční schopnost půdy před a po aplikaci různých dávek kompostu a organické hmoty z posklizňových zbytků úrody. Pro zjištění vlivu kompostu na půdní vlastnosti se porovnávaly data odebraných vzorků před a po aplikaci kompostu, a to hlavně s ohledem na jeho různé dávky. Hodnocené údaje z půdního horizontu hloubky 0,05-0,15 m vykazují zvýšení Ksat po zapravení organické hmoty. Trendy retenční křivky už nejsou tak jasné.

Článek navazuje na dlouhotrvající problematiku týkající se vnitřní kvality brambor v závislosti mechanického poškození na hnojení různými druhy průmyslových hnojiv. Jelikož toto poškození snižuje výtěžnost z této komodity a zároveň tím zvyšuje náklady na svou výrobu, vedlo nás zjistit právě tuto náchylnost k černání dužniny na již zmíněném hnojení. Ověřována byla odrůda Samantana, která byla řízeně poškozována na zařízení zkonstruovaném ve VÚZT, v.v.i.. Následně vyhodnocena softwarem Kabi, ze kterého byly vyvozeny jednotlivé závislosti a míra poškození (černání dužniny), ovlivňované množstvím a způsobem hnojení.

Výrobní náklady mléka jsou ovlivněny celou řadou faktorů a vlivů. Z provedené analýzy modelové farmy pro chov 344 dojnic ustájených v 6ti-řadé volné boxové stáji a dojením v dojírně vyplývá rozdílný vliv sledovaných parametrů na výrobní náklady mléka. Největší vliv na ekonomiku výroby mléka byl zjištěn u průměrné roční užitkovosti. Např. zvýšení průměrné roční užitkovosti z 6000 l na 8000 l umožní snížit výrobní náklady mléka o 15 %. Závislost mezi výrobními náklady a užitkovostí však s ohledem na růst vyvolaných nákladů není lineární. Dalším zvyšováním užitkovosti mohou své ekonomické výsledky zlepšit jen podniky s vysokou úrovní managementu chovu. Významnou položku tvoří náklady na krmiva. Náklady na řešení stájového prostoru se potom do výrobních nákladů promítnou formou odpisů, které výrobní náklady mléka ovlivní jen nepatrně. Podobně je tomu u variantního řešení dojícího zařízení. Prioritním hlediskem by měla být kvalita dojení, výkonnost dojírny, automatický sběr dat apod. Poněkud větší vliv na výrobní náklady mléka mají technické systémy krmení a volba krmného vozu. Např. při použití samojízdného krmného vozu s frézou ve srovnání s MKV s traktorem je nutné zvýšené náklady kompenzovat zvýšenou výkonností, větším využitím a snížením potřeby lidské práce. Významný vliv na výrobní náklady má spotřeba lidské práce. V předních chovech dojnic při úrovni spotřeby lidské práce ve výši 30-35 h/dojnici/rok je již jen malý prostor pro další snižování výrobních nákladů formou snižování potřeby lidské práce. V těchto případech je nutné klást daleko větší důraz na kvalitu provádění pracovních operací, péči o zvířata, včasné rozpoznávání onemocnění, říje apod.

Mikroklimatické parametry životního prostředí významným způsobem ovlivňují způsob ustájení a stavebně technické a dispoziční řešení ustájovacího prostoru. V této práci jsou uvedeny hlavní výsledky výzkumných prací zaměřených na variantně řešené systémy ustájení telat v přístřeškových individuálních boxech (PIB), ve kterých byly sledovány mikroklimatické parametry ovlivňující tepelně-vlhkostní welfare telat v závislosti na jejich konstrukčním provedení a venkovních klimatických podmínkách. Celkem byly sledovány a hodnoceny 4 různé systémy pro ustájení telat ve věku do 56 dní v PIB v letním období v měsících červenec-srpen, kdy jsou teploty nejvyšší. U všech PIB byla zjištěna významná korelační závislost mezi teplotou uvnitř PIB a teplotou venkovního prostředí (korelační koef. 0,95 —0,98). Průměrná venkovní teplota za celou dobu sledování byla 19,8 °C a průměrná teplota vnitřního prostředí PIB se pohybovala mezi 19,4—20,4 °C. Stejně významná závislost byla u PIB zjištěna mezi maximální vnitřní teplotou a maximální venkovní teplotou (koef. korelace 0,96 — 0,98). Naproti tomu je paralelně sledovaného VIB byla korelace mezi max. teplotami vnitřního a vnějšího prostředí jen 0,80. Je tedy zřejmé, že narozdíl od VIB, kde je významná závislost mezi vnitřní teplotou a intenzitou slunečního záření (Vegricht, 2009), teplotu vnitřního prostředí PIB rozhodujícím způsobem ovlivňuje venkovní teplota. Kritické hodnoty THI byly v PIB za celé období sledování překročeny pro oblast středně těžkého teplotního stresu (THI = 75) v průběhu 6—24 dnů (podle typu PIB) a hodnota těžkého tepelného stresu (THI = 85) nebyla v PIB překročena nikdy. Kritických hodnot dosahovala hodnota THI v PIB především v období vysokých venkovních teplot. Např. v průběhu nejteplejšího dne sledování dosahovala venkovní teplota 36,2 °C a sluneční radiace 830 W/m2. Vnitřní teplota v PIB dosáhla v tomto období 31,4 — 35,2 °C a relativní vlhkost 27,9—40,4 %, což odpovídá THI = 79,3 — 83,8.

V rámci řešení projektu NAZV QH9225 I byly navrženy a sledovány celkem 4 varianty provedení VIB s různým řešením vnějšího pláště. U každé varianty byl také sledován vliv orientace vstupního otvoru VIB vůči světovým stranám a vliv nastavení větracího otvoru na mikroklimatické poměry vnitřního prostředí a TI-II. Jako nejlepší řešení se ukázala varianta 3, která se vyznačuje tím, že část střešního pláště je kryta vrstvou minerální vaty o ti. 5Omm a AB parozábranou. Např. ve srovnání s variantou 1 (základní provedení VIB) je při poměrně intenzivním slunečním záření a teplotě vnějšího prostředí kolem 25 °C teplota vnitřního prostředí nižší o 2,34 °C. Při srovnatelné relativní vlhkosti 40% to znamená snížení hodnoty THI o 3 body (ze 77 na 74). Získané výsledky ukazují, že vhodné konstrukční řešení VIB může zlepšit mikroklima vnitřního prostředí VIB.

Celý proces výroby paliva z odpadní suroviny je nutné chápat jako soustavu operací, tedy energetických a finančních vstupů, reprezentovaných jednak přímou spotřebou energie (PHM, spotřeba el. energie, tepla) a jednak nepřímými energetickými vstupy následně reprezentovanými vkládanými finančními prostředky. Energie vkládaná do procesu představuje náklady, takže část nákladů na vyprodukovanou energii roste s cenou energie spotřebované. Cena vkládané energie je zpravidla vyšší, než cena energie vyprodukované. Výsledná energetická bilance tedy ovlivňuje výši celkových nákladů.

Při údržbě zelených ploch, které jsou součástí občanské zástavby v ČR, vzniká velké množství bioodpadu, v jehož skladbě převládá travní hmota a biomasa z údržby dřevin. Včasné odstranění této hmoty je z estetického a hygienického hlediska nutností. V článku autor popisuje základní parametry dvou vybraných technologických linek na zpracování a dopravu dřevní a travní hmoty do místa dalšího zpracování.

Pěstování lnu, včetně olejných odrůd, má v ČR tradici. Od kvality sklizeného produktu se odvíjí jeho cena, proto je v zájmu rentability nutné věnovat sklizni olejného lnu patřičnou péči. Kvalitu sklizeného semene a množství ztrát lze ovlivnit agrotechnickými zásahy a také nasazením a správným seřízením vhodné mechanizace při sklizni. Text článku obsahuje energetické a exploatační ukazatele sklizně olejného lnu pomocí sklízecích mlátiček značek CLAAS a JOHN DEERE.

Většina funkčních částí zemědělských strojů pracuje v náročných podmínkách za přítomnosti prachu, písku, kamenů, vody a dalších nepříznivých okolností, a proto podléhá poměrně rychlému opotřebení, které má za následek jejich špatnou funkci. Pokud jejich výměna nebo oprava není provedena důkladně a včas, může znamenat snížení výkonnosti, nebo ohrožení funkce celého stroje. Na provozní parametry sklízecích mlátiček má významný vliv stav žacího ústrojí. Článek předkládá informace o tom, jak významný tento vliv je z technického a ekonomického hlediska na příkladu sklizně olejného lnu.

Teplota kompostuje nejjednodušeji identifikovatelným ukazatelem jeho zrání, který koresponduje s intenzitou činnosti mikroorganismů. Měření a evidence teplot je proto základní podmínkou kontroly správného průběhu kompostovacího procesu.K měření teploty kompostu se nejčastěji používají elektronické teploměry kontaktní s digitálním nebo analogovým ukazatelem, v lepším případě s možností záznamu naměřených hodnot, popř. možností datového výstupu. Teploměr musí být vždy vybaven tyčovou zapichovací sondou, kterou je možno zapíchnout do hromady kompostu alespoň do hloubky 1 mpod povrch hromady. Tím je zajištěno změření teploty v celém příčném profilu hromady. V poslední době se začíná k měření a evidenci teplot kompostu využívat systém, který je založen na bezdrátovém přenosu naměřených hodnot. Systém sestává ze zapichovacího snímače teploty, ze kterého jsou bezdrátově pomocí přijímače přeneseny naměřené hodnoty do sběrné řídící jednotky, kde jsou ukládány a podle potřeby kdykoliv k dispozici.

Využívání kompostů v současnosti není prováděno zdaleka v takovém rozsahu, jaký by si kompost zasluhoval. Jednou z možností, jak využívání kompostů zvýšit je použití metody, která na základě znalosti určitých fyzikálních vlastností surovin zpracovávaných kompostováním umožní dopředu stanovit vlastnosti vyrobeného kompostu. Tato znalost fyzikálních vlastností různých typů vyrobených kompostů usnadní při jejich aplikaci do půdy předem odhadnout jejich vliv na fyzikální vlastnosti ošetřovaných půd (kompost s vyšší objemovou hmotností je vhodný pro aplikaci do lehkých půd, kompost s nízkou objemovou hmotností pak do půd těžších).

Cílem článku je vyhodnocení kvality práce secího stroje při různých technologiích zpracování půdy. Na pokusných variantách byla zaseta kukuřice. Varianty jsou definovány různým zpracováním půdy před setím: konvenční zpracování půdy s orby, mělké zpracování půdy -minimalizace a přímé setí. Setí bylo provedeno stejným secím strojem pro všechny varianty pokusu. Byly vyhodnoceny ukazatele stavu porostu po vzejití. Porovnány byly následující údaje: skutečná hloubka setí, vzdálenost rostlin a počet rostlin na úseku 5 metrů.

Měření změn staticky zjištěných parametrů ovlivňujících zatížení pneumatik hnacích kol traktoru vlivem tahové síly a sklonu traktoru při jízdě v brázdě v závislosti na hloubce orby. Výsledné hodnoty zatížení pneumatik určují optimální huštění pneumatik vzhledem k optimalizaci jejich životnosti a přenosu hnací síly na podložku.

Kompostování na hromadách nachází stále větší využití. Příznivé ekonomické indikátory, možnosti pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů z vlastní produkce a zejména možnost obohacení pozemků nedostatkovým humusem, přispívá k rozvoji k budování kompostáren. Kompostárny ovšem musejí splnit celou řadu kritérií spojných s ochranou vod. V článku jsou popsány způsoby jak vybudovat vodohospodářsky zabezpečené povrchy kompostovacích ploch.

Kompostování ve vaku patní mezi způsoby zpracovávání biologicky rozložitelných odpadů (BRD), které lze označit po provedení ekonomického zhodnocení za investičně výhodné a provozně méně náročné kompostovací technologie. Poměrně nízké investiční náklady lze dosáhnout zejména úsporou vodohospodářsky zabezpečené plochy, nutné k provozování kompostáren s využíváním kompostovacích vaků. Na základě porovnání průběhů kompostovacích procesů a jakostních znaků vyrobených kompostů technologií v pásových hromadách na volné ploše a technologií v kompostovacím vaku lze konstatovat, že mezi oběma technologiemi nejsou výrazné rozdíly.

Při kompostování ve vaku jde v podstatě o kompostování v pásových hromadách na volné ploše, kdy hromady jsou uloženy v uzavřených PE-vacích známých z oblasti uskladňování statkových krmiv, avšak upravených pro kompostování. Kompostovací vaky jsou plněny pomocí speciálního stroje zpracovávanými surovinami, které jsou před vložením do vaku dostatečně promíchány a zhomogenizovány. Naplněné kompostovací vaky lze umisťovat na plochu, která je pouze zpevněná. Z důvodu zajištění potřebné aerace je pni zakládání surovin do vaku souběžně vkládána PE-hadice zajištující rovnoměrný přívod vzduchu do celého profilu vaku podle výsledků kontinuálního monitorování teploty. Potřeba překopávání hromad v průběhu kompostovacího procesu odpadá. Po ukončení kompostování je kompost z kompostovacího vaku vyjmut a podle potřeby dále zpracováván.

Technologie vermikompostování je dnes uplatňována zejména při zpracování surovin a odpadů pocházejících z živočišné a rostlinné zemědělské produkce, v malé míře také při zpracovávání kuchyňských odpadů v domácích vermikompostérech. Avšak možností uplatnění je daleko více. V rámci výzkumného projektu Optimalizace technologie faremního vermikompostování, který společně řeší ČZU v Praze a VÚZT, v.v.i., se ověřuje i vermikompostování komunálních bioodpadů (včetně problematického gastroodpadu), které patří podle Plánu odpadového hospodářství ČR v současnosti mezi priority. Je zkoušena možnost vermikompostování neméně problematického digestátu vznikajícího při energetickém využití zemědělských i nezemědělských odpadů metodou anaerobní digesce. V rámci řešení byla navržena zařízení pro velkoprodukční vermikompostování, která jsou v současnosti ověřována v poloprovozních podmínkách.

Příspěvek je zaměřen na hodnocení ukazatelů, které vyjadřují odolnost půdy vůči erozi - rychlost povrchové odtoku a rychlost infiltrace vody do půdy při simulaci intenzivního deště. Měření se uskutečnilo na lokalitě s e zvýšeným rizikem vzniku erozních událostí (lehká půda, svažitost, kukuřice v osevním postupu). Při měření v červnu byla zjištěna nejvyšší rychlost povrchového odtoku vody a nejnižší rychlost infiltrace vody do půdy u varianty s konvenčním zpracováním půdy s orbou. U varianty s kypřením půdy na podzim přispěly k omezení povrchového odtoku vody v období zvýšeného rizika přívalových dešťů rostlinné zbytky na povrchu půdy a v povrchové vrstvě půdy. Výsledky potvrzují snížení rizika erozní ohroženosti lehkých půd při pěstování kukuřice s využitím technologie bez orby.

Tento příspěvek se zabývá ekonomikou a energetickou efektivností biopaliv. Porovnává energetickou a ekonomickou náročnost výroby pevných tvarovaných biopaliv, bioplynu a kapalných biopaliv z vybraných druhů cíleně pěstované biomasy. Energetická efektivnost je zde chápána jako poměr energie obsažené v palivu oproti energetickým vstupům do jeho výroby od pěstování až po samotnou výrobu paliva. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u pevných biopaliv s hodnotou energetické efektivnosti až 40. Naopak nejhorší energetické bilance bylo dosaženo u výroby bioetanolu z pšenice - 4,8.

Technologie zpracování půdy doznaly v posledních dvaceti letech velké změny a od konvenční technologie založené na každoročním obracení půdy pomocí radličného pluhu se ve velké míře přešlo na technologie charakteristické mělkým kypřením půdy bez jejího obracení. V těchto technologiích hraje důležitou roli kvalita rozmetání posklizňových zbytků předplodiny na povrchu půdy. Provedeným polním měřením bylo dokázáno, že následné zpracování půdy nedokáže zlepšit rovnoměrnost distribuce rostlinných zbytků na povrchu půdy a je tedy nutné správně nastavit již rozmetadlo plev a slámy na sklízecí mlátičce při sklizni. Výsledek experimentu je přínosem pro praktické použití minimalizačních technologií v zemědělské výrobě.

Nasazování strukových násadců na struky vemene krav je operace, která není pro člověka nikterak náročnou operací. V konvenčních dojírnách trvá tato operace u průměrně zručného dojiče 10 - 15 sekund na jednu krávu. U automatických dojicích strojů (automatic milking machine - AMM), v praxi nazývaných dojící roboty, je nasazování strukových násadců tou nejnáročnější operací, pro kterou bylo nutné nejenom zkonstruovat vhodné rameno, ale vymyslet i vhodný algoritmus nasazování spočívající v přesném zaměření polohy struku v prostoru, navedení strukového násadce na hrot struku a následné nasazení na celý struk. Ve srovnání s průmyslovými roboty, kde jsou polohy nářadí a dalších předmětů definovány přesně, mnohdy na setiny milimetru, u dojících robotů je poloha struků při každém nasazování jiná, protože kráva nemůže být v robotu pevně zafixována a tvar vemene a poloha struků se může v průběhu laktace měnit. Navíc pro správnou fyziologii dojení a omezenou dobu působení spouštěcího hormonu oxytocinu (cca 4 - 6 minut) je nutné, aby nasazení proběhlo v co nejkratší době. V ČR bylo nainstalováno celkem 117 robotizovaných dojících stání od 5 výrobců. Každý výrobce má svůj algoritmus nasazování, který pečlivě tají jako know how. V návodech k obsluze jsou pak udávány limitní tvarové a rozměrové údaje vemen a struků, na které je robot schopen strukové násadce nasadit. V literatuře jsou sice údaje o rychlosti nasazování jednotlivých typů robotů, ale tyto výsledky jsou obtížně srovnatelné, protože nebyly prováděny na stejných kravách. Proto byl ve VÚZT, v,v,i, zkonstruován polohovatelný stojan s umělým vemenem, na kterém budou prováděny objektivní testy rychlosti nasazování násadců a vytvořena metodika pro provádění těchto testů.

Článek popisuje experiment, kterým byla ověřena možnost kompostování surovinové skladby složené z čistírenských kalů ve vysokém procentním zastoupení, papíru, dřevní štěpky a posečené travní hmoty. Vstupní suroviny i výsledný kompost byly podrobeny chemickému a mikrobiologickému rozboru v akreditovaných laboratořích. Byla posouzena účinnosti hygienizace a určeny jakostní parametry.

Měření a evidence teplot je základní podmínkou kontroly správného průběhu kompostovacího procesu. Článek popisuje experiment k ověření moderních prostředků k měření teploty kompostu - teploměru s bezdrátovým přenosem naměřených dat a zapichovacího teploměr se záznamníkem dat.

Příspěvek se zabývá problematikou spotřeby paliva a přepravního výkonu zemědělských dopravních souprav při práci v horské oblasti. Energetická náročnost dopravy závisí kromě jiného také na vlastnostech přepravní trasy, což je významné především v horských oblastech. V článku je popsáno měření jízdy dopravní soupravy po dvou vybraných trasách s cílem vyhodnotit rozdíly mezi těmito trasami z hlediska spotřeby paliva a přepravního výkonu. Měřená souprava se skládá z traktoru Case IH MX 150 a přívěsu P93S, na kterém je naloženo 7 t přepravovaného materiálu. V závěru článku jsou uvedeny naměřené hodnoty energetických a exploatačních ukazatelů dopravní soupravy. Průběhy nejvýznamnějších sledovaných veličin, jako jsou např. spotřeba paliva a rychlost jízdy, jsou graficky znázorněny pro obě trasy.

Příspěvek popisuje jaký vliv má použití metylesteru řepkového oleje (MEŘO) na spotřebu paliva traktorového motoru a to v různých směšovacích poměrech s běžnou motorovou naftou. Voleny byly směšovací poměry od čisté nafty až po čistý MEŘO. K měření byl použit traktor Zetor Forterra 8641, který měl v době měření odpracováno cca 100 hmt. Na vývodový hřídel tohoto traktoru byl připojen mobilní hydraulický dynamometr AW NEB 400 a do palivové soustavy traktoru byl nainstalován průtokoměr paliva. Spotřeba při použití jednotlivých paliv byla porovnávána nejprve pomocí průběhů jmenovité otáčkové charakteristiky. Dále byl vyhodnocen vážený průměr spotřeby paliva v osmi různých pracovních režimech motoru, které byly zvoleny v souladu s měřícími body testu NRSC. Naměřené výsledky potvrzují pokles maximálních hodnot výkonových parametrů a nárůst měrné spotřeby paliva s vyšším podílem MEŘO v palivu.

Měření infiltrace dešťové vody do půdy se uskutečnilo na pokuse založeném na podzim na lehké písčitohlinité půdě, kde hrozí riziko vzniku erozních událostí. Na variantách s nakypřeným povrchem půdy přípravou před setím, po válení těžkými hladkými válci a po ošetření válcem SIMBA Aqueel 2 s kuželovými výstupky se hodnotil povrchový odtok vody při simulaci intenzivního deště. Největší povrchový odtok vody po jedné hodině intenzivního deště 87,8 mm.h-1 byl zjištěn na půdě válené hladkými válci, menší na půdě nakypřené talířovým kypřičem před setím a nejmenší povrchový odtok vody byl zaznamenán na půdě válené válcem SIMBA Aqueel 2.

Článek navazuje analýzou výsledků roku 2010 na ekonomickou analýzu výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách za rok 2009 a 2008. Z porovnání ekonomiky výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách byla zjištěna méně příznivá rentabilita výroby mléka u chovů využívajících automatizovaný systém dojení, zejména v důsledku vysokých investičních nákladů na pořízení a provoz robotů a jejich opravy a údržbu, které nejsou zvýšením dojivosti kompenzovány.

V této práci jsme navrhli technologii a strojní zařízení pro čištění, úpravu a skladování bioplynu upraveného na kvalitu zemního plynu. V procesu vzniku bioplynu vzniká kromě metanu a oxidu uhličitého i mnoho dalších sloučenin, pro využití surového bioplynu jsou však škodlivinami. Mezi nimi jsou i sirné sloučeniny, které se při spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách i motorových vozidlech oxidují na kyselinu sírovou, která způsobuje korozi spalovacího motoru. To znamená, že je potřeba sirné sloučeniny z plynu ještě před spalováním vyčistit. Jedním ze způsobů účinného odstraňování sirných sloučenin z plynů je jejich absorpce trojmocným železem. Práce se zabývá návrhem kompresorové jednotky pro úpravu bioplynu na kvalitu zemního plynu. Pro tuto aplikaci bylo rovněž nutné vyřešit odstraňování sirných sloučenin z bioplynu.

Cílem prací bylo ověřit funkční model zařízení pro úpravu bioplynu na kvalitu zemního plynu. Především funkčnost oddělení CH4 a CO2 ale i odstranění škodlivin. To, že je vhodné využívat čisté palivo typu zemního plynu pro pohon vozidel, nebo pro vtlačování do rozvodné sítě zemního plynu je dostatečně známé. Ale optimalizace procesu výroby tohoto ušlechtilého paliva musí vycházet z podmínek zemědělských bioplynových stanic. V procesu tvorby bioplynu vznikají, kromě metanu a oxidu uhličitého i další sloučeniny. Mezi nimi jsou i sloučeniny síry, které se při spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách oxidují na kyselinu sírovou, která způsobuje korozi motorů kogeneračních jednotek. Zařízení má proto odsiřovací jednotku pracující s vysokou účinností.

Cílem prací bylo ověřit možnosti použití energetických rostlin pro fytoremediace. Produkce rostlinné biomasy je závislá na půdní úrodnosti, což je komplex fyzikálních, chemických a biologických půdních vlastností. Vlastnost rostlin absorbovat kontaminanty souvisí se vzlínáním koloidních a karbonátových látek i solí k povrchu rostlin. Díky metabolismu porostu mají rostliny schopnost degradovat a akumulovat kontaminanty. Vybrané vzorky kontaminované biomasy byly získány z pěstebního pozemku Kovohutí Příbram. Ve vzorcích biomasy byla sledována celá řada těžkých kovů s důrazem na Zn, Cu a Cd. Po spálení byla vždy zjištěna koncentrace uvedených prvků i v popelu rostlin. Výsledky uvedené v příspěvku jsou průřezem za dobu řešení v letech 2008 až 2010. Pozitivní remediační výsledky v praxi mohou být dosaženy jak při primární energetické produkci biomasy na postižených půdách, nebo při samotném fytoremediačním procesu se sekundárním efektem termického využití porostu v průběhu, nebo po skončení fytoremediací.

Výnosy energetických travin dosahují přes 10 t/ha sušiny. Výhodné je jejich použití pro výrobu topných briket. Byly vytvořeny jednosložkové brikety a brikety z kombinovaných materiálů, kdy doplňkovým materiálem je dřevo nebo energetická kukuřice. Vzájemně byly porovnány jejich mechanické vlastnosti a emisní parametry při spalování. Užitné vlastnosti briket z kombinovaných materiálů jsou výrazně lepši oproti briketám jednosložkovým z energetických travin.

Na hlinitopísčité půdě s průměrnou svažitostí 5,4o byl založen polní pokus se šesti variantami zpracování půdy a setí při pěstování kukuřice a jarní obilniny. S využitím metody záchytných mikroparcelek (microplots) byl vyhodnocen povrchový odtok vody a smyv zeminy při intenzivních deštích v období od zasetí plodin na jaře do poloviny léta roku 2010. U konvenčního zpracování půdy a setí kukuřice s orbou byla zjištěna statisticky průkazně vyšší ztráta půdy vodní erozí při erozních událostech než u ostatních variant založení porostu kukuřice a jarní obilniny. Při prvních čtyřech erozních událostech po zasetí plodin představoval smyv zeminy u varianty konvenčního zpracování půdy a setí kukuřice 120% přípustné ztráty půdy erozí za rok.

Stlačitelnost zeminy byla měřena v laboratorním oedometru Geotest po odběru neporušených půdních vzorků do kalibrovaných válečků. Zemina byla v odběrných válečcích vystavena tlaku 200 kPa po dobu 300 sekund. Byl prokázán příznivý vliv vysokých dávek kompostu z odpadní biomasy na objemovou hmotnost půdy v podmínkách stlačování půdy. Nejvyšší hodnoty objemové hmotnosti půdy vykázala varianta bez dávky kompostu - týká se to jak výchozích hodnot, tak hodnot po zatížení půdních vzorků. Pořadí dalších variant pokusu odpovídá hypotéze o příznivém vlivu narůstajících dávek kompostu na odolnost půdy vůči stlačování.

V poloprovozním polním pokusu na pozemku o výměře 10 ha byly všechny pracovní operace zajišťovány soupravami strojů v systému trvalých jízdních stop při modulu pracovního záběru strojů 6 m. Celková plocha kolejových stop na pozemku v roce 2010 (mimo souvratě) představovala 32 % výměry pozemku což je významné snížení při porovnání s konvenčním způsobem jízd po pozemcích, kdy podíl pojezděné plochy představuje 75 až 100 % plochy pozemků. V příspěvku jsou vyhodnoceny základní fyzikální vlastnosti půdy u čtyř variant kolejových stop. Výsledky potvrzují výhodnost soustředění přejezdů do vymezených jízdních stop s cílem uchránit většinu plochy pozemku před zhutněním půdy. Dalším potvrzením přínosem soustředění přejezdů do vymezených stop je zvýšení kvality zpracování půdy na ploše mimo kolejové stopy.

V poloprovozním polním pokusu na pozemku o výměře 10 ha byly všechny pracovní operace zajišťovány soupravami strojů v systému trvalých jízdních stop při modulu pracovního záběru strojů 6 m. Celková plocha kolejových stop na pozemku v roce 2010 (mimo souvratě) představovala 32 % výměry pozemku, což je významné snížení při porovnání s konvenčním způsobem jízd po pozemcích, kdy podíl poježděné plochy představuje 75 až 100 % plochy pozemků. V příspěvku jsou vyhodnoceny vybrané vlastnosti půdy u čtyř variant kolejových stop. Výsledky potvrzují výhodnost soustředění přejezdů do vymezených jízdních stop s cílem uchránit většinu plochy pozemku před zhutněním půdy.

Příspěvek se zabývá trvalými travními porosty a jejich příznivým vlivem na obsah organické hmoty v půdě. Jsou porovnány dva způsoby stanovení uhlíku v půdě a to spalováním a nepřímo tzv. mokrou cestou. Z pohledu obsahu uhlíku v půdě bylo výhodné dvousečné obhospodařování oproti čtyřsečnému. Rovněž hnojení mělo příznivý vliv na obsah uhlíku v půdě a již dávka 40 kg N.ha-1 za rok zvýšila obsah uhlíku o cca 4 %.

Doprava zavadlých pícnin od sběracích řezaček patří mezi energeticky náročné činnosti. Posečený materiál si musí uchovat požadovanou kvalitu do doby zkrmování hospodářskými zvířaty, popř. do doby konzervace a uskladnění. Při dopravě jsou používány traktorové soupravy s velkoobjemovou nástavbou. Použitím simulačního programu pro hodnocení dopravního procesu v zemědělském podniku byly získány hodnoty exploatačního ukazatele, dopravní výkonnosti (t/h), energetického ukazatele, jednotkové spotřeby nafty za dopravní cyklus (l/t) a ekonomického ukazatele jednotkových přímých nákladů (Kč/t). K modelování dopravy byly zvoleny traktorové soupravy s velkoobjemovými návěsy o užitečné hmotnosti v rozsahu 5000 až 20000 kg. Přepravní vzdálenosti se měnily v rozsahu 1 až 15 km. Materiálem byla zavadlá píce pořezaná při sběru řezačkou o objemových hmotnostech 160 kg/m^3 , 275 kg/m^3, 320 kg/m^3 . Obvyklá přepravní vzdálenost v zemědělském podniku činí 3,5 až 6,2 km. U modelové traktorové soupravy o užitečné hmotnosti návěsu 10 000 kgse napřepravní vzdálenost 5 km pohybovala výkonnost od 13,3 do 24,1 t/h, jednotková spotřeba nafty od 0,4 do 0,5 l/t a jednotkových přímých nákladů od 36,2 do 60,0 Kč/t. Rozsahy ukazatelů jsou dány různou objemovou hmotností dopravovaných materiálů.

Zemědělství patří k největšímu dopravcům v národním hospodářství. V současné době se v zemědělství přepraví ročně více jak 100mil. tun nejrůznějších materiálů. Efektivnost řešení dopravního procesu do značné míry závisí na technickém zabezpečení dopravy a na účelné organizaci a řízení dopravních prací. Článek analyzuje přepravní výkony dosahované v zemědělství hlavními druhy dopravních prostředků na technické úrovni příslušící jednotlivým desetiletím a spotřebu motorové nafty na jednotku dopravního výkonu. Pro posledních dvacet let je charakteristický neustálý nárůst přepravního výkonu a snižování jednotkové spotřeby nafty. Vzhledem k legislativě, zaměřené na podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, která omezuje hlavní hmotnostní a rozměrové parametry vozidel a určuje pravidla pro spojení vozidel, je možno hodnoty přepravního výkonu a jednotkové spotřeby motorové nafty uvedené u vozidel v roce 2020, u některých v roce 2010 považovat za mezní, protože dopravní soupravy těchto omezení již dosáhly.

Biodiverzitu travních porostů v podmínkách České republiky ovlivňuje způsob obhospodařování a využívání těchto porostů. V současnosti je aktuální otázkou využití produkce zejména z druhově bohatých (květnatých) luk. Spalování travní hmoty v technických zařízeních (kotlích) je vedle využití travní biomasy pro bioplyn jednou z možností zužitkování produkce fytomasy druhově bohatých lučních porostů. Na základě výsledků výzkumu lze doporučit sklizeň těchto porostů pro energetické účely v polovině července, při dvojsečném způsobu využití. Z praktického hlediska se jeví nejvhodnější spalování fytomasy po usušení na poli a následném slisování do velkých balíků. Na základě provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování fytomasy porostů z vysoké druhovou diverzitou přednostně v kotlích určených pro spalování slámy.

Článek popisuje metody stanovení průtoku vzduchu ve stájích pro chov hospodářských zvířat s přirozenou ventilací. Je uveden postup pro stanovení průtoku vzduchu metodou bilance CO2 ve stáji pro chov jatečních býků a jeho využití pro stanovení emisí amoniaku a pachových látek.

Příspěvek popisuje výsledky měření emisí amoniaku ve stáji pro chov dojnic se shrnovacími lopatami a ve stáji se samojízdným shrnovačem kejdy.

Předkládaná práce se zabývá stanovením produkce réví a výhřevnosti dřevní štěpky z réví u osmi různých odrůd révy vinné. Výsledky dokazují že se hodnoty produkce liší mezi jednotlivými odrůdami. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny u odrůdy Svatovavřinecké (0,67 kg.keř-1), nejnižší u odrůdy Ryzlink vlašský (0,35 kg.keř-1). Výsledky statistického vyhodnocení neprokázaly vliv jednotlivých ročníků na produkci réví. Při hodnocení výhřevnosti byly nejvyšší hodnoty stanoveny u odrůdy Frankovka (16,66 MJ.kg-1) a Modrý portugal (16,64 MJ.kg-1). Štěpka těchto odrůd současně vykazovala nejnižší hodnoty vlhkosti 13,50 % a 12,71 %. Naopak nejnižší hodnoty výhřevnosti byly zjištěny u réví odrůd Svatovavřinecké (15,93 MJ.kg-1) a Ryzlink vlašský (16,10 MJ.kg-1) s vlhkostí 49,09 % a 41,97 %. Výsledky laboratorního měření, výpočtů a statistického vyhodnocení neprokázaly vliv jednotlivých odrůd na hodnotu výhřevnosti.

Článek popisuje experiment, kterým byla ověřena možnost kompostování surovinové skladby složené z čistírenských kalů ve vysokém procentním zastoupení, papíru, dřevní štěpky a travní seče. Použitým technologickým postupem bylo kompostování v pásových hromadách na volné ploše, přikrytých kompostovacími plachtami. V rámci měření byl určen objem, objemová hmotnost a vlhkost vstupních materiálů. V průběhu procesu byly sledovány důležité indikátory průběhu kompostovacího procesu, tzn. teplota a obsah kyslíku. Objemová hmotnost i vlhkost byla zjištěna i u výsledného kompostu.

Vzhledem ke stálému růstu zařízení na energetické využití biomasy je v současnosti stale větší potřeba analyzovat jednotlivé pracovní operace. Tento článek se zaměřuje zejména n dopravní segment logistického řetězce provozu bioplynové stanice. Pomocí GPS modulů instalovaných ve sklízecí řezačce a vybrané dopravní soupravě byly získány údaje o vzdálenostech, pracovních rychlostech a časech, sklizené ploše, GPS souřadnicích a nadmořské výšce . Na základě takto získaných dat byly vypočítány provozní parametry jednotlivých souprav.

Článek popisuje experiment, kterým byla ověřena možnost kompostování surovinové skladby složené z čistírenských kalů ve vysokém procentním zastoupení, papíru, dřevní štěpky a travní seče. Použitým technologickým postupem bylo kompostování v pásových hromadách na volné ploše, přikrytých kompostovacími plachtami. V rámci měření byl určen objem, objemová hmotnost a vlhkost vstupních materiálů. V průběhu procesu byly sledovány důležité indikátory průběhu kompostovacího procesu, tzn. teplota a obsah kyslíku. Objemová hmotnost i vlhkost byla zjištěna i u výsledného kompostu.

Biopaliva ze slámy obilovin a řepky jsou z hlediska energetického potenciálu i z hlediska ekonomiky vhodný obnovitelný zdroj energie. Energetické využívání části produkce slámy obilovin (50 %) a řepky (90 %) nemá negativní vliv na kvalitu a úrodnost půdy. Celkový energetický potenciál této biomasy je pak více jak 77 tis. GJ. Příznivá je i ekonomika biopaliv ze slámy, náklady na 1 t se podle použité technologie sklizně pohybují od 600 do 950 Kč.t-1. Energetické využití slámy v zemědělském podniku vytváří nové pracovní příležitosti a zvyšuje jeho ekonomickou stabilitu a energetickou soběstačnost.