V důsledku zvýšení celkové úrovně a produktivity zemědělské výroby, rozšiřuje se výměra půdy, která není využívána k produkci potravin. Tyto plochy mohou být použity pro pěstování energetických plodin, mezi které patří i fytopaliva. U přezrálé hmoty je rovněž pokles obsahu dusíku.

Zkoušky se zaměřily na ověření možnosti spalování alternativních peletek v kotli o jmenovitém výkonu 11 kW. Kotel je určen pro spalování dřevních peletek. Zkoušky prokázaly dodržení emisních limitů, pouze se objevily problémy s vyšším obsahem popela v palivu.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V případech, kdy je půda uvedena do klidu zatravněním, nebo není využit potenciál trvalých travních porostů, z důvodu snižujících se stavů skotu, narůstá množství trávy, kterou lze energeticky využít. Vlhká travní hmota je vhodná pro zpracování pomocí anaerobní fermentace na bioplyn. Přezrálá a suchá hmota jde využít při spalování. Zkoušky proběhly na velkém kotli o výkonu 1,8 MW a malém kotli 25 kW.

Vysoké letní teploty ovlivňují životní aktivity telat a můžou způsobovat tepelný stres. Nejvíce jsou postihována telata odchovávaná ve venkovních individuálních boxech. Při posuzování welfare telat byl kladen důraz na zajištění tzv. tepelně-vlhkostního welfare. V rámci řešení projektu byl monitorován vliv variantně řešených VIB na mikroklimatické parametry chovného prostředí telat v závislosti na venkovních podmínkách. Telata byly sledovány a ustájeny ve VIB od narození do věku 56 dnů. Vnitřní mikroklimatické parametry ovlivňující teplotně-vlhkostní welfare telat byly sledovány v závislosti na jejich konstrukčním provedení, barvě a použitém materiálu u 5 různě řešených VIB. Pro hodnocení mikroklima ve vztahu k chovaných telatům byla zvolena metoda založená na stanovení teplotně-vlhkostního indexu, mezinárodně označovaného zkratkou THI (Temperature Humidity Index). Během letního období hodnoty teplotně-vlhkostního indexu výrazně překračovaly hranici teplotního stresu u všech typů VIB. V průběhu nejteplejšího dne sledování dosahovala venkovní teplota až 37,8°C a radiace 831 W/m2. Během 282 dnů měření byla hodnota THI 75 (která je již pro tele stresující) překročena ve VIB v rozmezí 61-104 dnů a hodnota THI 85 v rozmezí 4-11 dnů. Každopádně byly také dny, kdy THI dosahoval hodnotu 93, která představuje hodnotu těžkého tepelného stresu ohrožující životní funkce telete. Získané výsledky prokázaly, že sledované parametry vnitřního prostředí VIB jsou výrazně závislé na intenzitě slunečního záření, použitém materiálu a konstrukčním provedení VIB. Proto je nutné hledat takové řešení (změna orientace VIB, stínění, chlazení apod.), které zabezpečí vhodné podmínky pro odchov telat a zároveň bude udržovat welfare zvířat a ochranu životního prostředí.

Jsou popsány možnosti použití tuhých alternativních paliv (TAP) ve formě topných pelet a souvislosti s technickými standardy. Při jejich výrobě i používání je třeba dbát na dodržování legislativních předpisů. Jsou uvedeny palivo-energetické parametry několika druhů TAP a jejich zatřídění podle TNI 83 8302. Je popsána výroba topných pelet z textilních zbytků při recyklaci autoplášťů a ze směsi téhož zbytkového materiálu a pšeničné slámy. Výroba je realizována na peletizační lince navazující na provoz recyklace autoplášťů. Linka je tvořena dvěma větvemi. Roční produkce je 12 000 tun topných pelet. Jsou uvedeny palivo-energetické a mechanické parametry obou produktů. Pelety byly použity při emisních zkouškách ve fluidním kotli a v automatickém kotli na pelety. Zjištěné emisní hodnoty jsou pod povolenými hodnotami.

Představují se kritéria udržitelnosti a postup certifikace biopaliv pro dopravní účely v systému ISCC - International Sustainability and Carbon Certification. Formou vývojového diagramu se popisuje metoda výpočtu skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin.

Prezentace VÚZT, v.v.i, předvádění různých druhů alternativních paliv - briket a pelet.

Získání ceny časopisu ENERGIE za vystavený exponát Zařízení pro měření teploty kompostu a čestného uznání TECHAGRA

Prezentace VÚZT, v.v.i, předvádění různých druhů alternativních paliv - briket a pelet.

Prezentace VÚZT, v.v.i, předvádění různých druhů alternativních paliv - briket a pelet.

Znalost fyzikálních vlastností různých typů vyrobených kompostů usnadní při jejich aplikaci do půdy předem odhadnout jejich vliv na fyzikální vlastnosti ošetřovaných půd. Pro určování a hodnocení vybraných fyzikálních vlastností surovin zpracovávaných kompostováním a hotových kompostů, mezi která zejména patří objemová hmotnost, pórovitost a vlhkost existuje řada metod. Uvedené zjišťované fyzikální vlastnosti jsou uspořádány do na sebe navazujících tabulek, s jejichž pomocí lze dopředu stanovovat vlastnosti vyrobeného kompostu. Tabulky jsou k dispozici podnikům, které hledají uplatnění pro kompost v elektronické podobě na www.vuzt.eu.

Vytvořený metodický postup poskytuje informace potřebné pro zpracování biomasy - odpadní z venkovských sídel a obcí a zbytkové biomasy z provozování zemědělské činnosti kompostováním - které by mělo být realizováno pokud možno přímo v místě jejího vzniku, popř. na ne příliš vzdálené kompostárně. Součástí metodického postupu je seznam surovin a jejich charakteristických vlastností, které připadají v úvahu v dané lokalitě zpracovávat kompostováním. Obsahuje varianty sestavování vhodných surovinových skladeb pro optimální průběh kompostovacího procesu. V metodickém postupu jsou uvedeny modelové příklady typů kompostáren (dle kompostovací plochy) na nichž lze výše uvedenou biomasu zpracovávat. Součástí metodického postupu je administrativní software, který je elektronickou verzí provozního deníku vedeného na každé kompostárně.

Teplota kompostu je nejjednodušeji identifikovatelným ukazatelem jeho zrání, který koresponduje s intenzitou činnosti mikroorganismů. Měření a evidence teplot je proto základní podmínkou kontroly správného průběhu kompostovacího procesu. K měření teploty kompostu se nejčastěji používají elektronické teploměry kontaktní s digitálním nebo analogovým ukazatelem, v lepším případě s možností záznamu naměřených hodnot, popř. možností datového výstupu. Teploměr musí být vždy vybaven tyčovou zapichovací sondou, kterou je možno zapíchnout do hromady kompostu alespoň do hloubky 1 m pod povrch hromady. Tím je zajištěno změření teploty v celém příčném profilu hromady. V poslední době se začíná k měření a evidenci teplot kompostu využívat systém, který je založen na bezdrátovém přenosu naměřených hodnot. Systém sestává ze zapichovacího snímače teploty, ze kterého jsou bezdrátově pomocí přijímače přeneseny naměřené hodnoty do sběrné řídící jednotky, kde jsou ukládány a podle potřeby kdykoliv k dispozici.

V kapitole jsou uvedeny základní principy výroby bioplynu, vliv použitých surovin na ekonomiku provozu, vhodné druhy biomasy (substráty) pro běžné využití v bioplynových stanicích. Je zde uveden předpokládaný vývoj uplatnění zemědělských bioplynových stanic a komunálních bioplynových stanic. Další část kapitoly je věnována úpravě bioplynu na kvalitu zemního plynu pro pohon motorových vozidel a vtlačování do rozvodných potrubních sítí.

Popisuje se bilance produkčních kapacit, výroby, tržního uplatnění biopaliv a související netechnické aspekty biopaliv. Uvádí se stav a vývoj legislativy v oblasti obnovitelných zdrojů energie v dopravě a závazné cíle pro biopaliva. Objasňují se kritéria udržitelnosti biopaliv, mezinárodní certifikace a emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin v dopravě.

V příspěvku je vyhodnocena pórovitost půdy v ornici po zapravení vysokých dávek kompostu z odpadní biomasy do půdy. Celková pórovitost půdy byla zjišťována na jaře a na podzim v průběhu dvou let po aplikaci kompostu. V hloubce 50-100 mm a 100-150 mm byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi variantou s nejvyšší dávkou kompostu (478 t.ha-1) a variantou bez kompostu, a mezi dávkou (124 t.ha-1) a variantou bez kompostu. Získané výsledky potvrzují využitelnost vysokých dávek kompostu z odpadní biomasy pro zvýšení celkové pórovitosti půdy.

Alternativou pro hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech České republiky je cílené pěstování a využití trav pro energetické účely. Výzkum využití energetických trav probíhal ve dvou etapách. Byly zjištěny trávy nejvhodnější pro energetické využití v podmínkách České republiky a byl stanoven termín pro jejich sklizeň. Současně proběhlo ověřování spalování travní hmoty v technických zařízeních. Zkoušky spalování prokázaly nejvhodnější spalovací zařízení pro travní biomasu.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V případech, kdy je půda uvedena do klidu zatravněním, nebo není využit potenciál trvalých travních porostů, z důvodu snižujících se stavů skotu, narůstá množství trávy, kterou lze energeticky využít. Vlhká travní hmota je vhodná pro zpracování pomocí anaerobní fermentace na bioplyn. Přezrálá a suchá hmota jde využít při spalování. Zkoušky proběhly na velkém kotli o výkonu 1,8 MW a malém kotli 25 kW.

Článek popisuje experiment, který měl ověřit možnost kompostování surovinové skladby složené z čistírenských kalů ve vysokém procentním zastoupení, kartonu, dřevní štěpky a travní seče s použitím biotechnologického přípravku. Použitým technologickým postupem bylo kompostování v pásových hromadách na volné ploše, přikrytých komponovacími plachtami. V rámci měření byl určen objem, objemová hmotnost a vlhkost vstupních materiálů. V průběhu procesu byly sledovány důležité indikátory průběhu kompostovacího procesu, tzn. teplota a obsah kyslíku. Objemová hmotnost i vlhkost byla zjištěna i u výsledného kompostu.

Únik amoniaku patrí medzi najvýznamnejších znečisťovateľov z poľnohospodárskych budov a spôsobuje okyslenie pôdy a povrchových vôd. Viac ako 90% úniku amoniaku pochádza z poľnohospodárstva a okolo 97% úniku z poľnohospodárstva pochádza z domácich zvierat a príbuzných aktivít a z toho okolo 50% je vypúšťaných z ventilačného skladu a hnojiska. Cieľom tejto práce bolo zistiť plnenie emisných faktorov stanovených platnou legislatívou na ochranu ovzdušia Českej a Slovenskej republiky v chovoch ošípaných a hydiny. Príspevok sa zaoberá hodnotením či sú emisné faktory pre amoniak v chovoch hydiny a ošípaných reálne splniteľné a či sú plnené pomocou inštalovaných technológií. Výsledkom celého hodnotenia je porovnanie nameraných hodnôt s referenčnými hodnotami.

Využívání obnovitelných zdrojů energie je dlouhodobě na celospolečenské úrovni jedním z nejčastěji diskutovaných témat. Bohužel většina názorů na stranách velké části odpůrců i zastánců nevychází z poznatků získaných na základě praktických zkušeností nebo výsledků výzkumu, ale je mnohdy založena na doměnkách a mýtech, jejichž původ nezřídka pochází z dílen různých zájmových skupin. V příspěvku se autoři pokusili popsat možnosti využívání zbytkového dřeva vznikajícího při obhospodařování sadů a vinic jako jednoho z možných zdrojů biopaliva v podobě energetické štěpky.

Základním aspektem rozvoje společnosti je schopnost vyprodukovat dostatečné množství potravin. Z historického hlediska ale nebyl dostatek potravin ani zdaleka samozřejmostí tak, jako ji vnímáme v současnosti. Spolehlivé údaje z poměrně nedaleké minulosti publikované v odborné literatuře (Kubačák, 1994) uvádějí, že ještě v létech 1896 až 1900 byl průměrný výnos pšenice v českých zemích 1,39 t.ha-1. Nárůstu výnosů na současné hodnoty (5,06 t.ha-1 v roce 2009) bylo dosaženo vedle intenzifikace šlechtění a ochrany rostlin zejména vývojem a implementací zemědělské techniky, včetně sklizňových strojů. V oblasti mechanizace využívané při sklizni objemných hmot, ať již za účelem krmiva, steliva, nebo jiného využití, mají již několik desetiletí nezastupitelné místo sklízecí lisy.

Technickým požadavkem příjmu zrna je dostatečná kapacita příjmového zásobníku, výkonnost dopravních cest, možnost regulace teplot a vlhkosti při uskladnění a nízká míra dalšího poškození zrna. Ošetřování potravinářských zrnin ve skladovacím prostoru by mělo být řešeno intenzivním provzdušňováním. Provzdušňování musí být rovnoměrné, to znamená, aby některé partie nebyly přesušeny, a naopak některé jiné neměly vlhkost vyšší než předepisují ČSN. Základním požadavkem potravinářských zrnin je vlhkostní rovnoměrnost. Z toho důvodu je třeba dimenzovat intenzivní provzdušňování uskladněného zrna tak, aby bylo dosaženo 20 - 30 m3 vzduchu na tunu uskladněného zrna za hodinu. To je elementární požadavek ošetřování potravinářských zrnin intenzivním provzdušňováním.

Zemědělský podnik potřebuje k překlenutí časového nesouladu mezi dobou sklizně obilovin a dobou jejich prodeje (realizace tržeb) nutně vhodné skladovací prostory. Jejich vybavení musí naplňovat základní požadavek uchovávání biologické hodnoty zrna. Dosáhnout tohoto požadavku znamená především snížit teplotu i vlhkost skladované hmoty cestou intenzivního a aktivního provzdušňování. Základním principem a cílem dlouhodobého skladování obilovin pro mlýnské zpracování je tedy v procesu posklizňového dozrávání dotvořit a v průběhu dalšího skladování udržet technologický potenciál zrna. Doba potřebná k dostatečnému posklizňovému dozrání zrna závisí na jeho stavu v okamžiku sklizně a na mnoha dalších faktorech, obecně se však považuje za přijatelné období 3 - 6 ti týdnů

Pro ověřování výkonových parametrů zemědělských traktorů v provozu se ukazuje jako nejvýhodnější měření výkonu na vývodovém hřídeli pomocí mobilního dynamometru. Mezi hlavní přednosti tohoto způsobu měření patří především mobilita dynamometru, který lze snadno dopravit do příslušného zemědělského podniku, a také rychlost vlastního měření.

Jednou z možností, jak ověřit skutečný technický stav motoru, je změření jeho výkonu a spotřeby paliva pomocí výkonového dynamometru. Výkon motoru, jeho točivý moment a spotřeba paliva patří mezi nejsledovanější parametry každého motoru a podávají souhrnnou informaci o jeho technickém stavu. Většina závad spalovacího motoru se projeví snížením výkonu motoru nebo zvýšením jeho spotřeby paliva.

Pro převážnou část BRO se ukazuje jako nejvhodnější způsob zpracování řízené kompostování v pásových hromadách na volné ploše, kdy každý zásah do komposto§vacího procesu je přesně načasován a má své opodstatně§ní. Jedním z kritérií úspěšnosti je volba správné kompostovací plochy.

Znalost spotřeby paliva a jednotlivých emisních složek u zvolených energetických prostředků za různých provozních režimů je vhodná pro odhad jejich chování (modelování). Na základě ploch emisních a spotřeby paliva lze simulovat libovolné jízdní cykly a předpovídat produkce jednotlivých složek za skutečného provozu. V článku je popsán způsob měření (laboratorní zatížení traktoru bylo provedeno hydraulickým dynamometrem připojeným přes zadní vývodový hřídel traktoru) a ve výsledcích jsou uvedeny naměřené a vypočtené plochy. Plochy jsou uvedeny pro spotřebu paliva, oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), uhlovodíky (HC), oxid dusnatý (NO) a pevné částice.

Zemědělství patří mezi největší dopravce materiálů v celém národním hospodářství a disponuje značnou dopravní kapacitou. V roce 2006 bylo třeba v zemědělství přepravit téměř 100 milionů tun materiálů, tedy více než činila přeprava po železnici. Fyzikální, chemické a biologické vlastnosti přepravovaných materiálů ne vždy umožňují vytěžovat dopravní prostředky. Zrniny jsou komodita s významným podílem z celkového přepravovaného množství zemědělských materiálů (16,4 %). Jejich přeprava se podílí 19,1 % na počtu pracovních hodin a 21,1 % na přímých nákladech vynaložených na dopravu zemědělských materiálů. Při přepravě zrnin se spotřebuje 26,4 % motorové nafty z celkové spotřeby na dopravní operace v zemědělství. žací mlátička je základním prvkem, od kterého se odvíjejí všechny logistické výpočty úvahy při sestavení sklizňových strojních linek.

V příspěvku jsou uvedeny výsledky výzkumného záměru MZeČR řešené Výzkumným ústavem zemědělské techniky v.v.i.Praha- Ruzyně (VÚZT v.v.i) z provozních měření a hodnocení nákladů nově zaváděných technologických linek a strojů z oblasti sklizně a posklizňové úpravy a skladování brambor. Popisovány jsou nové směry ve sklizni a skladovacích technologiích. Představeny jsou poslední výstavní technické novinky ze zpracování půdy, sázení, hnojení přes vybavení skladů až po posklizňové zpracování této komodity.

Existují tři hlavní důvody pro využití anaerobní fermentace organických materiálů pocházejících ze zemědělství, lesnictví, komunálního hospodářství a venkovské krajiny. Produkce kvalitních organických hnojiv. Získání doplňkového zdroje energie. Zlepšení pracovního a životního prostředí. V práci jsou popsány jednotlivé typy bioplynových stanic, zemědělské, komunální, průmyslové a čistírenské. Velmi nadějně hodnotíme úpravu bioplynu na kvalitu zemního plynu. Takto upravený bioplyn lze použít pro pohon motorových vozidel i pro vtlačování do potrubní sítě zemního plynu.

V článku jsou uvedeny důvody výstavby bioplynových stanic, produkce kvalitních organických hnojiv, získání doplňkového zdroje energie, zlepšení životního prostředí. Využití rostlinné biomasy má proti zpracování exkrementů hospodářských zvířat určitá specifika. Vyšší podíl hůře rozložitelné celulózy prodlužuje u kukuřice a travin hydrolýzní i acidogenní fázi rozkladu. Důležitým závěrem je, že zpracování kukuřičné, nebo travní siláže proto vyžaduje doby zdržení delší, minimálně okolo padesáti až sedmdesáti dnů.

Zemědělská výroba se potýká s uplatněním produktů na trhu potravinářských komodit. Omezení výroby mléka a skotu obecně přináší problém využití trvalých travních porostů - TTR Některé vedlejší produkty zemědělské, ale i průmyslové výroby. jako třeba réví či bavlněné odpady se stávají odpady obtížnými, které nemají přímé využití. Jednou z cest jejich zušlechtěni je výroba biopaliv ve formě briket či pelet.

Objasňuje se příspěvek biopaliv k ochraně klimatu a jejich dopad na cenu potravin. Přiměřené používání ekologicky a efektivně vyrobených biopaliv domácího původu, ale i dovážených je za předpokladu současného výrazného poklesu spotřeby paliv rozumnou cestou k budoucímu zásobování energií a ochraně klimatu. Za těchto podmínek nedojde ani k hladu, násilným nepokojům, ničení životního prostředí ani cenovým výkyvům na trzích s potravinami.

Minimalizační technologie zpracování půdy jsou v současnosti v České republice široce využívané. Zemědělci, kteří minimalizační postupy uplatňují, využívají zejména jejich provozní přínosy, musí však být připraveni i na nutnost kvalifikovaně čelit rizikům spojeným se zjednodušeným zpracováním půdy. Jedná se především o rizika vyplývající z možnosti šíření chorob a škůdců plodin a polních plevelů.

Byly předneseny tři přednášky, týkající se zpracovávání BRO (J. Váňa, P. Plíva, S. Laurik) a na experimentální kompostárně VÚZT, v.v.i, kde byly předvedeny všechny dílčí technické operace související s kompostováním v pásových hromadách na volné ploše, včetně monitorování kompostovacího procesu. Akce proběhla na žádost organizace zajišťující vzdělávání v problematice BRO pro pracovníky z Jemenu.

Byly předneseny tři přednášky, týkající se zpracovávání BRO (J, Váňa, P. Plíva, S. Laurik) a na experimentální kompostárně VÚZT, v.v.i, byly předvedeny všechny dílčí technické operace související s kompostováním v pásových hromadách na volné ploše, včetně monitorování kompostovacího procesu.

Pro převážnou část BRO se ukazuje jako nejvhodnější způsob zpracování řízené kompostování v pásových hromadách na volné ploše, kdy každý zásah do kompostovacího procesu je přesně načasován a má své opodstatně§ní. Jedním z kritérií úspěšnosti je volba správné kompostovací plochy.

Příspěvek pojednává o možnostech výroby topných briket z odpadního dřeva po řezu vinic. Réví ze čtyř různých odrůd bylo štěpkováno diskovým štěpkovačem. Po vyschnutí na vlhkost 9,5 % byla štěpka z réví lisována do formy válcových briket hydraulickým lisem s pevnou lisovací komorou. Následně byla provedena analýza briket z réví v laboratoři VŠCHT Praha a spalovací zkouška v typovém spalovacím zařízení v laboratoři VÚZT Praha. Provedená měření dokazují, že brikety z réví mají srovnatelné mechanické i energetické vlastnosti jako brikety z energetických dřevin vyrobených ve stejných zařízeních.

Navrhovaná kompresní jednotka pro úpravu bioplynu má být instalována na stávajících bioplynových stanicích a pracovat spolu s kogenerační jednotkou. Surový bioplyn se odebírá z fermentoru, odsíří, suší, a komprimuje. Po prvním stupni komprese, se plyn ochladí a znovu suší, pak je odstraněn zbývající oxid uhličitý pomocí membránového systému. Poté, co jsme se zbavili CO2 je biometanu připraven pro stlačení až na 250 barů a uložení do tlakových zásobníků. Zařízením jsou odstraněny všechny nečistoty, získaný biometan odpovídá parametrům zemního plynu a může být použit pro zásobování obyvatelstva, nebo pro tankování motorových vozidel upravených na provoz CNG.

Jsou uvedeny možnosti využití rostlinné biomasy pro výrobu tuhých biopaliv. Paliva ve formě velkých balíků jsou používána ve zdrojích tepla nad 1 MW. Nejčastěji užívanou surovinou je obilní sláma, je možné ji nahradit jinými energetickými rostlinami, které ale při spalovaní vykazuji zvýšené emise CO. Topné pelety jsou vyráběny především ze dřeva, rozvíjí se ale použití slámy obilní a řepkové. Některé rostliny, jako např. miscanthus, některé energetické trávy nebo triticale jsou pro výrobu pelet méně vhodné. Topné brikety maji dobré užitné vlastnosti, pokud jsou vyráběny ze směsí vhodně kombinovaných biopaliv.

Zkoušky se zaměřily na ověření možnosti spalování alternativních peletek v kotli o jmenovitém výkonu 11 kW. Kotel je určen pro spalování dřevních peletek a byla ověřena možst spalování alternativních peletek. Zkoušky prokázaly dodržení emisních limitů, pouze se objevily problémy s vyšším obsahem popela v palivu.

Jedná se o databázový internetový program, který řeší požadavek rostlin na výživu dusíkem, doporučení vhodných dusíkatých hnojiv, stanovení dávek hnojiv včetně rozložení v průběhu vegetace a ekonomické vyhodnocení výživy rostlin dusíkem. Po zadávání vstupních údajů se zobrazí výsledná tabulka návrhu hnojení dusíkem pro vybranou plodinu v dávkách nejvhodnějších dusíkatých hnojiv a ve více variantách. Uživatel si dále může hnojiva libovolně upravovat (tj. vyřazovat nebo doplnit hnojivo, jenž není v seznamu, nebo upravovat cenu). Program je vhodný jak pro běžné pěstitelské podmínky, tak i pro využití ve zranitelných oblastech.

Jedná se o databázový internetový program pro výpočet provozních nákladů zemědělských strojů.Uživatel si postupně z nabídky databáze vybírá třídu stroje a v dané třídě potom konkrétní typ stroje. Po výběru konkrétního typu stroje se objeví souhrn vstupních dat tohoto typu stroje z databáze systému. Uživatel může akceptovat nabídku vstupních dat, může však změnit většinu vstupních data podle svých lokálních podmínek, má možnost zadání výpočtu i pro nový stroj, který není v databázi. Při zadávání změn je mu k dispozici u každé položky podrobná nápověda významu a práce s položkou.

Metodika poskytuje inspektorům Státní veterinární správy České republiky a dalším zájemcům o měření stájového mikroklimatu v souladu s požadavky na podmínky ochrany kuřat chovaných na maso při vyšší hustotě osazení než 33 kg.m-2 návod na postup měření koncentrací amoniaku (NH3) a dále koncentrací oxidu uhličitého (CO2), teploty vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu a osvětlení stájových prostor. Součástí metodiky jsou popisy postupů měření jednotlivých parametrů stájového mikroklimatu a popis dataloggeru pro měření koncentrací amoniaku.

Teplota kompostu je nejjednodušeji identifikovatelným ukazatelem jeho zrání, který koresponduje s intenzitou činnosti mikroorganismů. Měření a evidence teplot je proto základní podmínkou kontroly správného průběhu kompostovacího procesu. Měření teploty kompostu musí být prováděno podle metodiky, která popisuje kde a jakým způsobem bude zapichovací teploměr do kompostu zapíchnut, v jakých časových intervalech bude měření prováděno a jak budou naměřené hodnoty zaznamenávány. K měření teploty kompostu se nejčastěji používají elektronické teploměry kontaktní, s digitálním nebo analogovým ukazatelem, v lepším případě s možností záznamu naměřených hodnot, popř. možností datového výstupu. Teploměr musí být vždy vybaven tyčovou zapichovací sondou, kterou je možno zapíchnout do hromady kompostu. V poslední době se začíná k měření a evidenci teplot kompostu využívat systém, který je založen na bezdrátovém přenosu naměřených hodnot. Systém sestává ze zapichovacího teploměru, ze kterého jsou bezdrátově pomocí přijímače přeneseny naměřené hodnoty do sběrné řídící jednotky, kde jsou ukládány a podle potřeby jsou kdykoliv k dispozici.

Metodika poskytuje podrobný návod pro výpočet nákladů na pracovníka i stroje nebo strojní linky při zakládání, údržbě trvalých travních porostů a některých dalších prvků územní systém ekologické stability (ÚSES). Součástí metodiky je výčet různých druhů nákladů, které mohou vznikat při zakládání nebo údržbě trvalých travních porostů nebo jiných prvků ÚSES (modelové příklady), které mohou být návodem pro zemědělské podniky a další subjekty podnikající v tomto odvětví pro provedení ekonomického hodnocení jednotlivých pracovních operací a stanovení nákladů na provoz strojů nebo hodinové zúčtovací sazby.

V metodice jsou uvedeny vlivy minimalizačních technologií zpracování půdy na tyto charakteristiky půdního prostředí: fyzikální vlastnosti půdy a půdní strukturu, infiltraci vody do půdy, biologii půdy, půdní organickou hmotu, na uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší, fytotoxické látky v půdě. Dále je uveden vliv technologií zpracování půdy na odolnost půdy vůči erozi a na energetickou náročnost jejího zpracování. Jsou uvedeny příklady pracovních postupů netradičních technologií zpracování půdy a možnosti zvýšení jejich kvality.

Upřesněné strategie financování implementace nitrátové směrnice Rady 91/676/EHS v podmínkách ČR.

Vyčíslují se emise skleníkových plynů (GHG) z pěstování řepky olejné, ozimé pšenice (měkké - common), kukuřice na zrno a technické cukrovky určených pro výrobu biopaliv a biokapalin v České republice. Emise GHG se stanovují pro územní statistické jednotky NUTS 2 (territorial units statistics NUTS 2) v souladu se Směrnicí EP a Rady 2009/28/ES. U sledovaných plodin bylo doloženo, že typické emise GHG jsou nižší než rozložené standardní hodnoty pro pěstování, vykazované v této směrnici.

Cílem této technické normy je poskytnout jednoznačné a jasné zásady klasifikace tuhých biopaliv a sloužit jako nástroj pro co nejefektivnější obchodování s biopalivy a také umožnit dobré porozumění mezi prodejcem a odběratelem. Norma má také sloužit jako nástroj pro komunikaci s výrobci zařízení. Bude také usnadňovat získání povolení úředních orgánů pro výrobu a ohlašování. Tato evropská norma byla vypracována pro všechny skupiny uživatelů.

Cílem této technické normy je definovat požadavky a metodu pro stanovení mechanické odolnosti pelet. Norma je určena pro osoby a organizace, které vyrábějí, plánují, prodávají, instalují nebo používají stroje, zařízení, nástroje a celé komplexy výrobních zařízení vztahujících se k peletám a všem osobám a organizacím, které se zapojují do výroby, nákupu, prodeje a používání pelet. Mechanickou odolností se měří odolnost slisovaných paliv vůči nárazům a/nebo otěru v důsledku manipulace a přepravy.

Palivo na bázi recyklovatelného nebo druhotného textilu a biomasy je tvořeno od 20 do 80 % textilními vláky či tkaninami, od 15 do 80 % biomasou a od 0,1 do 20 % přísadou nebo příměsí. Textilní vlákna mohou být separované zbytky se zpracování vyřazených pneumatik, přičemž příměsí je guma z těchto pneumatik. Biomasa může být s výhodou tvořena obilní slámou nebo travinami a palivo je upraveno do formy topných pelet.

Navrhované zařízení pro úpravu bioplynu se bude instalovat na stávajících bioplynových stanicích. Zařízení obsahuje alespoň dvě jednotky. Vstupní jednotku s povahou odsiřovací sekce a dále oddělovací jednotku obsahující alespoň odvodňovací sekci a za ní separační sekci vytvořenou jako vysokotlaký separátor CO2 s vysokotlakým odlučováním CO2 s výstupními tlaky od 5 do 148 bar a navýšením podílu CH4 alespoň na 95 % objemových. Poté, co jsme se zbavili CO2 je biometan připraven pro stlačení až na 250 barů a uložení do tlakových zásobníků. Zařízením jsou odstraněny všechny nečistoty, získaný biometan odpovídá parametrům zemního plynu a může být použit pro zásobování obyvatelstva, nebo pro tankování motorových vozidel upravených na provoz CNG.

Audiostimulátor pro stimulaci zvířat k určité činnosti, například ke stimulaci dojnic k návštěvě dojicího robota prostřednictvím zafixovaného zvukového vjemu, který dojnice slyší v dojicím robotu (zvuk sypání granulí krmiva). Audiostimulátor je umístěn u ucha zvířete a sestává ze zvukového záznamového modulu s mikrofonem, zvukově reprodukčního modulu, časově programovacího modulu, ovládacího modulu a napájecího modulu. Využití je zvláště v systémech dojení krav pomocí dojicích robotů ke stimulaci přemístění krávy do dojícího robotu podle předem stanovených časových intervalů, lze použít i u jiných zvířat.

Technické řešení se týká tuhých paliv na bázi obnovitelných zdrojů, kde obnovitelným zdrojem jsou rostliny, které se pěstují, sklízejí a upravují za účelem vytvoření či sestavení paliva, používaného ke spalování. Uvedené postupy se v podstatné míře řeší tvorbou technologicky a ekonomicky výhodného paliva s příznivými nejen skladovacími a spalnými vlastnostmi, ale především s popelem s vyšší teplotou měknutí a teplotou tání, se dosahuje palivem na bázi čiroku cukrového. Podle předkládaného technického řešení je palivo tvořeno komprimovanou směsí, obsahující základní energetickou rostlinu ve formě zbytku ze zpracování čiroku cukrového, s obsahem vody do 15% hmotnostních, v podílu hmotnostním od 40 do 99,8%, dále obsahující spalitelné přísady s podílem hmotnostním od 0,01 do 59,99%, kde každá z použitých spalitelných přísad má obsah vody do 20% hmotnostních, a ještě obsahující nespalitelné příměsi a/nebo přísady v podílu hmotnostním od 0,01 do 1%.

Výsledek podle navrženého technického řešení nalezne uplatnění jako alternativní prostředek pro výrobu paliva z obnovitelných surovin. Jedná se o alternativní způsob nepotravinářského využití potenciálu zemědělské výroby.

Výsledkem je technologický postup výroby a využití biopaliva na bázi chrastice rákosovité. Technologie byla ověřena z energetického, ekonomického i enviromentálního hlediska a uplatněna v praxi.

Výsledkem je technologický postup přípravy porostu čiroku, způsobu sklizně a úpravy vzorků pro silážování. Technologie byla ověřena z hlediska agrotechnologického, ekonomického a uplatněna v praxi.

Výsledkem je technologický postup přípravy porostu řepky olejky, úpravy sklízecí mlátičky, sklizně zrna, sklizně slámy a způsobu manipulace. Technologie byla ověřena z hlediska energetického a ekonomického a uplatněna v praxi.

Palivo na bázi lučních porostů, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořeno směsí, obsahující základní energetickou rostlinu ve formě lučních porostů s obsahem vody do 20 % hmotnosti a v podílu od 50 do 94 % hmotnosti, uhlí v podílu od 4 do 20 % hmotnosti, dále obsahující další spalitelné přísady s podílem od 0 do 25 % hmotnosti a ještě obsahující nespalitelné příměsi v podílu od 0,01 do 5 % hmotnosti.

Palivo na bázi slámy, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořeno komprimovanou směsí, obsahující základní energetickou rostlinu ve formě slámy s obsahem vody do 20 % hmotnostních v podílu od 75 do 98,9 % hmotn., dále obsahující spalitelné přísady s podílem od 0,99 do 19 % hmotn., a to vybrané samostatně nebo v kombinaci z rozsahu: další energetické rostliny, dřevo a stromová kůra, uhlí, kde každá z použitých spalitelných přísad má obsah vody do 50 % hmotnostních, a ještě obsahující nespalitelné příměsi v podílu od 0,01 do 20 % hmotn., přičemž současně je obsaženo pojivo ve formě melasy, a to v podílu od 0,1 do 1 % hmotn.

V příspěvku jsou uvedeny základní požadavky na systémy automatického sběru dat (ASD) a předpoklady pro jeho využití. Dále jsou v příspěvku uvedeny příklady vybraných částí systému ASD jako automatická identifikace zvířat, měření nádoje, kontrola kvality nadojeného mléka, kontrola hmotnosti dojnice a měření pohybové aktivity.

Příspěvek se zabývá naměřením a vypočtením energetické náročnosti a exploatačních ukazatelů při krmení skotu samojízdným míchacím krmným vozem v konkrétních podmínkách farmy. Nahrazením krmné linky dvouprostorovým krmným míchacím vozem a pomocí modelového výpočtu exploatačních ukazatelů bude vyčíslena a porovnává energetickou náročnost obou krmných linek.

Představení projektu, zpracovávaných materiálů a bioplynové stanice. Jedná se především o zpracování organických odpadů místního zemědělství, statkových hnojiv, potravin a zbytků zemědělských plodin (siláž, tráva, odpad, atd.). Stanice pracuje zcela bezpečné a ekologicky. Zpracovává obsah septiků a žump z obce a okolí. Ostatní suroviny pro výrobu bioplynu jsou záměrně pěstované kulturní rostliny, jako je kukuřice, nebo pícniny. Stanice je také vybavena sterilizační linkou pro eliminaci hygienických rizik a je schopna zpracovávat organický odpad a zbytky jídla z restaurací a odpad z jatek. Environmentální přínosy spočívají v úspoře paliva na vytápění obce a snížení škodlivých emisí na výrobu tepla elektřiny a to jak přímo v obci, tak ve výrobě elektřiny vyrobené v kogenerační jednotce. Tak nemusí být elektřina vyrobena českých uhelných elektrárnách.

S dohlednou vyčerpatelností fosilních energetických zdrojů roste význam obnovitelných zdrojů energie a stává se tak jednou z hlavních podmínek trvale udržitelného rozvoje nejen zemědělství, ale i celé společnosti. Předkládaný článek řeší naléhavé otázky používání biomasy jako paliva pro spalovací zařízení do tepelného výkonu 25 kW. Článek vychází ze stanovených prvkových analýz vzorků paliv jak z dřevní hmoty, tak z bylinné biomasy. Na těchto vzorcích je uskutečněna stechiometrická analýza paliv. Po stechiometrické analýze je na dvou spalovacích zařízeních stanovena tepelně-emisní charakteristika. Výsledky prováděných prvkových a stechiometrických analýz ukazují na vyšší hodnoty koncentrací dusíku, síry a chlóru v rostlinné biomase oproti analyzované dřevní hmotě. Jednotlivé emisní koncentrace oxidu uhelnatého u dřevní a rostlinné biomasy jsou závislé také na typu spalovacího zařízení a v nastavení množství spalovacího vzduchu.

Předkládaná publikace řeší aktuální otázky využití biomasy jako paliva pro spalovací zařízení do tepelného výkonu 25 kW. Práce vychází ze stanovených prvkových analýz třinácti vzorků paliv jak z dřevní, tak z bylinné biomasy. Na těchto vzorcích je uskutečněna podrobná stechiometrická analýza. Po stechiometrické analýze je na čtyřech spalovacích zařízeních stanovena tepelně-emisní charakteristika a jsou určeny tepelné účinnosti a tepelné ztráty posuzovaných spalovacích zařízení. Výsledky prováděných prvkových a stechiometrických analýz ukazují na vyšší hodnoty koncentrací dusíku, síry a chlóru v rostlinné biomase oproti analyzované biomase dřevní. Emise a tepelné účinnosti posuzovaných spalovacích zařízení na tuhá biopaliva, nejsou u všech typů moderních spalovacích zařízeních srovnatelné. Co se týká jednotlivých tepelných účinností, největší rozdíly oproti ostatním jsou stanoveny opět na spalovacím zařízení se samospádným přikládáním.

Kompostování představuje významný nástroj v odpadovém hospodářství a jeho význam roste s potřebou efektivního zpracování biodegradabilního materiálu. Aplikací kompostu lze rovněž zvýšit podíl organické hmoty v půdě. Ta se potom podílí pozitivně na úrodnosti půdy, stabilitě půdních agregátů a struktuře půdy. Na základě studia literatury je možné rovněž očekávat dlouhodobý vliv infiltraci vody do půdy. Právě infiltrační schopnost půdy představuje významný faktor v ochraně půdy před rizikem vodní eroze. Rozdílné technologie zpracování půdy v louhodobém hledisku vedou ke změně půdních vlastností a rovněž k rozdílům v infiltračních schopnostech půdy. Výsledky prokázaly rozdíly v distribuci organické hmoty ve zpracovávaném profilu půdy v závislosti na zvolené technologii zpracování půdy. Na základě výsledků infiltrace je možné sledovat zvýšeni infiltrační schopnosti půdy s rostoucí dávkou kompostu.

V červnu 2008 jsme při simulovaném zadešťování v porostu kukuřice hodnotili povrchový odtok vody. Měření se uskutečnilo na dvou variantách porostu na pozemku s těžkou jílovitou půdou se sklonem 3 až 4?. První varianta byla zaseta do hrůbků vytvořených na podzim, druhá po předosevním kypření na jaře. Infiltrace srážkové vody do půdy byla příznivější ve variantě s předosevním kypřením než ve variantě s hrůbky ve směru svahu. Po předseťovém kypření byl při simulaci deště 87,8 mm.h-1 povrchový odtok vody ve srovnání s hrůbky čtyřikrát a odnos půdy vodní erozí desetkrát nižší než v hrůbcích.

V příspěvku jsou popsány základní principy tvorby bioplynu, možnosti využití různých surovin pro zemědělské a jiné bioplynové stanice. Dále jsou zde popsány různé technologické soubory bioplynových stanic a způsoby nakládání s fermentačními zbytky. Další část příspěvku je věnována úpravě bioplynu na kvalitu zemního plynu pro pohon motorových vozidel a vtlačování do potrubních sítí zemního plynu.

Tuhá biopaliva se specifikují podle původu, zdroje, hlavních obchodních forem a vlastností. V hierarchickém klasifikačním systému jsou podle původu hlavní skupiny tuhých biopaliv ze dřevní, bylinné a ovocné biomasy, směsi a příměsi. Druhá úroveň klasifikace popisuje paliva z různých zdrojů hlavních skupin, primárně určujících, zda je biomasa původní nepoužitý materiál, vedlejší produkt nebo průmyslový zbytek. Uvádí se v návaznosti na klasifikační schéma tuhých biopaliv příklady specifikace vlastností briket, pelet, balíkované slámy a příklad výsledků měření dřevěných pelet vysoké jakosti doporučených pro menší spalovací zařízení.

Práce je zaměřena na posouzení současného stavu výroby a využití standardizovaných tuhých alternativních paliv. Specifikují se požadavky na jakost z hlediska ochrany ovzduší a podmínek jejich energetického využití. S ohledem na sledování emisních faktorů se uvádí metody pro stanovení obsahu biomasy v tuhých alternativních palivech. Popisují se fyzikálně mechanické a chemické vlastnosti vybraných tuhých alternativních a biogenních paliv před a po jejich modifikací termolýzním procesem s teplotou do 300 oC.

Biopaliva budou v brzké budoucnosti hlavní alternativou benzinu a motorové nafty. Bionafta musí splňovat nároky na kvalitu. Optimalizují se parametry FAME, hydrogenovaných rostlinných olejů a bioethanolu. Jsou uvedeny světové produkční kapacity bionafty, spotřeby, kvóty na biopaliva a obdobné údaje i pro ČR. Popisuje se výroba a tržní uplatnění bionafty v ČR. Jsou analyzovány požadavky na udržitelnost pro biopaliva a mezinárodní certifikace. Uvádí se bilance pěstování řepky, výtěžnost produktů, údaje o emisích skleníkových plynů při výrobě FAME.

Představují se kritéria udržitelnosti a postup certifikace biopaliv pro dopravní účely v systému ISCC - International Sustainability and Carbon Certification. Formou vývojového diagramu se popisuje metoda výpočtu skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin.

Jsou popsány možnosti použití tuhých alternativních paliv (TAP) ve formě topných pelet a souvislosti s technickými standardy. Při jejich výrobě i používání je třeba dbát na dodržování legislativních předpisů. Jsou uvedeny palivo-energetické parametry několika druhů TAP a jejich zatřídění podle TNI 83 8302. Je popsána výroba topných pelet z textilních zbytků při recyklaci autoplášťů a ze směsi téhož zbytkového materiálu a pšeničné slámy. Výroba je realizována na peletizační lince navazující na provoz recyklace autoplášťů. Linka je tvořena dvěma větvemi. Roční produkce je 12 000 tun topných pelet. Jsou uvedeny palivo-energetické a mechanické parametry obou produktů. Pelety byly použity při emisních zkouškách ve fluidním kotli a v automatickém kotli na pelety. Zjištěné emisní hodnoty jsou pod povolenými hodnotami.

Standardy tuhých alternativních paliv, topné brikety vyrobené z tříděného komunálního odpadu ve směsi s biomasou. Jsou uvedeny mechanické a energetické parametry takovýchto topných briket, včetně obsahu některých prvků. Je popsáno spalovací zařízení a emise při spalování.

Jsou popsány možnosti uplatnění pevných alternativních paliv ve formě topných pellet, pellet z pevných alternativních paliv a rostlinné biomasy. Rovněž je popsáno srovnání a souvislost s technickými normami. Jsou uvedeny palivové a energetické parametry několika druhů pevných alternativních paliv a jejich zařazení podle normy TN 83 8302. Je popisována výroba topných pellet z textilních zbytků, které vznikají při recyklaci plášťů pneumatik a ze směsi stejného materiálu s pšeničnou slámou. Výroba probíhá na peletizační lince a následuje po této recyklační operaci. Linka se skládá ze dvou částí. Roční výroba činí 12 000 tun topných pelet. Jsou popsány palivové, energetické a mechanické parametry obou výrobků. Topné pelety byly použity při emisní zkoušce ve fluidním kotli a v automatickém kotli na pelety. Naměřené hodnoty emisí nepřesahují limitní hodnoty.

V rámci poloprovozního polního pokusu na lehké půdě byl vyhodnocen vliv tří technologií zpracování půdy a setí silážní kukuřice na povrchový odtok vody a na smyv zeminy při umělém zadešťování simulátorem deště. Největší přínos k protierozní ochraně půdy byl zaznamenán u varianty setí kukuřice do vymrzající meziplodiny bez jarní předseťové přípravy půdy. Snížená infiltrace vody do půdy a zvýšený smyv zeminy při povrchovém odtoku vody byly zjištěny u konvenční technologie - varianta s orbou, bez meziplodiny, s jarní předseťovou přípravou půdy pro kukuřici. Výsledky polního pokusu potvrzují přínos půdoochranných technologií zpracování půdy k omezení rizika vodní eroze půdy.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V případech, kdy je půda uvedena do klidu zatravněním, nebo není využit potenciál trvalých travních porostů, z důvodu snižujících se stavů skotu, narůstá množství trávy, kterou lze energeticky využít. Vlhká travní hmota je vhodná pro zpracování pomocí anaerobní fermentace na bioplyn. Přezrálá a suchá hmota jde využít při spalování. Zkoušky proběhly na velkém kotli o výkonu 1,8 MW a malém kotli 25 kW.

Na třech lokalitách ČR (Červený Újezd, Libichov, Náměšť nad Oslavou) byla sledována nasycená hydraulická vodivost a retenční křivky měřené výparnou metodou před a po aplikaci kompostu. V každé lokalitě byl aplikován jiný druh kompostu, ve třech různých koncentracích. Nasycená hydraulická vodivost byla měřena metodou dle Váši (1987 a 1990). Tato metoda vychází ze stejných zásad měření Ksat jako norma ČSN CEN ISO/TS 17829-11. Při měření retenčních křivek se využívá přístroj ku/pF firmy Umwelt-Geräte Technik. Byly zjištěny rozdílné výsledky nasycené hydraulické vodivosti před a po aplikaci kompostu. Mohou být způsobeny značnou heterogenitou půdy, dlouhou odmlkou mezi odběrem a měřením a způsobem zapravení kompostu do půdy. Retenční křivky mají podobný tvar, ale vlhkosti po aplikaci kompostu jsou nižší při stejných sacích tlacích.

Publikace je zaměřena na problematiku technického a organizačního zajištění přípravy zařízení na zpracování BRO kompostováním. Představuje ucelený soubor údajů, podkladů, výpočtů a metod, umožňujících zpracování základních návrhů kompostovacích provozů na všech úrovních. Publikace je určena všem, kteří se zabývají přípravou kompostovacích provozů, projektantům, pracovníkům státní správy i výrobní sféry činným v oblasti odpadového hospodářství, ale i studentům a pedagogům. Množství údajů zpracovaných v tabulkách i metody řešení naznačených problémů mohou významně usnadnit jejich orientaci v této problematice.

Publikace popisuje hlavní směry energetického využívání zemědělské biomasy. Hlavní zaměření je na hodnocení tuhých biopaliv z energetických plodin a travní biomasy, uvádí hlavní technologie zhutňování a hodnotí technologie a jejich výslednou ekonomiku. Uvádí i význam a a ekonomiku výroby bioplynu ze zemědělské biomasy.

Předkládaná publikace řeší aktuální otázky využití biomasy jako paliva pro spalovací zařízení do tepelného výkonu 25 kW. Práce vychází ze stanovených prvkových analýz třinácti vzorků paliv jak z dřevní, tak z bylinné biomasy. Na těchto vzorcích je uskutečněna podrobná stechiometrická analýza. Po stechiometrické analýze je na čtyřech spalovacích zařízeních stanovena tepelně-emisní charakteristika a jsou určeny tepelné účinnosti a tepelné ztráty posuzovaných spalovacích zařízení. Výsledky prováděných prvkových a stechiometrických analýz ukazují na vyšší hodnoty koncentrací dusíku, síry a chlóru v rostlinné biomase oproti analyzované biomase dřevní. Emise a tepelné účinnosti posuzovaných spalovacích zařízení na tuhá biopaliva, nejsou u všech typů moderních spalovacích zařízeních srovnatelné. Co se týká jednotlivých tepelných účinností, největší rozdíly oproti ostatním jsou stanoveny opět na spalovacím zařízení se samospádným přikládáním.

Zemědělská půda produkuje i nevyužívanou biomasu, která může být využívána pro energetické účely. Publikace kvantifikuje tuto energeticky využitelnou odpadní biomasu a hodnotí stav a vývoj energetického využívání biomasy. Popisuje hlavní technologické systémy v zemědělské bioenergetice s hlavním zaměřením na tuhá biopaliva a technologie výroby bioplynu. Hodnotí ekonomické přínosy energetického využívání zemědělské biomasy a vliv na životní prostředí.

Zavedení robotizovaného dojení na zemědělské farmy v České republice začalo v roce 2003. V příspěvku jsou uvedeny výsledky ze 7 farem s dojícími roboty s ohledem na plemeno (Český strakatý skot, Holštýnský skot), velikost podniku (počet robotů od 1 do 8) a typ vlastnictví (soukromé, družstevní). Všechny farmy používaly roboty značky Lely model Astronaut A3. Mezi podniky byly zjištěny statistické rozdíly v průměrné denní dojivosti (P?.0.001) od 21.04 kg mléka/ks/den do 40.43 kg mléka/ks/den. Malé podniky s jedním robotem v soukromém vlastnictví dosáhly významně (P?0.001) vyšší užitkovosti na úrovni 28.79 kg mléka/ks/den. Holštýnský skot měl denní dojivost v průměru o 7.17 kg mléka vyšší oproti Českému strakatému skotu (29.97 kg resp. 22.80 kg). Průměrný počet dojení na kus a den se v jednotlivých podnicích pohyboval od 1.97 do 2.67. Průměrný počet odmítnutí na kus a den (1.11) byl nízký u podniků s jedním robotem a je ovlivňován počtem krav na 1 robota. Nejvyšší počet dojnic, které bylo nutno do robota doprovázet, byl zaznamenám ve velkých družstvech - 20.1%. Nejméně byly do robota doprovázeny plemenice českého strakatého skotu (8.8%).

Snahou řízení většiny procesů je zvyšování produktivity a snižování nákladů. V procesu anaerobní digesce je možné produktivitu procesu částečně ovlivnit přídavkem aditiv. V této práci byl sledován vliv na trhu dostupných aditiv na produkci bioplynu a obsahu methanu v něm. V procesu tvorby bioplynu vzniká kromě methanu a oxidu uhličitého i mnoho dalších sloučenin. Mezi nimi jsou i sirné sloučenin, které se při spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách oxidují na kyselinu sírovou, která způsobuje korozi spalovacího motoru. Pro snížení nákladů na servis či výměnu zkorodovaných částí motoru je žádoucí sirné sloučeniny z plynu ještě před spalováním eliminovat. Jedním ze způsobů účinného odstraňování sirných sloučenin z plynů je jejich adsorpce na aktivním uhlí. Práce se zabývá testováním vybraných typů aktivního uhlí k odstraňování sirných sloučenin z bioplynu. Byl sledován stupeň nasycení jednotlivých adsorbentů sírou po ukončení testování.

Ve srovnatelných podmínkách byly sledovány provozní parametry celkem 8 různých MKV. Z hlediska výkonnosti přípravy a založení TMR nejsou mezi jednotlivými MKV velké rozdíly. Všechny hodnocené MKV dosáhly velmi dobrých výsledků z hlediska homogenity TMR měřené jako rovnoměrnost podílu různě dlouhých částic na jednotlivých místech krmného žlabu. Směrodatná odchylka podílu částic krmiva na jednotlivých sítech byla ve většině případů nižší než 20 %. Nejmenší průměrná měrná spotřeba PHM na přípravu a založení TMR byla při testu zjištěna u MKV s vertikálními míchacími šneky (1,10-1,11 l.t-1 ). MKV s jedním horizontálně uloženým míchacím šnekem vykázaly spotřebu PHM poněkud vyšší (1,30-1,43 l.t-1 ). Největší měrná spotřeba PHM byla zjištěna u MKV se dvěma paralelně uloženými míchacími šneky (1,59-1,63 l.t-1). Největší měrná spotřeba PHM byla naměřena u samojízdného MKV.

Na základě výsledků experimentů provedených autory na farmách pro chov dojnic je možné odvodit významnou závislost spotřeby vody na teplotě prostředí (koeficient korelace až 0,85). Významné je také umístění napájecího žlabu ve stáji. Ze žlabu situovaného uprostřed stáje přijímají dojnice až o 50% vody více než ze žlabu situovaného na kraji řady boxových loží. Je možné doporučit umístění napájecích žlabů do průchodů v řadě boxových loží tak, aby jejich vzdálenost od krmiště a boxových loží byla stejná a nebyla větší než 15 m. V rámci experimentu bylo sledováno celkem 6 různě řešených žlabů. Nebyl zjištěn významný rozdíl příjmu vody z různě konstrukčně řešených napájecích žlabů. Nepotvrdila se hypotéza, že dojnice potřebují mít k dispozici během dojení v dojírně. Při umístění žlabů v rybinové dojírně přijaly dojnice z těchto žlabů jen zanedbatelné množství vody (kolem 1%).

Technické a technologické systémy pro chov hospodářských zvířat se ve stále větší míře orientují na počítačově orientované a robotizované systémy využívající automatický sběr dat a vysoce sofistikovaný software. Pro řešení čistoty zaroštovaných chodeb je dobře možné využít robotizovaná shrnovací zařízení. V provozních podmínkách byl dlouhodobě sledován robotický shrnovač výkalů Discovery. Ve srovnání s chodbou, kde nebylo žádné zařízení a výkaly byly do podroštového prostoru prošlapávány pohybem dojnic, došlo při využití Discovery ke snížení množství výkalů ulpívajících na povrchu roštů až o 60 -65% (o 4-6 kg/m2). Bylo tedy prokázáno, že použití robotizovaných shrnovacích zařízení přispívá ke zlepšení čistoty pohybových chodeb a lze také očekávat jejich příznivý vliv na mikroklima ve stáji (vlhkost, emise amoniaku) a zdravotní stav končetin chovaných zvířat.

Statková hnojiva představují významný zdroj organických látek pro udržení půdní úrodnosti a živin pro hnojení plodin. Cílem práce je analýza produkce statkových hnojiv v chovech hospodářských zvířat v České republice. Množství vyrobených statkových hnojiv je závislé na počtu chovaných zvířat, jejich druhu a kategorii a systémech jejich ustájení. Počty chovaných hospodářských zvířat českém zemědělství od roku 1989 stále klesají a v roce 2009 činí 40% stavu roku 1989. Tomu odpovídá i pokles produkce statkových hnojiv. Celková produkce základních živin (dusík, fosfor, draslík) obsažených ve statkových hnojivech klesla od roku 1989 o 58% na hodnotu kolem 288 tis.t/rok v roce 2009. Pro výpočet produkce statkových hnojiv byly použity dva metodické postupy podrobněji specifikované v článku.. První vycházel z normativních hodnot uvedených ve vyhlášky č. 274/1998 Sb. a druhý z výsledků vlastních šetření autorů v zemědělské praxi. Obě metody přinesly podobné výsledky. Celková produkce živin zjištěná vlastním výzkumem se lišila od metody založené na statických údajích lišila o méně než 10 % s výjimkou draslíku prokukovaného v chovech prasat, kde byl rozdíl 39%. Přitom metodu založenou na podrobném terénním šetření je nutné považovat za přesnější, protože zohledňuje technologické systémy chovu, produkci jednotlivých druhů statkových hnojiv i druh a kategorii chovaných zvířat.

Křidlatky jako druh patří k nejjefektivnějším plodinám ve střední Evropě, pokud jde o výnos fytomasy. V České republice nejsou křídlatky druhy původní. Byly přeneseny do Evropy z mírného pásma Asie. Z druhů křídlatek jsou zastoupeny v rámci české flóry Reynoutria sachalinensis - křídlatka sachalinská Nakai, Reynoutria japonica - křídlatka japonská Houtt. Hybrid vzniklý z uvedených dvou druhů je znám jako Reynoutria x bohemica - křídlatka česká. Z uváděných druhů dosahuje Reynoutria sachalinensis nejvyššího vzrůstu a výnosů fytomasy. Všechny rostliny křídlatky japonské (Reynoutria japonica) v Evropě jsou samičí. Vzhledem k jejich migraci, agresivitě a rychlému nekontrolovanému množení jsou křídlatky považovány za invazivní plevely v mnoha evropských zemích, včetně České republiky. Tato skutečnost působí nepříjemnosti při svolení k jejich pěstování. V naší studii byly zkoumány křídlatka japonská a křídlatka česká z hlediska možného využití pro energetické účely.

Vysoká svažitost pozemků má vliv na nákladavost pěstebních technologií, neboť lze předpokládat, že zejména náklady na provoz strojních souprav porostou. Cílem příspěvku je modelovat vliv svažitosti pozemků na nákladovost pěstebních technologií v oblastech s vysokým výskytem svažitých pozemků. Výpočty jsou proto zaměřeny na údržbu trvalých travních porostů pěstovaných na loukách a pastvinách.

V uplynulém ročníku byli čtenáři mechanizace zemědělství seznámeni s dílčími výsledky řešení problematiky pěstování a sklizně chrastice rákosovité k energetickým účelům. Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s dalšími aspekty spojenými s produkcí biopaliv na bázi stébelnaté biomasy. K provozním pokusům byl stejně jako v minulých letech použit pokusný porost chrastice rákosovité na stanovišti v Lukavci.

Přemisťování zboží je fenoménem doby a dopravu lze v globálním měřítku označit za jednu z hlavních hybných sil světové ekonomiky. Množství dopravovaného zboží je ohromné, přičemž součástí každého dopravního procesu je i manipulace. To platí na úrovni moderních dopravních terminálů a logistických uzlů stejně jako v menším měřítku podniků a obcí.V příspěvku jsou popsány a porovnány různé způsoby manipulace rostlinných surovin. Publikované výsledky jsou získány pomocí terénního měření v provozních podmínkách. Varianty manipulace jsou doplněny orientačními hodnotami jednotkových nákladů získaných modelovými výpočty.

Výstavba obecních kotelen a energetických center na využívání rostlinných surovin zaznamenala na konci devadesátých let značný nárůst. Většina tehdy vybudovaných zařízení byly originály, které bylo mnohdy možné označit za prototypy. Přesto většina těchto center budovaných z historického hlediska v minulém tisíciletí stále funguje a plní svůj účel. To platí nejen o technologiích od zahraničních dodavatelů, ale i o těch která byla navržena a vyrobena v České republice.

Předkládaná práce se zabývá stanovením výhřevnosti dřevní štěpky z réví u sedmi různých odrůd révy vinné. Výsledky dokazují nejvyšší hodnoty výhřevnosti u odrůdy Modrý portugal (16,64 MJ . kg-1) a Muškát moravský (16,39 MJ . kg-1). Štěpka těchto odrůd současně vykazovala nejnižší hodnoty vlhkosti 12,71 % a 4,59 %. Naopak nejnižší hodnoty výhřevnosti byly zjištěny u réví odrůd Svatovavřinecké (15,93 MJ . kg-1) a Ryzlink vlašský (16,10 MJ . kg-1) s vlhkostí 49,09 % a 41,97 %. Výsledky laboratorního měření, výpočtů a statistického vyhodnocení neprokázaly vliv jednotlivých odrůd na hodnotu výhřevnosti.

Přemisťování zboží je fenoménem doby a dopravu lze v globálním měřítku označit za jednu z hlavních hybných sil světové ekonomiky. Množství dopravovaného zboží je ohromné, přičemž součástí každého dopravního procesu je i manipulace. To platí na úrovni moderních dopravních terminálů a logistických uzlů stejně jako v menším měřítku podniků a obcí.V příspěvku jsou popsány a porovnány různé způsoby manipulace rostlinných surovin. Publikované výsledky jsou získány pomocí terénního měření v provozních podmínkách. Varianty manipulace jsou doplněny orientačními hodnotami jednotkových nákladů získaných modelovými výpočty.

Nové poznatky a zkušenosti s velikostí mechanického poškození a ztrát bulev cukrovky při sklizni nejpoužívanějšími typy sklízečů na jedné straně a pracnost metod jejich zjišťování v provozních podmínkách na straně druhé nás vedli k uskutečnění experimentu, existuje-li možnost tuto pracnost snížit. S ohledem na stálou aktuálnost tohoto tématu a to i při radikálním snížení ploch pěstované cukrovky u nás a používání nových principů jednotlivých pracovních uzlů sklízečů byly ověřeny nové principy a sklízeče, které se v našem řepařství v současnosti nacházejí, byl učiněn i pokus jejich srovnání s již dříve u nás uplatňovanými principy a stroji.

V příspěvku jsou uvedeny výsledky měření hlukové zátěže okolního prostředí a vlivu skladby lesního porostu na velikost a úbytek hluku při sklizni travních porostů.

Měření a evidence teplot je základní podmínkou kontroly správného průběhu kompostovacíhoprocesu. V poslední době se začíná k měření a evidenci teplot kompostu využívat systém, který jezaložen na bezdrátovém přenosu naměřených hodnot.

Znalost spotřeby paliva a jednotlivých emisních složek u zvolených energetických prostředků za různých provozních režimů je vhodná pro odhad jejich chování (modelování). Na základě ploch emisních a spotřeby paliva lze simulovat libovolné jízdní cykly a předpovídat produkce jednotlivých složek za skutečného provozu. V článku je popsán způsob měření (laboratorní zatížení traktoru bylo provedeno hydraulickým dynamometrem připojeným přes zadní vývodový hřídel traktoru) a ve výsledcích jsou uvedeny naměřené a vypočtené plochy pro traktory Zetor Forterra 8641, Case IH JX 90 a Fendt Farmer 412 Vario. Plochy jsou uvedeny pro spotřebu paliva, oxid dusnatý (NO) a pevné částice. Na plochy je posléze aplikován model NRSC, ESC a EHK 49 bodového testu.

Příspěvek popisuje jaký vliv má použití methylesteru řepkového oleje jako paliva na výkonové parametry traktorového spalovacího motoru a to v různých směšovacích poměrech s motorovou naftou, která je běžně dostupná u stojanů čerpací stanice. Voleny byly směšovací poměry od čisté nafty až po čistý methylester řepkového oleje. K měření byl použit nový traktor Zetor Forterra 8641, který má najeto méně než 100 mth. Na vývodový hřídel tohoto traktoru se připojil mobilní hydraulický dynamometr AW NEB 400, který sloužil k měření vnější otáčkové charakteristiky. Naměřené výsledky ukazují pokles maximálních hodnot výkonových parametrů s vyšším podílem methylesteru řepkového oleje v palivu (tento rozdíl však nepřekročil 10 %).

Znalost spotřeby paliva a jednotlivých emisních složek u zvolených energetických prostředků je vhodná pro odhad jakým směrem se vyvíjí jejich technický stav. Článek je zaměřen na měření NRSC testu traktoru Zetor Forterra 8641 při různých poměrech nafty a methylesteru řepkového oleje (jsou voleny poměry od čisté nafty až po čistý methylester řepkového oleje). Během měření jednotlivých bodů NRSC testu jsou sledovány emisní složky (oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxidy dusíku, uhlovodíky a kouřivost) a spotřeba paliva. Každá složka je pak jednotlivě vyhodnocena a je sledováno, zda se daná složka se zvyšujícím podílem methylesteru řepkového oleje snižuje nebo zvyšuje a to v rámci NRSC testu. Výsledky tak umožňují předpovědět, jak se bude měřený traktor chovat při různých druzích paliva za předpokladu nezměněné technického stavu.

Příspěvek popisuje možnost modelování 8-bodového NRSC cyklu na základě měřených charakteristik oxidu uhelnatého (CO), oxidu uhličitého (CO2), nespálených uhlovodíků (HC), oxidů dusíku (NOx) a pevných částic (PM). Ve srovnání s homologačním testem nebo s předchozím vývojem lze tak stanovit technický stav spalovacích motorů zemědělských nebo lesnických traktorů. Současně však lze na základě měřených veličinových charakteristik modelovat libovolný jiný cyklus bez dalšího měření (NRTC cyklus, cyklus pro specifické podmínky - horský traktor apod.). Ve výsledku lze tak přispět ke zlepšení životního prostředí snížením produkce škodlivých látek vypouštěných do ovzduší a současně uspořit peníze sníženou spotřebou paliva.

V příspěvku jsou hodnoceny a doporučeny postupy hospodaření na orných a zatravněných půdách v horských a podhorských a dalších výrobně nepříznivých oblastech. Sledován byl výnosový potenciál biomasy a fyzikální stav půdy z hlediska obsahu nitrátů v půdě. Uvedeny jsou náklady na pracovní postupy a operace, doporučené technické vybavení, platby a státní příspěvky při zakládání, ošetřování a údržbě porostů na půdách.

Cílem práce bylo stanovit energetické parametry sušení kompostu pro účely následného lisování do formy pelet. Laboratorní zkoušky byly realizovány na pokusné experimentální šaržové sušárně. V průběhu pokusu byl sledován vývoj teploty v jednotlivých vrstvách materiálu, teplota a relativní vlhkost vzduchu na vstupu a na výstupu. Průběžným stanovením hmotnosti byl monitorován úbytek vlhkosti. Experimenty byly realizovány při teplotě vstupního vzduchu 61 a 97 °C. Energetická náročnost sušení z 30 % obsahu veškeré vody pod 10 % se pohybovala mezi 3,5-4,5 kWh.kg-1.

Příspěvek se zabývá možnostmi výpočtu ukazatelů dopravních operací v zemědělství pomocí výpočetní techniky. K vytvoření výpočetního programu byl využit programovací jazyk Visual Basic.NET. V textu je popsána metoda výpočtu těchto ukazatelů, která zohledňuje významné parametry dopravní soupravy i přepravní trasy. Základními vstupními údaji jsou, kromě popisu trasy, především naměřené mapy spotřeby paliva a produkce emisí. Navrhovaný postup výpočtu předpokládá rozdělení přepravní trasy na elementární úseky, na nichž lze považovat významné parametry trasy, jako je úhel svahu a druh povrchu, za konstantní. Sledované ukazatele jsou určovány v každém úseku trasy a hodnoty za celý přepravní cyklus jsou dány součtem dílčích hodnot.

U namíchaných substrátů z hlinité a hlinitopísčité půdy byl v nádobových pokusech sledován vliv dávek dvou typů kompostu na změnu objemové hmotnosti, vododržnosti a hydraulické vodivosti KSAT. U objemových hmotností a vlhkostí substrátů byla zjištěna lineární závislost na podílu kompostu v substrátu. Výsledky měření KSAT byly variabilní, nevedly k žádným závěrům. Ze směrnic lineárních trendů zvyšování vlhkosti substrátu v závislosti na přídavku kompostu lze předpokládat, že dávky kompostu 40 až 100 t.ha-1 (odpovídá zastoupení 2 až 4 % hm. kompostu v substrátu) zvýší vododržnost ornice o 1 až 5 mm dešťové srážky.

Článek navazuje analýzou výsledků roku 2009 na ekonomickou analýzu výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách za rok 2008. Cílem příspěvku je porovnání ekonomiky výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách. K hodnocení jsou využity údaje periodického šetření nákladovosti, zpeněžování a rentability výroby mléka u podnikatelských subjektů právnických osob za rok 2009. Z porovnání ekonomiky výroby mléka na 5 farmách s dojením roboty a v 36 podnicích používajících dojení v dojírnách při počtu krav do 400 kusů ve stádě bylo zjištěno, že v chovech využívajících automatický systém dojení bylo dosaženo vyšší úrovně dojivosti téměř o 17 %, vyšší normy obsluhy o téměř 38 % a vyšší produktivity práce, kde bylo na jednoho pracovníka vyrobeno o 61 % více mléka. Četnost dojení roboty byla vyšší (2,6x denně) než četnost dojení v dojírnách (2x denně). Současně byly zjištěny vyšší náklady na krmný den na farmách s dojení roboty o 30 % než u chovů s dojením v dojírnách. Na tomto rozdílu se projevily zejména odpisy DHNM a ostatní přímé náklady. Byl zjištěn rozdíl v podílu vyřazovaných krav ze základního stáda a 12% úspora pracovních nákladů ve prospěch chovů využívajících dojící roboty. Oba porovnávané chovy dosáhly nerentabilních výsledků i se zahrnutím národní doplňkové platby na chov přežvýkavců na VDJ. U chovů využívajících automatizovaný systém dojení byla zjištěna i přes vyšší realizační cenu o 0,18 Kč za litr mléka vzhledem k vyššímu nákladu na litr tržního mléka o 1 Kč vyšší záporná míra rentability o 6,5 % než v případě chovů používajících dojení krav v dojírnách. Uvedený rozdíl v rentabilitě lze vyjádřit hodnotou přibližně 9,4 tis. Kč na dojnici za rok ve prospěch chovů s dojením krav v dojírnách. Z porovnání ekonomiky výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách bylo zjištěno zhoršení rentability výroby mléka u chovů využívajících automatizovaný systém dojení, zejména v důsledku vysokých investičních nákladů na pořízení robotů, které nejsou zvýšením dojivosti a úsporou pracovních nákladů kompenzovány.

Na hlinitopísčité půdě s průměrnou svažitostí 5,4o byl založen polní pokus se šesti variantami zpracování půdy a setí při pěstování kukuřice a ovsa setého a s kontrolní variantou bez porostu plodiny. S využitím metody záchytných mikroparcelek byl vyhodnocen povrchový odtok vody a smyv zeminy při intenzivních deštích v období od zasetí plodin na jaře do poloviny léta roku 2010. U konvenčního zpracování půdy a setí kukuřice s orbou byla zjištěna statisticky průkazně vyšší ztráta půdy vodní erozí při erozních událostech než u ostatních variant založení porostu kukuřice a ovsa. Při prvních čtyřech erozních událostech po zasetí plodin představoval smyv zeminy u varianty konvenčního zpracování půdy a setí kukuřice 120 % přípustné ztráty půdy erozí za rok. Výsledky potvrzují význam půdoochranných technologií zpracování půdy a setí při pěstování kukuřice.

V příspěvku jsou uvedeny výsledky hodnocení základních fyzikálních vlastností půdy v orniční vrstvě po jednorázovém zapravení vysokých dávek kompostu z odpadní biomasy do půdy. Fyzikální vlastnosti půdy byly zjišťovány v jarním a podzimním termínu, v průběhu dvou let po založení maloparcelkového polního pokusu. Ve stejných termínech se uskutečnilo měření penetrometrem. V hloubkách 50-100 mm a 100-150 mm byly zjištěny statisticky významné rozdíly objemové hmotnosti redukované a celkové pórovitosti půdy mezi variantou pokusu s nejvyšší dávkou kompostu (478 t.ha-1) a mezi variantou bez dávky kompostu, resp. variantou s nejnižší dávkou kompostu (124 t.ha-1). Při měření penetrometrem nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi variantami pokusu. Získané výsledky dokládají použitelnost vysokých dávek kompostu z odpadní biomasy ke snížení objemové hmotnosti a zvýšení celkové pórovitosti půdy.

V příspěvku je představeno vermikompostování jako perspektivní technologii pro nakládání s bioodpady. V rámci velkoprodukčního vermikompostování je možno používat několik systémů: venkovní uspořádání, velké nádoby a přepravky, vermireaktory, integrované kompostování a vermikompostování. Dále se příspěvek zabývá uplatnitelností vermikompostování a využitím vermikompostu.

Doprava zavadlých pícnin od sběracích řezaček patří mezi energeticky náročné činnosti. Použitím simulačního programu pro hodnocení dopravního procesu v zemědělství byly získány exploatační, ekonomické a energetické ukazatele. K modelování dopravy byly zvoleny traktorové soupravy s velkoobjemovými návěsy o užitečné hmotnosti v rozsahu 5000 až 20000 kg. Přepravní vzdálenosti se měnily v rozsahu 1 až 15 km. Materiálem byla pořezaná zavadlá píce o objemových hmotnostech 160 kg/m3, 275 kg/m3, 320 kg/m3. Obvyklá přepravní vzdálenost v zemědělském podniku činí 3,5 až 6,2 km. U modelové traktorové soupravy o užitečné hmotnosti návěsu 10 000 kg se na přepravní vzdálenost 5 km pohybovala výkonnost od 13,3 do 24,1 t/h, jednotková spotřeba nafty od 0,4 do 0,5 l/t a jednotkových přímých nákladů od 36,2 do 60,0 Kč/t. Rozsahy ukazatelů jsou dány různou objemovou hmotností dopravovaných materiálů.

Pro pokus s ošetřováním konzervované půdy zatravněním byly vybrány 3 jetelotravní směsy ve dvou variantách hnojení s minimální dávkou dusíku 50 kg /ha a variantou bez hnojení. U těchto jetelotravních směsí byly realizovány tři režimy obhospodařování - sklizeň a odvoz hmoty, chemické ošetření přípravkem Roundup Klasik v dávce 0,5 l na 100 l vody a mulčování porostu. Na základě výsledků tří užitkových let 2007,2008 i 2009 se jeví nejvhodnější směs pro konzervaci půdy č. 3. U této směsi je výrazné zastoupení trávy rodového hybridu Korina (rodový hybrid jílku mnohokvětého x kostřava rákosovitá) vedle dominantního zastoupení jetele plazivého ve všech režimech obhospodařování.

Nové poznatky a zkušenosti s mechanickým poškozením a ztrátami bulev cukrovky při sklizni nejpoužívanějšími typy sklízečů na jedné straně, pracnost metod jejich zjišťování v provozních podmínkách na straně druhé, nás vedly k uskutečnění experimentu, existuje-li možnost tuto pracnost snížit. S ohledem na stálou aktuálnost tohoto tématu, a to i při radikálním snížení ploch pěstované cukrovky u nás, a používání nových principů jednotlivých pracovních uzlů sklízečů byly ověřeny nové principy a sklízeče, které se v našem řepařství v současnosti nacházejí. Byl učiněn i pokus jejich srovnání s již dříve u nás uplatňovanými principy a stroji. Po zpracování a vyhodnocení nových získaných poznatků by měla tato práce přispět v konečném důsledku v praxi ke zvýšení technologické a technické úrovně sklizně i posklizňového ošetření bulev cukrovky a být jedním z článků v řetězci nových vědeckých poznatků na téma kvalita produkce versus technika.

V příspěvku je hodnocen vliv prohlubovacího kypření a setí širokořádkových plodin za použití technologie minimálního zpracování půdy na vsakování vody do půdy a na povrchový odtok vody při intenzivních dešťových srážkách. Experimentální činnost probíhala ve výrobní oblasti s těžkou jílovitohlinitou až jílovitou půdou. Vytváření hrůbků při podzimním zpracování půdy významně snižuje v jarním období vlhkost půdy v hrůbku, zvyšuje pórovitost a zlepšuje tak prohřívání povrchové vrstvy půdy. To umožní až o 14 dnů dřívější setí do hrůbků bez jakéhokoli předchozího zásahu, v porovnání s plochami zpracovanými standardním plošným kypřením. Vhodnost podzimního prohlubovacího kypření na těžkých půdách byla prokázána metodou modré infiltrace. V dubnu 2008 před setím kukuřice dosahovaly vytvořené preferenční cesty pro vsakování vody do půdy hloubky zahloubení kypřících dlát. Vsakování vody do půdy bylo hodnoceno při simulované konstantní dešťové srážce 87,8 mm.h-1 (1,46 mm.min-1). Více než zvýšené prokypření v hrůbcích se na snížení povrchového odtoku vody a snížení vodní eroze projevilo celoplošné prokypření půdy při setí kukuřice secí kombinací s vířivým kypřičem.

V příspěvku jsou uvedeny výsledky hodnocení infiltrace vody do půdy a povrchového odtoku vody při umělém zadešťování ploch s různým množstvím odumřelé rostlinné biomasy na povrchu půdy. Mulč na povrchu půdy a v povrchové vrstvě půdy přispěl k výrazně pozdějšímu nástupu povrchového odtoku vody než u varianty bez mulče. Mulč rovněž omezil smyv zeminy při povrchovém odtoku vody na svažitém pozemku. V podmínkách polního pokusu bylo zjištěno, že nejvyšší rychlost infiltrace a nejnižší povrchový odtok vody byly dosaženy u varianty setí kukuřice do umrtveného porostu meziplodiny bez jarní předseťové přípravy půdy, nejnižší rychlost infiltrace a s tím spojený nejvyšší povrchový odtok vody a smyv zeminy byly zaznamenány u konvenční technologie s orbou, bez meziplodiny. Výsledky měření podporují význam půdoochranných technologií při pěstování plodin, které nechrání dostatečně půdu před účinky přívalových dešťů (kukuřice, cukrovka, slunečnice).