Metodika shrnuje poznatky ověřené v praxi týkající se sestavení a provozu technologické linky pro výrobu plastického steliva-kompostu z kejdy skotu, která je založena na principu separace tuhé části ze surové kejdy a termickém ošetření separátu tak, aby došlo k úplné hygienizaci a potlačení patogenních mikroorganizmů. Metodika umožňuje provozovatelům chovů skotu sestavit linku, která je složena ze strojů volně dostupných na českém trhu. Technické parametry provozu navržené linky byly ověřovány od r. 2005 na farmě Petrovice, patřící ZD Krásná Hora n. Vltavou a.s.. Linka výrazně usnadňuje přeměnu kejdy na využitelnou surovinu a výsledkem je výrazné zlepšení nejen ke vztahu k životnímu prostředí, ale i k welfare chovaných zvířat.

Výsledkem je ověřená technologie umožňující spalování nadbytečné produkce lučního sena vznikající zejména při údržbě krajiny. Technologie umožňuji spalování nerozdružených balíků v kotli STEP. Emisní limity jsou dodržovány.

Zpráva obsahuje analýzu technických a technologických systémů pro chov hospodářských zvířat a skladů statkových hnojiv, hodnocení jejich technického stavu z hlediska požadavků nitrátové směrnice a obsahuje návrh potřebných finančních prostředků pro jejich opravy, náhrady a doplnění tak, aby výsledný stav odpovídal minimálním požadavkům nitrátové směrnice. Výsledkem je návrh formulace pro usnesení vlády CR č. 693/2008, část III, č.j.800/08

Práce poskytuje přehled o důsledcích výroby bioethanolu a methylesterů mastných kyselin z biosurovin pro bilanci energie a skleníkových plynů.

Soubor obsahuje redakčně upravenou periodickou zprávu o výsledcích řešených cílů projektu.

Předmětem výzkumu bylo zjistit, mechanické a palivo-energetických vlastností tuhého alternativního paliva (TAP) vyrobeného ze separované tuhé složky fermentovaného materiálu z bioplynové stanice. Separát lze využít samostatně, nebo ve směsi s různými druhy biomasy. Zfermentované látky se v současnosti uplatňují jako hnojivo v rostlinné výrobě, nebo po oddělení tuhé frakce pro výrobu kompostu. Další možností je výroba tuhých alternativních paliv. Zpracování na tuhé alternativní palivo přináší mnoho výhod, jako jsou konstantní fyzikální vlastnosti výhřevnost a hustota. Do briket, nebo pelet je možné přidávat dřevěný odpad z těžby dřeva z výroby nábytku, nebo štěpku z plantáží rychle rostoucích dřevin. Rovněž lze využít slámu zrnin a energetických bylin. Směsné kompozitní palivo ze separované složky fermentovaného materiálu a biomasy může být dalším tuhým alternativním palivem. Měření mechanicko - fyzikálních i topných vlastnosti těchto kompozitních paliv jsou příznivá.

Hlavní důvody využívání anaerobní fermentace v zemědělství. Existují tři hlavní důvody pro využití anaerobní fermentace organických materiálů pocházejících ze zemědělství, lesnictví, komunálního hospodářství a venkovské krajiny. Produkce kvalitních organických hnojiv. Tento důvod je významný především pro zemědělské podniky. Pokud zpracovávají vlastní organický materiál a vyprodukované hnojivo využívají v rostlinné výrobě. Získání doplňkového zdroje energie. Zlepšení pracovního a životního prostředí. Tento faktor bude mít stále větší motivační význam při rozhodování o výstavbě bioplynových stanic. Nejvýhodnější variantou se jeví využít bioplyn pro své vlastní potřeby, buď přímo pro ohřev teplé užitkové vody (u malých BPS), nebo lépe pomocí kogenerační jednotky vyrobit teplou užitkovou vodu a elektrickou energii, příp. chlad.

Vysoký podíl těkavých látek  při spalování biopaliv a vznik dlouhých plamenů podmiňuje úpravy uhelných a koksových kotlů litinových kotlů  na plynové s použitím doplňkové vyzdívky, vložených hořáků na pelety nebo předtopenišť.

Jedná se oponovanou periodickou zprávu, která obsahuje informace o průběhu řešení jednotlivých dílčích cílů projektu stanovených pro rok 2009.

Navrženo poloprovozní zařízení pro ověření alternativního výrobně jednoduššího technologického postupu úpravy bioplynu na kvalitu zemního plynu. Prostředky ověření výstupu - skutečně dosažené. V rámci aktivity A01/09 bylo pro potřebu ověření alternativního výrobně jednoduššího technologického postupu úpravy bioplynu na kvalitu zemního plynu navrženo poloprovozní zařízení, jeho konstrukční řešení pak ve spolupráci s firmami EKOSS-CNGS-ČR, spol. s r.o. a SAFE (Itálie) upřesněno. Jednotlivé části zařízení pak byly testovány takto: - odsiřovací zařízení v rámci provozu BPS Kněžice, - odvlhčovací zařízení a zařízení zvyšující obsah CH₄ a odstraňující CO₂ a N2 přímo u jejich výrobce SAFE ve výrobním a montážním závodě v San Giovanni in Persiceto, Bologna, Itálie. Řešení projektu v roce 2009 proběhlo plně podle schváleného plánu projektu, všechny plánované aktivity (A00/09 a A01/09) byly splněny včetně návazného výsledku dílčího cíle řešení V002 a zpracovány v požadovaném rozsahu a plánovaných termínech.

Řešení projektu QG 60083 se účastnily tři organizace. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. v roli koordinátora a dále Česká zemědělská univerzita a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Náplní projektu bylo řešení možností jak zvýšit konkurenceschopnost bioenergetických produktů snížením energetické a ekonomické náročnosti produkce. Projekt řeší možnosti snížení potřebných vkladů vyhledáním nových, levnějších zdrojů surovin v oblasti cíleně pěstovaných druhů energetických rostlin i zbytkových surovin, optimalizací technologických postupů sklizně, mechanických úprav a snížením náročnosti sušení. 

Závěrečná zpráva shrnuje poznatky ověřené v praxi týkající se sestavení a provozu technologické linky pro výrobu plastického steliva-kompostu z kejdy skotu, která je založena na principu separace tuhé části ze surové kejdy a termickém ošetření separátu tak, aby došlo k úplné hygienizaci a potlačení patogenních mikroorganizmů. Metodika výroby steliva umožňuje provozovatelům chovů skotu sestavit linku, která je složena ze strojů volně dostupných na českém trhu. Technické parametry provozu navržené linky byly ověřovány od r. 2005 na farmě Petrovice, patřící ZD Krásná Hora n. Vltavou a.s.. Linka výrazně usnadňuje přeměnu kejdy na využitelnou surovinu a výsledkem je výrazné zlepšení nejen ke vztahu k životnímu prostředí, ale i k welfare chovaných zvířat.

The research on the utilisation of grasses for generating energy has been focused on the determination of suitable grass species and their yield potential, and consists of two phases. On the basis of the first research phase the most suitable species of grasses for generating energy were selected. In the second research phase, Agrostis gigantea, Festuca arundinacea, Arrhenatherum elatius, Phalaris arundinacea, Bromus marginatus, and grass and clover meadow mixtures for humid and for dry conditions were included. On the basis of the results of the second research phase and of combustion experiments in large boilers, it is possible to recommend the burning of grass biomass (straw) in particular in cereal straw-burning boilers.

In consequence of the increasing of the total level and productivity of agricultural production, the land area which is not utilised for food production is enlarged. These areas can be used for the growing of energy crops, among which also belong various kinds of grasses. In cases when the land is set aside by grassing or it is not utilised as a result of the diminishing numbers of beef cattle, the potential of perennial grassland to provide a quantity of grass which can be used for energy purposes is constantly increasing. Wet grass matter is suitable for biogas processing by means of anaerobic fermentation. Overripe and dry mass can be used as a fuel. In the tests a big boiler with a capacity of 1.8 MW and a small one with a capacity of 25 kW were used.

The land area not utilized for food production can be used for growing energy crops, including grasses. When land is introduced into the set-aside condition by grassing or the potential of perennial grasses is not realised as a result of a reduced cattle herd, the amount of grass which can be utilized for energy purposes also increases. The experiments were carried out on the principle of single-stage anaerobic digestion within the mezophyle range. Disintegration of the processed grass through pressing and cutting was performed. Such an adaptation of the material resulted in increased biogas production. Additionally, the optimum share of grass dry matter from 350 to 500 g.kg^-1 in the total d.m. of the mixture shows increased cumulative biogas production. The experimental results prove the suitability of grass phytomass as material for biogas production.

Prezentuje se stav legislativy o hnojivech se zřetelem na využívání zbytkové biomasy. Hodnotí se využití separátu kejdy pro výrobu kvalitního pěstitelského substrátu a nové trendy v biotechnologiích kompostování. V návaznosti na požadavky udržitelného pěstování a využití biomasy pro výrobu surovin a energie, zvláště biopaliv, se objasňují technicko ekonomické aspekty výroby pelet z biomasy, představují technické normy pro kvalitativní posouzení biogenních paliv a aktuální výkupní ceny elektrické energie z biomasy.

Pro chov dojnic (a obecně i chov skotu) je k dispozici celá řada variant možných řešení technologických a technických systémů, které se liší svými technickými parametry, vhodností pro dojnice s různými vlastnostmi z hlediska užitkovosti, tělesného rámce a projevů chování. Důležité jsou také konkrétní místní podmínky, v nichž se stáj nebo farma nachází a je provozována.

Zpráva o plnění smlouvy o dílo MZe ČR č. 6741/2009 - 17220 zpracované jako plnění dle článku II této smlouvy.

Sklízecí lisy zujímají z hlediska technického zabezpečení chodu moderního zemědělského podniku stále významnější roli. Lze je využít pro sklizeň a tvarování široké škály nedřevnatých materiálů, mezi nimiž zaujímá čelní místo sláma. Sláma jako vedlejší produkt získaný při pěstování zemědělských komodit na bázi zrna je významnou surovinou z hlediska množství i z hlediska obsahu cenných látek. Sláma je využívána standardně pro stelivové a krmné účely. Ovšem v souvislosti se snižováním intenzity živočišné výroby nachází stále častěji uplatnění jako technická surovina nebo jako palivo. Při vhodném řešení navazující technologie lze sklízecí lisy uplatnit při sklizni slámy pro všechny výše uvedené způsoby využití.

Článek je slovenským překladem české verze článku. Energetické využívání rostlinné biomasy je souhrnný systém technických, ekonomických a ekologických aspektů. Z hlediska logistiky je tato oblast specifická. Autor příspěvku uvádí základní zásady navrhování logistiky bioenergetických systémů.

Článek je slovenským překladem české verze článku. Doprava je důležitou součástí logistických systémů. Tento článek je zaměřen na dopravu rostlinných surovin v kontextu se souvisejícími operacemi, manipulací, skladováním a prostorovým řešením logistických systémů.

Rozhodujícím palivem pro vesnice je biopalivo z místních zdrojů spalované v rekonstruovaných uhelných kotelnách ve formě dřevní štěpky a slámy nebo ve formě pelet v automatických kotlích. Výhledově se počítá  i s bioplynem.

Zvyšující se množství BRO a legislativní rámec EU (např. Směrnice Rady č.1999/31/EC, o skládkách odpadů) vedou ke snaze rozšíření sítě kompostáren. Avšak realizace kompostárny představuje nemalé finanční náklady. Při zřizování kompostárny hraje významnou roli pořizovací cena vhodné kompostovací plochy ať už zpevněné, vodohospodářsky zabezpečené, zakryté či nezakryté, popř. polní – nezabezpečené plochy.

Jedním z obnovitelných zdrojů energie je bioplyn vznikající jako produkt řízené anaerobní digesce v bioplynových stanicích (BPS). Hlavním účelem této technologie je však zpracování odpadů a vedlejších produktů organického původu a jejich přeměna na bioplyn a fermentovaný substrát (digestát) využitelný k hnojivářským účelům. Obzvlášť přínosné je tedy spojení této technologie se zemědělstvím, kde vzniká velké množství zbytkové biomasy a zároveň je možné využít digestát jako organické hnojivo.

V oblasti technologií zpracování půdy, přípravy půdy a hnojení u brambor se vývoj přizpůsobuje požadavkům na vysokou intenzitu výroby a vysoké výnosy na stanovištích, optimální růst rostlin, úsporu nákladů na ochranu životního prostředí a kvalitu produkce.

U nových technologií zpracování půdy, přípravy půdy a hnojení u brambor se současný vývoj strojní techniky přizpůsobuje požadavkům na vysokou intenzitu výroby a vysoké výnosy. Je kladen důraz i na úsporu hnojiv při optimální výživě a růstu rostlin a na úsporu nákladů spojováním pracovních operací.Výzkum a vývoj techniky věnují pozornost i zvýšeným nárokům na ochranu půdy a životního prostředí.

Kvalita brambor má zásadní význam pro uplatňování produkce na trh. Použitá technika při sklizni, posklizňové úpravě a skladování hlíz je proto jedním z rozhodujících faktorů ekonomické úspěšnosti pěstitelů. V současné době se sklizeň brambor provádí jednořádkovými až čtyřřádkovými přívěsnými nebo samojízdnými sklízeči a vyorávacími nakládači. Sklizňové stroje jsou vybaveny nakládacími dopravníky do vedle jedoucích dopravních prostředků nebo samovyprazdňovacími zásobníky. U nových strojů je samozřejmé, že výšku vynášecího dopravníku lze nastavit podle typu použitého dopravního odvozného prostředku a zároveň i měnit výšku dopadu hlíz na dno odvozného prostředku.

Jedná se o webovou stránku, která byla vytvořena v rámci řešení projektu QH91260 "Výzkum a hodnocení interakcí systému člověk – zvíře – robot v chovu dojnic se zaměřením na zlepšení efektivnosti systému a welfare dojnic". Obsahuje informace o řešení dílčích cílů projektu, provozních parametrech typů dojících robotů a ekonomický model farmy s dojícím robotem.

Předmětem výzkumu bylo zjistit, mechanické a palivo-energetických vlastností tuhého alternativního paliva (TAP) vyrobeného ze separované tuhé složky fermentovaného materiálu z bioplynové stanice. Zařízení na výrobu bioplynu se projektují pro energetické plodiny, především kukuřici, pro další biomasu jsou ve fázi vývoje. To způsobuje zvýšenou produkci fermentovaných látek z bioplynového procesu. Fermentované látky se v současnosti uplatňují jako hnojivo v rostlinné výrobě, nebo po oddělení tuhé frakce pro výrobu kompostu. Zpracování na tuhé alternativní palivo přináší mnoho výhod, jako jsou konstantní fyzikální vlastnosti výhřevnost a hustota. V poslední době se zvyšuje tlak na používání alternativních paliv z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto zdrojů je dřevěný odpad z těžby dřeva z výroby nábytku, nebo z plantáží rychle rostoucích dřevin. Využita také může být sláma zrnin a energetických bylin. Směsné kompozitní palivo ze separované složky fermentovaného materiálu a biomasy může být dalším tuhým alternativním palivem. Měření mechanicko - fyzikálních i topných vlastnosti těchto kompozitních paliv jsou příznivá.

Práce poskytuje přehled o důsledcích výroby bioethanolu a methylesterů mastných kyselin z biosurovin pro bilanci energie a skleníkových plynů.

V nedávné minulosti byla častým tématem diskusí odborníků otázka "orat, či neorat?". Lze říci, že takto formulovaná otázka může vyvolat příliš zjednodušené odpovědi s nádechem tendenčního přístupu. Vhodnější je posuzovat použitelnost různých technologií zpracování půdy a setí nebo sázení pro konkrétní půdní a klimatické podmínky zemědělských podniků a strukturu pěstovaných plodin.Technologie zpracování půdy procházejí vývojem s využíváním poznatků výzkumu a inovační aktivity výrobců strojů a přípravků na ochranu rostlin. Je pravda, že zájem se z větší části soustřeďuje na technologie bez orby. Ale i u technologií s orbou dochází k pozitivním změnám, které jsou z velké části ovlivněny zdokonalováním pluhů a přídavných zařízení k pluhům. Podstatné je, aby používané technologie a stroje přispívaly k ochraně půdy před poškozováním její úrodnosti, aby se hospodaření na půdě vyznačovalo snahou o uchování produkčních a mimoprodukčních funkcí půdy pro budoucí generace.

Alternativou pro hospodaření v horských a podhorských oblastech je možnost využití produkce z tamních trvalých travních porostů pro energetické účely. Z hlediska dosažených výsledků se jeví spalování obilné slámy a lučního sena na kotli typu STEP jako rovnocenné. Emise při spalování jsou velmi podobné. Spalitelné látky v popelu jsou na úrovni 10 a 11 %, což je opět velmi podobné. Na základě výsledků výzkumu provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování sena především v kotlích určených pro spalování obilné slámy, což potvrdily i zkoušky ve spalovně Florcentra v Olomouci.

Dne 30. září 2009 v areálu VÚRV, v.v.i. Praha 6 – Ruzyně, Drnovská 507, na experimentální kompostárně VÚZT, v.v.i,  byla uspořádána akce "Den nové techniky – zpracování BRO", na které byly předvedeny všechny dílčí technické operace související s kompostováním v pásových hromadách na volné ploše, včetně monitorování kompostovacího procesu. Dále byly předvedeny experimenty na pokusném políčku sloužícího ke zjišťování různých fyzikálních vlastností půdy, zejména  infiltrace vody do půdy a penetračního odporu.

Prezentuje se stav legislativy o hnojivech se zřetelem na využívání zbytkové biomasy. Hodnotí se využití separátu kejdy pro výrobu kvalitního pěstitelského substrátu a nové trendy v biotechnologiích kompostování. V návaznosti na požadavky udržitelného pěstování a využití biomasy pro výrobu surovin a energie, zvláště biopaliv, se objasňují technicko ekonomické aspekty výroby pelet z biomasy, představují technické normy pro kvalitativní posouzení biogenních paliv a aktuální výkupní ceny elektrické energie z biomasy.

Jednalo se o již pátý ročník tradiční mezinárodní konference. Teoretické přednášky o problematice bioodpadů byly doplněny praktickými ukázkami práce strojů pro jejich zpracování. První den konference byl koncipován jako exkurze do regionu v Rakousku, který má po technické i ekonomické stránce velmi dobře vyřešeno nakládání s odpady. Konala se i návštěva bioplynové stanice. Druhý den konference byl věnován třem hlavním okruhům: Právní podmínky nakládání s bioodpady; Ochrana půdy a nástroje snižování kontaminace půdy a Toky a logistika bioodpadu v regionu (Kvalita a produkce BRKO). Pozornost byla také věnována možnostem financování zařízení na zpracování bioodpadu a odbytu výstupů. V areálu konference a na Kompostárně CMC Náměšť bylo k vidění srovnání dvou technologií: kompostování na volné ploše v pásových hromadách a kompostování ve vacích. Poslední den konference byl zaměřen na koncepce a podporu rozvoje technologií zpracování BRO (modely sběru a zpracování bioodpadů z ČR i ze zahraničí).

Konference "Využitie výsledkov výskumu na zlepšenie vzťahu poľnohospodárskej činnosti a životného prostredia" se konala v Mužli v březnu 2009 pod záštitou katedry výrobnej techniky TF SPU v Nitre, Agrovaria s.r.o. Štúrovo a VÚZT Praha, v.v. i. Na konferenci byly za náš výzkumný ústav předneseny výsledky výzkumu uplatnění separované kejdy skotu pro následné využití jako plastického steliva nebo substrátu pro pěstování rostlin. Jednotlivé přednášky byly zaměřeny na problematiku vlastní technologické linky pro získání separátu, mikrobiologickou nezávadnost plastického steliva, zoohygienu v chovu při použití separátu jako plastického steliva, vlastní proces termické úpravy prostřednictvím kompostování. Diskutována byla také možnost uplatnění této technologie  při separaci kejdy z chovu prasat.

Rozvoj bioplynových technologií v ČR komplikují zejména jejich relativně vysoké investiční náklady a náročné bezpečnostní požadavky. Investiční náklady jsou ovlivněny řadou okolností jako např. lokalitou výstavby, možností využití stávajících zařízení, vybudovanou infrastrukturou v místě realizace, vlastnostmi zpracovávaného substrátu, zvolenou technologií apod. Z údajů ze zahraničí i z ČR vyplývá, že měrné náklady na jednu kilowatu se s rostoucím instalovaným výkonem snižují. Proto je ekonomicky rozumnější stavět BPS od instalovaného elektrického výkonu cca 400 kWe. Od této hranice už měrné náklady klesají pouze pozvolně.

Předmětem výzkumu bylo zjistit, mechanické a palivo-energetických vlastností tuhého alternativního paliva (TAP) vyrobeného ze separované tuhé složky fermentovaného materiálu z bioplynové stanice. Zařízení na výrobu bioplynu se projektují pro energetické plodiny, především kukuřici, pro další biomasu jsou ve fázi vývoje. To způsobuje zvýšenou produkci fermentovaných látek z bioplynového procesu. Zfermentované látky se v současnosti uplatňují jako hnojivo v rostlinné výrobě, nebo po oddělení tuhé frakce pro výrobu kompostu.Zpracování na tuhé alternativní palivo přináší mnoho výhod, jako jsou konstantní fyzikální vlastnosti výhřevnost a hustota. V poslední době se zvyšuje tlak na používání alternativních paliv z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto zdrojů je dřevěný odpad z těžby dřeva z výroby nábytku, nebo z plantáží rychle rostoucích dřevin. Využita také může být sláma zrnin a energetických bylin. Směsné kompozitní palivo ze separované složky fermentovaného materiálu a biomasy může být dalším tuhým alternativním palivem. Měření mechanicko - fyzikálních i topných vlastnosti těchto kompozitních paliv jsou příznivá.

V rámci řešení grantového projektu NAZV MZe ČR "QH81195 Nové technologické systémy pro hospodárné využití bioplynu" bylo v roce 2008 během řešení navrženo a odzkoušeno laboratorní zařízení pro separaci CO₂ vysokým tlakem. Dále byl stanoven a laboratorní ověřen technologický postup úpravy bioplynu na kvalitu zemního plynu, tj. oddělení CH₄ od CO₂ cestou separace vysokým tlakem. Zároveň byl proveden průzkum tuzemských BPS i zahraničních a řešena i problematika vypouštění CO₂ do ovzduší v rámci úpravy bioplynu na kvalitu palivového plynu pro zážehové motory. Rovněž byl v rámci požadavků vyplývajících z řešení projektu proveden rozbor problematiky odstranění nežádoucích příměsí bioplynu při jeho úpravě na kvalitu palivového plynu pro pohon motorových vozidel.

Výsledkem je technologie popsaná z hlediska časového rámce, použité techniky a energetických a ekonomických parametrů včetně výsledků spalovacích zkoušek.

Program umožňuje získat podrobné exploatační, energetické a ekonomické ukazatele pro dopravu v materiálových tocích zemědělského podniku, při zohlednění konkrétních podmínek. Lze stanovit optimální řešení podle vybraného kritéria.

Program řeší návrh racionálního zásobního hnojení tuhými minerálními hnojivy P a K pro zadanou plodinu a její plánovaný výnos v závislosti na stavu pozemku daném výsledky Agrochemického zkoušení zemědělských půd a historií hnojení chlévským hnojem. Výstupem programu jsou doporučené varianty hnojiv P a K, stanovení jejich dávky a vyhodnocení nákladů na tato hnojiva. Návrh doporučených variant hnojení je řešen jak automatizovaně, podle kritéria minimálních nákladů, tak i interaktivně, uživatel si může vybrat z nabídky druh hnojiva a případně upřesnit jeho cenu, může zadat i nové hnojivo.

V metodické příručce jsou prezentovány výsledky výzkumného řešení projektu NAZV Ministerstva zemědělství ČR  číslo QF4081 Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu životního prostředí. Jsou uvedeny výsledky a prakticky aplikovatelné návrhy a doporučení nových pracovních postupů lokálního pásového hnojení při pěstování brambor na odkameněných i neodkameněných půdách tuhým nebo kapalným hnojivem. V příručce jsou prezentovány vědecké poznatky o zvýšení využití hnojiv rostlinami brambor při jejich lokální aplikaci při zachování nebo zlepšení kvality hlíz a výnosů brambor v polních a poloprovozních pokusech. Metodika obsahuje a popisuje stávající a nové agrotechnické postupy hnojení při pěstování brambor, vlivy postupů a dávek živin na výnos i kvalitu brambor, změny živin v půdě a doporučení pro uplatnění výsledků v praxi. Součástí je i hodnocení a porovnání  ekonomické náročnosti různých způsobů hnojení a jejich ekonomické výhodnosti z hlediska úspory hnojiv, nákladů na technické vybavení při hnojení brambor. Metodika navrhuje nová technická řešení aplikace kapalných hnojiv a přípravků.

Tato norma stanovuje požadavky a metody zkoušení na bioethanol pro přípravu motorového paliva Ethanol E95, které je po přidání vhodných přísad určeno k užití ve vznětových motorech. Vznětový motor je nutné pro použití tohoto paliva konstruovat. Konečnou formulaci paliva je nutno stanovit na základě provedených ověřovacích zkoušek. Tato norma nestanovuje typ a množství přísady pro zlepšení schopnosti vznícení používané v tomto palivu ani dalších typů používaných přísad. Obsah ethanolu musí činit min. 95,8 % (V/V) a obsah vody max. 6,5 % (m/m).

Tato norma určuje požadavky na kvalitu a metody zkoušení pro směsnou motorovou naftu (SMN – B30) obsahující min. 30 % objemových methylesterů mastných kyselin (FAME), např. methylesterů řepkového oleje (MEŘO) tak, jak je v tuzemsku vyráběna, dovážena, expedována a prodávána. SMN je určena pro pohon vznětových motorů, které jsou pro tento druh paliva podle technické dokumentace určeny. Požadavky na kvalitu byly aktualizovány v souladu s požadavky na kvalitu motorové nafty uvedenými v ČSN EN 590 a s požadavky na kvalitu FAME uvedenými v EN 14 214.

Zařízení pro měření kvality, resp. teploty kompostu na kompostárnách, se vyznačuje tím, že sestává z alespoň jednoho zapichovacího snímače teploty, ze kterého jsou po umístění do kompostu bezdrátově vysílány naměřené hodnoty přes přijímač do sběrné řídící jednotky, kde jsou zaznamenávány, popř. dále zpracovávány. 

Zařízení je určeno k měření sil mezi energetickým prostředkem a pracovním strojem, přenášených tříbodovým závěsem. Novost vynálezu spočívá v tom, že zařízení umožňuje měření sil ve všech hlavních souřadných osách a je možno je připojit k jakémukoliv energetickému prostředku, který je vybaven tříbodovým závěsem.

Technické řešení se týká zařízení k solárnímu ohřevu vody, určenému zejména pro lokality kde jsou klasické zdroje energie nedostupné.

Technické řešení se týká střechy boudy pro chov zvířat, zejména střechy venkovní boudy pro individuální odchov telat. Podstata řešení spočívá v tom, že ve střeše boudy je vytvořena podélná větrací štěrbina krytá výškově přestavitelnou stříškou. Tato úprava zlepšuje přirozené větrání vnitřního prostoru VIB a současně chrání tento prostor před přímým slunečním zářením, deštěm a sněhem.

Vynález se týká strukového násadce dojícího přístroje, který je tvořen tuhým pouzdrem, do něhož je vsazena pružná návlečka, která má upravenu hlavici u horního konce pouzdra, uzpůsobenou pro vsunutí struku, a u dolního konce pouzdra podstrukovou komoru, upravenou pro napojení na krátkou mléčnou hadici.

Technické řešení se týká pláště boxu pro chov zvířat, zejména pro venkovní odchov telat. Podstata nového řešení spočívá v tom, že konstrukce pláště sestává z několika vrstev mezi které je vložena tepelná izolace snižující přestup tepla do vnitřního prostředí VIB.

Přípravek podle vynálezu je tvořen dvěma vzájemně pohyblivými ocelovými částmi opatřenými otvorem ve směru kolmém na rovinu namáhání. Přípravek umožňuje měření meze pevnosti ve smyku dřevin na mechanickém trhacím stroji a umožňuje simulaci namáhání částic ve štěpkovacím a řezacím mechanizmu.

Linka pro výrobu pelet z biomasy zahrnuje podávací zásobník se systémem dávkování suroviny, mísič, zařízení pro peletování, které je tvořeno tělesem s vestavěnou deskovou matricí s lisovacími otvory, která rotuje na vertikálním hřídeli, ne méně než dvě lisovací rolny, z nichž každá má možnost se otáčet vzhledem k tělesu na nepohyblivém hřídeli, nože připojené k tělesu pro odřezání pelet, dále zařízení pro ochlazování peletované hmoty a separaci prachu od pelet. K tělesu je připojen chladič-separátor, představující tepelně izolovanou uzavřenou nádobu se systémem kondicionování vzduchem, ve které je pod úhlem k horizontále vestavěno otáčející se válcové síto.

Způsob získávání pelet z biomasy zahrnuje procesy přetvoření rostlinné suroviny do pelet pro potravinářské, krmivářské nebo energetické využití a zahrnuje: její předběžné sušení, dvoustupňové drcení na frakce do 25 mm a 4 mm, míchání nadrcené organické suroviny, její peletování, chlazení pelet a vytřídění vysoce kvalitních pelet. Všechny uvedené procesy, které provázejí transformaci rostlinné suroviny do pelet, se provádí při tlaku blízkému tlaku atmosférickému. Teplota se udržuje během celého procesu od 10 do 60 °C. Předběžné sušení rostlinné suroviny se uskutečňuje do vlhkosti 14 ± 4 %. Procesy ochlazování a vytřídění vysoce kvalitních pelet probíhají současně.

Zemědělská výroba je původcem zejména plynných emisí, které negativně ovlivňují kvalitu ovzduší, vod a půdy. Za vedlejší produkt především živočišné výroby lze označit látky jako amoniak, metan, oxid uhličitý, sirovodík, kyselinu octovou, merkaptany, fenoly a mnohé další. Zásadní otázkou tedy je, jak účinně snižovat produkci těchto znečišťujících látek a jejich emise v podobě škodlivých a zápašných plynu. Jednou z možností se jeví využití fotokatalytických vlastností oxidu titaničitého (TiO₂). Schopnost TiO₂ (v krystalické anatasové formě) degradovat na povrchu svých nanočástic, při současném působení ultrafialového záření, téměř všechny organické sloučeniny je poměrně dobře známá a ve vybraných praktických aplikacích také ověřena. V tomto příspěvku jsou uvedeny výsledky prvních experimentu, které jsou založeny na využití fotokatalyzátoru - nanokrystalického TiO₂ při redukci škodlivých a zápašných látek v odpadním plynu z chovu prasat. Dosud realizované pokusy byly zaměřeny především na ověřování mechanismu fungování a účinnosti použité formy TiO₂ ve specifických podmínkách živočišné výroby. Zatím získaná data neumožňují sestavit spolehlivý model působení TiO₂ na velikost redukce jednotlivých sledovaných látek.

V rámci řešení grantového projektu číslo 19884 EU-AGRO-BIOGAS (European Biogas Initiative to improve the yield of agricultural biogas plants), byl v laboratorních podmínkách sledován vliv aditiv na tvorbu metanu při zpracování substrátu z BPS Kněžice. Pokusy probíhaly v laboratorních nádobách v množství 1 kg substrátu, při teplotě 45 °C. Bylo zkoušeno 9 na trhu dostupných aditiv. Aditiva byla dávkována v množství doporučených výrobcem. Při těchto pokusech bylo sledováno množství vytvořeného bioplynu. V bioplynu byl sledován podíl metanu. Průběh vývoje plynů byl sledován po dobu 27 dnů.

V České republice jsou v současné době dominantními prostředky pro přípravu a zakládání směsné krmné dávky v chovu skotu míchací krmné vozy. Těmito technickými prostředky se připravuje krmivo pro více než 80 % dojnic. Celkem 9 různých míchacích krmných vozů   bylo sledováno za stejných podmínek při přípravě zakládání směsné krmné dávky (TMR) pro tři různé kategorie skotu. Byla sledována rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené krmné dávky, výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a zakládání TMR do žlabu, spotřeba PHM a potřebný příkon. Nejméně vyrovnaná byla TMR s vysokým podílem sena (průměrná hodnota směr.odchylky 49,9%). Lepší výsledky dosáhly MKV s horizontálními míchacími šneky (průměrná směr.odchylka 33,7%). MKV s vertikálními šneky zakládaly krmivo do žlabu s průměrnou směrodatnou odchylkou 61,3 %.

Vliv kompostu na infiltrační schopnosti půdy, zvláště nenasycenou hydraulickou vodivost, byl zkoumán krátkodobým nádobovým pokusem. Namíchaná směs půdy a kompostu s procentuálním zastoupením 1 – 8 % kompostu (z celkové hmotnosti směsi) byla nahutněna do plastových válců o známém objemu. Měření byla provedena pomocí Mini Disk Infiltrometrů ve dvou variantách. První měření ihned po nahutnění směsí do válců, druhé po vysušení. Při prvním měření byla prokázána výraznější variabilita než při měření vysušených směsí. Z výsledků nenasycených hydraulických vodivostí prozatím vyplývá, že u obou variant nedošlo k výraznému ovlivnění kompostem.

Pro posouzení vlivu výrobních procesů na normované vlastnosti se odebraly vzorky z typických malokapacitních olejáren a jedné průmyslové výrobny řepkových olejů. Současně byl založen skladovací pokus řepkových olejů s přísadou 200, 400 a 600 ppm antioxidantu a hodnocena oxidační stabilita. Výsledky ukázaly, že kritickými body procesu získávání řepkových olejů jsou kontaminace popelotvornými prvky fosforem, hořčíkem, vápníkem a celkové znečištění. Monitorování přineslo nezbytné poznatky a znalosti pro optimalizaci procesu získávání řepkových olejů, jejich distribuci a důležitost použití antioxidantů. Je rovněž podkladem pro vytvoření nezbytného řízení kvality výroby řepkových olejů.

Pro blízkou budoucnost je nutné hledat nové zdroje biomasy, aby mohl být zajištěn rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie. Řešitelským týmem byly za pomoci terénního měření v provozních podmínkách zkoumány a vyhodnoceny možnosti využití dřeva z ovocných stromů získaného při údržbě sadů a réví při údržbě vinohradů jako zdroje surovin pro výrobu bioenergetických produktů.

Příspěvek vznikl za účelem podpory kampaně "Dejte šanci bioodpadu!” pod záštitou občanského sdružení Ekodomov. Kampaň byla zaměřena na podporu odpovědného nakládání s bioodpady, podporu domácího a komunitního kompostování a oddělený sběr bioodpadů. V rámci kampaně proběhly semináře o možnostech financování systémů nakládání s bioodpady v obcích. Obsahem seminářů byly přednášky odborníků v oblasti bioodpadů, představení Operačního programu životní prostředí, prezentace projektů, které již byly z OPŽP podpořeny, informace o současné a připravované legislativě v oblasti bioodpadů, možnosti a způsoby nakládání s bioodpady a závěrečná diskuze. Náš příspěvek se zabýval kromě podrobného popisu správného průběhu kompostovacího procesu výběrem vhodné techniky ke kompostování biologicky rozložitelných odpadů technologií řízeného kompostování v pásových hromadách na volné ploše.

Teplota kompostu je nejjednodušeji identifikovatelným ukazatelem jeho zrání, který koresponduje s činností mikroorganismů. K měření teploty kompostu se nejčastěji používají elektronické teploměry kontaktní. V poslední době se využívají systémy bezdrátového přenosu dat.

Zvyšující se množství BRO a legislativní rámec EU (např. Směrnice Rady č.1999/31/EC, o skládkách odpadů) vedou ke snaze rozšíření sítě kompostáren. Avšak realizace kompostárny představuje nemalé finanční náklady. Při zřizování kompostárny hraje významnou roli pořizovací cena vhodné kompostovací plochy ať už zpevněné, vodohospodářsky zabezpečené, zakryté či nezakryté, popř. polní – nezabezpečené plochy.

Zemědělství je významným zdrojem znečišťujících látek, zejména plynných. Je snaha omezit množství jejich emisí. To je nejúčinnější na straně zdrojů těchto emisí, a proto se v poslední době věnuje velká pozornost mimo jiné i působení TiO₂ a jeho fotokatalytickým vlastnostem ve vztahu k degradaci organických sloučenin. Účinnost fotokatalytického procesu je silně závislá na konkrétních podmínkách aplikace TiO₂ v jednotlivých objektech pro živočišnou výrobu. Jako nejdůležitější podmínky ovlivňující fotokatalytický proces TiO₂ lze uvést: režim osvětlování (ozařování) vrstvy TiO₂ vzhledem k jeho prostorové aplikaci v objektu včetně velikosti aktivní plochy, stav povrchu aplikovaného TiO₂ a použitou technologii výroby v objektu. Proto byly provedeny některé laboratorní experimenty s osvětlováním (ozařováním) aktivní vrstvy TiO₂ vždy s použitím reálných stájových materiálu jako zdrojů emisí. Souběžně s tím mimo jiné probíhalo i upřesňování minimálních podmínek, nutných pro udržení fotokatalytické reakce. Některé získané dílčí poznatky jsou pokusně aplikovány v zemědělském provozu. Ne všechny podmínky mají zásadní vliv na účinnost fotokatalýzy TiO₂ a jejich hrubé "dělení" na "důležité" a "méně důležité" je jedním z výsledku uvedené aktivity. Vzhledem ke krátké době realizace experimentu a omezenému rozsahu prováděných měření, zejména laboratorních, není možné v současné době prezentovat ucelenější a spolehlivější model účinku TiO₂ v závislosti na konkrétních podmínkách fotokatalýzy v laboratoři a zejména v provozu.

Předmětem výzkumu bylo zjistit, mechanické a palivo-energetických vlastností tuhého alternativního paliva (TAP) upraveného ve formě standardizovaných paliv a  stanovit příměsi, které by mohly zlepšit základní vlastnosti tuhého alternativního Tuhá alternativní paliva jsou kompaktní paliva vyrobená z jiných než nebezpečných odpadů určených pro energetické využití a aplikaci ve spalovacích zařízeních, nebo zařízeních pro spalování a jsou v souladu s požadavky na klasifikaci uvedenou v CEN/TS 15359. Výroba alternativního paliva je výhodná z mnoha hledisek ve srovnání se spalováním pouze komunálního odpadu. Výhodou tuhého alternativního paliva je možnost dlouhodobého skladování. Jeho slisování do briket nebo pelet umožňuje snadnou manipulaci a dopravu. Příznivé jsou konstantní fyzikální vlastnosti, jako např. výhřevnost a hustota. Zřejmý je také pozitivní dopad příměsí biomasy ve srovnání s čistým TAP. Množství CO ve spalinách je výrazně sníženo přidáním 50% biologického materiálu do lisovací směsi, např. topolového dřeva, kůry nebo fermentované dřevěné štěpky.

Příspěvek pojednává o odhadu produkce reziduálního bioplynu na vybrané bioplynové stanici. Odhad byl proveden na základě laboratorních testů v dávkových fermentorech a na základě produkce digestátu z této BPS Kněžice. Dále byla vypracována ekonomická kalkulace využívání reziduálního bioplynu.

Příspěvek má charakter krátkého odborného review (37 referencí), které průřezově od dob minulého až předminulého století až po současnost popisuje situace, kdy byly půdní fyzikální vlastnosti ovlivňovány zapravováním nejrůznější organické hmoty do půdy. Ve svém konci nastiňuje příspěvek výsledky polních experimentů "zapravování kompostů do půdy" z prvního roku řešení projektu QH81200.

Příspěvek shrnuje výsledky dílčího experimentu výzkumného projektu NAZV č. QH 82191 za první rok řešení 2008. Jednalo se o maloparcelní, polní experiment, jehož cílem bylo ověřit vliv kompostů aplikovaných do půdy na změnu jejích fyzikálních vlastností. Komposty byly vyrobené na experimentální kompostárně VÚZT, v.v.i. z posečené čerstvé trávy, listí, štěpky, nadsítné frakce a omezeného množství slámy. Aplikace kompostů do půdy proběhla na jaře 2008 v dávkách O, 124, 239 a 478 t.ha-l s opakováním variant. Zapravení kompostu bylo provedeno rotačním kypřičem s horizontálním nožovým rotorem, a to do hloubky cca 150 mm. Před zapravením kompostu a po 5 měsících od zapravení se na pokusných parcelách uskutečnil odběr neporušených vzorků zeminy Kopeckého válečky ze tří různých hloubek půdního profilu. V odběrové hloubce 50-100 mm byl zaznamenám pokles objemové hmotnosti zeminy s narůstající dávkou kompostu.

Cílem článku je uskutečnit zejména prvkovou analýzu a stechiometrickou analýzu vybraných vzorků paliv z dřevní a rostlinné hmoty. Celkem je uskutečněna analýza čtyř vzorků dřevní a rostlinné hmoty. Výsledky prováděných tepelně-emisních analýz ukazují na vyšší hodnoty koncentrací dusíku, síry a chlóru v rostlinné biomase oproti analyzované dřevní hmotě. Především zvýšené množství síry a chlóru má vliv na výběr spalovacích zařízení (korozívní chování). Výhřevnost analyzovaných vzorků z dřevní hmoty je vyšší než u vzorků rostlinné biomasy. Výhřevnost u paliv z rostlinné biomasy je snížena vyšším množstvím popele v palivu. Větší množstvím popele v palivu zvyšuje požadavek na odvod tuhých zbytků po spalování a zvyšuje množství tuhých emisí. Vyjádřené grafické závislosti oxidu uhličitého na množství kyslíku ve spalinách mohou sloužit pro rychlé nastavení množství spalovacího vzduchu do spalovacího prostoru. V praxi to přináší optimalizaci spalovacích pochodů, a to především v optimálním nastavení množství spalovacích vzduchů, tím i zvýšení tepelných účinností a snížení tepelných ztrát a emisí spalovacího zařízení. Výsledky tepelně-emisních analýz ukazují na vyšší hodnoty koncentrací oxidů dusíku, síry a chlorovodíku v rostlinné biomase oproti analyzované dřevní hmotě. Co se týká jednotlivých emisních koncentrací oxidu uhelnatého pro dřevní paliva a pro bylinnou biomasu, jsou tyto koncentrace závislé také na typu spalovacího zařízení.

Automatizované systémy dojení (dojicí roboty) se využívají od roku 1998 na více než 5000 farmách po celém světě. Na farmách v České republice je od roku 2003 v provozu přes 90 robotizovaných dojicích stání. Technické řešení dojicí soupravy u robotů se liší od klasické dojicí soupravy,  což  nepochybně ovlivňuje i stabilitu podtlaku v podstrukové  komoře. Analýza průběhu podtlaku v podstrukové komoře strukového násadce dojicího robota při různé intenzitě dojení je jednou z možných cest získání informací o působení dojicího zařízení na mléčnou žlázu dojnic. Měření stability podtlaku probíhalo jak v laboratorních podmínkách, tak i v provozních podmínkách při dojení robotem Lely Astronaut A3 se stejně nastavenými parametry dojicího zařízení. Průtok mléka byl vyhodnocován z videozáznamu displeje řídicí jednoty. Podtlak v podstrukové komoře, pulzační komoře a sběrné nádobě byl měřen diagnostickým přístrojem MilkoTest MT52 frekvencí vzorkování 300Hz.  Naměřené hodnoty ukázaly, že snížení průměrné hodnoty podtlaku za celou dobu pulzu je v laboratorních podmínkách menší než při dojení, přičemž do průtoku 0,5 l.min^-1 je rozdíl 2 kPa. K výraznému rozdílu dochází od čtvrťového průtoku 0,7 l.min^-1, kde je při dojení průměrný podtlak v podstrukové komoře za celou dobu pulzu v průměru nižší o 4 kPa. Při čtvrťovém průtoku nad 2,5 l.min^-1 tento rozdíl činí 1,5 kPa. Tyto rozdíly jsou způsobeny hlavně tím, že při dojení visí strukový násadec na vemeni volně a při pohybech dojnice v dlouhé mléčné hadici dochází k nedefinovanému přisávání vzduchu okolo struků a hydraulickým rázům, což vyvolává významné poklesy podtlaku v podstrukové komoře.

Přejezdy mechanizace po pozemcích bývají velmi často spojovány s nežádoucím zhutněním půdy. V rámci měření byly sledovány tři technologie zpracování půdy - konvenční orebné zpracování půdy, minimalizační technologie a přímé setí. Dále byla představena a hodnocena technologie minimalizačního zpracování půdy, kde byly jízdní stopy soustředěny do stálých kolejových řádků. Byly stanoveny plochy pozemku přejeté pneumatikami a hodnota opakovaně přejeté plochy pneumatikami. V intervalu 2 s byla zaznamenávána poloha strojů, které během jedné sezóny vstupovaly na sledované pozemky. Hodnoty byly vyjádřeny pro plochu 1 ha pozemku. Bylo zjištěno, že v rámci orebné technologie byla celkově přejetá plocha okolo 95,3 %. Dále bylo 145,6 % už jednou přejeté plochy přejeto minimálně dvakrát. Při uplatnění minimalizační technologie bylo přejeto zhruba 72,8 % plochy pozemku. Opakované přejezdy se rovnaly 44,8 %.

Významným problémem současného zemědělství je nežádoucí zhutnění půdy. Nadměrné zhutňování půdy je spojováno především s intenzivním využíváním těžké zemědělské mechanizace. Přejezdy po pozemcích jsou v současném zemědělství nevyhnutelné, jejich organizace je však náhodná. S ohledem na tento problém bylo zahájeno řešení projektu, s cílem omezit četnost přejezdů po pozemcích na minimální možnou úroveň při zachování stávající intenzity hospodaření. Pro tento úkol byl vybrán pozemek, kde je dlouhodobě uplatňována minimalizační technologie. Jak ukazují výsledky měření četnosti přejezdů na sledovaném pozemku, při uplatnění minimalizační technologie, bylo téměř 72,4 % produkční plochy pozemku přejeto pneumatikami strojů. Tato plocha byla navíc přejeta opakovaně ze 44,8 %.

Current farming systems used in agriculture are connected with lots of negative influences to soil. Those factors destroy both productive and non-productive role of soil. One of the most significant effects is soil compaction. Besides its adverse influence on crop yields, the consequences onto the environment as a whole are really relevant. This article describes outcomes from a field experiment evaluating the soil environment in the field where conservation tillage technologies were applied on a long-term basis. This field has been intended for CTF (controlled traffic farming) implementation and therefore it was necessary to monitor starting conditions of the soil there. Number of passages across the field surface and the area run over by machine's tyres were evaluated during one year. The experiment showed that 71.5 % of the total field area was run over with a machine at least ones during a year. It was calculated that 43.3 % of covered area was run-over repeatedly. Undesired soil compaction was found in the soil profile, in the depths bellow the tillage depth done every year. Soil bulk density measurements of the soil profile bellow the tilled soil layer revealed limits-exceeding values of the soil compaction. Mean value of soil bulk density was around 1.66 Mg.m^-3 in the depth 0.15 - 0.20 m. Concentration of blue colour used for infiltration and water flow in soil evaluation decreased remarkably at the depth of 0.20 m, which proves the compacted soil there. Also tractor tensile force was measured as a crucial factor of energy demands for soil tillage. Tractor tensile force values varied between 21.6 and 56.9 kN.

Infiltrační vlastnosti půdy jsou jedním z klíčových faktorů v ochraně půdy před nežádoucími účinky vodní eroze. Na pozemku s hlinitou haplickou luvisolí, kde byl založen dlouhodobý pokus s pěstováním kukuřice (Zea mays), byly sledovány vlivy rozdílných technologií zpracování půdy : orba (Pl), mělké kypření (ST) a přímé setí (NT), na fyzikální a biologické vlastnosti půdy a  infiltraci vody do půdy. Na parcelách s rozdílnou intenzitou zpracování půdy byly sledovány fyzikální vlastnosti, penetrační odpor, pH, rozložení organické hmoty Cox v půdním profilu a stabilita půdních agregátů.K vizualizaci a kvantifikaci toku vody v půdě byla použita metoda infiltrace obarvené vody potravinářským barvivem. Pro hodnocení byla využita obrazová analýza pořízených snímků. Pro měření infiltrace byl použit simulátor deště s měřicí plochou 0,5 m2. Rychlost infiltrace je vyjádřena z rozdílu mezi intenzitou  deště a odtokem vody z měřené plochy. Voda, která odtéká z měřené plochy je zachycována a vážena v pravidelném intervalu po celou dobu měření. Počátek odtoku vody z měřené plochy signalizuje rovněž  počátek odplavování. Rozdíly v intenzitě zpracování půdy v dlouhodobém uplatňování vedou ke změnám půdních vlastností a infiltračních schopností půdy. Metoda infiltrace obarvené vody demonstrovala rozdílný charakter toku vody v půdním profilu. U varianty s orbou bylo pozorováno nasycení a obarvení  vrchní vrstvy profilu, pro varianty s redukovaným zpracováním půdy  byla charakteristická přítomnost vertikálních makropórů a trhlin, které umožnily průsak do hlubších vrstev půdního profilu. Při simulované intenzitě srážky 87,8 mm.h^-1 (1,463 mm.min^-1) byly pozorovány významné rozdíly v povrchovém odtoku vody v závislosti na intenzitě zpracování půdy. Počátek odtoku vody z povrchu byl u varianty s orbou zaznamenán v intervalu od 3 do 30,2 min. V případě ST a NT variant byl počátek odtoku zaznamenán v intervalu od 6,5 do 15,3 min., resp. od 8,1 až do 49 min. Pro orebnou technologii se odtok po 60 min. měření ustálil na hodnotě od 0,374 do 1,348 mm.min^-1.  U variant ST a NT byly hodnoty odtoku vody po 60 min měření ustáleny úrovni  od 0,016 až 0,251 mm.min^-1, resp. od 0,128 do 0,335 mm.min^-1.

Při řešení systému soustřeďování pracovních jízd strojů do stálých jízdních stop je nutné věnovat zvýšenou pozornost pracovním postupům při zpracování půdy a setí. U energeticky náročných strojů na zpracování půdy dosahují jízdní stopy 25% a vyšší podíl pracovního záběru. Návaznost operací při zakládání porostů včetně setí je prioritním problémem při řešení této problematiky. Ve VÚZT byl vyvinut automatický postup záznamu pohybu strojních souprav nasazených v běžném provozu polní rostlinné výroby zemědělských podniků (Kovaříček, Hůla 2003) do digitální mapy. V metodě monitorování se využívá družicový systém určování geografické polohy GPS a systém GSM pro přenos naměřených dat. Je vhodná pro sezónní provozní monitorování strojních souprav. Vyhodnocení těchto záznamů bylo rozšířeno o analýzu podílu zhutnělé plochy při provedené operaci sledovanou strojní soupravou.

Příspěvek se zabývá měřením koncentrací frakcí prachu PM10 a PM2,5 a pachových látek v objektech pro chov hospodářských zvířat. Byla realizována měření ve 4 objektech výkrmu prasat, 3 objektech výkrmu kuřecích brojlerů a v 5 objektech pro odchov telat. Při stanovení prašnosti gravimetricky bylo využito odběrové čerpadlo Apex Pro, dále byl použit přístroj Microdust a laserový analyzátor Dusttrack. Stanovení koncentrace pachových látek bylo provedeno pomocí dynamické olfaktometrie. Nejvyšší prašnost byla naměřena ve výkrmech brojlerů, nejnižší v odchovech telat. Obdobných výsledků bylo dosaženo i při stanovení pachových látek. Dosud provedená měření neprokázala závislost mezi emisemi frakcí prachu PM10 a PM2,5 a pachovými látkami a to pro žádnou ze sledovaných kategorií hospodářských zvířat.

Temperature time behaviour of matured compost is an indicator of used feedstock quality and also good feed-back informing about suitability of applied technological procedure. In the paper there are described two experiments using composting technology at open area in the belt piles. The composting process duration ranged between 14 – 16 weeks. The goal of the experiments was to evaluate the effect of compost piles covering on the composting process course (in comparison with non-covered piles). Two types of sheets were used – permeable fleece Top Tex of Sandberger and black impermeable polyethylene sheet. The compost consisted of cattle slurry and fresh grass matter in ratio 1 : 1; pig/cattle manure, fresh grass matter and chipped material in ratio about 1 : 2 : 1. Requirement for compost sanitation was according to Standard ČSN 46 5735 "Industrial composts”. The permeable composting sheet Top Tex provided the most suitable way to secure conditions of correct course of the composting process. In the Top Tex covered compost piles the maximum temperature values were only by 1°C higher in comparison with the non-covered piles. In the sampling points under the air-tight polyethylene sheet was more significant temperature fluctuation during the whole composting cycle. The fleece Top Tex has a favourable effect on oxygen content in compost as well. The highest values of oxygen content were found in the sampling points under the permeable Top Tex sheet, compared to the impermeable polyethylene sheet and non-covered piles. 

V obci Kněžice trvale žije necelých 400 obyvatel, ze 125 obydlených objektů je 120 rodinných domků. Dalšími objekty jsou budovy občanské vybavenosti a provozovny  drobného podnikání. V Kněžicích sídlí zemědělská farma s velkochovem hospodářských zvířat a kuřat. Energetický systém obce Kněžice se skládá se z  bioplynové stanice s kogenerační jednotkou, z výtopny na spalování slámy a dřevního odpadu,  teplovodního rozvodu z předizolovaného potrubí v celé vesnici, kterým se přes předávací stanice v jednotlivých objektech celoročně dodává z kotelny a z bioplynové stanice teplo pro vytápění a pro ohřev teplé užitkové vody do téměř všech domů v obci. V hale u kotelny bude peletizační linka na výrobu topných pelet z biomasy, kterou zatím obec provozuje v prozatímních prostorách.

V současné době se začíná zpracování různých BRO (biologicky rozložitelné odpady), spolu s kejdou, tj. produkty živočišného původu, s různými druhy potravních odpadů z nákupních center řetězců, včetně produktů a vedlejších produktů rostlinné výroby (biomasa) v jednotlivých zařízeních na výrobu bioplynu v Česká republice. Také zařízení na výrobu bioplynu se projektují pro energetické plodiny, především kukuřici, pro další biomasu jsou ve fázi vývoje. To způsobuje zvýšenou produkci fermentovaných látek z bioplynového procesu. Zfermentované látky se v současnosti uplatňují jako hnojivo v rostlinné výrobě, nebo po oddělení tuhé frakce pro výrobu kompostu. Zvláště na velkých farmách pro chov prasat a výkrm představuje produkce kejdy vážný problém. Stejný problém by mohla přinést kejda v podniku, který by neměl zařízení na výrobu bioplynu. V poslední době se zvyšuje tlak na používání alternativních paliv z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto zdrojů je dřevěný odpad z těžby dřeva z výroby nábytku, nebo z plantáží rychle rostoucích dřevin. Využita také může být sláma zrnin a energetických bylin. Měření mechanicko - fyzikálních i topných vlastnosti těchto kompozitních paliv jsou příznivá.

Popisuje se výroba a tržní uplatnění bionafty (FAME, FARME) v letech 2008/2009 v EU a České republice. Stanovují se požadavky udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny se zřetelem na FARME.

Práce je zaměřena na technicko-ekonomické posouzení decentralizované výroby palivových pelet ze suché biomasy. Vyrobené pelety jsou využity jako testovací palivo pro teplovodní spalovací zařízení a horkovzdušná kamna do 30 kW s automatickým provozem. Hodnotí se tepelně-technické a emisní vlastnosti.

Práce prezentuje nynější výrobu a trh s FAME, bioethanolem, biopalivovými briketami a peletami. Tam jsou vyčištěné požadavky pro udržitelné použití biomasy. Tam jsou popsané trendy z jeho směšování do biopaliv nové generace se soustředit se na pyrolýzní procesy, tepelnou depolymerizaci a kapalnění bioplynu.

Řešení problematiky týkající se separátu kejdy je závislé zejména na vyřešení epizoologických faktorů. Je nezbytné separovanou kejdu termálně ošetřovat tak, aby bylo zabráněno situaci, kdy pro patogenní mikroorganismy vzniknou vhodné podmínky pro jejich rozmnožení. Proto je nutné materiál vystavit dlouhodobě tepelné expozici.

Řešení problematiky využití separované kejdy jako plastického steliva nebo pěstebního substrátu je závislé hlavně na vyřešení epizoologického a epidemiologického faktoru. Je nutné separovanou kejdu termálně upravit tak, aby žádné patogenní mikroorganismy nenacházely kultivační podmínky pro svoje pomnožování. Je řešena dostatečně dlouhá termická expozice separátu kejdy, který se bude jako plastické stelivo vracet do stájí. Separát kejdy je termicky exponován speciální kompostovací technologií, jsou prováděny pravidelné odběry termicky exponované separované kejdy a stanovena teplota, při které dojde k utlumení mikrobiální činnosti.

Jsou popsány možnosti použití tuhých alternativních paliv (TAP) ve formě topných pelet a souvislosti s technickými standardy. Při jejich výrobě i používání je třeba dbát na dodržování legislativních předpisů. Jsou uvedeny palivo-energetické parametry několika druhů TAP a jejich zatřídění podle TNI 83 8302. Je popsána výroba topných pelet z textilních zbytků při recyklaci autoplášťů. Výroba je realizována na peletizační lince navazující na provoz recyklace autoplášťů. Linka je tvořena dvěma větvemi. Roční produkce je 12 000 tun topných pelet. Jsou uvedeny palivo-energetické a mechanické parametry produktu. Topné pelety byly použity při emisní zkoušce ve fluidním kotli H 3000. Zjištěné emisní hodnoty jsou hluboko pod povolenými hodnotami, které jsou stanoveny nařízením vlády č. 146/2007 Sb.

V článku jsou uvedeny výsledky měření penetračního odporu a zjišťování objemové hmotnosti půdy na třech rozdílných částech pozemku (okolí vjezdu na pozemek, souvrať, produkční plocha) s rozdílnou intenzitou zhutnění půdy způsobeného přejezdy zemědělských strojů.

K účinnému omezení nežádoucího zhutňování půdy je nutné kombinovat metody preventivního charakteru a v případě potřeby volit i nápravná opatření, zpravidla hlubší kypření při vhodné vlhkosti půdy. V oblasti prevence zhutnění je zvlášť aktuální omezit nepříznivý vliv přejezdů na půdu v obdobích s vyšší půdní vlhkostí, což je zpravidla na jaře. Soudobé technické prostředky mohou účinně přispět k omezení technogenního zhutňování půd. Perspektivní je systém CTF (Controlled Traffic Farming), jehož potenciál je nejen v oddělení plochy jízdních stop od produkční plochy pozemků a s tím spojené minimalizaci nežádoucího zhutňování půdy v zóně pěstování plodin, ale i ve snížení valivého odporu v jízdních stopách. Uplatnění systému CTF může být významným předělem v hospodaření na půdě.

The research on the utilisation of grasses for generating energy has been focused on the determination of suitable grass species and their yield potential, and consists of two phases. On the basis of the first research phase the most suitable species of grasses for generating energy were selected. In the second research phase, Agrostis gigantea, Festuca arundinacea, Arrhenatherum elatius, Phalaris arundinacea, Bromus marginatus, and grass and clover meadow mixtures for humid and for dry conditions were included. On the basis of the results of the second research phase and of combustion experiments in large boilers, it is possible to recommend the burning of grass biomass (straw) in particular in cereal straw-burning boilers.

Ukrajina patří mezi země s nedostatkem domácích zdrojů energie a tím také s vyšší závislostí na dovozech energetických nosičů. Na druhé straně má zemědělství produkující biomasu. Hlavní část potenciálu biomasy tvoří obilní sláma. Mírná varianta předpokládá její cca 20 %  využití pro výrobu energie. Poznatky získané na základě projektu UNIDO "Čistá produkce na Ukrajině" potvrzují možnosti ekologicky udržitelného rozvoje využití zemědělské produkce k výrobě energie, chemických a dalších surovin. Všechny možnosti jsou posuzovány z technologického, ekologického & ekonomického hlediska. Vlastní realizace dávají zisk kolem 200 $ zisku z 1 hektaru a snížení skleníkových emisí až o 42 %.

Cílem práce je studium možností snižování emisí amoniaku a skleníkových plynů ze zemědělské činnosti. Zemědělství produkuje až 90 % celosvětové produkce amoniaku, dále potom metán, oxid uhličitý, oxid dusný a další, v mnohých případech toxické plyny. V evropském měřítku musí být množství úniku amoniaku snížené o 20 % (v porovnaní s emisemi z roku 1990) do roku 2010, aby se splnil emisní strop stanovený Göteborským protokolem. Jednou z perspektivních technologií je využívání biotechnologických přípravků pro snížení produkce amoniaku a skleníkových plynů. V příspěvku se zaobíráme stanovením množství vyprodukovaného amoniaku, metanu, oxidu uhličitého a sirovodíku produkovaných z chovu prasat. Výsledky byly použité ke stanovení vlivu aplikovaného přípravku na snížení tvorby amoniaku, metanu, oxidu uhličitého a sirovodíku. V chovu prasat byl na podlahu aplikovaný podle pokynů dodavatele přípravek SECHE-ETABLE. Měření na farmě pro chov prasat potvrdila redukci amoniaku o 53,13 %, redukci metánu o 45,8 %, redukci oxidu uhličitého o 42,10 % a redukci sirovodíku o 41,10 % v objektech kde byl aplikovaných přípravek. Na základe výsledků je možné deklarovat, že použitím biotechnologického přípravku došlo ke snížení emisí amoniaku a skleníkových plynů o víc než 20 %.

Příspěvek je zaměřen na měření pachových látek a prachových částic v chovech výkrmových prasat během zimního období. Byly zjištěny následující hodnoty. Průměrné emise pachových látek byly 187 OUE.m^-3 . Průměrné emise prachových látek (PM10) se pohybovaly na úrovni 6,82 mg.ks-1.h^-1 .

In this experiment are three harvest time compared. In each of them is biogas production and biogas quality measured. The experiment has two parts. One of them involves a field trial in Research station in Červený Újezd. The second one is held in Research Institute of Agricultural Engineering in Prague. Pork slurry and medium from biogas station in Kněžice are used to inoculation. In compare the second harvest time (25.9.2008) was the most acceptable than the others. In this time it was measured the highest biogas production, the highest methane part and the highest biogas yield per hectare.

Příspěvek shrnuje výsledky dílčího experimentu za první rok řešení výzkumného projektu NAZV č. QH 81200. Jednalo se o polní pokus s aplikací rozdílných dávek kompostu (90 a 150 t . ha^-1 ) na ornou půdu a na TTP. Jako hodnocené charakteristiky na počátku a konci  vegetačního období (podzim – po zapravení kompostu) byly zvoleny časové rozpětí doby vsaku vody do půdy (infiltrace) a obsah základních půdních živin. Za první rok řešení byl prokázán vliv kompostu na retenční schopnost půdy v případě zapravení nejvyšší dávky. Lze konstatovat, že dodáním nejvyšší dávky kompostu do půdy (150 t . ha^-1 ) došlo ke zrychlení infiltrační schopnosti. U variant se zapraveným kompostem byl rovněž zjištěn vyšší obsah humusu v půdě a obsah celkového dusíku. Obecnější závěry bude možné učinit až získáním poznatků v dalších letech řešení výzkumného projektu.

In consequence of the increasing of the total level and productivity of agricultural production, the land area which is not utilized for food production is enlarged. These areas can be used for the growing of energy crops, among which also belong various kinds of grasses. With the help of the infiltration speed the influence of grassland regeneration due to additional grass seeding was evaluated. For the measuring a rain simulator with a measuring surface of 0.5 m² is used. At rainstorm intensity from 50 to 100 mm.h^-1 the rainfall kinetic energy ranges from 19 to 27 J.m^-2 .mm^-1 . The balance infiltration speed and the beginning of the area surface runoff during an intensive rainfall are comparable parameter characteristics for defined soil properties and the measuring site. Under the simulated rain intensity of 88 mm.h^-1 the dependence of the water infiltration speed on the slope angle, the soil surface coverage and the soil water content was confirmed for the soil layer in the depths of up to 50 mm.

In consequence of the increasing of the total level and productivity of agricultural production, the land area which is not utilised for food production is enlarged. These areas can be used for the growing of energy crops, among which also belong various kinds of grasses. In cases when the land is set aside by grassing or it is not utilised as a result of the diminishing numbers of beef cattle, the potential of perennial grassland to provide a quantity of grass which can be used for energy purposes is constantly increasing. Wet grass matter is suitable for biogas processing by means of anaerobic fermentation. Overripe and dry mass can be used as a fuel. In the tests a big boiler with a capacity of 1.8 MW and a small one with a capacity of 25 kW were used.

The land area not utilized for food production can be used for growing energy crops, including grasses. When land is introduced into the set-aside condition by grassing or the potential of perennial grasses is not realised as a result of a reduced cattle herd, the amount of grass which can be utilized for energy purposes also increases. The experiments were carried out on the principle of single-stage anaerobic digestion within the mezophyle range. Disintegration of the processed grass through pressing and cutting was performed. Such an adaptation of the material resulted in increased biogas production. Additionally, the optimum share of grass dry matter from 350 to 500 g.kg^-1 in the total d.m. of the mixture shows increased cumulative biogas production. The experimental results prove the suitability of grass phytomass as material for biogas production.

In consequence of the increasing of the total level and productivity of agricultural production, the land area which is not utilised for food production is enlarged. These areas can be used for the growing of energy crops, among which also belong various kinds of grasses. In cases when the land is set aside by grassing or it is not utilised as a result of the diminishing numbers of beef cattle, the potential of perennial grassland to provide a quantity of grass which can be used for energy purposes is constantly increasing. Wet grass matter is suitable for biogas processing by means of anaerobic fermentation. Overripe and dry mass can be used as a fuel.

EU-AGRO-BIOGAS je projekt evropské iniciativy pro zlepšení výnosu zemědělských bioplynových stanic v Evropě, k optimalizaci bioplynové technologie a procesů ke zvýšení efektivity ve všech částech výrobního řetězce od surovin k využití bioplynu. Pro řešení projektu se spojila řada předních evropských výzkumných institucí a univerzit které spolupracovali s klíčovými partnery z praxe. V projektu bylo zapojeno čtrnáct partnerů z osmi evropských zemí. Projekt EU-AGRO-BIOGAS byl zaměřen na vývoj a optimalizaci celéhovýrobního řetězce - v rozsahu od produkce surovin, procesu anaerobní fermentace, až na využití bioplynu pro výrobu tepla a elektřiny. Ve spolupráci všech zúčastněných zemí byla vyvinuta online evropská databáze vstupních surovin, kde bylo soustředěno značné množství dat (byl vytvořen soubor více než 10 000 analýz). Online evropská databáze vstupních surovin je koncipována jako databáze otevřená, do níž lze nové údaje kdykoliv přidat. Obsahuje základní informace o kvalitě surovin využitelných pro anaerobní kvašení včetně jejich produkce metanu. Online evropská databáze vstupních surovin umožňuje určit základní potenciál bioplynu z regionálně dostupných substrátů a směsí substrátů. Nastavení kvalitativních parametrů pro suroviny umožňuje ekonomické a energetické optimalizace směsí substrátů pro výrobu bioplynu. Praktické ukázky ze všech technologií a metod vyvinutých v rámci projektu EU-AGRO-BIOGAS jsou klíčovým prvkem projektu. EU-AGRO-BIOGAS zahrnuje následující demonstrační aktivity na úrovni provozovaných komerčních zařízení: Inovativní přístupy pro technologie přípravy a dávkování surovin, monitoring, management a systém včasného varování v procesu anaerobní fermentace, nově vyvinuté senzory, nové postupy ke zlepšení efektivity fermentace (enzymy, mikroorganismy, technologie míchání), systém zakrytí zásobníků digestátu, který využívá značné množství metanu z digestátu bez nutnosti změny podmínek anaerobní fermentace v hlavním fermentoru. Zásadním úkolem v rámci projektu EU-AGRO-BIOGAS je ekonomické a environmentální hodnocení demonstračních opatření na vybraných středních a velkých bioplynových stanicích po celé Evropě. EU-AGRO-BIOGAS byl zahájen v lednu 2007 a bude dokončena v lednu 2010.

Analýza statistických informací o počtech strojů, vybavení zemědělských podniků technikou. Hodnocení investic do zemědělské techniky, investičních možnosti zemědělských podniků a opatřeni resortu k podpoře investic do techniky. V posledních letech došlo k výraznému zvýšení investic do zemědělské techniky a rovněž dochází ke zlepšení struktury strojového parku. Hodnotí se vliv velikosti podniku na potřebu zemědělské techniky. V menších zemědělských podnicích je potřeba strojů na jednotku výměry podniku výrazně vyšší než ve velkých zemědělských podnicích. Tempo obnovy strojů se zvýšilo, přesto lze odhadnou, že i nadále dochází ke zvyšování průměrného stáří strojového parku. Na podporu rozhodování, pro management zemědělských podniků i pro poradenství, jsou významné objektivní ekonomické normativy.

Uvádí se přehled progresivního způsobu výroby a využití tuhých paliv z biogenních zbytků a odpadů. Práce je zaměřena na praktické aplikace se zřetelem k podmínkám ukrajinského venkova.

V posledních letech se zvyšují plochy trvalých travních porostů a zároveň dochází k výraznému snížení stavů skotu. Jako jedna z perspektivních variant se jeví energetické využití sena ve formě tuhého biopaliva. Příspěvek se zabývá technologií pěstování a ekonomikou produkce sena při jeho využití jako biopaliva. Významný vliv na ekonomiku energetického využití sena mají dotace. Bez dotací se náklady na 1 tunu sena pohybují přes 2000 Kč/t a jeho energetické využití je tedy nereálné. S využitím dotací lze významně snížit výsledné náklady na jednotku produkce, zvláště příznivé jsou v oblastech s možností dotace LFA.

Jedním z řešení využití půdy, která není potřebná nebo vhodná pro produkci potravin a krmných plodin, je zvyšování ploch průmyslových a energetických plodin. Příspěvek se zabývá technologií pěstování a ekonomikou pěstování vybraných energetických plodin a jejich využití ve formě tuhých biopaliv. Ekonomicky příznivé výsledky vykazují především víceleté plodiny (chrastice rákosovitá, šťovík krmný, křídlatka Bohemica). Perspektivní se jeví i energetické využití některých obilovin. Výsledná ekonomika energetických plodin je výrazně závislá na dotacích.

Předložená publikace seznamuje odbornou i laickou veřejnost s technologií kompostování na volné ploše v pásových hromadách. Věnuje se základním podmínkám kompostovacího procesu a faktorům, které ovlivňují jeho zakládání a další průběh biodegradačních dějů. Podrobně informuje o možných způsobech jak kompostárnu strojně, právně a ekonomicky zabezpečit, jak monitorovat a následně řídit kompostovací proces tak, aby byl jeho průběh optimální. Publikace je sestavena tak, aby poskytovala veškeré nezbytné informace o průběhu kompostovacího procesu od samotného začátku, včetně přípravy zpracovávaných surovin, až po jeho ukončení, včetně úpravy hotového kompostu k prodeji. Publikace je členěna do tematických celků – kapitol, z nichž některé jsou doplněny tzv. katalogovými listy strojů, popř. zařízení (řazeny na konci publikace), která jsou pro popisovanou technologickou operaci charakteristická a ke správnému chodu kompostárny nezbytná nebo ji vhodným způsobem doplňují.

V publikaci jsou vymezeny horské oblasti LFA podle Programu rozvoje venkova České republiky. Jsou zde uvedeny součinitele, které určují vliv velikosti, tvaru a svažitosti pozemku na exploatační, energetické a ekonomické ukazatele zemědělské techniky.

Výběr vhodné zemědělské techniky, způsob jejího pořízení a využívání je značně náročný na objektivní podklady k rozhodování. Příspěvek se zaměřuje na výběr vhodných strojů a možnosti racionálního sestavení do linek na chemickou ochranu  vinic. Porovnává náklady na přímou a dělenou linku v závislosti na objemu nádrže rosiče a vzdálenosti pozemku od střediska a stanovuje mezní podmínky pro uplatnění těchto linek. Celkové provozní náklady jsou rozčleněny na fixní náklady a variabilní náklady a jsou vztaženy na 1 ha. Informace je možné využít především pro rozhodování o sestavení linky a dále pro plánování a hodnocení ekonomiky chemické ochrany a pro podporu rozhodování o potřebě, využití a obnově strojů.

V souvislosti s chovem hospodářských zvířat je spotřebováno velké množství vody k zajištění nutných technologických operací, především pro čištění a sanitací stájí, dojíren a mléčnic. Cílem této práce je analyzovat zdůvodněnou spotřebu vody pro tyto činnosti v chovech hospodářských zvířat. Bylo zjištěno, že spotřeba vody pro očistu stájí je závislá na stavebně-technickém řešení stájí a druhu chovaných zvířat. V chovech dojnic je spotřeba technologicky podmíněné vody vyvolána především potřebou čištění prostoru dojírny, mléčnice, shromaždiště dojnic a pohybových chodeb v dojírně. V dojírně je spotřebováno pro čistění a sanitaci dojicího zařízení podle typu a velikosti dojírny 3,4 – 6,7 l/dojnici.den^-1 vody vč. sanitačních roztoků. Další spotřeba vzniká při sanitaci zařízení pro chlazení a skladování mléka ve výši 5 – 7 l na 100 l zchlazeného a uskladněného mléka za jeden den (každodenní svoz mléka). Pro průběžné čištění prostoru dojírny, dojicího zařízení a mytí mléčné žlázy během dojení je potřeba nejméně 3 – 5 l vody na jednu dojnici a den (dojení 2x denně). Pro každodenní čistění stěn a podlah dojírny a shromaždiště dojnic a chodeb je denně potřeba dalších nejméně 2,4 l/m2 čištěné plochy.

U 5-ti různých VIB byly sledovány parametry mikroklima ovlivňující tepelně-vlhkostní welfare telat v závislosti na konstrukčním provedení, barvě a použitém materiálu VIB. Během letního období hodnoty teplotně-vlhkostního indexu výrazně překračovaly hranici teplotního stresu u všech typů VIB. Teploty v místě ležení telete mnohdy dosahovaly přes 40 °C. V průběhu nejteplejšího dne sledování dosahovala venkovní teplota až 37,8 °C a radiace 831 W/m2. V těchto extrémních podmínkách byla naměřena uvnitř jednoho z VIB kolem 14. hodiny teplota 45 °C při relativní vlhkosti 23 %, což odpovídá THI 93 – tele je vystaveno velmi vysokému teplotnímu stresu. Během 282 dnů měření byla hodnota THI 75 (která je již pro tele stresující) překročena ve VIB v rozmezí 61–104 dnů a hodnota THI 85 v rozmezí 4-11 dnů.

Výzkumný projekt VÚZT, v. v. i., řešil vliv variantně řešených technických systémů ve stájích a farmách pro chov dojnic na ekonomiku výroby mléka. V článku je prezentován program pro stanovení technicko-ekonomických parametrů, a jeho možnosti při analýze variantních technických a technologických systémů. Program je výsledkem řešení projektu NAZV QF4145. Je bezplatně přístupný na www.vutz.cz v část expertní systémy.  

Výzkumné a vývojové tendence v oblasti technických systemů určených pro moderní chovy dojnic.

V článku jsou analyzovány nejnovější vývojové tendence v oblasti technických a technologických systémů prezentované na výstavě EuroTier 2008.

Elementární simulační matematické modely uvedené v článku jsou základem subsystému Rostlinná výroba – expertního systému pro podporu rozhodování při řízení technologických a pracovních procesů a jejich optimalizaci. Vedle tohoto subsystému jsou součástí expertního systému další subsystémy a to Živočišná výroba a Manipulace s materiálem, která se dále člení na části Doprava a Skladování. Relativně samostatné subsystémy jsou vzájemně propojeny tokem informací. Pro každý subsystém jsou vypracovány specifické elementární simulační matematické modely. Simulační matematické modely v řešeném expertním systémů nahrazují soulad standardů a normativů, které se používají v obdobných expertních systémech. Simulační matematické modely umožňují při výpočtech použitých ukazatelů brát zřetel jak na konkrétní přírodní a výrobní podmínky (výměra, tvar a svažitost pozemků, druh půdy, délku a povrch dopravních tras, dávku hnojiv, výnosy plodin apod.), tak i na použité technologické systémy (na technické, exploatační, energetické popř. environmentální ekonomické parametry energetických prostředků, přípojných vozidel, strojů a zařízení a na způsob jejich práce). Simulační modely také dovolují vytvářet vhodné pracovní a dopravní soupravy a volit jejich optimální varianty.Simulační modely, oproti používaným standardům a normativům, významně zpřesňují údaje, které jsou výstupem z expertních systémů.

Vzhledem k charakteru zemědělské výroby jsou přímé náklady vynaložené ve výrobním procesu na manipulaci s materiálem zejména dopravu, vysoké. Pohybují se podle přírodních a výrobních podmínek a produkčního zaměření zemědělského podniku na 40 až 50 % celkových přímých nákladů vynaložených na výrobu. K snížení nákladů na dopravu mohou přispět výpočetní programy, umožňující poskytovat podklady pro racionální plánování a řízení dopravních procesů.

Článek popisuje dopravní proces při sklizni cukrovky pomocí exploatačních (jednotková potřeba práce), energetických (jednotková spotřeba motorové nafty) a ekonomických (jednotkové přímé náklady) ukazatelů.

Do období sklizně rostlinných produktů se koncentrují zvýšené požadavky na dopravu. V krátkých časových úsecích, vyplývajících z agrotechnických požadavků na sklizeň, se musí přepravit značné množství materiálu. Materiálové toky při sklizni probíhají jak v rámci zemědělského podniku ve vnitřní dopravě, tak i mimo podnik v rámci vnější dopravy, odběratelům zemědělských produktů.

Při údržbě zeleně v komunální sféře vzniká značné množství dřevní biomasy. Tento materiál je cennou surovinou, která má ale specifické vlastnosti a před dalším zpracováním je nutné provést úpravy jeho fyzikálních vlastností. Autoři článku popisují důležité aspekty při jeho získávání a možnosti využití.

V příspěvku jsou uvedeny uvádí důležité aspekty týkající se štěpkování odpadní dřevní hmoty vznikající při údržbě krajiny. Příspěvek je doplněn konkrétními výsledky měření energetických a exploatačních parametrů štěpkování diskovým štěpkovačem v provozních podmínkách. V příspěvku jsou stanovené parametry doplněny fyzikálními a energetickými vlastnostmi získané štěpky. Průměrná délka výstupních částic byla 9,7 mm měrná spotřebovaná energie štěpkování 0,269 MJ.kg^-1 .

Sláma jako vedlejší produkt při pěstování zemědělských komodit na bázi zrna je významnou surovinou z hlediska množství i z hlediska obsahu cenných látek. Výnos slámy se u konvenčních plodin v závislosti na druhu a odrůdě obvykle pohybuje na úrovni 0,6 až 1,5 násobku výnosu zrna, může však být i vyšší. Slámu lze využít standardním způsobem jako stelivo a krmivo, ale v souvislosti se snižováním intenzity živočišné výroby nachází stále častěji uplatnění jako technický materiál nebo palivo. Autor v příspěvku popisuje parametry sklizně slámy pomocí sklízecích lisů, způsob jejich stanovení a přehled nejčastěji využívaných technologických postupů.

Energetické využívání rostlinné biomasy je souhrnný systém technických, ekonomických a ekologických aspektů. Z hlediska logistiky je tato oblast specifická. Autor příspěvku uvádí základní zásady navrhování logistiky bioenergetických systémů.

Doprava je důležitou součástí logistických systémů. Tento článek je zaměřen na dopravu rostlinných surovin v kontextu se souvisejícími operacemi, - manipulací, skladováním a prostorovým řešením logistických systémů.

Postoj společnosti k problematice využívání rostlin k energetickým účelům je v České republice značně nestálý. Oblast, kde se střetávají zájmy výrobců a distributorů energií, jejich cenová politika, lobby dodavatelů zpracovatelských technologií a mnohdy rozporuplné informace v médiích je pro orientaci poměrně obtížná i pro značnou část odborné veřejnosti. Navzdory dosud publikovaným prognózám škarohlídů i nadměrných optimistů dochází k postupnému rozvoji bioenergetiky. Chytrá řešení jsou rentabilní a hloupě navržené nebo špatně realizované projekty jsou odsouzeny k zániku. V tomto ohledu se oblast energetického využívání biomasy neliší od ostatních segmentů hospodářství. Proto je na místě bádání a zkoušení nových metod, materiálů a technologických postupů produkce a využití rostlin k energetickým účelům. V příspěvku jsou publikovány výsledky a zkušenosti s pěstováním a sklizní travního porostu.

Cílem tohoto měření bylo pomocí energetických parametrů porovnat míchací krmné  vozy "MKV" z hlediska konstrukčního řešení. Při testu byly vybrány  míchací krmné vozy, které se liší konstrukcí míchacího ústrojí a konstrukcí ústrojí pro vlastní plnění. Volba velikosti ložného objemu krmného vozu byla volena tak, aby byla pro dané množství krmné dávky optimální.

Smysluplné využívání paliv na bázi fytomasy závisí, kromě jejích palivářských vlastností i na zařízení ve kterém se spaluje. Pro efektivní využívání je nutné, aby kotel byl pro taková paliva buď přímo konstruován nebo alespoň náležitě upraven. Cílem popsaných zkoušek bylo ověřit vlastnosti ovesného zrna coby paliva v upraveném komerčně dostupném kotli. Kromě emisních parametrů jsou uvedeny i palivářské rozbory vstupního materiálu včetně rozborů popele.

Radličkové kypřiče se liší  konstrukcí vlastních pracovních nástrojů, radliček, možností použití různých tvarů břitů a slupic, systémem nastavení pracovní hloubky a jištěním pracovních nástrojů a dále pracovními nástroji, které upravují strukturu půdy a stav povrchu pozemku. Z těchto důvodů se liší i energetická náročnost práce s těmito stroji. Cílem měření bylo porovnat energetickou náročnost třech typů radličkových kypřičů.

Pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů (dále BRO) je možné v současné době využívat klasických metod biodegradace zejména kompostováním, spalování a anaerobní vyhnívání. Vedle toho mohou být využívány i další způsoby zatím nepříliš rozšířené, jako je například alkoholové zkvašování či pyrolýzní procesy.

Použité technologické systémy skladování brambor a tržní úpravy brambor rozhodují o konečných výsledcích produkce brambor. Respektování specifických požadavků na technologie skladování ovlivňuje výslednou kvalitu, výtěžnost i ztráty brambor v zemědělské prvovýrobě. V technologických systémech jde především o snižování mechanického zatížení vlivu sil a zrychlení působících na hlízy, které jsou příčinou jejich povrchového i vnitřního poškození.

Příspěvek komplexně popisuje problematiku spojenou s údržbou trvalých travních porostů v zemědělské krajině. Pozornost je věnována rovněž vymezenému územnímu systému ekologické stability s důrazem na vhodná revitalizační opatření umožňující zvýšení či přinejmenším zachování dosavadního stupně ekologické stability krajiny. Výsledky sledují především ekonomickou náročnost realizovaných revitalizačních opatření a způsobu údržby trvalých travních porostů v podhorské oblasti Šumavy, v okolí obce Malonty.

V ČR je v provozu již 102 robotizovaných dojících stání. Na grafech je znázorněn vývoj počtu robotizovaných dojících stání od roku 2003 a roční počty instalací s vazbou na průměrnou výkupní cenu mléka.

Článek se zabývá vyhodnocením provozních měření traktorových dopravních souprav s cílem stanovit vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy. Provozní měření probíhala v podniku, který hospodaří v horských podmínkách. Ze zaznamenaných dat byla k vyhodnocení vybrána práce soupravy traktoru a sběracího návěsu při přepravě zavadlých pícnin, která představuje značně energeticky náročnou operaci.

Využiti navigačních systémů GPS je možné téměř u všech prací v zemědělské polní činnosti, Nyní se hledají další možnosti uplatněni těchto systémů s ohledem na obecné požadavky na ochranu orné půdy před erozi a nežádoucím zhutňováním. Přejezdy po pozemcích jsou v současném zemědělství nevyhnutelné, jejich organizace je však náhodná. Jak ukázalo měření přesností navazování jízd u souprav, kde nebyla použita navigace a obsluha spoléhala na své zkušenosti, případně na značení znamenákem a pěnovým značkovačem, docházelo především k překryvům jednotlivých sousedních jízd. S rostoucím pracovním záběrem tyto překryvy narůstaly. Na pozemku, kde je uplatňována minimalizační technologie, byly v rámci řešeni projektu sledovány přejezdy mechanizačními prostředky. U sledované technologie bylo jízdními stopami pokryto až 71,5 % plochy pozemku. Tato, již přejetá plocha, byla opakovaně vystavena přejezdům z 43,3 %. Přesnost navigace podpoří rozvoj systému stálých kolejových stop jako možného opatření proti nežádoucímu zhutnění půdy a tedy i omezení erozních události. Moderní navigační přístroje je rovněž možné využit při pracovních jízdách po předem vytvořených řídících křivkách.

V České republice vzrůstá podíl trvalých travních porostů zejména v marginálních oblastech. S ohledem na ochranu před následky přívalových dešťů jsou sledovány hydrologické vlastnosti těchto ploch a rovněž vliv druhů travních porostů. Zatím se ukazuje velmi příznivý vliv směsných porostů. Infiltrační schopnost půdy jsme sledovali u monokultur vybraných travních druhů pěstovaných pro energetické účely.

Z porovnání ekonomiky výroby mléka na 4 farmách s dojením roboty a v 8 podnicích používajících dojení v dojírnách při počtu krav do 200 kusů ve stádě bylo zjištěno, že v chovech využívajících automatický systém dojení bylo dosaženo vyšší úrovně dojivosti téměř o 20 %, vyšší normy obsluhy o téměř 30 % a vyšší produktivity práce, kde bylo na jednoho pracovníka vyrobeno o 55 % více mléka. Četnost dojení roboty byla vyšší (2,6x denně) než četnost dojení v dojírnách (2x denně). Současně byly zjištěny vyšší náklady na krmný den na farmách s dojením roboty o 23 % než u chovů s dojením v dojírnách. Nebyl zjištěn rozdíl v podílu vyřazovaných krav ze základního stáda a ani v pracovních nákladech. U chovů využívajících automatizovaný systém dojení byla zjištěna vzhledem k nižší realizační ceně o 1,10 Kč za litr mléka a vyššímu nákladu na litr tržního mléka o cca 0,30 Kč vyšší záporná míra rentability o 14 % než v případě chovů používajících dojení krav v dojírnách.

Základem výroby bioplynu v zemědělství je zpracování zemědělských odpadních produktů (částečně exkrementů hospodářských zvířat, ale i zelené biomasy). Rozdílná je výroba bioplynu z průmyslových odpadních vod a z městských kalových vod. Zpracování komunálních kalových vod anaerobní fermentací na bioplyn je klasickou technologií, používanou na celém světě. V současnosti je podle odhadu v ČR v provozu 100 čistíren odpadních vod (ČOV) s tímto předpisovým zpracováním kalů na bioplyn. Vyrobená elektrická energie se využívá zejména pro potřeby vlastního provozu, částečně se prodává do sítě. Tepelná energie je využívána pro ohřev procesu, případné přebytky jsou využity pro vytápění hospodářských a administrativních objektů ČOV. vyráběné teplo a elektrická energie však zpravidla nestačí pro pokrytí potřeb provozu ČOV. Zemědělské bioplynové stanice a bioplynové stanice na zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) mají podstatně větší výtěžnost plynu, neboť pracují s vyššími koncentracemi sušiny v substrátu 8–12 % (proti ČOV kde jde o 2–6 %) a jsou schopné vyrábět značné přebytky plynu pro následné využití. Všechny tyto bioplynové stanice se liší od čistíren odpadních vod, kde se zpracovávají komunální kalové vody z obecních kanalizačních systémů. Velmi často se uvažuje o kombinované výrobě bioplynu z jatečních odpadů a trávy (nebo odpadů z péče o veřejnou zeleň).

Materiál z produkce plantáží rychlerostoucích dřevin, energetických topolů a energetických vrb, byl zpracován do různých forem standardních tuhých paliv. Jedná se o polenové dříví, krátké kusové dřevo, drcené dřevo, štěpku s různou strukturou a topné brikety vytvořené z materiálů s rozdílnou strukturou. Vytvořená biopaliva byla spalována ve standardním spalovacím zařízení, přičemž byly měřeny emise CO a NO_x . Emise CO nezávisí na použitém materiálu, ale značně závisí na formě zpracování. U briket jsou emise CO výrazně nižší, bez ohledu na strukturu materiálu, z něhož byly vyrobeny. Emise NO_x jsou naopak závislé na druhu materiálu, z něhož bylo vytvořeno biopalivo. U paliv z energetických vrb jsou výrazně nižší, což odpovídá i značně nižšímu obsahu organicky vázaného dusíku.

V podmínkách poloprovozního polního pokusu na lehké půdě byl vyhodnocen vliv tří způsobů zpracování půdy a setí silážní kukuřice na povrchový odtok vody a smyv zeminy při umělém zadešťování simulátorem deště. Největší přínos k protierozní ochraně půdy byl zaznamenán u varianty setí kukuřice do vymrzající meziplodiny bez jarní předseťové přípravy půdy. Snížená infiltrace vody do půdy a zvýšený smyv zeminy při povrchovém odtoku vody byly zjištěny u konvenční technologie - varianta s orbou, bez meziplodiny, s jarní předseťovou přípravou půdy pro kukuřici. Výsledky polního pokusu potvrzují přínos půdoochranných technologií zpracování půdy k omezení rizika vodní eroze půdy.

Zemědělské podniky hospodařící v těchto oblastech musejí zvolit takový způsob hospodaření, který by při respektování požadavků na zachování krajinného rázu a biodieverzita umožnil při minimalizaci nepříznivého působení zemědělské výroby na životní prostředí dosáhnout co nejnižších výrobních nákladů, které zabezpečí jejich konkurenceschopnost.

Alternativou při hospodaření v horských a podhorských oblastech je využití trav pro energetické účely. Byly navrhnuty produkční systémy hospodaření se zaměřením na trvalé travní porosty. Byly provedeny spalovací zkoušky na vybraných zařízení vesměs s dobrými výsledky.

Výzkum využití trav pro energetické účely byl zaměřen na stanovení vhodných travních druhů a jejich výnosového potenciálu. Na základě výsledků první etapy výzkumu energetických trav byly stanoveny druhy nejvhodnější pro energetické využití. Do výzkumu druhé etapy energetických trav byl zařazen psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, lesknice rákosovitá, sveřep horský, luční směs do vlhkých a do suchých podmínek. V podmínkách České republiky se jeví nevhodnější sklizeň energetických trav v období jejich sklizně na semeno s využitím vymlácené travičové slámy pro energetické účely. Na základě výsledků výzkumu druhé etapy energetických trav a provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování travičkového sena předně v kotlích určených pro spalování obilní slámy.

Cílem práce bylo stanovit energetické vlastnosti jednotlivých částí lnu olejného. Pokusná měření byla realizována v roce 2009 v agrolaboratoři VÚZT, v.v.i.. Byla stanovena hmotnost jednotlivých částí. Dále bylo u těchto částí stanoveno spalné teplo, výhřevnost, popel a obsah veškeré vody. Z prováděných měření bylo zjištěno, že největší podíl hmotnosti na celé rostlině lnu tvoří semena 36 %. Při stanovení popele dosáhl nejvyšší hodnoty kořen 6,04 %. Při hodnocení spalného tepla bylo zjištěno, že nejvyšší hodnoty dosáhla semena 26,3 MJ.kg^-1 . Nevyšší hodnoty výhřevnosti dosáhla rovněž semena 24,7 MJ.kg^-1 .

V příspěvku jsou uvedeny způsoby hospodaření na půdě v horských a dalších výrobně nepříznivých oblastech a hlavní cíle výzkumu v Evropské Unii (EU). Nejdůležitější současně řešené oblasti výzkumu v EU jsou metody a postupy výroby biomasy. Výzkum logistiky tj. technologické organizace výroby a dopravy vyprodukovaných bio materiálů a výzkumně – vývojové práce na technologiích a technice pro tyto oblasti. Uvedeny jsou výsledky našeho výzkumu při hodnocení postupů péče o půdu a porosty při hospodaření na orných i zatravněných půdách v uvedených výrobních oblastech. Technologie a protierozní opatření na orné půdě při pěstování vybraných plodin v nepříznivých podmínkách. Příklady pracovních postupů a strojních linek pro péči o půdu a porosty doplněno výpočty nákladů a spotřeby paliva při jejich použití.

V posledním letech dochází ke snižování plochy zemědělské půdy využívané pro produkci potravin a zvyšují se plochy trvalých travních porostů. Vzhledem k výraznému snížení stavů skotu a omezené možnosti využití produkce z travních porostů na krmení se ověřují možnosti a podmínky využití této produkce pro energetické účely. Jako jedna z perspektivních variant se jeví energetické využití sena jako tuhého biopaliva. Příspěvek se zabývá technologií a ekonomikou pěstování trvalých travních porostů a využitím sena pro energetické účely. Významný vliv na ekonomiku energetického využití sena mají dotace. Bez dotací se náklady na 1 t sena pohybují přes 2000 Kč/t a jeho energetické využití je tedy nereálné. S využitím dotací lze významně snížit výsledné náklady na jednotku produkce, zvláště příznivé jsou v oblastech s možností dotace LFA.

Analýza statistických informací o počtech strojů, vybavení zemědělských podniků technikou. Hodnocení investic do zemědělské techniky, investičních možnosti zemědělských podniků a opatřeni resortu k podpoře investic do techniky. V posledních letech došlo k výraznému zvýšení investic do zemědělské techniky a rovněž dochází ke zlepšení struktury strojového parku. Hodnotí se vliv velikosti podniku na potřebu zemědělské techniky. V menších zemědělských podnicích je potřeba strojů na jednotku výměry podniku výrazně vyšší než ve velkých zemědělských podnicích. Tempo obnovy strojů se zvýšilo, přesto lze odhadnou, že i nadále dochází ke zvyšování průměrného stáří strojového parku. Na podporu rozhodování, pro management zemědělských podniků i pro poradenství, jsou významné objektivní ekonomické normativy.

Aplikace tuhých statkových hnojiv patří z hlediska spotřeby energie, pracnosti i z hlediska nákladů k jedněm z nejnáročnějších technologických operací. Pro typické nejrozšířenější strojní linky v zemědělském provozu jsou pracovány a uvedeny normativy pracností, spotřeby paliva a celkových nákladů. Využití automobilových souprav k dopravě tuhých statkových hnojiv jejich aplikaci se v současné době ukazuje z důvodů vyšší spotřeby paliva vyšších celkových nákladu jako ekonomicky nevýhodné. Technické zajištění dopravy a aplikace tuhých statkových hnojiv se přesouvá do oblasti traktorových návěsu a traktorových návěsných rozmetadel, příznivější tech1icko-ekonomické ukazatele dosahují soupravy s vyšší užitečnou hmotností.

Výběr vhodné zemědělské techniky, způsob jejího pořízeni a využívání je značně náročný na objektivní podklady k rozhodovaní. Příspěvek se zaměřuje na výběr vhodných strojů a možnosti racionálního sestavení do linek na chemickou ochranu vinic. Porovnává náklady na přímou a dělenou linku v závislosti na objemu nádrže rosice a vzdálenosti pozemku od střediska a stanovuje mezní podmínky pro uplatnění těchto linek. Celkové provozní náklady jsou rozčleněny na fixní a variabilní, které jsou vztaženy na 1 ha. Informace je možné využít především pro rozhodováni o sestavení linky a dále pro plánování a hodnocení ekonomiky chemické ochrany a pro podporu rozhodovaní o potřebě, využití a obnově strojů.