Z odpadního konopného pazdeří jsou technologií briketizace vyráběny topné brikety.

Bylo vytvořeno zařízení, které umožňuje výrobu topných pelet ze slámy obilovin bez přidávání aditiv, případně s dodáváním melasy.

Skladovací linku tvoří 3 ks věžových zásobníků typu DINA o jednotkové skladovací kapacitě 1 000 tun. Zásobník na příjem zrna je řešen jako částečně přejezdný o délce 13 m, umožňuje sklápění do boku i nazad. Je vybaven šoupátkovým uzávěrem s regulací průtoku zrna. Linka je vybavena aspiračním předčištěním zrna. Finální čištění zajišťuje čistička Schmidt-Seeger TAS 154 A4. Linka umožňuje skladovat obiloviny, kukuřici a řepku.

Technologická linka pro výrobu plastického steliva-kompostu z kejdy skotu je založena na novém principu separace tuhé části ze surové kejdy a termickém ošetření separátu tak, aby došlo k úplné hygienizaci a likvidaci patogenů. Linka je složena ze strojů, které jsou volně dostupné na českém trhu. Linka je provozována od r. 2005 na farmě Petrovice ZD Krásná Hora n. Vltavou. Linka výrazně usnadňuje přeměnu kejdy na využitelnou surovinu a výsledkem je výrazné zlepšení vztahu k životnímu prostředí. Výsledek projektu je uplatnitelný na všech farmách chovu skotu s kejdovým provozem a získal ocenění na mezinárodní výstavě Grand Prix Techagro a Animal Vetex 2008.

Výsledkem je doporučený technologický systém pěstování révy vinné – zatravnění ob 1 řádek v systému integrované produkce se souborem normativů pro vyhodnocení nákladových vstupů, finančních výnosů a výsledné ekonomiky integrované produkce.

Výsledkem je doporučený technologický systém pěstování révy vinné - celoplošné zatravnění v systému integrované produkce se souborem normativů pro vyhodnocení nákladových vstupů, finančních výnosů a výsledné ekonomiky integrované produkce.

Výsledkem je doporučený technologický systém pěstování zpracovaný pro integrovanou produkci zelí hlávkového bílého se souborem normativů pro vyhodnocení nákladových vstupů, finančních výnosů a výsledné ekonomiky integrované produkce.

Výsledkem je doporučený technologický systém pěstování zpracovaný pro integrovanou produkci špenátu se souborem normativů pro vyhodnocení nákladových vstupů, finančních výnosů a výsledné ekonomiky integrované produkce.

Výsledkem je doporučený technologický systém pěstování révy vinné – réva vinná – zatravnění s mechanickou kultivací příkmenných pásů v systému integrované produkce se souborem normativů pro vyhodnocení nákladových vstupů, finančních výnosů a výsledné ekonomiky integrované produkce.

Výsledkem je doporučený technologický systém pěstování zpracovaný pro integrovanou produkci květáku se souborem normativů pro vyhodnocení nákladových vstupů, finančních výnosů a výsledné ekonomiky integrované produkce.

Výsledkem je doporučený technologický systém pěstování zpracovaný pro integrovanou produkci hrášku dřeňového se souborem normativů pro vyhodnocení nákladových vstupů, finančních výnosů a výsledné ekonomiky integrované produkce.

Výsledkem je doporučený technologický systém pěstování zpracovaný pro integrovanou produkci cibule kuchyňské se souborem normativů pro vyhodnocení nákladových vstupů, finančních výnosů a výsledné ekonomiky integrované produkce.

Výsledkem je doporučený technologický systém pěstování zpracovaný pro integrovanou produkci celeru bulvového se souborem normativů pro vyhodnocení nákladových vstupů, finančních výnosů a výsledné ekonomiky integrované produkce.

Výsledkem je doporučený technologický systém přípravy, zpracování a skladování paliva a následná technologická linka na termické využití výmladkového sena s jmenovitým výkonem 200kW skládající se z přípravy, rozdružování, dávkování a vhodné regulace výkonu.

 Mezinárodní odborná konference byla zaměřena na zemědělskou techniku a vhodné využití biomasy. Kompostování biologicky rozložitelných odpadů a jejich využití jako hnojiva. Energetické využití pěstované biomasy - travních porostů, réví a rychle rostoucích dřevin.   

Konference k problematice skladován a ošetřování potravinářských zrnin. Soubor referátů obsahuje požadavky a zásady správného skladování zrnin. Uvádí a hodnotí požadavky na kvalitu potravinářských zrnin. Uvádí metodu skladování krmných zrnin v ochranné atmosféře CO₂. Uvádí referát o trendech výroby, nákupu a cen potravinářských zrnin.

Legislativní proces tvorby právních a technických předpisů je jednou z mála příležitostí pro státní správu, jak vytvářet podnikatelské prostředí v souladu s celospolečenskými zájmy. V případě energetického využívání biomasy existují rizika, která musí být eliminována tak, aby bylo podpořeno využívání biomasy jako zdroje energie bez ohrožení produkce průmyslových a potravinářských surovin. V příspěvku jsou tato rizika definována a naznačeno řešení konkurenčních problémů.

Příspěvek pojednává o výrobě a vlastnostech briket z odpadního dřeva po řezu vinic. K pokusu bylo použito réví získané ze čtyř různých odrůd. Réví bylo štěpkováno diskovým štěpkovačem na průměrnou velikost částic 7 mm. Po vyschnutí na vlhkost  9,5 % byla štěpka z réví lisována do formy válcových briket hydraulickým lisem s pevnou lisovací komorou. Následně byla provedena laboratorní analýza briket z réví, zkouška mechanické pevnosti a spalovací zkouška briket. Provedená měření dokazují, že brikety z réví mají srovnatelné energetické i mechanické vlastnosti jako brikety z energetických dřevin vyrobených ve stejných zařízeních.

Cílem tohoto výzkumu bylo ověřit vliv aplikace kompostu a hnojiva na elektrickou vodivost půdy a polní vzcházivost cukrovky. Výsledky ukazují statisticky významný vztah mezi těmito parametry. Zvýšení dávky kompostu, nebo kompostu a hnojiva zvyšuje polní vzcházivost. Výsledky naznačují, že kompost může být úspěšně aplikován u porostu cukrovky, obzvláště pokud je doplněn i o dusík.

Tento ukazuje výsledky měření dvou různých souprav pro údržbu trvalých travních porostů. Výsledky ukazují rozdíly mezi standardizovanými a naměřenými hodnotami výkonnosti strojních linek. Rovněž vypočtené náklady strojních linek v těchto marginálních podmínkách jsou vyšší než standardizované náklady těchto operací.

Na experimentální pozemky byly aplikovány různé druhy kompostu. Byl sledován vliv kompostu na výnos brambor. Byl prokázán vliv způsobu pěstování na výnos brambor. Výsledky pokusu ukazují, že došlo ke snížení výnosu hlíz brambor u varianty bez aplikace kompostu. Všechny různé druhy kompostů jako zdroj organického materiálu pro pěstování brambor byly aplikovány ve stejné dávce 60 t.ha^-1 . Rovněž byl sledován vliv různých druhů kompostů na půdu. Při tomto pokusu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly u půdních vzorků po aplikaci různých druhů kompostů.

Produkce z plantáže energetických topolů byla zpracována do několika forem standardních tuhých paliv. Jedná se o krátké kusové dřevo, polena, drcené větve, štěpku s různou strukturou a topné brikety vytvořené z drceného materiálu s různou strukturou.Vytvořená tuhá paliva byla následně spalována ve standardním spalovacím zařízení. Při spalování byly měřeny emise CO a NOX a porovnány s emisemi topných briket z dřevních pilin.

V příspěvku je uveden přehled typů techniky pro mulčování a jejich konstrukční a funkční provedení, výsledky měření a hodnocení některých provozních a ekonomických parametrů mulčovačů. Jsou uvedeny náklady na provoz těchto strojů a spotřeba paliva v závislostech na množství a průchodnosti zpracovávané biomasy a pracovním záběru stroje, zjištěných v provozních měřeních. Náklady na pracovní operace mulčování byly vypočteny v rozmezí od 350 do 900 Kč.ha^-1 při spotřebě paliva od 5,5 do 15 l.ha^-1 a směnových výkonnostech 5 až 28 ha.sm^-1 podle podmínek. Výsledky měření vlivů ponechání půdy dlouhodobě v klidu při jejím zatravnění na některé fyzikální vlastnosti půdy a na charakteristiku povrchových vrstev půdy a porostu dokumentují výrazný nárůst (až dvojnásobný) zhutnění půdy v orniční vrstvě na pozemku ponechaném dlouhodobě ladem. Byl pozorován nárůst výnosu travní biomasy o 12,5% až 30% v následujícím roce po ošetření pozemku v předchozím roce při o 30% sníženém obsahu sušiny v nově vzrostlé biomase. Zjištěný průběh vlhkosti půdy dokumentuje nižší vododržnost půdy v hloubce nad 10cm na neošetřovaném pozemku.

V příspěvku je uvedena metoda a výsledky měření odolnosti hlíz čtyř odrůd brambor vůči mechanickému zatížení při různém způsobu hnojení při jejich pěstování. Pro testování odolnosti vzorků měřených odrůd brambor byl použit způsob vyvinutý v Agrartechnik (ATB) Bornim (SRN). Vzorky hlíz shodné odrůdy brambor byly vystavovány vertikálním vibracím při nastavitelné amplitudě na zařízení zkonstruovaném ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky, v.v.i. (VÚZT), Praha pro testování vzorků hlíz na mechanické zatížení. Obrázky řezů poškozovaných a nepoškozených  vzorků brambor byly snímané a barevné změny na řezech vyhodnocovány pomocí počítačového programu. V práci jsou uvedeny výsledky měření odrůd KARIN, KRASA, LENKA a SAMANTA. Byly zjištěny významnější odlišnosti u těchto odrůd v jejich odolnosti při shodném mechanickém zatížení a různém způsobu hnojení při pěstování. Rozdíly v odolnosti hlíz podle hnojení se projevily výrazněji zvláště u rané odrůdy Krasa a pozdní odrůdy Samanta. U těchto odrůd byl zjištěn o 2 až 7 % vyšší výskyt tmavých skvrn dužiny u variant s nižšími dávkami živin, tj. projevila se snížená odolnost hlíz vůči mechanickému zatížení.

Vliv lokální aplikace pevných i kapalných minerálních dusíkatých hnojiv při sázení brambor byl v polních parcelních pokusech sledován ve VS Valečov při VÚB Havlíčkův Brod s.r.o. a v provozních podmínkách v  ZD Vysočina Želiv v podmínkách bramborářské oblasti Českomoravské vysočiny v letech 2004 – 2006. Sledován byl vliv způsobu aplikace minerálních hnojiv na výnos hlíz a kvalitu produkce v podmínkách přípravy půdy technologií odkameňování. Sledován byl i v tomto příspěvku neuvedený obsah a pohyb minerálního dusíku v půdě. Zjištěn byl pozitivní vliv lokální aplikace minerálních hnojiv při sázení na jejich využití. Nejvyššího výnosu hlíz bylo dosahováno u variant s lokální aplikací kapalného minerálního hnojiva DAM 390. U lokální aplikace pevného minerálního hnojiva při sázení byla prokázána možnost snížení dávky hnojiva při zachování výnosu hlíz ve srovnání s plošnou aplikací hnojiva. Z hlediska kvalitativních ukazatelů hlíz nebyly mezi jednotlivými zkoušenými variantami ve většině případů zjištěny průkazné rozdíly. Provozní pokusy potvrdily výsledky parcelních pokusů. U varianty přihnojení kapalným hnojivem byl zjištěn nárůst skutečného výnosu o 13 % oproti kontrolní nepřihnojené ploše a o 10 % v porovnání s variantou přihnojení tuhým hnojivem NPK. Byl zjištěn  o 15 % vyšší podíl velkých hlíz nad 50 mm u varianty s kapalným hnojivem oproti variantě s tuhým hnojivem. Při obdobné úrovni výnosů byly zjištěny nižší náklady na aplikaci kapalných hnojiv než při použití tuhých hnojiv.

Hodnocení nových technologií v navigaci zemědělských souprav může napomoci pěstitelům ve výběru vhodného systému pro jejich aplikace. Porovnání rozdílných způsobů navigace bylo založeno na hodnocení  chyb při práci (velikostí odchylek od požadovaného směru). Přesnost navazování pracovních jízd pomocí satelitní navigace závisí na mnoha faktorech. O přesnosti rozhodovala úroveň přijímaného signálu DGPS (případně RTK) a přesnost systému ovládání směru pracovní soupravy, případně lidský faktor. U pracovních operací bez použití navigace byla především tendence k překrývání jízd. Významnou roli hraje záběr stroje. Využití navigačních systémů GPS připadá téměř na všechny zemědělské polní činnosti. Nyní se hledají další možnosti uplatnění těchto systémů s ohledem na obecné požadavky na ochranu orné půdy před erozí a nežádoucím zhutňováním. Přejezdy po pozemcích jsou v současném zemědělství nevyhnutelné, jejich organizace je však náhodná. Porovnání technologií zpracování půdy ve vztahu k přejezdům ukázalo četnost přejezdů, jejich překryvy a zatížení půdy při přejezdech u orebné technologie, půdoochranné technologie a přímého setí. Přesnost navigace podpoří rozvoj systému stálých kolejových stop, jako možného opatření proti nežádoucímu zhutnění půdy.V technologiích se zvýšenými nároky na ochranu půdy před erozí se mohou uplatnit postupy označované jako  terasování, vrstevnicové nebo pásové hospodaření. Zde hrají navigační systémy rovněž významnou roli.  

Pomocí rychlosti infiltrace jsme hodnotili vliv obnoveného travního porostu pomocí přísevku na infiltraci vody do půdy. K měření využíváme simulátor deště s měřící plochou 0,7x0,7 m. Při přívalové intenzitě deště od 50 do 100 mm.h^-1 dosahuje kinetická energie dešťových srážek u našeho simulátoru deště od 19 do 27 J.m^-2 .mm^-1 .Ustálená rychlost infiltrace a počátek plošného povrchového odtoku vody při intenzivních dešťových srážek jsou porovnatelným parametrem charakteristickým pro definované půdní vlastnosti a měřicí stanoviště. Při intenzitě zadešťování 87,78 mm.h^-1 se potvrdila závislost rychlosti infiltrace vody do půdy na sklonu a pokryvnosti povrchu půdy a na vlhkosti půdy v povrchové vrstvě do hloubky 50 mm.

V současné době neexistuje efektivní a zároveň ekologický způsob využití tuhého komunálního odpadu. Komunální odpad je ve většině případů skládkován nebo spalován, přičemž ani jeden způsob není ideálním řešením v nakládání s tímto odpadem. Jednou z možností je jeho třídění, přičemž spalitelnou složku je možno zpracovat do formy tuhého alternativního paliva. Příspěvek se věnuje vlastnostem tuhého alternativního paliva v kombinaci s dalšími materiály ve formě standardizovaných paliv. Předmětem zkoumání byly topné brikety převážně ze směsi TAP a biomasy. U topných briket byla zjišťována hustota, mechanická pevnost, energetické parametry jako spalné teplo, výhřevnost, dále obsah vody, prchavé a neprchavé hořlaviny a obsah popele. Byla také provedena analýza na obsah prvků uhlíku, vodíku, dusíku, síry, kyslíku a chloru. Při spalovacích zkouškách byly měřeny emise oxidu uhelnatého a oxidy dusíku.

V současné době se začínají na jednotlivých bioplynových stanicích (BPS) v ČR, zpracovávajících kejdu hospodářských zvířat, zpracovávat spolu s kejdou i různé BRO a to jednak vedlejší produkty živočišného původu, odpady z potravinářských výrob a prodejních řetězců včetně produktů a vedlejších produktů rostlinné výroby (biomasy). Rozbíhají se i projekty bioplynových stanic na rostlinnou, především kukuřičnou biomasu. Tím narůstá množství digestátu z bioplynového procesu. Digestát se v současné době uplatňuje jako hnojivo v rostlinné výrobě (RV), popř. po separaci jeho tuhá složka k výrobě kompostů. Především u velkých farem pro odchov a výkrm prasat, které nemají vlastní RV, je problém s uplatněním, popř. s likvidací digestátu. Stejný problém může vznikat i u podniku, který nemá bioplynovou stanici s pouhou kejdou. V poslední době se zvyšuje tlak na uplatňování výroby alternativních paliv z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto zdrojů je dřevní odpad z těžby dřeva, nábytkářských výrob, nebo dřevní hmota z plantáží rychle rostoucích dřevin, použit lze i slámu obilovin a energetické byliny.První měření mechanicko - fyzikálních a palivářských vlastností těchto kompozitních paliv jsou nadějná.

Kvalitativní normy představují základní nástroj rozvoje trhu s biopalivy a mohou také významně ovlivňovat mezinárodní obchod nejen s těmito energetickými nosiči, ale i biosurovinami pro jejich výrobu. Příspěvek obsahuje na základně získaných informací a vlastních prací přehled národních norem, týkající se alternativních motorových paliv. V návaznosti na postupné zavádění alternativních motorových paliv, výzkum a vývoj v této oblasti, je uveden časový předpoklad tvorby evropských norem.

Zatravnění významným způsobem ovlivňuje systém hospodaření na půdě a péči o potenciál zemědělské půdy v České republice. Trvalé travní porosty zaujímají v České republice výměru 950000 ha, tj. 22,2% ze zemědělské půdy . Převážná část těchto porostů se nachází v méně příznivých oblastech, což ovlivňuje jejich produkční potenciál a určuje jejich mimoprodukční funkce v krajině ( protierozní, transformační, krajinotvornou včetně vlivu na biodiverzitu).. Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha ve spolupráci s OSEVOU PRO s.r.o. výzkumnou stanicí travinářskou Rožnov - Zubří a Výzkumným ústavem meliorací ochrany půdy Praha řeší projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum č. QG60093 Hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty.Účelem projektu je navrhnout produkční systémy hospodaření v horských a méně příznivých výrobních oblastech se zaměřením na trvalé travní porosty. Řešení projektu bylo zahájeno v roce 2006.

Doprava je nedělitelnou součástí zemědělské prvovýroby. Výjimkou není ani produkce surovin pro energetické využití, protože místa spotřeby surovin se neshodují s místy vzniku. Autoři v příspěvku popisují alternativy dopravy energetických surovin a zamýšlí se nad možnostmi uplatnění nových trendů v podmínkách Českého zemědělství.

Základním a nejpoužívanějším zdrojem biomasy ke spalování je dřevní hmota, ta je však v současnosti skoro rozebrána a proto je třeba hledat jiné zdroje rostlinné fytomasy, jejich zpracování do použitelné formy ke spalovaní v zařízeních určených pro spalování dřevní hmoty. Velkými zdroji fytomasy je obilná a řepková sláma a speciální energetické plodiny mezi které se řadí i trávy. V případě spalování je naším cílem najit vhodné směsi pro výrobu komprimovaných paliv ve formě briket či pelet, které bude možné spalovat na stávajících spalovacích zařízeních určených pro spalovaní dřevních pelet. Provedené spalovací zkoušky ukázaly, že traviny jdou spalovat i v malých spalovacích zařízeních co se emisí týče, problémem zůstává chování popela. Dřevní peletky jsou ideální biopalivem, avšak již nyní se začíná projevovat jejich nedostatek a jejich výrobu již nelze zvyšovat, protože zdroje dřevní hmoty jsou již rozebrány. Protože předpokládáme radikální vzestup zájmu o používání biopaliv, je třeba najít vhodnou náhradu dřevních peletek.

Složení kompostu vyrobeného průmyslovým nebo malovýrobním způsobem je velice rozdílné. S touto skutečností souvisí jeho konečná kvalita a možnost jeho úspěšného použití. V normě ČSN 46 5735 je zejména uveden vliv kvality kompostu na růst plodin, vyrobených na tomto kompostu. V tomto roce byly zahájeny experimenty, které kontrolují změny struktury půdy po aplikaci několika typů kompostu a způsob, jak jsou tyto plodiny pěstovány na těchto kompostech. K dispozici jsou 3 druhy kompostů. První kompost je vyroben překopávacím strojem v průběhu 8 týdnů, tento typ používá zemědělské materiály jako je tráva a listí. Druhý typ je vyráběn běžně na zahradách, tzn. že suroviny (králičí hnůj, tráva, listí, dřevní štěpka) jsou překopávány jednou za rok. Poslední typ je kompost, který není upraven žádným způsobem v průběhu 5 let a je složen z plevelů, trávy a listí ze zahrad.

Příspěvek řeší hodnocení výnosu travní hmoty v čase po aplikaci kompostu vyrobeného z biologicky rozložitelných odpadů. Travní plocha je rozdělena na část po aplikaci kompostu a plochu bez kompostu(kontrolní). Výsledkem je zřetelný rozdíl ve výnosu travní hmoty, který byl sledován pro celý vegetační cyklus. Jednotlivé seče nebyly prováděny v pravidelných intervalech, ale podle potřeby, v závislosti na počasí. Pozemek nebyl nijak zavlažován, vše bylo necháno na přírodních podmínkách. 

Různé množství kompostu v dávkách 0, 25, 50, 75 a 100 t.ha^-1 , jako zdroje organického materiálu pro pěstování cukrovky byly aplikovány na pokusných pozemcích. Přitom byly sledovány rozdíly v obsahu polarizovaného cukru, výnosu bulev a chrástu. Vliv aplikace kompostu na výnos byl statisticky významný. Jako statisticky nevýznamný se ukázal vliv aplikace kompostu obsah polarizovaného cukru. Všechny varianty s aplikací kompostu vykázaly lepší výsledky výnosu bulev než kontrolní varianta bez aplikace kompostu.

Příspěvek se zabývá technologickými systémy a ekonomikou v systému integrované produkce zeleniny. Popisuje řešení internetového expertního systému na modelování technologických postupů a hodnocení ekonomických přínosů plodin. Expertní systém je přístupný uživatelům ze zemědělské praxe a poradenství na internetových stránkách řešitele. Umožňuje rychlý a široký přístup odborné zemědělské veřejnosti k výsledků výzkumných projektů, využitelným v praxi.

Tato technická normalizační informace definuje termíny  používané v oblasti výroby a obchodování s tuhými alternativními palivy, která jsou připravována z jiných než nebezpečných odpadů.  Je rozšířena o německou verzi všech termínů a představuje kompletní slovník pro oblast tuhých alternativních paliv.

Tato technická normalizační informace popisuje třídění a specifikační principy tuhých alternativních paliv vyrobených z jiných než nebezpečných odpadů. Obsahuje šablonu pro povinně specifikované, dobrovolně specifikované vlastnosti, pro prohlášení o shodě a způsoby zpracování tuhých alternativních paliv.

Metodika k určení ohroženosti půdy vodní a větrnou erozí, velikosti povrchového odtoku a navrhování protierozních opatření organizačního, agrotechnického a technického charakteru na zemědělské půdě. Erozní ohroženost se určuje univerzální rovnicí ztráty půdy, návrhové kulminační průtoky metodou CN křivek. Uvedená je i problematika větrné eroze a ochranných opatření proti ní. Metodika je určená uživatelům resp. obhospodařovatelům zemědělských pozemků a projektantům komplexních pozemkových úprav, případně samostatných projektů protierozních opatření k základní orientaci v problematice protierozní ochrany. Může sloužit i jako odborný podklad pro případné poskytovaní podpor obsažených v programech MZe a MŽP k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny resp. rozvoje venkova. Tento metodický podklad bude v nejbližší době rozšířen o využití geografických informačních systému a celostátních databází pro hodnocení erozní ohroženosti zemědělské půdy a navrhování protierozních opatření v zájmu zvýšení.

Metodika obsahuje postup pro správné nastavení podtlaku dojicího zařízení ve stádech s vysokoužitkovými dojnicemi.

Čisticí strukový násadec je určen k mechanickému čištění struků před dojením. Čistící násadec je opatřen rotačním kartáčem u kterého jsou štětiny umístěny uvnitř perforovaného válce do tvaru šroubovice, přičemž vnitřní průměr kartáče je menší, než průměr struku. Kartáč je ve válcovém pouzdře umístěn volně otočně. Na vnějším povrchu kartáče jsou výstupy ve tvaru lopatek. Přívod vody do násadce je uspořádán tangenciálně, takže proudem vody se kartáč roztočí a šroubovitě uspořádané štětiny kartáče odstraňují nečistoty směrem od báze struku k hrotu struku a ty jsou dále odplavovány vodou.

Pro optimální průběh kompostovacího procesu je nutné zajistit zejména dokonalou aeraci a homogenizace zpracovávaných surovin a vhodnou vlhkost zpracovávaných surovin. Obě tyto podmínky lze zajistit překopávačem kompostu, vybaveným přídavným zařízením pro přesné dávkování kapalin. Proto byl navržen a vyroben funkční vzorek přídavného dávkovacího zařízení. Vzhledem k tomu, že ověřování proběhlo na dvou různých typech překopávačů kompostu, byl funkční vzorek vyroben ve dvou modifikacích. Obě dvě modifikace funkčního vzorku přídavného dávkovacího zařízení k překopávačům kompostu umožňují přesné dávkování kapalin přímo do prostoru překopávání za účelem dosažení optimální vlhkosti kompostu. Přídavné dávkovací zařízení také umožňuje přesné dávkování biotechnologických přípravků (BTP) rozpuštěných ve vhodném nosném médiu, nejčastěji vodě, které jsou využívány pro urychlení kompostovacího procesu, resp. k potlačení zápachu, vznikajícího při nesprávném průběhu kompostovacího procesu.

Pro měření rychlosti infiltrace v provozních podmínkách byl sestrojen simulátor deště s měřicí plochou 0,5 m². Rychlost infiltrace se určuje z definované intenzity deště a povrchového odtoku vody z měřicí plochy. Hmotnost zachycené vody z povrchového odtoku se automaticky zaznamenává v pravidelném časovém intervalu po celou dobu měření prostřednictvím PC.

Zařízení je určeno pro lokální a přesnou aplikaci a zapravení kapalných průmyslových hnojiv (KPH) do půdy při sázení širokořádkových plodin a také během rané vegetace zejména při pěstování brambor. Možné je i využití zařízení pro lokální přihnojení rostlin do půdy i během vegetace při pěstování dalších širokořádkově pěstovaných plodin. Adaptér podle technického řešení nalezne uplatnění zejména v oblasti zemědělství, zelinářství popř. lesnictví např. zejména při zakládání porostů a jejich přihnojování i během rané vegetace nebo i chemickém ošetření přípravky zapravovanými do půdy.

Autorizovaný software. Výsledkem je soubor normativů pro integrovanou produkci zeleniny a révy vinné. Normativy jsou zpracovány ve formě tabulek v elektronické formě na internetové stránce řešitele projektu (www.vuzt.cz) a na internetové stránce ÚZPI pro poradenství (www.agroporadenství.cz). Řešitelé mohou normativy snadno průběžně aktualizovat při změně technologických nebo ekonomických podmínek produkce. Normativy lze využít pro hodnocení vlastních výsledků produkce a pro objektivizaci rozhodovacích procesů při zpracování podnikatelských záměrů v řešené oblasti.

Autorizovaný software. Expertní systém, který uživateli nabízí přehlednou formou souhrn výsledků výzkumného projektu a umožňuje mu široké přizpůsobení výsledků projektu jeho vlastním lokálním podmínkám. Expertní systém představuje nový progresivní způsob rychlého transferu výsledků výzkumu do praxe. Expertní systém byl vytvořen pro potřeby plánování technologických postupů, výběr technologických systémů a materiálových vstupů, hodnocení nákladů, vnějších ekonomických vlivů a výsledné ekonomiky integrované produkce zeleniny a révy vinné.

Expertní modul (software) pro řešení otázek logistiky sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů v obcích a regionech. Hlavními parametry jsou optimalizace počtu a velikosti sběrových nádob, expertní řešení systémů sběru a svozu, návrh intervalů odvozu a ekonomická rozvaha. Po zadání vstupních parametrů dané obce nebo lokality, je možné získat návod pro možné nakládání s biologicky rozložitelným odpadem ve formě obecného doporučení vhodného systému sběru a svozu a konkrétních výsledků pro danou lokalitu. Software může být používán samostatně anebo může být součástí metodického produktu "Expertní systém pro kompostování", s jehož pomocí lze provádět nejdůležitější výpočty, potřebné pro provoz kompostárny a který obsahuje databáze údajů o surovinách, zařízeních, legislativních požadavcích a ekonomických kritériích.

Topné pelety produkované na granulačním lisu obsahují černouhelné kaly v množství do 10 %, čímž se zvyšuje teplota tavení popele při jejich spalování.

Technické řešení umožňuje zajistit přesné dávkování tekutých biotechnologických přípravků do tlakové napájecí vody. Zavedení dávkovacího zařízení do technického procesu napájení při vyloučení nepříznivého působení lidského faktoru zabezpečí, že deklarované účinky biotechnologických přípravků na snižování emisí amoniaku budou skutečně dodrženy, což umožní zavést technologii přispívající k ochraně životního prostředí jako nejlepší dostupnou techniku.

Ochlazovací zařízení vnitřních prostorů stájí pro chov hospodářských zvířat vyznačující se tím, že v akčním dosahu nasávacího otvoru je umístěna mlhotvorná tryska napájená tlakovou vodou s nízkou teplotou.

Ochlazovací zařízení vnitřních prostorů stájí pro chov hospodářských zvířat vyznačující se tím, že v akčním dosahu nasávacího otvoru je umístěna mlhotvorná tryska napájená tlakovou vodou s nízkou teplotou.

V hraně dojírny je umístněno zabudované svítidlo pro místní osvětlení vemene. Optická soustava svítidla je tvořena světelným zdrojem na bázi svítící diody a kombinovanou čočkou, jejíž částí jsou katadioptrické elementy. Čočka je vytvořena na bázi polykarbonátu s indexem lomu světla od 1,56 do 1,61. Vnější průměr čočky je od 25 do 50 mm. 

Zařízení je určeno pro zpracování biologicky rozložitelných surovin kompostováním na volné ploše v pásových hromadách. Zařízení (kompostovací linka) je složeno z energetického mobilního prostředku, ke kterému je možné připojit další přídavná zařízení. Její originalita řešení spočívá v možnosti jedním pracovníkem a jedním energetickým mobilním prostředkem provádět všechny potřebné dílčí technologické operace.

Topné pelety na bázi obilní slámy jsou aditivovány složkou na bázi hnědého uhlí, černého uhlí a/nebo černouhelných kalů v podílu od 0,99 do 49,99 % hmotnostních. Tím je zajištěno zvýšení teplot, tání, resp. Tavení popela.

Systém čistícího násadce s volně otočným rotačním kartáčem, u kterého jsou štětiny umístěny uvnitř perforovaného válce do tvaru šroubovice, přičemž na vnějším povrchu kartáče jsou výstupy ve tvaru lopatek, slouží k čištění struků vemene před dojením. Přívod vody do násadce je uspořádán tangenciálně, takže proudem vody se kartáč roztočí a šroubovitě uspořádané štětiny kartáče odstraňují nečistoty směrem od báze struku k hrotu struku a ty jsou dále odplavovány vodou.

Linka na výrobu topných pelet z obilní slámy umožňuje produkci kvalitních biopaliv se standardizovanými užitnými vlastnostmi. Obsahuje přípravné ústrojí, doplňovací ústrojí, granulátor, a recyklačně – prachové ústrojí.

Zařízení pro měření infiltrace vody do půdy se skládá z čerpacího agregátu, regulátoru postřikového tlaku, stojanu s postřikovou tryskou a tlakoměrem a jímacího potrubí pro odvod povrchového odtoku vody z měřicí plochy se spádem 2°. Tryska postřikuje vodou z výšky 1 m měřicí plochu s nastavenou intenzitou postřiku. Postřikový tlak udržuje na konstantní hodnotě regulační ventil. Odchylka intenzity kropení na měřicí ploše je pod 5 %. Povrchový odtok vody se soustřeďuje do jímače a potrubím se odvádí mimo dostřik trysky, kde se objem vody v pravidelném časovém intervalu odměřuje.

Přenosného zařízení pro aeraci hromady kompostu spojené s odsáváním zápašných plynů lze s výhodou využívat zejména u kompostáren na volné ploše, popř. na kompostovištích s nezpevněným podložím. Další výhodou zařízení je nízká energetická náročnost při ventilaci kompostu. Pomocí přenosného zařízení jsou zápašné plyny z hromad kompostu odváděny pomocí plastové hadice s perforovanými kulatými otvory do biofiltru. Hromady kompostu jsou zakryté plachtami. Délka plachty je shodná s délkou hromady kompostu lichoběžníkového nebo trojúhelníkovitého průřezu a její šířka je zvolena tak, aby byla zakryta horní polovina výšky hromady kompostu a plastová perforovaná hadice byla umístěna na její vrcholové hraně.

Přídavného zařízení na různé typy překopávačů kompostu pro aplikaci kapalin umožňuje zajistit optimální vlhkost kompostu během kompostovacího procesu, popř. přesně nadávkovat BTP do překopávaného kompostu. Poskytuje technicky a ekonomicky přijatelné řešení pro dodržování optimálních podmínek kompostování. Podstata přídavného zařízení pro dávkování kapalin při překopávání kompostů spočívá v tom, že na konstrukci překopávače kompostu je přidělána celá soustava pro dávkování kapalin a s energetickým prostředkem – nosičem překopávače kompostu - je propojen pouze el. vodičem pro pohon dávkovacího čerpadla a řídicí jednotky.

Jako důsledek neustálého zvyšování cen fosilních paliv se do popředí zájmu dostávají nové způsoby využití energie z obnovitelných zdrojů – z biomasy. Paliva z biomasy ve formě pelet jsou výhřevná, dobře skladovatelná a ekologicky šetrná. Na trhu jsou známé peletky, pelety a brikety zejména z dřevní hmoty (kůra, piliny, hobliny, štěpka). Ekonomicky výhodnější alternativou z hlediska vstupní suroviny pro výrobu pelet se stává řepková a pšeničná sláma. Příspěvek pojednává o výzkumu, vývoji a výsledcích v této oblasti, které jsou prováděny ve spolupráci pracovníků firmy ATEA PRAHA s.r.o. a Výzkumného ústavu zemědělské techniky, Praha – Ruzyně. Příspěvek popisuje proces získávání vstupní suroviny (slámy), její následné skladování, podmínky nutné pro využití a celý výrobní proces vzniku pelet na technologické peletizační lince LSP 1800. Dále jsou popsány parametry, které mají kvalitní slaměné pelety splňovat a základní vlastnosti tohoto paliva.

Mnohé články popisují plynové senzory pro různý druhy aplikací za využití několika principů detekce plynů. Tento článek přináší krátký přehled několika typů senzorů, které mohou být využitelné pro detekci metanu v ovzduší.Jsou zde popsány principy činnosti, vlastnosti, výhody a nevýhody jednotlivých senzorů

Při sklizni naťových zelenin (petržel, celer, špenát), léčivých a nebo aromatických rostlin se používá samojízdný sklízeč italské výroby DE PIETRI FR 140. Sklízeč je vybaven vlastním zásobníkem sklízené hmoty. Sklizená surovina může být tímto sklízečem dopravována až ke zpracovatelské lince. Doprava na větší vzdálenosti nemusí být ekonomicky ani organizačně výhodná.

V rámci terénního dotazníkového šetření byly zkoumány technické a technologické systémy pro chov hospodářských zvířat v podnicích hospodařících na celkem 402 616 ha zemědělské půdy, což představuje 9,53 % její celkové výměry v ČR. Do tohoto šetření bylo mj. zahrnuto 235 podniků, 1506 stájí, 1075 hnojišť, 254 skladů kejdy, 1040 skladů močůvky, 780 skladů objemových krmiv, 382 skladů sena a 734 skladů slámy. Z výsledků terénních šetření vyplynulo mj., že z celkového počtu chovaných krav bylo v roce 2006 73,7 % ustájeno ve volných systémech ustájení, podestýlané stáje představují 83, 5 % všech stájí pro chov krav, 90 % krav je krmeno mobilní krmnou linkou ( převážně míchací krmný vůz) a 72,3 % krav je dojeno v dojírně. Více než polovina sledovaných stájí, ve kterých je ustájeno 67 % dojnic, je v dobrém technickém stavu. Stále je však provozováno 26,8 % stájí, ve kterých je ustájeno zbývajících 33 % dojnic, které nutně vyžadují rychlou rekonstrukci a nákladnou opravu nebo musejí být opuštěny a nahrazeny

Infiltrace vody do půdy a ztráty vody povrchovým odtokem na orných půdách závisejí na podmínkách v orniční vrstvě. Zpracování půdy hraje významnou úlohu ve změnách hydrofyzikálních vlastností půdy, především nasycené hydraulické vodivosti (K) orniční vrstvy. Měření infiltrace vody do půdy infiltrometry Mini-Disc se provádí na pozemcích s půdoochranným zpracováním půdy a založením porostu, na kterých byl proveden podrobný terénní průzkum. Hlavní část měření probíhá na erozně ohraničených pozemcích osetých slunečnicí, cukrovou řepou a kukuřicí. Infitrometry Mini-Disc umožňují snadnou obsluhu a manipulaci. Z naměřených dat je vypočtena nasycená hydraulická vodivost (K) orniční vrstvy. Výsledky z měření infiltrace poslouží k ověření vhodnosti použité technologie zpracování půdy a její protierozní účinek.

Při hodnocení kvality práce kombinovaného dlátového kypřiče byl hodnocen příčný profil povrchu a dna zpracované vrstvy půdy u třech pracovních hloubek. Dále bylo vyhodnoceno pokrytí povrchu půdy rostlinnými zbytky a byla zjištěna hmotnost posklizňových zbytků na povrchu půdy. Měření se uskutečnilo během července na pozemcích s dlouhodobým mělkým zpracováním půdy. Byla hodnocena strojní souprava traktoru CASE 7250 a kypřič CASE III Ecolo-Tiger 530B. K měření příčného profilu byl využit laserový profilograf. Pro měření pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky byla použita metoda analýzy obrazu. Výsledky byly zpracovány s využitím programu Statistica.

U strojní soupravy traktoru CASE 7250 s kombinovaným dlátovým kypřičem CASE III Ecolo-Tiger 530B jsme v poloprovozním pokusu na pozemku s dlouhodobým mělkým zpracováním půdy hodnotili spotřebu nafty v závislosti na nastavené hloubce zpracování. Jako ukazatel kvality práce stroje byl hodnocen příčný profil povrchu a dna zpracované vrstvy půdy pomocí profilografu a dosažená drsnost povrchu půdy. Údaje o spotřebě nafty z použitého průtokoměru EDM 1404.02 byly spolu s daty z přijímače GPS - geografickými souřadnicemi, okamžitou pracovní rychlostí a časem, elektronicky zaznamenány. Získaná data byla zpracována v programových produktech GIS TopoL a Statgraphics. Při nastavené hloubce zpracování od 150 do 250 mm byla zjištěná průměrná hloubka zpracovaného profilu půdy od 59 do 169 mm. Hektarová spotřeba nafty (y) měla v závislosti na průměrné hloubce zpracovaného profilu půdy (x) lineární průběh y = 0.0457.x + 4,7251.

Cena obilovin se snižuje při současném zvyšování cen energie, což motivuje hlavně zemědělství k zájmu o alternativní zhodnocení, jako je získávání tepla spalováním zrna a směsi zrno – sláma. V souvislosti s výzkumně-vývojovou prací v této oblasti jsou k dispozici také první spalovací systémy certifikované pro využití obilnin jako paliva. Hodnoceny jsou fyzikálně-chemické vlastnosti. Uvedeny jsou tepelně-technické a emisní parametry pšeničného zrna jako paliva, srovnání s dřevními a dalšími peletami ve spalovacím systému do 25 kW. Testování bylo provedeno v souladu s normou ČSN EN 303-5 "Topné kotle pro tuhá paliva plněná ručně a automaticky, jmenovitý tepelný výkon do 300 kW – Názvosloví, požadavky, zkoušení a označování".

Příspěvek popisuje normovaný způsob zajištění kvality v dodavatelském řetězci od obstarání biosurovin po místo dodání tuhých biopaliv konečnému uživateli. Současně se stanovují postupy pro splnění požadavků na jakost a uvádí opatření, která dostatečným způsobem zaručují, že je splněna specifikace tuhého biopaliva.

V práci je popsán stávající stav standardizace solid biofuels. Uvádí se specifické požadavky, zajištění a kontrola jakosti v celém výrobním a dodavatelském řetězci od suroviny až po konečnou spotřebu uživatelem. Prezentuje se zjištěná specifikace vybraných druhů vyrobených solid biofuels a jejich normované třídění.

Příspěvek obsahuje výsledky hodnocení údržby TTP v LFA oblastech. Jsou zde uvedeny příklady možného využití zbytkové biomasy z údržby TTP procesem řízeného kompostování v pásových hromadách.

Autoři příspěvku v textu uvádějí důležité aspekty týkající se štěpkování zbytkové dřevní hmoty vznikající při údržbě krajiny. Příspěvek je doplněn konkrétními výsledky měření energetických a exploatačních parametrů štěpkování diskovým štěpkovačem.

Řešitelským týmem byly za pomoci terénního měření v provozních podmínkách zkoumány a vyhodnoceny možnosti využití dřeva z ovocných stromů získaného při údržbě sadů a réví při údržbě vinohradů jako zdroje surovin pro výrobu bioenergetických produktů.

V souvislosti s rozvojem využívání zemědělských produktů k energetickým účelům rostou nároky na jejich dopravu a manipulaci. Manipulaci bioenergetických surovin je možné realizovat pomocí standardní manipulační techniky, kterou lze vybavit vhodnými pracovními adaptéry. Autor článku popisuje a porovnává různé způsoby manipulace bioenergetických surovin na bázi dřevin a bylin. Publikované výsledky jsou získány pomocí terénního měření v provozních podmínkách a vypočteny na základě sypné hmotnosti.

Ve většině bioplynových stanic, které využívají bioplyn v kogeneračních  zařízeních, dochází ke ztrátám až  dvou třetin v něm obsažené energie tím, že po značnou část roku je nezbytně vznikající teplo nevyužito. Úpravy bioplynu odstraňující zejména kysličník uhličitý umožňují jeho uplatnění jako pohonné látky vozidel a  jako topného plynu v síti zemního plynu. Pro zvýšení obsahu metanu  přes 98 %  se používají různé způsoby tlakových vodních vypírek, membránové děličky, metody adsorpce a absorpce, vymrazování a další. Tyto technologie mají kladný vliv na celkovou ekonomiku bioplynové stanice.

Uvádí, popisuje a hodnotí změnu vnější a vnitřní kvality zrna při posklizňovém ošetření a skladování ve věžových zásobnících. Hodnotí kvalitu práce používaných dopravníků zrnin na posklizňových linkách. Uvádí požadavky na intenzívní provzdušňování zrna.

Jsou popsány metody skladování zrna v halových a věžových zásobnících. Jsou uvedena doporučení pro jednotlivé pracovní uzly skladovacích linek.

Popisuje úpravu původních silážních věží pro skladování zrnin. Uvádí výsledky ověřování automatické regulace a ovládání ventilátorů v závislosti na teplotě a vlhkosti uskladněného zrna. Uvádí ověřování šnekového oběžného dopravníku při vyskladnění zásobníku zrna a dále uvádí výsledky měření výstupní rychlosti vzduchu z vrstvy uskladněného zrna.

Je uveden technický popis a technologický postup nové linky pro ošetřování a skladování zrna s kapacitou  3 000  tun v ZAS Podchotucí Křinec a.s.

Jako důsledek neustálého zvyšování cen fosilních paliv se do popředí zájmu dostávají nové způsoby využití energie z obnovitelných zdrojů – z biomasy. Paliva z biomasy ve formě pelet jsou výhřevná, dobře skladovatelná a ekologicky šetrná. Na trhu jsou známé peletky, pelety a brikety zejména z dřevní hmoty (kůra, piliny, hobliny, štěpka). Ekonomicky výhodnější alternativou z hlediska vstupní suroviny pro výrobu pelet se stává řepková a pšeničná sláma. Příspěvek pojednává o výzkumu, vývoji a výsledcích v této oblasti, které jsou prováděny ve spolupráci pracovníků firmy ATEA PRAHA s.r.o. a Výzkumného ústavu zemědělské techniky, Praha – Ruzyně. Příspěvek popisuje proces získávání vstupní suroviny (slámy), její následné skladování, podmínky nutné pro využití a celý výrobní proces vzniku pelet na technologické peletizační lince LSP 1800. Dále jsou popsány parametry, které mají kvalitní slaměné pelety splňovat a základní vlastnosti tohoto paliva.

V rámci řešení výzkumných úkolů prováděných na experimentální kompostárně VÚZT, v.v.i. jsou ověřovány výzkumné činnosti zaměřené na řešení problémů při kompostování. Zejména jsou řešeny problematiky týkající se monitorování kompostovacího procesu a ovlivňujících kompostovací proces při překopávání kompostované zakládky a bez jakýchkoliv zásahů do kompostovacího procesu. V laboratorních a poloprovozních podmínkách byly ověřeny teoretické základy. Za tímto účelem byla využita laboratoř, která je součástí kompostárny.

Cílem článku je hodnocení porostu slunečnice s využitím leteckých fotografií z dálkově ovládaného leteckého modelu. Tyto údaje jsou porovnány s těmi, které byly získány z pozemního průzkumu. Pokusné varianty jsou definovány různým zpracováním půdy před setím: konvenční technologie s orbou, mělké kypření bez obracení zeminy, přímé setí. Pro setí byl použit stejný secí stroj pro všechny varianty. U všech pokusných variant byly též hodnoceny parametry porostu pozemním průzkumem. Byly hodnoceny následující údaje: počet rostlin v pětimetrových segmentech, vzdálenost rostlin a počet rostlin v těchto segmentech, zjišťováno před sklizní. Tyto ukazatele také charakterizují kvalitu práce secích strojů. Model letadla byl vybaven digitálním fotoaparátem.

V článku jsou uvedeny základní informace o způsobech kompostování vhodnou technikou.

Při výběru vhodné kompostovací technologie je nezbytné uvažovat o provedení a uspořádání vhodné kompostovací linky. Současná legislativa a ekonomické, technologické a technické podmínky preferují technologii kompostování na volné ploše v pásových hromadách.

Základem výroby bioplynu v zemědělství je zpracování odpadních zemědělských produktů (především exkrementů hospodářských zvířat, ale i fytomasy). V současnosti je podle odhadu v ČR v provozu 100 ČOV s tímto předpisovým zpracováním kalů na bioplyn. Vyrobená elektrická energie se využívá zejména pro potřeby vlastního provozu, částečně je prodávána do sítě. Tepelná energie je využívána pro ohřev procesu, případné přebytky jsou využity pro vytápění hospodářských a administrativních objektů ČOV. Zemědělské bioplynové stanice a bioplynové stanice na zpracování BRKO mají podstatně větší výtěžnosti plynu, neboť pracují s vyššími obsahy sušiny v substrátu 8-12%, (oproti ČOV kde jde o 2-6%) a jsou schopné vyrábět značné přebytky plynu pro následné využití.

Základem výroby bioplynu v zemědělství je zpracování odpadních zemědělských produktů (především exkrementů hospodářských zvířat, ale i fytomasy). V současnosti je podle odhadu v ČR v provozu 100 ČOV s tímto předpisovým zpracováním kalů na bioplyn. Vyrobená elektrická energie se využívá zejména pro potřeby vlastního provozu, částečně je prodávána do sítě. Tepelná energie je využívána pro ohřev procesu, případné přebytky jsou využity pro vytápění hospodářských a administrativních objektů ČOV. Zemědělské bioplynové stanice a bioplynové stanice na zpracování BRKO mají podstatně větší výtěžnosti plynu, neboť pracují s vyššími obsahy sušiny v substrátu 8-12%, (oproti ČOV kde jde o 2-6%) a jsou schopné vyrábět značné přebytky plynu pro následné využití.

Legislativní proces tvorby právních a technických předpisů je jednou z mála příležitostí pro státní správu, jak vytvářet podnikatelské prostředí v souladu s celospolečenskými zájmy. V případě energetického využívání biomasy existují rizika, která musí být eliminována tak, aby bylo podpořeno využívání biomasy jako zdroje energie bez ohrožení produkce průmyslových a potravinářských surovin. V příspěvku jsou tato rizika definována a naznačeno řešení konkurenčních problémů.

Příspěvek pojednává o možnostech výroby pevných biopaliv z odpadního dřeva po řezu vinic. K pokusu bylo použito réví získané ze čtyř různých odrůd. Réví bylo štěpkováno diskovým štěpkovačem PEZZOLATO – 110MB na průměrnou velikost částic 7 mm. Po vyschnutí na vlhkost 9,5 % byla štěpka z réví lisována do formy válcových briket hydraulickým lisem s pevnou lisovací komorou Briklis HLS 70. Následně byla provedena analýza briket z réví v laboratoři VŠCHT Praha a spalovací zkouška v typovém spalovacím zařízení (Akumulační kamna SK-2 RETAP 8 kW) v laboratoři VÚZT Praha. Provedená měření dokazují, že brikety z réví mají srovnatelné energetické i mechanické vlastnosti jako brikety z energetických dřevin vyrobených ve stejných zařízeních.

Příspěvek pojednává o výrobě a vlastnostech briket z odpadního dřeva po řezu vinic. K pokusu bylo použito réví získané ze čtyř různých odrůd. Réví bylo štěpkováno diskovým štěpkovačem na průměrnou velikost částic 7 mm. Po vyschnutí na vlhkost  9,5 % byla štěpka z réví lisována do formy válcových briket hydraulickým lisem s pevnou lisovací komorou. Následně byla provedena laboratorní analýza briket z réví, zkouška mechanické pevnosti a spalovací zkouška briket. Provedená měření dokazují, že brikety z réví mají srovnatelné energetické i mechanické vlastnosti jako brikety z energetických dřevin vyrobených ve stejných zařízeních.

Cílem tohoto výzkumu bylo ověřit vliv aplikace kompostu a hnojiva na elektrickou vodivost půdy a polní vzcházivost cukrovky. Výsledky ukazují statisticky významný vztah mezi těmito parametry. Zvýšení dávky kompostu, nebo kompostu a hnojiva zvyšuje polní vzcházivost. Výsledky naznačují, že kompost může být úspěšně aplikován u porostu cukrovky, obzvláště pokud je doplněn i o dusík.

Tento ukazuje výsledky měření dvou různých souprav pro údržbu trvalých travních porostů. Výsledky ukazují rozdíly mezi standardizovanými a naměřenými hodnotami výkonnosti strojních linek. Rovněž vypočtené náklady strojních linek v těchto marginálních podmínkách jsou vyšší než standardizované náklady těchto operací.

Na experimentální pozemky byly aplikovány různé druhy kompostu. Byl sledován vliv kompostu na výnos brambor. Byl prokázán vliv způsobu pěstování na výnos brambor. Výsledky pokusu ukazují, že došlo ke snížení výnosu hlíz brambor u varianty bez aplikace kompostu. Všechny různé druhy kompostů jako zdroj organického materiálu pro pěstování brambor byly aplikovány ve stejné dávce 60 t.ha^-1 . Rovněž byl sledován vliv různých druhů kompostů na půdu. Při tomto pokusu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly u půdních vzorků po aplikaci různých druhů kompostů.

Ve skupině 78 dojnic převážně červenostrakatého plemene s průměrnou užitkovostí 17,5 kg.den^-1 byla sledována spotřeba vody ze 6 různě řešených a situovaných napájecích žlabů v období 2005 - 2007. Bylo zjištěno, že ze žlabu umístěného ve středu dvouřady boxových loží přijaly dojnice za jinak stejných podmínek o 85 – 150 % více vody než ze žlabu umístěného na konci řady boxových stání. Spotřebu vody pro napájení v menší míře ovlivnilo technické řešení napájecího žlabu, přičemž nejlepší výsledky byly dosaženy při napájení dojnic z půlkruhového napájecího žlabu., spotřeba byla 39,7% z celkové spotřeby vody pro napájení. Sledování budou pokračovat v roce 2007 – 2008.

Spotřeba vody pro napájení v závislosti na konstrukčním řešení napájecího žlabu, jeho umístění ve stáji a teplotě ve stáji byla dlouhodobě sledována u skupiny 78 dojnic s průměrnou užitkovostí 17,5 l.den^-1. Během pokusu byl zjištěn významný vliv situování napájecího žlabu ve stáji. Příjem vody u žlabu situovaného uprostřed dvouřady boxových loží činil 60,3 - 68,7 % z celkové spotřeby vody pro napájení, zatímco u žlabu situovaného na konci dvouřady jen 31,3 - 39,7 %. Technické provedení ovlivnilo příjem vody jen nepatrně a rozdíl v příjmu vody dojnicemi z různě řešených žlabů činil max. 8,4%. Byl také dokumentován vliv krmení a dojení na spotřebu vody během dne – v době krmení a dojení spotřeba vody stoupá a v průběhu dne jsou zřetelné dva vrcholy v době dojení a krmení, kdy spotřeba vody pro napájení narůstá o 200 % i více.

Produkce z plantáže energetických topolů byla zpracována do několika forem standardních tuhých paliv. Jedná se o krátké kusové dřevo, polena, drcené větve, štěpku s různou strukturou a topné brikety vytvořené z drceného materiálu s různou strukturou.Vytvořená tuhá paliva byla následně spalována ve standardním spalovacím zařízení. Při spalování byly měřeny emise CO a NOX a porovnány s emisemi topných briket z dřevních pilin.

Topné brikety mohou být tvořeny z rostlinného materiálu, který je k dispozici jako odpadní materiál z rostlinné výroby, posklizňové zbytky či z biomasy pěstované k energetickým účelům. Na příkladech briket z travní hmoty, réví a zbytky ze zpracování bavlny jsou ukázány možnosti zlepšení užitných vlastností briket. Jako doplňková biomasa byly použity následující materiály dřevo rychle rostoucích topolů, kůra jehličnanů, energetický šťovík a pšeničná sláma. Byly zkoumány mechanické, palivo-energetické a emisní parametry briket. Přidáním některých biologických materiálů se významně zlepšila kvalita produkovaných briket.

V příspěvku je uveden přehled typů techniky pro mulčování a jejich konstrukční a funkční provedení, výsledky měření a hodnocení některých provozních a ekonomických parametrů mulčovačů. Jsou uvedeny náklady na provoz těchto strojů a spotřeba paliva v závislostech na množství a průchodnosti zpracovávané biomasy a pracovním záběru stroje, zjištěných v provozních měřeních. Náklady na pracovní operace mulčování byly vypočteny v rozmezí od 350 do 900 Kč.ha^-1 při spotřebě paliva od 5,5 do 15 l.ha^-1 a směnových výkonnostech 5 až 28 ha.sm^-1 podle podmínek. Výsledky měření vlivů ponechání půdy dlouhodobě v klidu při jejím zatravnění na některé fyzikální vlastnosti půdy a na charakteristiku povrchových vrstev půdy a porostu dokumentují výrazný nárůst (až dvojnásobný) zhutnění půdy v orniční vrstvě na pozemku ponechaném dlouhodobě ladem. Byl pozorován nárůst výnosu travní biomasy o 12,5% až 30% v následujícím roce po ošetření pozemku v předchozím roce při o 30% sníženém obsahu sušiny v nově vzrostlé biomase. Zjištěný průběh vlhkosti půdy dokumentuje nižší vododržnost půdy v hloubce nad 10cm na neošetřovaném pozemku.

V příspěvku je uvedena metoda a výsledky měření odolnosti hlíz čtyř odrůd brambor vůči mechanickému zatížení při různém způsobu hnojení při jejich pěstování. Pro testování odolnosti vzorků měřených odrůd brambor byl použit způsob vyvinutý v Agrartechnik (ATB) Bornim (SRN). Vzorky hlíz shodné odrůdy brambor byly vystavovány vertikálním vibracím při nastavitelné amplitudě na zařízení zkonstruovaném ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky, v.v.i. (VÚZT), Praha pro testování vzorků hlíz na mechanické zatížení. Obrázky řezů poškozovaných a nepoškozených  vzorků brambor byly snímané a barevné změny na řezech vyhodnocovány pomocí počítačového programu. V práci jsou uvedeny výsledky měření odrůd KARIN, KRASA, LENKA a SAMANTA. Byly zjištěny významnější odlišnosti u těchto odrůd v jejich odolnosti při shodném mechanickém zatížení a různém způsobu hnojení při pěstování. Rozdíly v odolnosti hlíz podle hnojení se projevily výrazněji zvláště u rané odrůdy Krasa a pozdní odrůdy Samanta. U těchto odrůd byl zjištěn o 2 až 7 % vyšší výskyt tmavých skvrn dužiny u variant s nižšími dávkami živin, tj. projevila se snížená odolnost hlíz vůči mechanickému zatížení.

Vliv lokální aplikace pevných i kapalných minerálních dusíkatých hnojiv při sázení brambor byl v polních parcelních pokusech sledován ve VS Valečov při VÚB Havlíčkův Brod s.r.o. a v provozních podmínkách v  ZD Vysočina Želiv v podmínkách bramborářské oblasti Českomoravské vysočiny v letech 2004 – 2006. Sledován byl vliv způsobu aplikace minerálních hnojiv na výnos hlíz a kvalitu produkce v podmínkách přípravy půdy technologií odkameňování. Sledován byl i v tomto příspěvku neuvedený obsah a pohyb minerálního dusíku v půdě. Zjištěn byl pozitivní vliv lokální aplikace minerálních hnojiv při sázení na jejich využití. Nejvyššího výnosu hlíz bylo dosahováno u variant s lokální aplikací kapalného minerálního hnojiva DAM 390. U lokální aplikace pevného minerálního hnojiva při sázení byla prokázána možnost snížení dávky hnojiva při zachování výnosu hlíz ve srovnání s plošnou aplikací hnojiva. Z hlediska kvalitativních ukazatelů hlíz nebyly mezi jednotlivými zkoušenými variantami ve většině případů zjištěny průkazné rozdíly. Provozní pokusy potvrdily výsledky parcelních pokusů. U varianty přihnojení kapalným hnojivem byl zjištěn nárůst skutečného výnosu o 13 % oproti kontrolní nepřihnojené ploše a o 10 % v porovnání s variantou přihnojení tuhým hnojivem NPK. Byl zjištěn  o 15 % vyšší podíl velkých hlíz nad 50 mm u varianty s kapalným hnojivem oproti variantě s tuhým hnojivem. Při obdobné úrovni výnosů byly zjištěny nižší náklady na aplikaci kapalných hnojiv než při použití tuhých hnojiv.

Kvalita práce strojů na zpracování půdy v soudobých technologií je jedním z klíčových faktorů úspěšně založených porostů. V příspěvku je hodnocen radličkový kypřič Horsch Tiger 4 As z hlediska distribuce rostlinných zbytků po sklizni pšenice ozimé bez úklidu slámy. Na zkušební parcele bylo vytýčeno několik variant, jež se lišily hloubkou zpracování a pracovní rychlostí soupravy. Sledovaným parametrem byla distribuce rostlinných zbytků na povrchu půdy a ve zpracovávaném profilu a pokryvnost rostlinných zbytků na povrchu půdy po vykonané pracovní operaci. Z hlediska působení na půdu je tento stroj vhodný především do půdoochranných technologií zpracování půdy. Mezi sledovanými variantami nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly.

Conservation tillage technologies where ploughing by a mouldboard plough is replaced by tillers and shallow soil loosening in increasingly used as a soil treatment. It is typical for shallow soil tillage that all plant residues are left on the soil surface, or in the treated (tilled) upper soil layer. The plant residues can play very important role by next plant cultivation. In the experimental section was described the aim of research which is possible to summarize briefly as follows – the evaluation of soil physical properties on tillers work quality, evaluation of sweep tillers and disc tillers work quality by stubble ploughing. In the methodology part of the thesis are the measurements techniques explained. The results of this work are important because conservation (minimal) soil tillage technologies play an important role in plant production around the world. Especially conservation tillage systems with their modification are increasingly being introduced under an economic pressure on the field of the Czech Republic.

Při hodnocení rovnoměrnosti plev a slámy za sklízecí mlátičkou byla zjištěna závislost mezi okamžitou průchodností materiálu drtičem a rovnoměrností aplikace. S rostoucí okamžitou průchodností materiálu se vždy zhoršuje rovnoměrnost rozmístění materiálu za sklízecí mlátičkou. Nerovnoměrnost aplikace rostlinných zbytků před podmítkou se při provedených pokusech projevilo i v nerovnoměrnosti rozmístění rostlinných zbytků po podmítce. Nerovnoměrně rozmístěné rostlinné zbytky způsobují ještě větší nerovnoměrnost rozmístění na povrchu půdy po podmítce. Při porovnání radličkových a talířových pracovních nástrojů z hlediska hospodaření s rostlinnými zbytky byl pozorován rozdíl mezi jednotlivými stroji i při jejich kombinaci. Oba typy pracovních nástrojů zanechávají na povrchu rostlinné zbytky, které chrání půdu proti vodní a větrné erozi.

Hodnocení nových technologií v navigaci zemědělských souprav může napomoci pěstitelům ve výběru vhodného systému pro jejich aplikace. Porovnání rozdílných způsobů navigace bylo založeno na hodnocení  chyb při práci (velikostí odchylek od požadovaného směru). Přesnost navazování pracovních jízd pomocí satelitní navigace závisí na mnoha faktorech. O přesnosti rozhodovala úroveň přijímaného signálu DGPS (případně RTK) a přesnost systému ovládání směru pracovní soupravy, případně lidský faktor. U pracovních operací bez použití navigace byla především tendence k překrývání jízd. Významnou roli hraje záběr stroje. Využití navigačních systémů GPS připadá téměř na všechny zemědělské polní činnosti. Nyní se hledají další možnosti uplatnění těchto systémů s ohledem na obecné požadavky na ochranu orné půdy před erozí a nežádoucím zhutňováním. Přejezdy po pozemcích jsou v současném zemědělství nevyhnutelné, jejich organizace je však náhodná. Porovnání technologií zpracování půdy ve vztahu k přejezdům ukázalo četnost přejezdů, jejich překryvy a zatížení půdy při přejezdech u orebné technologie, půdoochranné technologie a přímého setí. Přesnost navigace podpoří rozvoj systému stálých kolejových stop, jako možného opatření proti nežádoucímu zhutnění půdy.V technologiích se zvýšenými nároky na ochranu půdy před erozí se mohou uplatnit postupy označované jako  terasování, vrstevnicové nebo pásové hospodaření. Zde hrají navigační systémy rovněž významnou roli.  

Hlavní náplní práce bylo hledání vztahu mezi přímými a nepřímými metodami měření zhutnění a fyzikálních vlastností. Byla sledována potenciální možnost využití pro potřeby precizního zemědělství. Pro účely našeho měření byla variabilita půdních vlastností, zejména orniční vrstvy, sledována pomocí neporušených vzorků půdy, penetrometrického měření, letecké fotografie a tahové síly. Pozemek vykazoval variabilitu ve všech sledovaných parametrech. Při vzájemném hodnocení však nebyly nalezeny uspokojivé korelační závislosti. Ukázalo se že tahová síla i letecký snímek mají vypovídací schopnost. Díky nepřetržitému měření u tahové síly a celoplošného pokrytí sledované plochy leteckou fotografií získáme rozsáhlý soubor dat, které dokáží odhalit variabilitu pozemku s vysokým rozlišením. Na konečné hodnoty ale vzájemně působí mnoho faktorů, které je zapotřebí doplnit detailním průzkumem.

Tento článek se týká problematiky zpracování kejdy jako plastického steliva, využitím kompostování separátu kejdy v malých hromadách. Tato technologie se zdá být velice perspektivní a dokonce i ekonomicky přijatelná pro podmínky České republiky. V článku jsou dále prezentovány dopady jednotlivých operací na životní prostředí.

Pomocí rychlosti infiltrace porovnáváme hydraulickou vodivost půdy po zpracování půdy rozdílnými stroji, při stupňované hloubce kypření nebo při uplatnění technologií s rozdílnou distribucí rostlinných zbytků. K měření využíváme simulátor deště s měřicí plochou 0,7x0,7 m. Při přívalové intenzitě deště od 50 do 100 mm.h^-1 dosahuje kinetická energie dešťových srážek u našeho simulátoru deště od 19 do 24 J.m^-2 .mm^-1 . Ustálená rychlost infiltrace a počátek plošného povrchového odtoku vody při intenzivních dešťových srážkách jsou porovnatelným parametrem charakteristickým pro definované půdní vlastnosti a měřicí stanoviště se srovnatelnou svažitostí a povrchovou drsností. V technologiích s mělkým zpracováním půdy talířovými kypřiči se čtyřnásobnou hmotností rostlinných zbytků v povrchové vrstvě 0 až 50 mm bylo zjištěno několikanásobné zpoždění počátku povrchového odtoku a zvýšení ustálené rychlosti infiltrace o 50 % oproti variantě s nižším zastoupením rostlinných zbytků. Po uplatnění prohlubovacího kypření půdy radličkovým kypřičem do dvojnásobné hloubky pod pravidelně zpracovávanou vrstvu 120 mm se rychlost infiltrace zvýšila z 0,92 na 1,27 l.m^-2 .min^-1 a počátek povrchového odtoku vody se oddálil z 18,3 minut na 74,0 minut.

Pomocí rychlosti infiltrace jsme hodnotili vliv obnoveného travního porostu pomocí přísevku na infiltraci vody do půdy. K měření využíváme simulátor deště s měřící plochou 0,7x0,7 m. Při přívalové intenzitě deště od 50 do 100 mm.h^-1 dosahuje kinetická energie dešťových srážek u našeho simulátoru deště od 19 do 27 J.m^-2 .mm^-1 .Ustálená rychlost infiltrace a počátek plošného povrchového odtoku vody při intenzivních dešťových srážek jsou porovnatelným parametrem charakteristickým pro definované půdní vlastnosti a měřicí stanoviště. Při intenzitě zadešťování 87,78 mm.h^-1 se potvrdila závislost rychlosti infiltrace vody do půdy na sklonu a pokryvnosti povrchu půdy a na vlhkosti půdy v povrchové vrstvě do hloubky 50 mm.

Příspěvek podává informace o řešení projektu 1G57004 Komplexní metodické zabezpečení údržby trvalých travních porostů pro zlepšení ekologické stability v zemědělské krajině se zaměřením na oblasti se specifickými podmínkami, který je podporován Národní agenturou pro zemědělský výzkum. Projekt řeší problematiku údržby trvalých travních porostů (dále jen TTP) ve vazbě na územní systémy ekologické stability krajiny. V příspěvku jsou uvedeny základní údaje o době řešení projektu, řešitelském kolektivu, cílech, dosavadních výsledcích a přínosech projektu.

Problematika údržby zemědělské krajiny je aktuální zejména v marginálních oblastech. Podle zásad EU patří do marginálních oblastí ze zemědělského hlediska oblasti produkčně méně příznivé (Less Favoured Areas), tj. oblasti s ekologickými omezeními, tedy nejen oblasti horské a podhorské, ale i další území, kde je zemědělská výroba nějakým způsobem omezována (CHKO, pásma ochrany vodních zdrojů, plochy Natura 2000 atd.). Pro udržení konkurenceschopného a environmentálně šetrného zemědělství v těchto oblastech je nezbytná aktivní podpora zaměřena na exrenzivní zemědělskou výrobu a zajišťování služeb údržby krajiny. Příspěvek pojednává o údržbě plochy, která je zařazena do systému Natura 2000, v lokalitě Malonty. Travní hmota z údržby je dále zpracovávaná řízeným kompostováním v pásových hromadách na kompost.

Zemědělství je nejvýznamnější formou údržby krajiny s největším plošným dosahem. Významnou součástí agroekosystému jsou trvalé travní porosty. Trvalé travní porosty (dále jen TTP) plní celou řadu mimoprodukčních funkcí. Jsou významnou krajinotvornou složkou a současně představují nedílnou součást kostry ekologické stability v krajině. Mnohostranné funkce TTP mohou však být zachovány jen za podmínky správného obhospodařování, které řeší i zpracování přebytečné travní hmoty z jejich údržby. Příspěvek pojednává o údržbě trvalých travních porostů a maloplošných chráněných území jako součástí územního systému ekologické stability v zemědělské krajině. Kromě výsledků měření ekonomické náročnosti údržby TTP obsahuje popis experimentu, jehož cílem bylo ověřit možnost kompostování vznikající zbytkové biomasy.

V současné době neexistuje efektivní a zároveň ekologický způsob využití tuhého komunálního odpadu. Komunální odpad je ve většině případů skládkován nebo spalován, přičemž ani jeden způsob není ideálním řešením v nakládání s tímto odpadem. Jednou z možností je jeho třídění, přičemž spalitelnou složku je možno zpracovat do formy tuhého alternativního paliva. Příspěvek se věnuje vlastnostem tuhého alternativního paliva v kombinaci s dalšími materiály ve formě standardizovaných paliv. Předmětem zkoumání byly topné brikety převážně ze směsi TAP a biomasy. U topných briket byla zjišťována hustota, mechanická pevnost, energetické parametry jako spalné teplo, výhřevnost, dále obsah vody, prchavé a neprchavé hořlaviny a obsah popele. Byla také provedena analýza na obsah prvků uhlíku, vodíku, dusíku, síry, kyslíku a chloru. Při spalovacích zkouškách byly měřeny emise oxidu uhelnatého a oxidy dusíku.

V současné době se začínají na jednotlivých bioplynových stanicích (BPS) v ČR, zpracovávajících kejdu hospodářských zvířat, zpracovávat spolu s kejdou i různé BRO a to jednak vedlejší produkty živočišného původu, odpady z potravinářských výrob a prodejních řetězců včetně produktů a vedlejších produktů rostlinné výroby (biomasy). Rozbíhají se i projekty bioplynových stanic na rostlinnou, především kukuřičnou biomasu. Tím narůstá množství digestátu z bioplynového procesu. Digestát se v současné době uplatňuje jako hnojivo v rostlinné výrobě (RV), popř. po separaci jeho tuhá složka k výrobě kompostů. Především u velkých farem pro odchov a výkrm prasat, které nemají vlastní RV, je problém s uplatněním, popř. s likvidací digestátu. Stejný problém může vznikat i u podniku, který nemá bioplynovou stanici s pouhou kejdou. V poslední době se zvyšuje tlak na uplatňování výroby alternativních paliv z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto zdrojů je dřevní odpad z těžby dřeva, nábytkářských výrob, nebo dřevní hmota z plantáží rychle rostoucích dřevin, použit lze i slámu obilovin a energetické byliny.První měření mechanicko - fyzikálních a palivářských vlastností těchto kompozitních paliv jsou nadějná.

Základem výroby bioplynu v zemědělství je zpracování zemědělských odpadů, zejména živočišných a rostlinných odpadů. Pro výrobu bioplynu je možné využít i biologicky rozložitelné komunální odpady a biologicky rozložitelné průmyslové odpady, zejména z potravinářského průmyslu. Často se diskutuje o zpracování záměrně pěstované zelené biomasy, zejména kukuřice.

Práce se zabývá standardizací palivových směsí s obsahem bioethanolu pro vozidla se zážehovými motory. Je uvedeno hodnocení standardizovaného automobilového benzinu s obsahem bioethanolu od 5 do 30 % v/v a závislost výkonových parametrů testovaných vozidel na bioethanolu obsaženém v palivu. Bylo zjištěno, že vzrůst spotřeby při obsahu bioethanolu 10 % v/v nepřesáhla spotřeba 1 %.

Posuzuje se 7 vzorků řepky olejné - odrůdy Spacer (MSP 04), Caracas, Cando, MSP 06, Californium, Extra a Catonic s ohledem na technické parametry lisování bez ohřevu semene, obsah vlhkosti a olejnatosti. U získaných řepkových olejů a z nich vyrobených methylesterů mastných kyselin jsou laboratorně stanoveny obsah fosforu a oxidační stabilita. Obsah kyseliny linolové (18:2) a linolenové (18:3) je rozhodujícím faktorem ovlivňujícím oxidační stabilitu. Vzorek Spacer (MSP 04) vykazuje snížený obsah kyseliny linolenové s vyšším podílem kyseliny linolové a MSP 06 snížený obsah kyseliny linolenové s vysokým podílem kyseliny olejové. Oxidační stabilita vzorku MSP 06 je výrazně nejvyšší a dosahuje hodnoty 15,2 hodin. Obsahy fosforu ve všech vzorcích řepkových olejů a methylesterů mastných kyselin leží hluboko pod požadavkem normy.

Příspěvek popisuje realizaci biopalivové směrnice a produkci bionafty. Analyzuje problematiku bionafta versus potraviny a řízení zásobovacího řetězce rostlinných olejů. Hodnotí potřebu řepkové bionafty, předpokládaný podíl řepky olejné pro její biovýrobu do r. 2010 a cenové relace v ČR a EU.

V návaznosti na kvalitativní vlastnosti mono-alkyl esterů řepkového oleje na bázi methanolu a bioethanolu jsou uvedeny emisní parametry získané motorovými zkouškami. Hodnotí se limitované emise CO, NO_x , HC, PM a CO₂ pro směs 31 % m/m mono-alkyl esterů řepkového oleje s motorovou naftou. S touto směsí jsou v České republice dlouhodobé zkušenosti. Přednorma byla zpracována v roce 1995, první certifikace tohoto paliva proběhla v roce 1996 a norma byla přijata v roce 1998 (ČSN 65 6508). Významná je účinnost tohoto paliva po ekologické stránce. Standardizovaná směs minimalizuje rizika spojená s hustotou, viskozitou a obsahem vody při použití ve všech typech vznětových motorů. Vyšší stechiometrická spotřeba bioethanolu a současné cenové relace mezi bioethanolem a methanolem snižují konkurenceschopnost ethylesterů řepkového oleje oproti methylesterům.

V podmínkách České republiky jsou rychlerostoucí druhy a klony topolů a vrb považovány za dřevní energetické plodiny. Pro paliva z této a další biomasy byly vytvořeny standardy ve formě technických specifikací, které definují jejich palivo-energetické parametry. To je základní podmínkou pro uvádění biopaliv na trh s tuhými palivy. Současně je nutné zaručit kvalitu v celém dodavatelském řetězci: od místa původu po dodávku konečnému uživateli. Práce je zaměřena na specifikaci, třídění a opatření pro zaručení jakosti paliv na bázi rychlerostoucích dřevin v souladu s pokračující standardizací tuhých biopaliv.

Kvalitativní normy představují základní nástroj rozvoje trhu s biopalivy a mohou také významně ovlivňovat mezinárodní obchod nejen s těmito energetickými nosiči, ale i biosurovinami pro jejich výrobu. Příspěvek obsahuje na základně získaných informací a vlastních prací přehled národních norem, týkající se alternativních motorových paliv. V návaznosti na postupné zavádění alternativních motorových paliv, výzkum a vývoj v této oblasti, je uveden časový předpoklad tvorby evropských norem.

Tento příspěvek popisuje současný stav a perspektivy výroby bionafty v České republice. K 31.12.2006 dosáhly výrobní kapacity při jejich využití 330 dní v roce a třísměnném provozu 200 000 t bionafty. Biopaliva by měla představovat do roku 2020 minimálně 10 % ze všech motorových paliv pro dopravní účely.

Řešení problematiky využití separované kejdy jako plastického steliva je závislé hlavně na vyřešení epizoologického a epidemiologického faktoru. Je nutné separovanou kejdu termálně upravit tak, aby žádné patogenní mikroorganismy nenacházely kultivační podmínky pro svoje pomnožování. Je řešena dostatečně dlouhá termická expozice separátu kejdy, který se bude jako plastické stelivo vracet do stájí. Separát kejdy je termicky exponován speciální kompostovací technologií, jsou prováděny pravidelné odběry termicky exponované separované kejdy a stanovena teplota, při které dojde k utlumení mikrobiální činnosti.

Novela zákona o ochraně ovzduší přímo nařizuje zemědělcům, o kolik mají v rámci správné zemědělské praxe snížit emise plynů. Proto je nutné v předstihu ověřit nové technologie, které výrazně pomohou naplnit požadavek snížení. V České republice jsou ověřovány technologie, odpovídající svým zaměřením nejlepším dostupným technikám (BAT). Jsou ověřovány biotechnologické přípravky různého složení, které snižují emise amoniaku a skleníkových plynů.

Od roku 2003 je v České republice prováděn intenzivní výzkum biotechnologických přípravků pro snížení emisí amoniaku a skleníkových plynů v chovech drůbeže. Přípravky jsou aplikovány do suchých krmných směsí ve velkovýrobnách krmných směsí, vybavených moderními systémy pro uskladnění, míchání a dávkování jednotlivých komponentů.

Česká republika navrhla a ověřila aplikaci biotechnologických přípravků, jako jednu z nejlevnějších technologií nezahrnující investiční náklady pro splnění závazku na snížení emisí. Během autorizovaných měření v roce 2005 - 2006 byla získána data koncentrací emisí pro hodnocení snižujícího účinku na emise amoniaku a skleníkových plynů. Všechny ověřené přípravky byly zahrnuty do hodnocení, včetně jejich cen, způsobů aplikace a nákladů na snížení emisí na jedno zvíře a rok.

Studie byla zaměřena na stanovení efektivity různých typů biotechnologických přípravků pro snížení emisí amoniaku. Kromě měření emisí amoniaku bylo současně prováděno měření emisí metanu, CO₂, H₂S .

V příspěvku je řešena možnost snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku při aplikaci organických hnojiv (chlévská mrva, kompost) ve vinicích a sadech pomocí vhodného zapravování. Studie se dále zabývá ověřením produkce emisí ze skládek chlévské mrvy a drůbeží podestýlky.

Trvalé travní porosty jsou nedílnou součástí kostry ekologické stability zemědělské krajiny. Neudržované nebo nesprávně ošetřované porosty výrazně mění ráz krajiny, snižují její atraktivnost i z hlediska rekreačního využití. Experimentální lokality, na kterých byla sledována seč TTP se nacházejí na území Krkonošského národního parku. Způsob obhospodařování a údržby TTP je specifický vzhledem k přírodním charakteristikám lokalit i z hlediska jejich polohy na území Krkonošského národního parku.

V článku jsou prezentovány výsledky z experimentálního kompostování ve fermentorech, kde byly testovány tři odlišné úrovně aerace a dvě směsi vstupního materiálu. Odpad z údržby veřejné zeleně (GW) smíchaný se separátem prasečí kejdy a GW s N dodaným ve formě ureázy (B). Byl stanovován obsah huminových kyselin pomocí extrakčních metod. Výsledky vykázaly jednoznačnou závislost mezi intenzitou provzdušňování a obsahem huminových kyselin.

Zatravnění významným způsobem ovlivňuje systém hospodaření na půdě a péči o potenciál zemědělské půdy v České republice. Trvalé travní porosty zaujímají v České republice výměru 950000 ha, tj. 22,2% ze zemědělské půdy. Převážná část těchto porostů se nachází v méně příznivých oblastech, což ovlivňuje jejich produkční potenciál a určuje jejich mimoprodukční funkce v krajině ( protierozní, transformační, krajinotvornou včetně vlivu na biodiverzitu). Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha ve spolupráci s OSEVOU PRO s.r.o. výzkumnou stanicí travinářskou Rožnov - Zubří a Výzkumným ústavem meliorací ochrany půdy Praha řeší projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum č. QG60093 Hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty.Účelem projektu je navrhnout produkční systémy hospodaření v horských a méně příznivých výrobních oblastech se zaměřením na trvalé travní porosty. Řešení projektu bylo zahájeno v roce 2006.

Byla testována účinnost přípravku založená na extraktu z mořských řas. Přípravek byl využit pro snížení emisí amoniaku a skleníkových plynů v chovech prasat a skotu.

V souvislosti s aplikací nejlepších dostupných technik (BAT) v rámci IPPC byly testovány u chovu březích prasnic biotechnologické přípravky na bázi olejů (O) a v chovech dojnic přípravky na bázi kvasinek (Y). Oba přípravky byly aplikovány do krmné směsi. Měřeny byly emise amoniaku, metanu a oxidu uhličitého. Efekt snížení emisí amoniaku byl patrný až 4 - 5 den po aplikaci do krmiva. v případě oxidu uhličitého se jednalo o 4. den po aplikaci.

Studie byla zaměřena na využití biotechnologických přípravků, založených na bázi výtažků z mořských řas, ke snížení organického znečištění odpadních vod při zpracování ovoce a zeleniny. V experimentálních podmínkách byla ověřena nejefektivnější dávka jednotlivých přípravků a jejich účinnost na snížení hodnot biologické spotřeby kyslíku (BSK5). Bylo zjištěno, že přípravek Bio-Algeen G-40 v koncentraci 0,4 litru přípravku na 1 m³ odpadní vody dokáže během cca 4 týdnů snížit hodnoty BSK5 až o více než 40%.

V České republice je více než 120 intenzivních chovů prasat spadajících pod působnost zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Provozovatelé těchto chovů musejí projít procesem schvalování integrovaného povolení provozu. Jednou součástí je i posouzení provozovaného zařízení z hlediska produkce emisí hluku. Při mnoha projednáváních integrovaného povolení bylo vyžadováno schvalovacím orgánem doložení hlukových studií. Cílem této práce bylo najít základní hlukové parametry ve vnějším okolí intenzivního chovu prasat spadajícího pod zákon o integrované prevenci. Byly zjišťovány různé vzdálenosti od objektů farmy a k nim bylo měřeno hlukové zatížení. Měření bylo provedeno zvukoměrem ROBOTRON 00023, záznam naměřených hodnot byl ukládán do notebooku. Měření na hranici pozemku farmy tj. cca 10 m od stájí neprokázalo vyšší hladiny hluku než 40 dB. Hodnoty měření ve vzdálenosti cca 250 až 300 m od farmy byly již neměřitelné.

Zemědělství produkuje emise amoniaku a skleníkových plynů. Tyto plyny jsou příčinou negativních vlivů na životního prostředí, které se projevuje poškozováním lesů, rostlin a živočichů. Lidká společnost pochopila příčinu těchto problémů, proto přijala celou řadu mezinárodních protokolů a konvencí, kde jsou stanoveny emisní limity. V příspěvku jsou uvedeny výsledky výzkumu využití biotechnologických přípravků pro snížení emisí skleníkových plynů a amoniaku v zemědělství.

Příspěvek se zabývá závislostní mezi teplotou a rychlostí vzduchu na produkci emisí amoniaku v chovu dojnic.

Za pomocí biotechnologických přípravků bylo dosaženo snížení emisí amoniaku a skleníkových plynů v zemědělské produkci. Zároveň bylo dosaženo i snížení emisí pachových látek, které bylo potvrzeno prostřednictvím olfaktometrického měření. Článek popisuje problematiku měření olfaktometrickou metodou, odběru výstupního stájového vzduchu, vzduchu ze skládek exkrementů a kompostovacích hromad využitím měřících komor.

Doprava je nedělitelnou součástí zemědělské prvovýroby. Výjimkou není ani produkce surovin pro energetické využití, protože místa spotřeby surovin se neshodují s místy vzniku. Autoři v příspěvku popisují alternativy dopravy energetických surovin a zamýšlí se nad možnostmi uplatnění nových trendů v podmínkách Českého zemědělství.

V České republice vzrůstá podíl trvalých travních porostů. S ohledem na ochranu půdy před následky přívalových dešťů jsou sledovány hydrologické vlastnosti těchto ploch a rovněž vliv různých druhů travních porostů. Zatím se ukazuje velmi příznivý vliv travních směsí. Monokultury nemají tak příznivé infiltrační schopnosti, avšak sláma z těchto ploch je zase vhodným palivem na spalování. Pelety či brikety lze využít v malých kotlích o výkonu 15-40 kW a balíkované seno ve velkých kotlích nad 800 kW.

V České republice vzrůstá podíl trvalých travních porostů zejména v marginálních oblastech. S ohledem na ochranu před následky přívalových dešťů jsou sledovány hydrologické vlastnosti těchto ploch a rovněž vliv druhů travních porostů. Zatím se ukazuje velmi příznivý vliv směsných porostů. Monokultury pěstované na množitelských plochách nemají tak příznivé infiltrační schopnosti, avšak sláma z těchto ploch je zase vhodným palivem. Pelety či brikety lze využít v malých kotlích o výkonu 15-40 kW

Se zvyšující se produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V laboratorních pokusech se zabýváme optimalizací kofermentace kejdy, fugátu a travní fytomasy. Pokusy byly prováděny na principu jednostupňové anaerobní digesce, v mezofilní oblasti. Během pokusů byla měřena kumulativní produkce bioplynu a jeho složení. U zpracovávané trávy byla provedena dezintegrace lisováním a mixováním. Tato úprava materiálu se projevila ve zvýšené produkci bioplynu. Také optimální podíl sušiny trávy od 35 do 50%, v celkové sušině směsi, vykazoval zvýšení kumulativní produkce bioplynu. Výsledky pokusů prokázaly vhodnost používání travní fytomasy jako materiálu pro výrobu bioplynu.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V laboratorních pokusech se zabýváme optimalizací kofermentace kejdy, fugátu a travní fytomasy. Pokusy byly prováděny na principu jednostupňové anaerobní digesce, v mezofilní oblasti. Během pokusů byla měřena kumulativní produkce bioplynu a jeho ložení. U zpracovávané trávy byla provedena dezintegrace lisováním a mixováním. Tato úprava materiálu se projevila ve zvýšené produkci bioplynu. Také optimální podíl sušiny trávy od 35 do 50%hm, v celkové sušině směsi, vykazoval zvýšení kumulativní produkce bioplynu. Výsledky pokusů prokázaly vhodnost používání travní fytomasy jako materiálu pro výrobu bioplynu.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V případech, kdy je půda uvedena do klidu zatravněním, nebo není využit potenciál trvalých travních porostů, z důvodu snižujících se stavů skotu, narůstá množství trávy, kterou lze energeticky využít. Vlhká travní hmota je vhodná pro zpracování pomocí anaerobní fermentace na bioplyn. Přezrálá a suchá hmota jde využít při spalování. Zkoušky proběhly na velkém kotli o výkonu 1,8 MW a malém kotli 25 kW.

Základním a nejpoužívanějším zdrojem biomasy ke spalování je dřevní hmota, ta je však v současnosti skoro rozebrána a proto je třeba hledat jiné zdroje rostlinné fytomasy, jejich zpracování do použitelné formy ke spalovaní v zařízeních určených pro spalování dřevní hmoty. Velkými zdroji fytomasy je obilná a řepková sláma a speciální energetické plodiny mezi které se řadí i trávy. V případě spalování je naším cílem najit vhodné směsi pro výrobu komprimovaných paliv ve formě briket či pelet, které bude možné spalovat na stávajících spalovacích zařízeních určených pro spalovaní dřevních pelet. Provedené spalovací zkoušky ukázaly, že traviny jdou spalovat i v malých spalovacích zařízeních co se emisí týče, problémem zůstává chování popela. Dřevní peletky jsou ideální biopalivem, avšak již nyní se začíná projevovat jejich nedostatek a jejich výrobu již nelze zvyšovat, protože zdroje dřevní hmoty jsou již rozebrány. Protože předpokládáme radikální vzestup zájmu o používání biopaliv, je třeba najít vhodnou náhradu dřevních peletek.

V České republice vzrůstá podíl trvalých travních porostů zejména v marginálních oblastech. S ohledem na ochranu před následky přívalových dešťů jsou sledovány hydrologické vlastnosti ploch monokultur či směsí. Zatím se ukazuje velmi příznivý vliv směsných porostů. Monokultury pěstované na množitelských plochách nemají tak příznivé infiltrační schopnosti, avšak sláma z těchto ploch je zase vhodným palivem. Balíkované seno lze využít ve velkých kotlích nad 800 kW.

V České republice je cca 500 ha trvalých travních porostů. Vzhledem k poklesu stavu skotu v posledních letech o 70% je jich pouze malá část pastevně využita. Ostatní plochy jsou pouze sečeny či mulčovány. Jedním ze způsobu využití narostlé biomasy je její přeměna na bioplyn pomocí anaerobní fermentace. Naše práce byla soustředěna určení maximální dávky travní biomasy ve vsázce do bioplynové stanice.

Složení kompostu vyrobeného průmyslovým nebo malovýrobním způsobem je velice rozdílné. S touto skutečností souvisí jeho konečná kvalita a možnost jeho úspěšného použití. V normě ČSN 46 5735 je zejména uveden vliv kvality kompostu na růst plodin, vyrobených na tomto kompostu. V tomto roce byly zahájeny experimenty, které kontrolují změny struktury půdy po aplikaci několika typů kompostu a způsob, jak jsou tyto plodiny pěstovány na těchto kompostech. K dispozici jsou 3 druhy kompostů. První kompost je vyroben překopávacím strojem v průběhu 8 týdnů, tento typ používá zemědělské materiály jako je tráva a listí. Druhý typ je vyráběn běžně na zahradách, tzn. že suroviny (králičí hnůj, tráva, listí, dřevní štěpka) jsou překopávány jednou za rok. Poslední typ je kompost, který není upraven žádným způsobem v průběhu 5 let a je složen z plevelů, trávy a listí ze zahrad.

Příspěvek řeší hodnocení výnosu travní hmoty v čase po aplikaci kompostu vyrobeného z biologicky rozložitelných odpadů. Travní plocha je rozdělena na část po aplikaci kompostu a plochu bez kompostu(kontrolní). Výsledkem je zřetelný rozdíl ve výnosu travní hmoty, který byl sledován pro celý vegetační cyklus. Jednotlivé seče nebyly prováděny v pravidelných intervalech, ale podle potřeby, v závislosti na počasí. Pozemek nebyl nijak zavlažován, vše bylo necháno na přírodních podmínkách. 

Příspěvek se týká kompostování komunálních, biologicky rozložitelných odpadů v kompostérech. Byla testována způsobilost domácích kompostérů pro kompostování. Výsledky mají vliv na logistiku, řešící sběr biologicky degradabilních odpadů ve venkovských oblastech.

Různé množství kompostu v dávkách 0, 25, 50, 75 a 100 t.ha^-1 , jako zdroje organického materiálu pro pěstování cukrovky byly aplikovány na pokusných pozemcích. Přitom byly sledovány rozdíly v obsahu polarizovaného cukru, výnosu bulev a chrástu. Vliv aplikace kompostu na výnos byl statisticky významný. Jako statisticky nevýznamný se ukázal vliv aplikace kompostu obsah polarizovaného cukru. Všechny varianty s aplikací kompostu vykázaly lepší výsledky výnosu bulev než kontrolní varianta bez aplikace kompostu.

Příspěvek se zabývá hodnocením výnosu travní hmoty po aplikaci kompostů. Kompost byl vyroben z biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Zkušební plocha byla rozdělena na dvě části, s aplikací a bez aplikace kompostů. Byl zjištěn významný rozdíl ve výnosu trávy. Rozdíl byl sledován po celé období jejího růstu.

V posledním letech dochází ke snižování plochy zemědělské půdy využívané pro produkci potravin a zvyšují se plochy trvalých travních porostů. Vzhledem k výraznému snížení stavů skotu a omezené možnosti využití produkce z travních porostů na krmení se ověřují možnosti a podmínky využití této produkce pro energetické účely. Jako jedna z perspektivních variant se jeví energetické využití sena jako tuhého biopaliva. Příspěvek se zabývá technologií a ekonomikou pěstování trvalých travních porostů a využitím sena pro energetické účely. Významný vliv na ekonomiku energetického využití sena mají dotace.  Bez dotací se náklady na 1 t sena pohybují přes 2000 Kč/t a jeho energetické využití je tedy nereálné. S využitím dotací lze významně snížit výsledné náklady na jednotku produkce, zvláště příznivé jsou v oblastech s možností dotace LFA.

Příspěvek se zabývá technologickými systémy a ekonomikou v systému integrované produkce zeleniny. Popisuje řešení internetového expertního systému na modelování technologických postupů a hodnocení ekonomických přínosů plodin. Expertní systém je přístupný uživatelům ze zemědělské praxe a poradenství na internetových stránkách řešitele. Umožňuje rychlý a široký přístup odborné zemědělské veřejnosti k výsledků výzkumných projektů, využitelným v praxi.

Statistické informace o počtech strojů, vybavení zemědělských podniků technikou. Investice do zemědělské techniky, investiční možnosti zemědělských podniků, opatřeni resortu k podpoře investic do techniky. Využití strojů a provozní náklady strojů, doporučené technologické systémy a jejich technické, ekonomické a provozní parametry. Informační a expertní systém pro zemědělskou techniku na bázi internetu. Význam pro management zemědělských podniků a pro poradenství.

Příručky "Zásady pro obhospodařování trvalých travních porostů" byla zpracována v rámci řešení projektu 1G57004 "Komplexní metodické zabezpečení údržby trvalých travních porostů se zaměřením na oblasti se specifickými podmínkami". Je určená pro širokou zemědělskou veřejnost. Příručka podává základní charakteristiku TTP a vysvětluje jejich význam. Seznamuje se způsoby zakládání, obnovy a následné údržby TTP a možnostmi zpracování vznikající zbytkové biomasy. Obsahuje přehled mechanizace využívané pro zakládání a údržbu TTP a pro zpracování zbytkové biomasy z TTP. Poslední kapitola pojednává o hodnocení ekonomické náročnosti zakládání a údržby TTP.

V publikaci jsou využity výsledky výzkumných prací z projektů v oboru o bioplynu, které se řešily ve VÚZT, v.v.i., "QF3160 Výzkum nových technologických postupů pro efektivnější využití zemědělských a potravinářských odpadů", "QG50039 Zpracování konfiskátů a dalších odpadů bioplynovým procesem" a výzkumného záměru VÚZT, v.v.i. MZE 0002703101. Zároveň bylo využito bohatých zkušeností našich zahraničních partnerů, zejména ze SRN, Rakouska a Švýcarska. Autoři se snažili jednoduchým způsobem uvést do široké problematiky bioplynových stanic, tak aby praktici měli orientační vodítko, co je možné od bioplynové stanice očekávat v zemědělském podniku, nebo při zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpadů v obcích.

Metodická pomůcka se zabývá vhodnou technologií, která umožňuje zpracovat a využít travní biomasu, která není použita pro výrobu krmiv hospodářských zvířat.

V současné době je pro výrobu energie v České republice využívána celá řada energetických rostlin. Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V případech, kdy je půda uvedena do klidu zatravněním, nebo není využit potenciál trvalých travních porostů, z důvodu snižujících se stavů skotu, narůstá množství trávy, kterou lze energeticky využít. Vlhká travní hmota je vhodná pro zpracování pomocí anaerobní fermentace na bioplyn. Přezrálá a suchá hmota jde využít při spalování. Zkoušky proběhly na kotlích o výkonu až 1,8 MW od malých kotlů s výkonem 12 kW.

Metodika je členěna do tří částí. První část obsahuje normativy investičních a provozních nákladů strojů. Doporučené soupravy pro technické zajištění operací rostlinné výroby a jejich technické a ekonomické parametry  jsou uvedeny v druhé části metodiky.  Třetí část je zaměřena na technologie a ekonomiku plodin. V technologických  postupech plodin je uveden časový sled operací, dále materiálové vstupy a produkce. Ekonomika plodiny zahrnuje údaje o nákladech, produkci a z toho vypočtené ekonomické údaje včetně dotací.  

Výběr vhodné zemědělské techniky, způsob jejího pořízení a využívání je značně náročný na objektivní podklady k rozhodování. Cílem publikace je popsat metody a postupy  při navrhování strojních linek na ochranu vinic, shrnout nejdůležitější kriteria pro rozhodování při volbě strojů a strojních souprav.  Pro typické nejrozšířenější strojní linky v zemědělském provozu jsou uvedeny normativy provozních nákladů spolu se stručným popisem předpokládaných technologických a provozních parametrů. Celkové provozní náklady jsou rozčleněny na fixní náklady a variabilní náklady a jsou vztaženy na 1 ha. Informace je možné využít především pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu rozhodování o potřebě, využití a obnově strojů.

Ke zpracovávání biologicky rozložitelných surovin kompostováním na malých hromadách, lze využívat mechanizační prostředky, jejichž předností je fakt, že je možné je získat u českých výrobců.

Sestavení směsné krmné dávky - TMR (z anglického Total Mixed Ration) má odpovídat především: normě potřeby krmiv pro příslušné plemeno zvířat a požadovanou produkci, fyziologickému stavu zvířete tzn. fáze laktace, mléčné užitkovosti, hmotnosti zvířete atd.. Také je důležitá návaznost na předchozí TMR - výraznější změny vedou k nežádoucím změnám mikroflóry v trávicím traktu zvířat. To má za následek poruchy trávení,  metabolismu, celkového zhoršení zdravotního stavu zvířat a snížení příjmu krmiva s následným snížením užitkovosti zvířat. K přípravě TMR slouží míchací krmné vozy (MKV). Samotná příprava TMR se skládá z několika fází. Postup je následující: nakládání a vážení jednotlivých krmných komponent. Všechny komponenty krmné dávky se musejí dobře promíchat, aby nedocházelo k jejich vybírání zvířaty, nic méně nesmí docházet k nadměrné dezintegraci jednotlivých složek. Po naložení a promíchání všech komponentů se TMR zakládá na krmný stůl.

Vzhledem ke zvýšení požadavků především na kvalitu produkce brambor nastává u nás také výrazná změna v technologiích přípravy půdy a sázení při pěstování brambor. Rozšiřuje se především záhonové pěstování s odkameněním půdy a její přípravou před sázením. Nová je organizace porostů, lokální přihnojování při sázení a během vegetace apod. Při sázení brambor je zapotřebí zajistit optimální, přesné a šetrné ukládání hlíz do půdy. Vyplývá z toho potřeba dvojího třídění sadby, potřeba zjišťování množství sadby zařízením na počítání hlíz na sázečích apod.

Technika přihnojení lokální aplikací minerálních tuhých nebo kapalných hnojiv při sázení brambor se v poslední době rychle rozšiřuje jak v zahraničí tak i v České republice se zřetelem zejména na ochranu životního prostředí a na úspory hnojiv. Snížení dávek minerálních hnojiv jejich umístěním v pásu v blízkosti hlíz umožňuje jejich lepší využití rostlinou při snížení celkové aplikované dávky hnojiva, zejména dusíkatého hnojiva. Při tradičním způsobu aplikace hnojiva na široko a následném kypření půdy nebo i při záhonovém způsobu sázení dochází k jeho rozptýlení do větší vrstvy půdy, snížení jeho koncentrace a tím využitelnosti rostlinou. Přitom stoupá riziko zamoření povrchových a podzemních vod vyplavením živin a tím ohrožení dodržování nitrátové směrnice při pěstování brambor. Při lokální aplikaci hnojiva lze dosáhnout i vyššího výnosu při snížení jeho dávky a tím i snížení nákladů na hnojení. V článku je popis nové techniky a technologií pro lokální aplikaci minerálních hnojiv.

Ošetřování půd uváděných do klidu nebo ponechaných ladem, postupy ošetřování a likvidace nežádoucích porostů kombinacemi postupů sečení nebo mulčování se spásáním popř. kompostováním je ekonomicky výhodné. Dotační platby v EU na farmy jsou podmiňovány ponecháním až 10 % orné půdy v klidu. Pro účely ošetřování porostů na půdách neobdělávaných a uváděných do klidu je postup mulčování v kombinaci se sečením, spásáním výhodný jak z ekonomického tak i z hlediska energetického, má však také i některé nevýhody a rizika na půdu a porost.

V příspěvku jsou shrnuty poznatky o možných přínosech polních GPS navigátorů v soudobých systémech hospodaření na půdě. Jsou uvedeny možnosti uplatnění strojů při konturovém obhospodařování půdy a při postupech snižující riziko nežádoucího zhutňování půdy.

Posuzujeme-li celkovou kvalitu provedení operace, musíme hodnotit vliv zásahu na půdu a plodinu (včetně včasnosti provedení zásahu), ale i vliv na životní prostředí. V tomto širším pojetí kvalitu ovlivňuje mnoho faktorů - počínaje počasím, systémem hnojení, odborností obsluhy, technologickou kázní. Úroveň technického řešení a vlastnosti rozmetadla v tomto pojetí kvality nemají prioritní roli. Autoři popisují technické a provozní parametry rozmetadel tuhých minerálních hnojiv, které se podílejí na kvalitě jarního hnojení.

Cílem publikace je stručné seznámení s požadovanými funkcemi plošných postřikovačů ochrany rostlin, s parametry strojů, s vymezením rozsahu rušivých provozních faktorů pro použití postřikovačů, s jejich typickým zařazením do strojních linek a s ekonomickými podmínkami využití.

Příspěvek pojednává o možnostech zlepšení plošné rovnoměrnosti rozmetání plev a drcené slámy při sklizni plodin sklízecími mlátičkami. Jsou popsána technická řešení drtičů slámy a rozmetadel slámy a plev a jejich možné přínosy.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/EC, o podpoře používání biopaliv, nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě, ukládá členským státům Evropské unie zajistit minimální podíl biopaliv a jiných alternativních pohonných hmot na jejich národních trzích a v tomto ohledu uvádí referenční hodnoty pro stanovení národních indikativních cílů jednotlivých států pro použitá množství biopaliv – pro rok 2005 je referenční hodnota 2 % energetického obsahu (e.o.) a pro rok 2010 je 5,75 % (e.o.). Článek se zabývá využitím bioetanolu pro pohon motorových vozidel z hlediska zemědělské produkce, životního prostředí, ekonomiky a legislativních podmínek i technického řešení a principů využití biopaliv.

Příspěvek upozorňuje chovatele prasat a drůbeže, spadajících pod zákon číslo 76/2002 Sb. o integrované prevenci na nutnost získání integrovaného povolení do 30.10.2007

V příspěvku jsou shrnuty poznatky z několikaletého využívání technologie zakládání porostu kukuřice do vymrzající meziplodiny na lehčích půdách. V provozních podmínkách se osvědčilo setí kukuřice do odumřelého porostu hořčice, byla zaznamenána zvýšená odolnost půdy vůči vodní erozi.

Experiment byl zaměřen na vyčíslení změn produkce emisí amoniaku během výkrmu prasat. Pro snížení emisí amoniaku a skleníkových plynů byly do krmiva přidávány biotechnologické přípravky.

V rámci prováděných provozních měření byly měřeny důležité parametry a vlastnosti MKV Storti Labrador DS 90, zejména rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené komplexní krmné dávky (TMR), výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a zakládání do žlabu a spotřeba PHM na jednotlivé pracovní operace a celková spotřeba PHM. Ověřovaný míchací krmný vůz zakládal tři různé krmné dávky vypočtené pro krávy stojící na sucho, výkrm býků a odchov jalovic. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů.

V rámci prováděných provozních měření byly měřeny důležité parametry a vlastnosti MKV Sgariboldi Monofeeder 10 DF, zejména rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené komplexní krmné dávky (TMR), výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a zakládání do žlabu a spotřeba PHM na jednotlivé pracovní operace a celková spotřeba PHM. Ověřovaný míchací krmný vůz zakládal tři různé krmné dávky vypočtené pro krávy stojící na sucho, výkrm býků a odchov jalovic. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů.

V rámci prováděných provozních měření byly měřeny důležité parametry a vlastnosti MKV Seko Sam 5500/155 Self, zejména rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené komplexní krmné dávky (TMR), výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a zakládání do žlabu a spotřeba PHM na jednotlivé pracovní operace a celková spotřeba PHM. Ověřovaný míchací krmný vůz zakládal tři různé krmné dávky vypočtené pro krávy stojící na sucho, výkrm býků a odchov jalovic. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů.

V rámci prováděných provozních měření byly měřeny důležité parametry a vlastnosti MKV Luclar Star System Taurus 12 MC Vorax, zejména rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené komplexní krmné dávky (TMR), výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a zakládání do žlabu a spotřeba PHM na jednotlivé pracovní operace a celková spotřeba PHM. Ověřovaný míchací krmný vůz zakládal tři různé krmné dávky vypočtené pro krávy stojící na sucho, výkrm býků a odchov jalovic. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů.

V rámci prováděných provozních měření byly měřeny důležité parametry a vlastnosti MKV Trioliet Gigant 900, zejména rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené komplexní krmné dávky (TMR), výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a   zakládání do žlabu a spotřeba PHM na jednotlivé pracovní operace a celková spotřeba PHM. Ověřovaný míchací krmný vůz zakládal tři různé krmné dávky vypočtené pro krávy stojící na sucho, výkrm býků a odchov jalovic. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů.

V rámci prováděných provozních měření byly měřeny důležité parametry a vlastnosti MKV Trioliet Triomix, zejména rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené komplexní krmné dávky (TMR), výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a   zakládání do žlabu a spotřeba PHM na jednotlivé pracovní operace a celková spotřeba PHM. Ověřovaný míchací krmný vůz zakládal tři různé krmné dávky vypočtené pro krávy stojící na sucho, výkrm býků a odchov jalovic. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů.

V rámci prováděných provozních měření byly měřeny důležité parametry a vlastnosti MKV Seko Sam 5500/115, zejména rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené komplexní krmné dávky (TMR), výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a zakládání do žlabu a spotřeba PHM na jednotlivé pracovní operace a celková spotřeba PHM. Ověřovaný míchací krmný vůz zakládal tři různé krmné dávky vypočtené pro krávy stojící na sucho, výkrm býků a odchov jalovic. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů.

V rámci prováděných provozních měření byly měřeny důležité parametry a vlastnosti MKV Frasto Strom 130, zejména rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené komplexní krmné dávky (TMR), výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a   zakládání do žlabu a spotřeba PHM na jednotlivé pracovní operace a celková spotřeba PHM. Ověřovaný míchací krmný vůz zakládal tři různé krmné dávky vypočtené pro krávy stojící na sucho, výkrm býků a odchov jalovic. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů.

V rámci prováděných provozních měření byly měřeny důležité parametry a vlastnosti MKV Faresin Master TMR 1200, zejména rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené komplexní krmné dávky (TMR), výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a zakládání do žlabu a spotřeba PHM na jednotlivé pracovní operace a celková spotřeba PHM. Ověřovaný míchací krmný vůz zakládal tři různé krmné dávky vypočtené pro krávy stojící na sucho, výkrm býků a odchov jalovic. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů.

Celkem 9 různých míchacích krmných vozů (MFW) bylo sledováno za stejných podmínek při přípravě zakládání směsné krmné dávky (TMR) pro tri různé kategorie skotu. Byla sledována rovnoměrnost založení krmiva do žlabu, homogenita založené TMR, výkonnost při oddělování a nakládání krmiva, míchání a zakládání TMR do žlabu, spotřeba pohonných hmot a potřebný příkon. Nejméně vyrovnaná byla TMR s vysokým podílem sena (průměrná hodnota směr. odchylky 49,9 %). Lepší výsledky dosáhly MFW s horizontálními míchacími šneky (průměrná směr. odchylka 33,7 %). MFW s vertikálními šneky zakládaly krmivo do žlabu s průměrnou směrodatnou odchylkou 61,3 %. Směrodatná odchylka podílu částic krmiva na jednotlivých sítech separátoru, která je měřítkem homogenity TMR, byla ve většině případů nižší než 20 %. To svědčí o velmi dobré účinnosti míchání všech sledovaných MFW. Rozdílný vliv různě řešených pracovních orgánů MFW na homogenitu TMR nebyl prokázán. Z hlediska výkonnosti přípravy a založení TMR nejsou mezi jednotlivými MFW velké rozdíly a průměrné výkonnosti ze všech měření se pohybují v rozmezí 4,79-5,48 t/h. Nejmenší průměrná měrná spotřeba pohonných hmot na přípravu a založení TMR byla zjištěna u MFW s vertikálními míchacími šneky (1,10-1,11 l.t^-1). MFW s jedním horizontálně uloženým míchacím šnekem vykázaly spotřebu poněkud vyšší (1,30-1,43 l.t^-1). Největší měrná spotřeba byla zjištěna u MFW se dvěma paralelně uloženými míchacími šneky (1,59-1,63 l.t^-1).

Provedené práce ověřovaly hypotézu, že různá dojící zařízení mají rozdílný vliv na prokrvení mléčné žlázy během dojení. Tento vliv byl zjišťován měřením povrchové teploty mléčné žlázy pomocí videotermokamery. Byl sledován vliv celkem 5 různých dojících zařízení, z toho 2 AMS, na teplotu struku, která byla snímána a vyhodnocována na hrotu, středu a bázi struku současně s povrchovou teplotou vemene vždy bezprostředně před nasazením dojící soupravy a po jejím sejmutí. Bylo zjištěno, že průměrná teplota hrotu struku se po dojení zvyšuje prakticky u všech sledovaných dojících zařízení ve srovnání s teplotou před dojením. Přitom průměrná teplota hrotu struku se dojících zařízení v dojírnách zvýšila o 1,7-2,7°C (6,1-9,0 %) proti teplotě před dojením. Při dojení v AMS bylo zvýšení teploty hrotu struku menší a činilo jen 0,9- 1,7°C (2,9-6,0 %). Současně se přiměřeně zvýšila teplota ostatních částí mléčné žlázy. Bylo také zjištěno, že jsou rozdíly mezi jednotlivými dojícími zařízeními z hlediska jejich vlivu na teplotní změny mléčné žlázy. Z doposud provedených sledování a získaných výsledků je možné dospět k poznatku, že sledování teploty struků před a po dojení pomocí videotermokamery může být ukazatelem kvality práce dojícího zařízení a jeho vlivu na mléčnou žlázu. K potvrzení této hypotézy je však potřebné provést další podrobná a rozsáhlá měření.

Na trvalém travním porostu byl hodnocen povrchový odtok vody. Pro měření byl využit dešťový simulátor s měřící plochou 0,5 m². Povrchový odtok vody byl měřen na trvalém travním porostu bez přísevku a s obnovovacím přísevkem. Rychlost povrchového odtoku vody a rychlost infiltrace určujeme z definované intenzity deště a povrchového odtoku vody z měřicí plochy. Ustálená rychlost infiltrace a počátek plošného povrchového odtoku vody při intenzivních dešťových srážkách jsou porovnatelným parametrem charakteristickým pro definované půdní vlastnosti a měřicí stanoviště. Při intenzitě zadešťování 87,78 mm.h^-1 se potvrdila závislost rychlosti infiltrace vody do půdy na sklonu a pokryvnosti povrchu půdy a na vlhkosti půdy v povrchové vrstvě do hloubky 50 mm.

Pro měření povrchového odtoku vody byl ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky zkonstruován simulátor deště s měřicí plochou 0,5 m². Základem zadešťovacího zařízení je tryska s kuželovým rozptylem umístěná ve výšce 1 m nad středem měřicí plochy. Hmotnosti zachycené vody z povrchového odtoku se zaznamenávají v pravidelném časovém intervalu po celou dobu měření. Rychlost povrchového odtoku vody a rychlost infiltrace určujeme z definované intenzity deště a povrchového odtoku vody z měřicí plochy. Počátek odtoku vody z měřicí plochy udává čas počátku výtopy. Doba měření se ukončí po ustálení rychlosti infiltrace. Počátek výtopy a ustálená rychlost infiltrace jsou pro definované půdní vlastnosti na měřicím stanovišti charakteristickými a vzájemně porovnatelnými parametry.

Článek se zabývá konstrukčním řešením podvozků zemědělských přípojných vozidel a jejich jednotlivých částí.

V rámci předvádění MKV na Dni Zemědělce bylo provedeno orientační měření kvality zamíchání (homogenity) připravené krmné dávky složené z několika druhů krmiv. Celkem bylo hodnoceno 19 různých MKV. Výsledky byly zpracovány formou tabulek a grafu.

Manipulaci bioenergetických surovin je možné realizovat pomocí standardní manipulační techniky vybavené vhodnými pracovními adaptéry. Autoři článku popisují a porovnávají různé způsoby manipulace bioenergetických surovin na bázi dřevin a bylin. Publikované výsledky jsou získány pomocí terénního měření v provozních podmínkách a vypočteny na základě sypné hmotnosti. Jednotlivé varianty manipulace jsou doplněny orientačními hodnotami jednotkových nákladů získaných modelovými výpočty.

Článek prezentuje systémy transportu surovin v komunální sféře.

Příspěvek prezentuje vlastnosti dopravy energetických surovin v zemědělství České republiky

  Příspěvek prezentuje možnosti využití štěpkovačů a drtičů v komunální sféře.

Uvedeny závislosti kvality porostu a kvality sklízených bulev cukrovky při rozdílné vzešlosti a mezerovitosti porostů, uvedeny velikosti poškození bulev a sklizňové ztráty.

Příspěvek pojednává o technickém zajištění technologické linky, která využívá řízeného kompostovacího procesu pro termickou úpravu tuhého podílu separované kejdy – separátu, který je opětovně používán v podobě kompostu jako plastické stelivo v chovu skotu. V příspěvku jsou uvedeny a popsány základní stroje a zařízení, nezbytné pro provozování kompostovací linky, měřicí přístroje a zařízení pro monitorování kompostovacího procesu, pomocí nichž jsou zjišťovány fyzikální hodnoty nezbytné pro řízení kompostovacího procesu a uvedeny základní pravidla pro vytvoření optimální surovinové skladby zakládky.

Úroveň vybavení mechanizačními prostředky v komunální sféře závisí na řadě faktorů. Naši i zahraniční výrobci nabízí jednoduché, lehké, výkonné, spolehlivé a cenově dostupné stroje, tzv. malá mechanizace.

V článku jsou uvedeny mechanizační prostředky vhodné pro malé a střední kompostárny.

Zvyšující se požadavky na výrobu a kvalitu živočišných produktů mají za následek, že se neustále šlechtitelskou a plemenářskou prací zvyšuje fyziologická úroveň výkonnosti zvířat. Zároveň s tím se však zvyšují i jejich nároky na podmínky chovu. Zvýšení užitkovosti vyžaduje i optimalizaci produkčních podmínek. Proto se ve výživě skotu stále více uplatňují směsné krmné dávky (SKD), označované též TMR (z anglického Total Mixed Ration). Snadno namíchat a připravit  TMR umožňují  právě míchací krmné vozy (MKV), které se dělí z několika hledisek. Základní rozdělení MKV je dle způsobu: nakládání, vážení, míchání, vykládání jednotlivých krmných komponent a připojením za energetický prostředek.

Angola belongs to the countries with a very high rate of prevalence of undernourished population (FAO, 1999). The study assesses a food accessibility of randomly selected respondents in Kuito and communities nearby in the Bie Province. Various reasons contributing to the current situation related to access to food and the rate of influence of food inaccessibility on people’s life quality are discussed. The majority of surveyed households are engaged in agricultural activities. More than half of the households cover their food consumption needs from own production, which cannot offer well-balanced diet and make people more vulnerable.

Produkce z plantáže energetických topolů byla zpracována do několika forem standardních tuhých paliv. Jedná se o krátké kusové dřevo, polena, drcené větve, štěpku s různou strukturou a topné brikety vytvořené z drceného materiálu s různou strukturou. Vytvořená tuhá paliva byla následně spalována ve standardním spalovacím zařízení. Při spalování byly měřeny emise CO a NOX a porovnány s emisemi topných briket z dřevních pilin.

V příspěvku je uveden přehled typů techniky pro mulčování a jejich konstrukční a funkční provedení, výsledky měření a hodnocení některých provozních a ekonomických parametrů mulčovačů. Jsou uvedeny náklady na provoz těchto strojů a spotřeba paliva v závislostech na množství a průchodnosti zpracovávané biomasy a pracovním záběru stroje, zjištěných v provozních měřeních. Náklady na pracovní operace mulčování byly vypočteny v rozmezí od 350 do 900 Kč.ha^-1 při spotřebě paliva od 5,5 do 15 l.ha^-1 a směnových výkonnostech 5 až 28 ha.sm^-1 podle podmínek. Výsledky měření vlivů ponechání půdy dlouhodobě v klidu při jejím zatravnění na některé fyzikální vlastnosti půdy a na charakteristiku povrchových vrstev půdy a porostu dokumentují výrazný nárůst (až dvojnásobný) zhutnění půdy v orniční vrstvě na pozemku ponechaném dlouhodobě ladem. Byl pozorován nárůst výnosu travní biomasy o 12,5% až 30% v následujícím roce po ošetření pozemku v předchozím roce při o 30% sníženém obsahu sušiny v nově vzrostlé biomase. Zjištěný průběh vlhkosti půdy dokumentuje nižší vododržnost půdy v hloubce nad 10cm na neošetřovaném pozemku.

Vliv lokální aplikace pevných i kapalných minerálních dusíkatých hnojiv při sázení brambor byl v polních parcelních pokusech sledován ve VS Valečov při VÚB Havlíčkův Brod s.r.o. a v provozních podmínkách v ZD Vysočina Želiv v podmínkách bramborářské oblasti Českomoravské vysočiny v letech 2004-2006. Sledován byl vliv způsobu aplikace minerálních hnojiv na výnos hlíz a kvalitu produkce v podmínkách přípravy půdy technologií odkameňování. Sledován byl i v tomto příspěvku neuvedený obsah a pohyb minerálního dusíku v půdě. Zjištěn byl pozitivní vliv lokální aplikace minerálních hnojiv při sázení na jejich využití. Nejvyššího výnosu hlíz bylo dosahováno u variant s lokální aplikací kapalného minerálního hnojiva DAM 390. U lokální aplikace pevného minerálního hnojiva při sázení byla prokázána možnost snížení dávky hnojiva při zachování výnosu hlíz ve srovnání s plošnou aplikací hnojiva. Z hlediska kvalitativních ukazatelů hlíz nebyly mezi jednotlivými zkoušenými variantami ve většině případů zjištěny průkazné rozdíly. Provozní pokusy potvrdily výsledky parcelních pokusů. U varianty přihnojení kapalným hnojivem byl zjištěn nárůst skutečného výnosu o 13 % oproti kontrolní nepřihnojené ploše a o 10 % v porovnání s variantou přihnojení tuhým hnojivem NPK. Byl zjištěn o 15 % vyšší podíl velkých hlíz nad 50 mm u varianty s kapalným hnojivem oproti variantě s tuhým hnojivem. Při obdobné úrovni výnosů byly zjištěny nižší náklady na aplikaci kapalných hnojiv než při použití tuhých hnojiv.

Na základě výsledků provozních měření podtlaku a průtoku mléka při dojení vysokoužitkových dojnic byla stanovena doporučení pro nastavení pracovního podtlaku při kterém dochází k šetrnému, ale úplnému vydojení krav.

Jednou z perspektivních možností, jak omezit nežádoucí zhutňování půdy, je soustřeďování přejezdů po půdě do trvalých kolejových stop. V příspěvku je uveden současný stav výzkumu na úseku řízených přejezdů po půdě i poznatky ze zavádění systému jízd v trvalých a dočasných stopách v pilotních zemědělských podnicích.

Každý rok jsou vynakládány nemalé prostředky na boj proti plevelům. Mnoho projektů a pojednání poukazuje na zaplevelení. Boj proti plevelům, založený na rozpoznání plevele a různá aplikace herbicidů by mohly představovat značné ekonomické úspory pro zemědělce a také by mohly omezit množství herbicidů v životním prostředí. V současné době je zřídka prováděna rozdílná aplikace. Potenciální dálkové snímání a používání čidel je nástrojem pro vyhledávání a kvantifikaci plevelů na bázi několika principů a úrovní, od leteckého snímkování až po pozemí čidla. Hlavním cílem tohoto článku je podat přehled základních principů vyhledávání plevelů a jejich mapování. Jsou též popsány vývojové trendy prostorového mapování různých typů plevelů.

Propustnost půdy pro vodu má význam při ochraně půdy proti nepříznivým účinkům vodní eroze. Účelem měření bylo porovnat a zhodnotit změny fyzikálních vlastností půdy a infiltrace vody do půdy způsobené různou intenzitou zpracování půdy. Byly porovnány tři varianty - orba (PL), mělké kypření (ST) a přímé setí (NT) – z hlediska účinků na fyzikální vlastnosti půdy, infiltraci vody do půdy a pokrytí půdního povrchu zbytky plodin při víceletém pěstování kukuřice. Objemová hmotnost půdy se při orbě do hloubky 0,20 m podstatně snížila v porovnání s mělkým zpracování půdy a přímým setím. Infiltrace byla hodnocena při použití dvouválcového infiltrometru a pomocí infiltrace obarvené vody. Byly zjištěny významné rozdíly v propustnosti půdy pro vodu při různém zpracování půdy. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny při orbě (1,00dm³.min^-1).Nejnižší hodnoty byly zjištěny u mělkého kypření (0,18 dm³.min^-1). Varianta s přímým setím vykázala hodnoty 0,53 dm³.min^-1. Při hodnocení infiltrace obarvené vody byl zjištěn různý charakter pohybu vody v půdě. Varianty s omezenou kultivací byly na rozdíl od orby charakterizovány vertikálními makropóry. Orba prokázala výhodu z hlediska krátkodobého zadržení srážek. Podobné výsledky byly zjištěny na pozemku s jílovitou půdou. Pozitivní efekt kypření byl zřejmý během infiltrace obarvené vody v období tání sněhu. Zkypřená vrstva půdy vykázala významně vyšší zadržovací kapacitu pro vodu v porovnání a variantami s omezenou kultivací půdy.

Měření infiltrace vody do půdy při simulovaném dešti se uskutečnila na propustné hlinitopísčité až písčité půdě v průběhu května na pozemcích s porosty ozimé pšenice, cukrové řepy a slunečnice v  období zvýšeného nebezpečí eroze půdy před zapojením porostu širokořádkových plodin. V počáteční půlhodině dešťových srážek s intenzitou 80 mm.h^-1 se projevil zřetelný trend nárůstu rychlosti vsakování vody v závislosti na hloubce a intenzitě prokypření půdy a na drsnosti povrchu půdy. Po 30 minutách dešťové srážky se však rychlost infiltrace ve všech variantách vyrovnala na shodnou hladinu 55 až 60 l.m^-2 .h^-1 . U technologií s hlubším zpracováním půdy lze předpokládat vyšší schopnost zadržení vody v půdě a redukci povrchového odtoku, například při bouřkách s krátkodobým přívalovým deštěm.

Intenzivně obhospodařované pozemky vykazují stanovištní nesourodost zapříčiněnou jednak geneticky, jednak způsobem obhospodařování a slučování honů. Ve vývoji porostů je potom patrná heterogenita. Většina agrotechnických opatření se doposud provádí uniformně pro celý hon. Příspěvek pojednává o efektivním využití techniky pro hnojení v podmínkách se zvýšenými nároky na ochranu životního prostředí.

Výběr vhodné zemědělské techniky, způsob jejího pořízení a využívání je značně náročný na objektivní podklady k rozhodování. Pro typické nejrozšířenější strojní linky v zemědělském provozu jsme zpracovali normativy provozních nákladů spolu se stručným popisem předpokládaných technologických a provozních parametrů. Celkově provozní náklady jsou rozčleněny na fixní a variabilní náklady a jsou vztaženy na 1 ha. Informace je možné využít především pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu rozhodování o potřebě, využití a obnově strojů.

Bavlněný prach je odpad, který se produkuje v přádelnách bavlny. Z tohoto materiálu a ze směsí s obilní slámou a s aditivem hnědého uhlí jsme vyrobili topné brikety. Zjišťovali jsme mechanické vlastnosti, energetické parametry a emisní parametry při spalování těchto briket. Směsné brikety i brikety aditivované uhlím mají výrazně lepší užitné vlastnosti než brikety z čistého bavlněného prachu.

Příspěvek pojednává o problematice údržby trvalých travních porostů (TTP) a maloplošných chráněných území, které jsou součástí zemědělské krajiny. Kromě výsledků měření ekonomické náročnosti údržby TTP obsahuje popis experimentu, jehož cílem bylo ověřit možnost kompostování zbytkové biomasy vznikající při údržbě Přírodní památky Pastvina u Záhorčic.

V příspěvku jsou popsány stroje používané při údržbě trvalých travních porostů.

V příspěvku je popsáno přístrojové vybavení pro kontrolu průběhu kompostovacího procesu.

V současné době neexistuje efektivní a zároveň ekologický způsob využití tuhého komunálního odpadu. Komunální odpad je ve většině případů skládkován nebo spalován, přičemž ani jeden způsob není ideálním řešením v nakládání s tímto odpadem. Jednou z možností je jeho třídění, přičemž spalitelnou složku je možno zpracovat do formy tuhého alternativního paliva. Příspěvek se věnuje vlastnostem tuhého alternativního paliva v kombinaci s dalšími materiály ve formě standardizovaných paliv. Předmětem zkoumání byly topné brikety převážně ze směsi TAP a biomasy. U topných briket byla zjišťována hustota, mechanická pevnost, energetické parametry jako spalné teplo, výhřevnost, dále obsah vody, prchavé a neprchavé hořlaviny a obsah popele. Byla také provedena analýza na obsah prvků uhlíku, vodíku, dusíku, síry, kyslíku a chloru. Při spalovacích zkouškách byly měřeny emise oxidu uhelnatého a oxidy dusíku.

Článek se zabývá technologií výroby bioplynu z kejdy, chlévské mrvy, biologicky odbouratelných domovních odpadů, odpadů z ČOV a potravinářského průmyslu, ale i z energetické fytomasy k tomu účelu pěstované. Hlavní důraz je ovšem kladen na zpracování zvířecích exkrementů a účelově pěstované vhodné energetické fytomasy. Tyto technologie úspěšněji zabezpečují stabilní intenzivní fermentační proces a navozují ekonomickou efektivnost celého systému včetně produkce následně aerobně stabilizovaného organického hnojiva, produkovaného kompostováním separovaných organických zbytků po fermentaci.

V současné době se začínají na jednotlivých bioplynových stanicích (BPS) v ČR, zpracovávajících kejdu hospodářských zvířat, zpracovávat spolu s kejdou i různé BRO a to jednak vedlejší produkty živočišného původu, odpady z potravinářských výrob a prodejních řetězců včetně produktů a vedlejších produktů rostlinné výroby (biomasy). Rozbíhají se i projekty bioplynových stanic na rostlinnou, především kukuřičnou biomasu. Tím narůstá množství digestátu z bioplynového procesu. Digestát se v současné době uplatňuje jako hnojivo v rostlinné výrobě (RV), popř. po separaci jeho tuhá složka k výrobě kompostů. Především u velkých farem pro odchov a výkrm prasat, které nemají vlastní RV, je problém s uplatněním, popř. s likvidací digestátu. Stejný problém může vznikat i u podniku, který nemá bioplynovou stanici s pouhou kejdou. V poslední době se zvyšuje tlak na uplatňování výroby alternativních paliv z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto zdrojů je dřevní odpad z těžby dřeva, nábytkářských výrob, nebo dřevní hmota z plantáží rychle rostoucích dřevin, použit lze i slámu obilovin a energetické byliny.První měření mechanicko - fyzikálních a palivářských vlastností těchto mpozitních paliv jsou nadějná.

Bioplyn lze vyrábět z kejdy, chlévské mrvy, biologicky odbouratelných odpadů, odpadů z ČOV a potravinářského průmyslu, ale i z energetické fytomasy k tomu účelu pěstované.

Autoři článku se při terénním měření zabývali energetickými a výkonnostními parametry návěsné traktorové řezačky JF FCT 1350 a výkonnostními parametry obslužných přepravních prostředků. U řezačky bylo dosaženo maximální spotřeby nafty 0,14 l/t při zkrácení materiálu na délku 22 mm a 0,092 l/t při zkrácení materiálu na délku 50 mm.

Porovnání tří typů dopravních souprav z hlediska využití výkonu motoru traktoru a spotřeby paliva při jízdě s nákladem a bez nákladu ve svahovité oblasti.

Cílem měřeni bylo porovnání lisů na válcové a velké hranolové balíky z hlediska energetické náročnosti a exploatačních parametrů. Pro porovnání energetické náročnosti obou strojů byl měřen točivý moment na vývodovém hřídeli a jeho otáčky. Dále byla měřena ujetá vzdálenost a doba potřebná pro slisování jednoho balíku, jeho hmotnost a rozměry. Z naměřených hodnot byl stanoven potřebný příkon pro pohon stroje a příkon potřebný na zpracování jedné tuny slámy, respektive spotřeba energie připadající na jeden nůž v řezacím ústrojí. Dalším porovnávaným parametrem byla výkonnost strojů, jejich působení na utužení povrchu pozemku a vliv tvaru balíku na využití ložného objemu a užitečné hmotností dopravních prostředků.

Ukrajina má spíše velký potenciál biomasy, dostupné pro výrobu energie. Biomasa s výjimkou podílu, který je používán ostatními odvětvími národního hospodářství) může pokrýt až 90 % požadavku na celkovou primární energii. Technologie pro využití biomasy jsou většinou na počátku jejich vývoje na Ukrajině, ale mají dobrou perspektivu pro komercializaci v blízké budoucnosti. Klasifikace kvality je zajímavá pro malé i velké spotřebitele a je zaměřena na nejdůležitější komerční paliva jako brikety, pelety, dřevní štěpku, palivo z drceného dřeva, polena, piliny, kůru, balíky slámy. Tato klasifikace je pružná a výrobci nebo zákazníci si mohou vybrat jakoukoliv rozdílnou vlastnost odpovídající kvalitě paliva podle požadavku. Tato volná klasifikace neváže vzájemně různé vlastnosti jednotlivých paliv. Její výhodu je to, že výrobce a zákazník mohou souhlasit s určitými charakteristikami pro každý jednotlivý případ. V článku jsou uvedeny evropské příklady specifikace vlastností briket, pelet, balíků slámy a třídy kvalitních tuhých biopaliv pro domácnosti. Vývoj bioenergetických technologií by snížil závislost Ukrajiny na dovozu energetických nosičů, zvýšil její zabezpečení energií při organizování energetických dodávek založených na místních obnovitelných zdrojích a při vytváření nových pracovních míst (zejména na venkově) a přispěl by značně ke zlepšení ekologické situace.

In accordance with the technical standard ČSN EN 13229 "Inset appliances for heating including open fires fired by solid fuels – Requirements and test methods" was performed the basic assessment of thermal efficiency and emission parameters of prototype of combustion accumulation stove SK-2 with upper after-burning and nominal heat output of 8 kW. Verified gradually were the bio-briquettes of diameter 65 mm from mixture of wheat straw and 20% m/m of brown coal, wheat straw and 5% m/m of brown coal, wheat straw, mixture of wheat straw and 10% m/m of water and molasses solution, Ecobiopal created with the fermented blend of 33% m/m of digested clean water plant sludge and 67% m/m of wood chopped material, blend of wheat straw and 15% m/m of sugar beet pulp, mixture of timothy hay and 25% m/m of brown coal, timothy grass hay, meadow hay, mixture of meadow hay and 25% m/m of brown coal. The lowest CO emissions, when the limit value of 3000 mg/m^-3 N at 13% of O₂ has not been exceeded, determined for more strict 1st class and the highest efficiency at nominal heat performance, i.e. higher or equal to 70% (Class I) have been reached by the briquettes produced from mixture of wheat straw and 15% m/m of sugar beet pulp, timothy hay and mixture of meadow hay with addition of 25% m/m of brown coal. Further were measured NO_x and HCl emissions. NO_x values were significantly lower than limit values determined for similar combustion of solid biofuel. Higher differences of HCl emissions correlate with various Cl content in fuels. Only the wheat straw briquettes with share of 25% m/m of brown coal have exceeded the limit value by 16%. Other fuels have shown considerably lower values. The results have proved better heat-technical and emission parameters of blended briquettes and are significant also for solid biofuels and solid recovered fuels standardization as well as for increasing efficiency method detection and ecological parameters optimization including HCl emissions.

V současné době je v chovech hospodářských zvířat kladen důraz na problematiku následného využití kejdy v ostatních zemědělských činnostech. Jednou z možností jak ji využít je její separace a přeměna na plastické stelivo, významně zlepšující welfare chovu zvířat. Tato studie byla zaměřena na devitalizaci mikroorganizmů, zejména patogenních druhů a bakterií vyskytujících se v kejdě.

Řešení problematiky využití separované kejdy jako plastického steliva je závislé hlavně na vyřešení epizoologického a epidemiologického faktoru. Je nutné separované kejdy termálně upravit tak, aby všechny patogenní mikroorganismy nenacházely kultivační podmínky pro jejich pomnožování. Je řešena dostatečně dlouhá termická expozicie separátu kejdy, který se bude jako plastické stelivo vracet do stájí. Separát kejdy je termicky exponován speciální kompostovací technologií, jsou prováděny pravidelné odběry termicky exponované separované kejdy a stanovena teplota, při které dojde k utlumení mikrobiální činnosti.

Snižování emisí amoniaku a skleníkových plynů z chovů hospodářských zvířat je podmíněno provedením řady experimentů při ověřování snižujících technologií. Využití biotechnologických přípravků v chovech hospodářských zvířat umožňuje snížení nejen amoniaku, ale v mnoha případech i hlavních skleníkových plynů. Je uveden systém a metodika měření, výběr z více než osmdesáti autorizovaných měření, sestavení emisních faktorů pro metan, oxid uhličitý, sirovodík a oxid dusný z chovů prasat a drůbeže.

Článek se zabývá představením laboratoře pro měření pachů a způsobu jejich stanovení pomocí alfaktometrie.

Doprava v zemědělství, vzhledem k charakteru zemědělské výroby, významně ovlivňuje ekonomickou efektivnost výroby zemědělských produktů. Zemědělství je také významným přepravcem v národním hospodářství a disponuje značnou dopravní kapacitou. Práce, jejíž výsledky jsou v článku uvedeny, se zaměřila na analýzu dopravy v zemědělství s cílem získat údaje o množství materiálu přepravovaném v zemědělství České republiky, o potřebě práce, spotřebě motorové nafty a vynaložených nákladech na tuto činnost. Metodika řešení byla založena na statistickém šetření prováděném Českým statistickým úřadem o výrobě zemědělských produktů, na vlastním šetření a na použití metody simulačního modelování vyvinuté k tomuto účelu. Pozornost se soustředila na analýzu materiálových toků v zemědělství, analýzu dopravy materiálů seřazených do skupin podle charakteristických vlastností, a to z hlediska potřeby práce, spotřeby motorové nafty a vynaložených přímých nákladů. Pro tyto ukazatele byly stanoveny jednotkové hodnoty vztažené k hektaru zemědělské půdy a k tuně dopraveného materiálu, které použít jako orientační hodnoty pro porovnání s údaji zjištěnými v konkrétním zemědělském podniku a jako srovnávací ukazatele uváděné pro zemědělskou  v zahraničí.

Emise amoniaku a skleníkových plynů uvolňovaných při aplikaci statkových hnojiv v rostlinné výrobě patří díky velkým plochám k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší zemědělskou činností. Jsou popsány výsledky měření emisí při různých způsobech aplikace statkových hnojiv při pěstování révy vinné a při použití různých statkových hnojiv, které lze využít při pěstování zelenin. Na základě naměřených emisí byly navrženy optimální postupy aplikace statkových hnojiv s ohledem na co nejnižší zatěžování životního prostředí sledovanými plyny. Je uveden systém a metodika měření emisí zátěžových plynů z půdy pomocí měřicích komor.

Článek se zabývá představením měření pachů využitím olfaktometrie.

Příspěvek popisuje obsah a možnosti využití internetového poradenského a expertního systému pro řešení technologie a ekonomiky integrované produkce zeleniny. Jedním z perspektivních směrů je právě vytváření expertních systémů, které umožní pracovníkům zemědělské praxe maximálně využívat výsledky výzkumu a přizpůsobovat si je podle vlastních zkušeností a lokálních podmínek.