Výrobek, ve kterém je průmyslový vzor ztělesněn, je určen k odběru plynů především z plošných zdrojů.

Výrobek, ve kterém je průmyslový vzor ztělesněn, je určen k rozdružování lisovaných balíků slámy.

Technické řešení se týká zařízení pro míchání mrvy a podestýlky a ukládání vzniklého hnoje na odkládací plochu. Zařízení obsahuje korbu, která je uložena na pojízdném dopravním prostředku a je opatřena dvěma bočnicemi a příčnou zábranou. V korbě je uspořádán vyhrnovací dopravník, jehož vyhrnovací ústrojí je uzpůsobeno pro pohyb od příčné zábrany k předávací hraně. U předávací hrany je uloženo míchací ústrojí se vstupem umístěným v akčním dosahu vyhrnovacího dopravníku a s výstupem zaústěným k vynášecímu dopravnímu ústrojí. Vynášecí dopravní ústrojí je uzpůsobeno pro vyústění k odkládací ploše. Podstata technického řešení spočívá v tom, že ve směru pohybu dopředu pojízdného dopravního prostředku je v přední části korby u čelní stěny uspořádána předávací hrana s vynášecím dopravním ústrojím. Vynášecí dopravní ústrojí je tvořeno jednak vodorovnou sekcí, jež je v podstatě rovnoběžná s předávací hranou a jednak vynášecí sekcí, jejíž výstupní konec je uzpůsoben pro vyústění nad odkládací plochu. Zařízení je určeno pro tvorbu hnoje splňujícího legislativní požadavky a pro jeho mechanizované ukládání.

Technické řešení se týká rekognoskačního and čistícího zařízení určeného pro rozpoznávání stavu a očistu vemen hospodářských zvířat. Zařízení obsahuje ruční sprchu sestávající ze vstupní části, z výstupní části a z rukojeti. Rukojeť je umístěna mezi vstupní částí a výstupní částí. Vstupní část je upravena pro napojení na zdroj tlakové vody prostřednictvím hadice. Výstupní část je opatřena diskem s tryskami, uzpůsobenými pro nasměrování paprsků ostřikovací vody k vemenu. Podstata technického řešení spočívá v tom, že na výstupní části ruční sprchy je uloženo osvětlovací ústrojí o malém napětí. Osvětlovací ústrojí je uzpůsobeno pro připojení ke zdroji elektrické energie a jeho světelný tok má směr v podstatě shodný se směrem trysek. Zařízení je vhodné k použití v dojicích zařízeních jakékoliv velikosti jak nových, tak již provozovaných.

Technické řešení se týká mobilního zařízení k vytvoření fermentovatelné směsi odpadového organického materiálu a jejímu uložení do deponie. Mobilní zařízení obsahuje sběrný kontejner tvořený alespoň dnem a čtyřmi stěnami, z nichž jsou dvě upraveny jako bočnice, třetí jako přední čelo a čtvrtá jako zadní čelo. U dna je uložen vyhrnovací dopravník, v jehož akčním dosahu je u jednoho z čel upraveno míchací ústrojí. Výstup míchacího ústrojí je vyústěn k vynášecímu ústrojí, které je uzpůsobeno k zaústění deponie. Podstata technického řešení spočívá v tom, že alespoň k jedné ze stěn je připevněno alespoň jedno upravárenské a nakládací zařízení, jejímž jedním členem je drtič větví a jejímž druhým členem je drapákový nakladač. Drtič větví obsahuje vstupní otvor, uzpůsobený pro vsunutí větví a výstupní otvor, uzpůsobený pro vývod štěpky. Výstupní otvor je napojen na dopravní ústrojí, nasměrované dovnitř sběrného kontejneru. Drapákový nakladač má akční dosah od okolního terénu dovnitř sběrného kontejneru. Zařízení nalezne uplatnění v oblasti zemědělství i komunálního hospodaření.

Technické řešení se týká kompostéru ve tvaru dutého hranatého tělesa obsahujícího dno, stěny a odklopné neprůdušné víko. Alespoň jedna stěna nebo i dno jsou opatřeny ventilačními otvory, k hraně dna je otočně připojena sklopná stěna, zbývající stacionární stěny jsou se dnem spojeny pevně. Sklopná stěna je uzpůsobena pro vyklopení polohy, v níž dno a sklopná stěna jsou ve shodné rovině a současně je opatřena aretačním ústrojím uzpůsobeným pro její zafixování ke stacionárním stěnám. S horní částí sklopné stěny je otočně spojeno víko. Vnitřní úhel mezi víkem a sklopnou stěnou má rozpětí od 90° do 180°. Kompostér nalezne uplatnění jako tzv. zahradní kompostér použitelný pro běžné zahradní kompostování u rodinných domů, chat v malých zahradnictvích atd.

Technické řešení se týká zařízení pro zpracování biomasy na bionaftu, plyn a uhlík z obnovitelných zdrojů, které lze zařadit do oboru paliv a energetiky. Reaktor pro velmi rychlý termický rozklad biomasy za nepřístupu kyslíku je tvořen dávkovačem biomasy umístěným nad topným tělesem uloženým ve zplyňovací komoře, která ústí ve své spodní části do sběrného koše uhlíkové složky. Topné těleso tvoří tepelná grafitová plocha s přívodem elektrického proudu, na jejímž rubu je uložena grafitová folie, pod kterou je uložena grafitová izolace, jejíž rub je upevněn ke stěně reaktoru a zplyňovací komora je opatřena odvodem plynu. Zařízení je použitelné ve všech odvětvích, kde se likvidují odpady organického původu.

Technické řešení se týká zařízení pro drcení kusových předmětů typu syrových brambor, okopanin, zeleniny atd. Jedná se o relativně měkké předměty, které obsahují mj. vodu. Zařízení obsahuje násypku sestávající ze dvou bočnic, přední čelní stěny a zadní čelní stěny. Na spodku násypky mezi zadní a přední čelní stěnou je upraven rošt, nad ním je otočně uložen poháněný drtící válec opatřený radiálně vyčnívajícími noži, jejichž paty jsou pevně vsazeny do pláště drtícího válce a řezné části jsou uzpůsobeny pro průchod mezerami roštu.

Protierozní kultivační zařízení obsahuje jednak připojený rám, který je opatřen prostředky pro spojení s tříbodovým závěsem, nainstalovaným na pojízdném polním stroji, a jednak hlavní rám, na němž jsou uloženy pracovní nástroje pro zpracování zemědělské půdy, vyznačující se tím, že hlavní rám je s připojeným rámem spojen nehybně a na hlavním rámu je kolem příčné osy, kolmo na směr pohybu polního stroje, výkyvně uložena alespoň jedna jednozvratná páka s alespoň jedním pracovním nástrojem vybraným ze skupiny statických i rotačních pracovních nástrojů, z nichž obsahuje skupina statických pracovních nástrojů zejména hrázkovací-formovací radlici a skupina rotačních pracovních nástrojů zejména důlkovací kolo, lopatové kolo a zvedací kolo, přičemž rotační pracovní nástroje jsou na jednozvratné páce uloženy otočně kolem osy rotace, která je rovnoběžná s příčnou osou.

Technické řešení se týká zařízení pro eliminaci plynných škodlivin. Toto zařízení lze využít pro čištění vzdušiny v průmyslových podnicích.

Řešení se týká linky na zpracování balíků slámy do granulí, obsahující alespoň přípravné ústrojí, doplňovací ústrojí, granulátor a recyklačně-prachové ústrojí, přičemž podstata spočívá v tom, že na začátku linky je vytvořeno přípravné ústrojí provedené jako podávací pásový dopravník (1) opatřený brzdou na uvolňování provázků z balíků slámy s navazujícím válcovým rozdružovadlem (2) slámy, na které navazuje drtič (4) slámy, dále na toto přípravné ústrojí navazuje doplňovací ústrojí provedené jako soustava alespoň jednoho dávkovače (7) pevných přísad, alespoň jednoho dávkovače (10) kapalných přísad, vyvíječe (11) páry a podávacího dopravníku (6) drcené slámy do granulátoru (14), kde výstup alespoň jednoho dávkovače (7) pevných přísad, alespoň jednoho dávkovače (10) kapalných přísad a výstup vyvíječe (11) páry jsou zaústěny do podávacího dopravníku (6) drcené slámy ke granulátoru (14), kde pak podávací dopravník (6) drcené slámy ke granulátoru (14) je zaústěn do granulátoru (14), na jehož výstup navazuje chladicí dopravník (13), přičemž současně drtič (4) slámy a granulátor (14) jsou zapojeny do recyklačně-prachového ústrojí obsahujícího recyklační část, vytvořenou jako sběrače pod granulátorem (14) a pod chladicím dopravníkem (13) a na ně navazující recyklační omelkový dopravník (8, 9) zaústěný do podávacího dopravníku (6) drcené slámy ke granulátoru (14) a obsahující prachovou část vytvořenou jako alespoň první odsavač (19) prachu s odlučovačem prachu, se vstupem zapojeným na drtič (4) slámy a s prachovým výstupem propojeným do podávacího dopravníku (6) drcené slámy, a druhý odsavač (20) par a prachu s odlučovačem prachu, se vstupem zapojeným na granulátor (14) a s prachovým výstupem propojeným do recyklačního omelkového dopravníku (8, 9), přičemž dále na výstup z granulátoru (14) navazující chladicí dopravník (13) je svým výstupem propojen přes alespoň jeden výstupní dopravník (15, 16) do výstupního zásobníku (21) opatřeného pak na svém výstupu balicím ústrojím.

Vynález se týká paliva na bázi réví, s obsahem energetických rostlin, kde podstata spočívá v tom, že palivo je tvořeno směsí, obsahující základní energetickou rostlinu ve formě réví, v podílu hmotnostním od 40 do 60 %, s obsahem vody v réví do 20 % hmotnostních, a to ve vztahu k hmotnosti réví, dále obsahující spalitelné přísady s podílem hmotnostním od 40 do 60 %, a to vybrané samostatně nebo v kombinaci z rozsahu: obilní sláma a luční porosty, kde každá z použitých spalitelných přísad má obsah vody do 50 % hmotnostních.

Řešení se týká topné pelety, která je charakterizována tím, že je vyrobena z rozdruženého neseparovaného lněného stonku, obsah veškeré vody v lisované surovině je maximálně 22 % hmotn. a obsahuje částice o maximální délce 1,2 násobku průměru lisovacích otvorů v matrici.

Zařízení obsahuje ložnou plošinu (1), která je upravena pro naskladnění podestýlky (7) a mrvy (6) v požadovaném poměru. Ložná plošina (1) je opatřena vyhrnovacím dopravníkem (2), a míchacím ústrojím (3), které je uzpůsobeno pro vytvoření hnoje (8) smícháním mrvy (6) a podestýlky (7). Výstup (32) míchacího ústrojí (3) je zaústěn k odkládací ploše (5). Je-li ložná plošina (1) umístěna na podstavci (15), je odkládací plocha (5) vytvořena na pojízdném dopravním prostředku (9), který vzniklý hnůj (8) odveze k vymezenému zemědělskému pozemku (51), určenému jako deponie. Je-li ložná plošina (1) umístěna na pojízdném dopravním prostředku (9), smícháním podestýlky (7) a mrvy (6) vzniklý hnůj (8) se rovnou odkládá na zemědělský pozemek (51).

Zařízení podle vynálezu je určeno pro míchání mrvy (6) a podestýlky (7) a ukládání vzniklého hnoje (8) na odkládací plochu (5). Je tvořeno pojízdným dopravním prostředkem (9), v jehož korbě (1) je uspořádán vyhrnovací dopravník (2) a u předávací hrany (13) míchací ústrojí (3). Předávací hrana (13) je uspořádána v přední části (91) pojízdného dopravního prostředku (9). Od míchacího ústrojí (3) je do boku vyvedeno vynášecí dopravní ústrojí (4), kterým se hnůj (8) ukládá na odkládací plochu (5).

Mobilní zařízení podle vynálezu slouží k vytvoření fermentovatelné směsi odpadového organického materiálu a jejímu uložení do deponie, v níž dochází k fermentaci, a tím k přeměně tohoto materiálu na kompost. Mobilní zařízení obsahuje pojezdový rám (2), opatřený koly (22), nebo natahovací rám (3), na němž je usazen sběrný kontejner (1). Ve sběrném kontejneru (1) je upraven vyhrnovací dopravník (15), který přihrnuje naložený odpadový organický materiál k míchacímu ústrojí (16), které vytváří z tohoto materiálu homogenní směs, jež je pomocí vynášecího ústrojí (17) ukládána do deponie. K nakládání do sběrného kontejneru (1) slouží alespoň jedno úpravárenské a nakládací zařízení, jímž je drtič (5) větví (7) a/nebo drapákový nakladač (6).

Řešení se týká dvoumodulového vermireaktoru, který je charakterizován tím, že se skládá ze dvou stejných modulů Modul 1 (2) a Modul 2 (3), které jsou uspořádány do jedné ze dvou pracovních poloh, kde první pracovní poloha je tvořena pevným spojením obou modulů (2) a (3), zatímco ve druhé pracovní poloze jsou moduly (2) a (3) rozpojené.

Řešení se týká kompostu s přídavkem popele, který je charakterizován tím, že obsahuje přídavek popele vzniklého pouze při spalování rostlinné biomasy, přičemž jeho množství v hotovém kompostu je 0,5 až 10 % hmotn.

Význam využívání travních porostů nabývá na důležitosti zejména s ohledem na využití ladem ležící půdy pro cílené pěstování energetických rostlin. Využití této travní hmoty pro energetické účely se stává perspektivním řešením. Suchou travní hmotu je vhodné využít k přímému spalování. Vlhkou travní hmotu je vhodné zpracovávat anaerobní digescí na bioplyn a hnojivý substrát. Měrná produkce bioplynu z travních senáží je cca o 28 % nižší než ze siláží čiroku.

Navrhovaný program navazuje na Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě schválený vládou ČR dne 25. února 2008 a Directorate - General for Competition 23. prosince 2008 s platností od 1. července 2009 do 30. června 2015. Hlavními cíli programu je postupně snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot o 6 % ve srovnání se základní normou pro fosilní pohonné hmoty do 31. prosince 2020 a zajistit v roce 2020 podíl alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů, tj. biopalivy a elektrickou energií. Soulad mezi těmito cíli, obdobně jako v současnosti naplňovaném víceletém programu, by měly zajistit dodávky nejen nízkoprocentních směsí v motorové naftě a motorovém benzinu v souladu s příslušnými technickými normami, ale nadále také dodávky standardizovaných vysokoprocentních směsí biopaliv a čistých biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti potvrzená certifikátem.

Studie se rovněž zaměřuje na především na možnost jak vyjádřit a kvantifikovat změny vlastností vnitřního prostředí objektu pomocí hodnoty uhlíkové stopy v životním prostředí. Obsahuje, mimo jiné, skleníkové plyny a amoniak. Jejich koncentrace se může měřit podle současných zkušeností případně natřením vnitřních stěn objektu fotokatalytickým TiO2. Porovnání hodnot uhlíkové stopy shodných předmětů, nebo dvou stejných částí jednoho objektu, kdy je určen jeden objekt nebo jedna z jeho částí např. stěny obarvené TiO2. Podobně je tomu i v uhlíkové stopě vnitřního prostředí budovy a při kvantifikaci změn technologie v budově nebo jejích stavebních úpravách, například ventilačního systému v budově. To umožňuje pro stejný nebo podobný typ objektu určitý stupeň předpovědi výsledku plánovaných změn při jejich výstavbě anebo rekonstrukci. Pro výpočet množství CO2 se použije standardní kalkulačka uhlíkové stopy s ekvivalenty pro jiné plyny než CO2. Nevýhodou takto stanovené uhlíkové stopy je účinek všech nestejných vnějších podmínek porovnávaných objektů. Naopak výhodou je, že životní podmínky v budově jsou vyhodnoceny komplexně a jako výsledek vájemného spolupůsobení (interakce) několika proměnných, jak tomu je i ve skutečnosti.

V práci se uvádí současný stav a trendy v oblasti udržitelné výroby biogenních paliv v České republice do roku 2020 s ohledem na požadavek na snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z paliv a v souladu s obsahem 10% energie, biopaliva a elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě.

Tato zpráva představuje Návrh víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 - 2020. Navrhovaný program navazuje na Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě schválený vládou ČR dne 25.2.2008 a 23.12.2008 Directorate - General for Competition s platností od 1.7.2009 do 30.6.2015. Jeho hlavními cíli je postupně snížit emise GHG z pohonných hmot o 6 % ve srovnání se základní normou pro fosilní pohonné hmoty do 31.12.2020 a zajistit v roce 2020 podíl alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů, tj. biopalivy a elektrickou energií.

Práce analyzuje současný stav vývoje a možnosti uplatnění moderních biopaliv v dopravě. Popisuje aktuální požadavky na úsporu emisí skleníkových plynů a uvádí možnosti zlepšení účinnosti technologických postupů jejich výroby. Do roku 2020 je vedle bionafty a hydrogenované bionafty uskutečnitelná dále výroba bioethanolu z lignocelulózových a biomethanu z biologicky rozložitelných zbytků a odpadů.

Analyzují se možnosti energetického využití kompostů a separovaného tuhého podílu digestátu bioplynových stanic. Pro energetické využívání kompostů a separátů je z hlediska postupů zpracování perspektivním procesem biologické dosoušení biomasy. Procesy řízené termofilní aerobní fermentace probíhají v aerobních fermentorech, žlabech nebo na upravených plochách v teplotním pásmu 60 - 70 oC. Fermentát, který je rovněž vysušen na vlhkost kolem 30 % m/m, dosahuje výhřevnosti až 10 MJ/kg a lze ho tak specifikovat jako tuhé biopalivo určené pro přímé spalování ve středních a velkých energetických zařízeních nebo jako vstupní surovina k termochemické přeměně procesem karbonizace, zplyňování nebo pyrolýzou. Energetický kompost a separát mohou být expedovány buď v sypkém stavu nebo do formy pelet slisované tuhé palivo.

Článek představuje současný stav legislativy, hodnotí vnitřní trh s biopalivy pro dopravu. Také stanovuje energetickou bilanci biopaliv a související využívání zemědělské půdy k produkci vstupních surovin pro jejich výrobu. Kromě toho popisuje požadované snížení emisí skleníkových plynů v celém řetězci výroby biopaliv.

Výroba a využití udržitelných biopaliv v dopravě v letech 2015 - 2020 musí v rozhodující míře přispět ke splnění závazného cíle náhrady alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů a povinnosti snižování emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě v jejím úplném životním cyklu, jak je specifikují směrnice RED a FQD. Požaduje se snížení emisí skleníkových plynů o 2 % do konce roku 2014, o 4 % do konce roku 2017 a o 6 % do konce roku 2020 ve srovnání se základní hodnotou emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty. Každá dodávka biopaliva musí být doprovázená certifikátem udržitelnosti. Uvedené povinnosti budou proto nadále plněny nejen využíváním standardizovaných nízkoprocentních směsí biopaliv v motorových benzinech a motorové naftě v souladu s příslušnými technickými normami, ale současně také dodávkami vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy a čistých biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti potvrzená certifikátem.

Tato technická specifikace definuje požadavky na doklady, kterými musí hospodářský subjekt prokázat, že biopaliva a biokapaliny splňují kritéria udržitelnosti definovaná ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie. Tato technická specifikace se vztahuje na počáteční fázi produkce biomasy nebo k sběrnému místu odpadů a zbytků a na každý článek řetězce dohledu. Rovněž definuje požadavky na orgány posuzující shodu při kontrolování shody se současnou normou.

Význam využívání travních porostů nabývá na důležitosti zejména s ohledem na využití ladem ležící půdy pro cílené pěstování energetických rostlin. Využití této travní hmoty pro energetické účely se stává perspektivním řešením. Čerstvou travní hmotu je vhodné senážovat. Senáž zpracováváme pomocí anaerobní digesce na bioplyn a hnojivý substrát. Produkce bioplynu z travní siláže vztažená na 1 ha plochy je na úrovni 30 - 40 % kukuřičné siláže.

Význam využívání travních porostů nabývá na důležitosti zejména s ohledem na využití ladem ležící půdy pro cílené pěstování energetických rostlin. Využití této travní hmoty pro energetické účely se stává perspektivním řešením. Suchou travní hmotu je vhodné využít k přímému spalování. Vlhkou travní hmotu je vhodné zpracovávat anaerobní digescí na bioplyn a hnojivý substrát. Měrná produkce bioplynu z travních senáží je cca o 28 % nižší než ze siláží čiroku.

Vermikompostování (z latinského vermis - červ) je považováno některými odborníky za nejpokročilejší techniku kompostování. Jedná se o proces, při kterém dochází pomocí žížal (kroužkovců) k přeměně organických surovin (bioodpadů) na suroviny podobné humusu nazývané vermikompost, někdy též biohumus

Práce se zabývá souhrnem poznatků o biologicky aktivních látkách obsažených v semenech révy vinné a v oleji získaném jejich lisováním, které byly získány v období 2009-2014. Soubor získaných údajů je využitelný pro postupné zavádění technologií k získávání vinného oleje ze semen révy, využívaného ve farmacii, kosmetice, gastronomii a dalších oblastech. Jednotlivé části práce popisují hlavní vlastnosti semen podle odrůd a uvádějí výsledky analýz nejvýznamnějších skupin biologicky aktívních látek (polyfenolů, vitamínů, mastných kyselin) u semen celkem 34 odrůd révy vinné pěstovaných v ČR. Část práce je věnovaná také biologicky aktívním látkám v letorostech révy vinné. Pro všechny technologie získávání semen z matolin je nejvýznamnější operací separace. Práce se proto zabývá také principy separace a možným řešením stacionárních i mobilních separačních zařízení. Popisuje současně prototyp vibračního separátoru semen a jeho experimentální ověření. Získané výsledky umožnily zpracovat variantní návrh technologických linek pro lisování oleje ze semen révy u středních a velkých vinařských provozů. V práci je obsažen i soubor experimentů zaměřených na ověření možností získání oleje z vinných semen lisováním v různých podmínkách. Z celkové bilance vyplývá, že z 1 ha vinice lze při výnosu 8 tun hroznů získat v průměru 12 litrů oleje. Analýzy vzorků oleje ze semen révy odrůd pěstovaných v ČR potvrzují, že obsah mastných kyselin, vitaminu E a fenolických látek je srovnatelný s obsahem těchto látek v oleji získávaném z odrůd jiných evropských vinařských oblastí.

V maloparcelkovém polním pokusu byl dlouhodobě hodnocen vliv odstupňovaných vysokých dávek kompostu na fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti půdy. Kompost byl jednorázově zapraven do půdy a po dobu čtyř let byla půda na pokusných variantách udržována bez zpracování půdy a bez vegetace. Statisticky významné snížení objemové hmotnosti (bulk density) půdy vlivem zapravení kompostu se po 2 letech projevilo jen u extrémně vysokých dávek 165 a 330 t/ha. U variant bez vegetace se prokázalo zvýšení vlhkosti půdy a zvýšení schopnosti půdy zadržovat vodu vlivem vysokých dávek kompostu do půdy. Zapravení kompostu do půdy příznivě ovlivnilo hydrofyzikální vlastnosti půdy s časovým odstupem, ale mělo dlouhodobý účinek. Po delší době po zapravení kompostu byla na stanovišti bez vegetace zjištěna lineární závislost nárůstu vlhkosti půdy na zvyšující se dávce kompostu. Zpracování půdy mělo výrazně větší vliv na fyzikální než na hydraulické vlastnosti půdy.

V polním pokusu byly všechny přejezdy po pozemku soustředěny do trvalých jízdních stop s modulem pracovního záběru 6 m. Příspěvek obsahuje výsledky měření pórovitosti půdy ve variantách s přejezdy a mimo jízdní stopy. Výsledky potvrzují přínos soustředění přejezdů do trvalých jízdních stop s cílem uchránit většinu plochy pozemku od zhutnění půdy. Další výhodou soustředění přejezdů do trvalých jízdních stop je zvýšení kvality zpracování půdy na většině plochy pozemku. Po středně hlubokém kypření v listopadu 2012 byla tvrdost hrud a smykové napětí nejnižší vně kolejových stop, v kolejových stopách traktorů při setí, stopách sklízecí mlátičky a při zpracování půdy byly tyto hodnoty přijatelné.

Pro kompostování bioodpadů musí být zabezpečeny optimální podmínky pro činnost žádoucích mikroorganizmů, které přeměňují organickou hmotu. Jde o organizmy aerobní s vysokými nároky na kyslík. Z nároku na množství kyslíku plynou požadavky na zrnitost a homogenitu surovin zpracovávaných kompostováním. Zrnitostní úpravy rostlinné biomasy na bázi dřevin a jejich dokonalá homogenizace jsou významným intenzifikačním faktorem urychlujícím zrání kompostu.

V současné době je sortiment strojů pro zpracování půdy a setí široký. Zemědělský podnik se může vybavit technikou podle zvolených variant pěstitelských technologií. Soupravy strojů na zpracování půdy a setí obilnin mohou dosahovat vysoké plošné výkonnosti, což přispívá ke včasnému zajištění pracovních operací. Úspora pracovního času je výrazná především u minimalizačních technologií zpracování půdy a zakládání porostů plodin - v řadě podniků to byla jedna z možností snížení počtu pracovníků.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V případech, kdy je půda uvedena do klidu zatravněním, nebo není využit potenciál trvalých travních porostů, z důvodu snižujících se stavů skotu, narůstá množství trávy, kterou lze energeticky využít. Vlhká travní hmota je vhodná pro zpracování pomocí anaerobní fermentace na bioplyn. Přezrálá a suchá hmota jde využít při spalování. Zkoušky proběhly na velkém kotli o výkonu 1,8 MW a malém kotli 25 kW.

Prezentuje se návrh víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 - 2020. Související Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů byl zpracován v roce 2012 a aktualizován v roce 2013. Plán předpokládá v roce 2020 dosažení 14% podílu energie z obnovitelných zdrojů, minimálním cílem je 13%. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě se předpokládá ve výši 10,8%. Národní akční plán stanovuje základní cíle pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. V návaznosti na návrh Evropské komise, týkající se nového zaměření politiky EU v oblasti udržitelnosti, je specifikován stav projednávání návrhu revize směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Návrh Evropské komise především omezuje příspěvek biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy do povinného 10% podílu obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2020 na 5% a zavádí povinnost reportování ILUC emisí. Návrh úpravy textu LT PRES především zvyšuje možný příspěvek biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy na 7% a obsahuje nejistoty ve stanovení ILUC emisí. Návrh však nebyl Radou EU doposud schválen. Hlavními činiteli, ovlivňujícími spotřebu biopaliv jsou spotřeba pohonných hmot, legislativa, globální cena surovin a finálních výrobků, potravinářské normy určující maximálně možné přimíchávané objemy a substituty konvenčních biopaliv. Spotřeba motorové nafty v Evropě je poslední roky konstantní a tak po sezóně 2012/13, kdy výrobní marže byly záporné, výrobci FAME prožívají v letošní zemědělké sezóně pozitivní nárůst marže.

Metodika poskytuje chovatelům především dojeného skotu a dalším zájemcům ze zemědělské praxe informace o způsobu objektivního měření koncentrací prachových částic v zóně zvířat ve stájových objektech pro chov skotu. Sledování koncentrací prachových částic má pro chovatele velký význam. V případě zjištění vyšších koncentrací v objektech s ustájenými zvířaty je třeba přistoupit k opatřením, která budou tyto koncentrace minimalizovat. Tím je možno předcházet riziku vzniku respiračních onemocnění chovaných zvířat a zároveň vytvářet vhodné pracovní prostředí pro obsluhující personál.

Metodika byla vypracována v rámci prací na projektu Ministerstav vnitra ČR Stanovení minimální potřeby energie pro zajištění základních funkcí zemědělství v krizových situacích a analýza možností jejího zajištění z vlastních energetických zdrojů resortu s identifikačním kódem VG20102014020. Metodika uvádí posrup pro stanovení potřeby energie, která má v krizové situaci zabezpečit základní funkce zemědělství tj. zajistit alespoň minimální výživu obyvatel, suroviny pro výrobu energií a údržbu produkčně nevyužité zemědělské půdy. Na základě metodického postupu byla určena potřeba motorové nafty, elektrické energie a zemního plynu na výrobu zemědělských produktů využitých pro výrobu potravin, pro výrobu energie a na údržbu zemědělské půdy. Zároveň bylo zjištěno množství energií, ktré je možno zajistit z vlastních energetických zdrojů resortu.

Publikace poukazuje na nové vývojové trendy v technice i technologiich při výrobě brambor. Vývojem a výrobou techniky se v evropském prostoru zabývá nejen řada velkých renomovanych firem v oboru, ale i malých a nově etablovaných firem z nových zemi Evropské unie (EU). V posledni době jsou na technice prováděna zejména opatřeni ke sniženi naročnosti řizeni a obsluhy a ke snazšimu sběru dat softwarovým vybavenim. Při vývoji a inovaci techniky je zřetelný zejména trend k automatizaci pracovních operací a zvyšování výkonností. Výzkum a vývoj nové techniky a technologií pro pěstování, skladování i tržní úpravu brambor v EU odpovídá stále vyšším požadavkům na kvalitu brambor a zajištění jejich efektivního zpracování i distribuce. Při všech výrobních technických činnostech musí být zajištěna nejvyšší požadovaná kvalita a zdravotní nezávadnost brambor.

Metodika je určena pro pěstitele a zájemce o pěstování trvalých travních porostů se zaměřením na energetické využití produkce. Metodika umožňuje posouzení výrobního záměru v této oblasti. Využití produkce z energetických plodin a TTP jako tuhého fytopaliva pro energetické účely je v současné době stále v začátcích. Ověřují se mechanické i palivoenergetické vlastnosti paliva i technologické podmínky zařízení pro jeho spalování. Stejnou pozornost je třeba věnovat i ekonomickým analýzám nákladů. Dále je nutné analyzovat možnosti uplatnění tohoto alternativního paliva z hlediska konkurence na trhu paliv. Ukazuje se, že tato forma energetického využití produkce z TTP je investičně nenáročná a má svoje racionální i ekonomické opodstatnění.

Využití automatických krmných systémů přináší mimo standardizaci kvality hlavně objektivní a včasné informace o průběhu technologických procesů a odezvě chovaného skotu. Je tedy nedílnou součástí nastavení a vyladění jednotlivých provozních operací, krmných směsí atd. Většina velkých výrobců krmných zařízení již dnes na trh přináší množství různě řešených poloautomatických technických systémů s využitím prvků robotizace pro krmení skotu, především dojnic.

Na polním pokuse s vybranými technologickými postupy pěstování kukuřice byl při simulovaném zadešťování v roce 2013 porovnán povrchový odtok vody. V kukuřici zaseté do vymrzlé meziplodiny byl nejnižší kumulativní povrchový odtok vody 21,2 l/h, to je 24,1% simulovaného srážkového úhrnu. Největší odtok vody (71% srážkového úhrnu) i nejvyšší smyv zeminy (467,9 g/h.m2) byl naměřen u konvenčního postupu pěstování kukuřice s orbou. Volbou technologie pěstování plodiny lze významně ovlivnit erozi půdy.

Výsledky polního pokusu potvrzují přínos soustředění přejezdů do trvalých jízdních stop k ochraně půdy před nežádoucím zhutňováním. Modul pracovního záběru strojů byl 6 m. Kromě příznivého vlivu na fyzikální vlastnosti půdy se potvrdil příznivý vliv soustředění přejezdů do trvalých stop na zvýšení kvality zpracování půdy na většině výměry pozemku. Po středně hlubokém zpracování půdy na podzim 2012 byla velikost hrud významně lepší mimo jízdní stopy. Podmínkou uskutečnění systému trvalých jízdních stop je využívání satelitního navigačního systému s korekčním signálem s asistovaným nebo automatickým řízením traktorů a sklízecí mlátičky. Celková plocha kolejových stop na pokusném pozemku (s výjimkou souvratí) byla 32% výměry pozemku při modulu pracovního záběru strojů 6 m.

Výzkum trav pro energetické účely byl zaměřen na spalování. Nejvhodnější pro tyto účely se jeví psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený a lesknice rákosovitá. V podmínkách České republiky se jeví nejvhodnější sklizeň energetických trav v období jejich sklizně na semeno s využitím vymlácené travní slámy pro energetické účely. Suchý drcený materiál je zpracováván do pelet a briket. Konstrukce velkých kotlů umožňuje též spalování celých balíků sena. Na základě provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích (500 kW-2 MW) je možné doporučit spalování travního sena předně v kotlích určených pro spalování obilní slámy.

S ohledem na nedostatky dřevní hmoty se zvyšuje poptávka po alternativních palivech z fytomasy. Paliva na bázi slámy a sena dosahují emisních parametrů srovnatelných se spalováním dřevní hmoty. U paliv ze slámy nebo sena je problém nízká teplota tavení popela.

Pro pokus byly vybrány tři různé podmínky skladování: při pokojové teplotě 22oC na světle a ve tmě v chladničce při teplotě 4oC. Byly sledovány tyto parametry: peroxidové číslo a změny v obsahu a-, g- a d- tokotrienolů a a- a g- tokoferolů při skladování 210 dnů (30 týdnů). Hodnota peroxidu je ukazatelem obsahu primárních oxidačních produktů olejů. Z analýzy vyplývá, že k největší likvidaci hroznového oleje dochází během skladování při pokojové teplotě a přístupu světla, kdy se hodnota peroxidu zvyšuje až na 484 meq . O2/kg oleje. Nejšetrnější způsob skladování je, pokud se jedná o teplotu v chladničce (4oC) ve tmě, kdy se během 30 dnů skladování peroxidu zvýšila jeho hodnota pouze na 71,9meq.O2/kg oleje. Mezi těmito hodnotami byly hodnoty skladování při pokojové teplotě ve tmě (po třiceti týdnech skladování 196meq.O2/kg oleje. Z těchto parametrů jasně vyplývá, že ke stabilitě oleje významně přispívají oba faktory - teplota a světelné podmínky. Stejný trend byl zjištěn také u tokotrienolů. Při pokojové teplotě a přístupu světla došlo k úplnému rozkladu a-tokotrienolu v devátem týdnu skladování, g-tokotrenolu po třiceti týdnech skladování a d-tokotrienolu v osmnáctém týdnu skladování. Nejstabilnější se zdá g-tokotrienol, potom d-tokotrienol a nakonec a-tokotrienol. Po skladování v chladničce ve tmě nedošlo k prakticky žádnému rozkladu a-, g- a d- tokotrienolů, jejichž obsah zůstal zcela beze změny.

V letech 200-2002 byly v České republice vypracovány některé právní předpisy o ochraně ovzduší a integrované prevenci a ochraně. Do oblasti působnosti směrnice o IPPC spadá 442 zemědělských podniků s intenzivním chovem prasat a drůbeže. Tyto podniky musí získat integrované povolení ke svému provozu využitím nejlepších dostupných technik (BAT). V této studii je prezentováno vyhodnocení použitých systémů BAT v chovu prasat a drůbeže a při skladování statkových hnojiv. V letech 1990-2010 se v České republice snížil celkový počet hospodářských zvířat. Tato situace byla doprovázena proporcionálním snížením emisí amoniaku. V průběhu minulých dvaceti let se snížily emise amoniaku v České republice o více než 60%.

Jilemnicko - svazek obcí vznikl v roce 2002. Od této doby řeší různé aktivity, mezi které patří i získávání finančních prostředků na projekty a aktivity potřebné v regionu 21 členských obcí. Jednou z těchto aktivit jsou projekty Komunitní kompostování na Jilemnicku a Zajištění sběrných nádob pro komunitní kompostování na Jilemnicku, na jejichž realizací získal svazek finanční dotaci z operačního programu Životní prostředí, prioritní osa 4 - Nakládání s odpady. Realizace projektu proběhla v termínu leden 2012 až prosinec 2013 s celkovým rozpočtem 13 201 580 Kč a výší dotace (90%) 11 881 422 Kč.

Společnost RUMPOLD UHB, s.r.o., se sídlem v Praze byla založena v roce 1992 jako dceřinná společnost stejnojmenné rakouské firmy. Postupně vznikaly společnosti a provozovny v dalších regionech ČR. Jednou z nich je RUMPOLD UHB, s.r.o. - provozovna Uherský Brod, jejíž hlavní činností je komplexní nakládání s komunálním, průmyslovým a nebezpečným odpadem (sběr, svoz, přeprava, separace, skládkování, kompostování), dále údržba veřejné zeleně a komunikací.

Společnost Kompostárna Mýto, s.r.o., nabízí služby v oblasti nakládání s biologickými odpady - zejména z věřejné zeleně, údržby soukromých zahrad a zahrádek, odpadního dřeva. Cílem je produkce kvalitního kompostu, který je použitelný jak pro soukromé osoby, tak pro místní zemědělsce jako kvalitní organické hnojivo. Místním sběrem bioodpadu, lokálním zpracováním i využitím je vytvořen uzavřený koloběh organických látek.

Společný projekt nakládání s odpady v oblasti Horního Posázaví byl realizován v roce 2009. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií a Státním fondem životního prostředí ČR. Realizací tohoto projektu došlo ke zkvalitnění nakládání s odpady a navýšení kapacity jejich zpracování či třídění o 80 tun za rok ve sběrném dvoře a 950 tun za rok v provozu kompostárny.

Majitelem komunitní kompostárny je město Morkovice-Slížany a jejím provozovatelem Technické služby města. Jde o kompostárnu s roční kapacitou 1902t/rok, která je zbudovány na bývalém polním letišti, jež je ve vlastnictví ZD Morkovice.

Společnost EKOR, s.r.o., provozuje svoz a odstraňování odpadů, skládku odpadů, dotřiďovací linku papíru a plastů, sběrný dvůr a dvě kompostárny. Tento příspěvek je věnován kompostárně starší, nacházející se v průmyslové zóně města Kyjova.

V obci Jemnice na Třebíčsku byla uvedena do provozu kompostárna moderního typu, která je na Vysočině zcela ojedinělá, v tomto místě je vlastně nadčasová. Kompostárnu radnice vybudovala v jedné z hal v průmyslové zóně v bývalém autoparku Armády České republiky.

Vermikompostování (kompostování s využitím žížal) je zpracovatelská technologie, která je v ČR známá zejména z domácností při zpracování kuchyňských zbytků. Je to především z důvodu, že tento způsob zpracování bioodpadů je vcelku jednoduchý a využívá principy známé z přírody. Za tímto účelem jsou užívány různé typy maloprodukčních vermikompostérů - od jednoduchých bedýnek až po několikapatrové plastové vermikompostéry. Uživatel může ovlivňovat proces zpracování a kvalitu vermikompostu, který poté sám využívá při pěstování rostlin.

Energetické a materiálové využití rostlinné biomasy jsou dva způsoby, které byly vnímány jako konkurenční. Vlivem dotační politiky, legislativy a společenských aspektů ovlivňujících stav trhu se ale obě oblasti stále více prolínají. V příspěvku jsou popsány dva možné způsoby energetického využití. Energetické vlastnosti kompostů jsou horší ve srovnání se standardními biopalivy. Způsob jímání tepla vznikajícího při kompostování je technicky realizovatelný, ale jeho efektivita je nízká. Hodnota měrného tepla získaného tímto způsobem nedosahuje ani 1% hodnoty výhřevnosti, ale kompost si uchová cenné složky.

Společnost Agromarket se zabývá v oblasti zlepšování životního prostředí udržováním a rozšiřováním zelených ploch ve městech a na venkově. Buduje rekreační, sportovní, krajinnou a produkční zeleň - parky, zahrady, zelené střechy, stromořadí, lesy, biokoridory, biocentra, květnaté louky a trávníky. Mezi další aktivity firmy patří i zemědělská činnost (např. chov ovcí). V oblasti hospodaření s odpady podporuje separaci odpadu a vrácení organické hmoty zpět přírodě ve formě kompostu. Z tohoto důvodu byla v roce 1997 vybudována kompostárna Dolínek.

Předmětem výzkumu bylo stanovit vliv různě řešeného střešního pláště u stájí pro chov hospodářských zvířat na oteplování vnitřního prostředí, zejména v období vysokých teplot vnějšího prostředí. Byla zjištěna vysoká korelační závislost mezi intenzitou slunečního záření a prostupem tepla do stájového prostředí. Výsledky měření účinnosti solárního ohřevu na tepelném kolektoru osazeném sledovanou střešní krytinou také ukazují na velké rozdíly v prostupu tepla podle použitých krytin. Celkem bylo sledováno osm různých provedení střešního pláště. Nejlepší výsledky z hlediska eliminace prostupu tepla slunečního záření byly zjištěny u izolovaného sendvičového panelu, který propouštěl do stájového prostředí max. kolem 16% tepla ze slunečního záření. Nejhorší výsledky byly zjištěny u střešního pláště tvořeného prosvětlovacím sklolaminátovým panelem, který propouštěl až 95% tepla ze slunečního záření. Zkoumán byl také vliv barevného provedení u vláknocementových panelů, kdy panel s bílou barvou měl o 39% nižší povrchovou teplotu na vnitřní straně než panel černý a prostup tepla, měřeno teplovodivým čidlem na spodní straně panelu, byl nižší 4x.

V současné době na českých farmách převládají krmné systémy založené na zkrmování komplexní krmné dávky (TMR) připravované různě řešenými míchacími krmnými vozy. Současně se oživil vývoj stacionárních krmných systémů, které jsou vyvíjeny a nabízeny na kvalitativně vyšší úrovni než v minulosti. Ve vývoji jsou využívány pozotivní zkušenosti s dojícími roboty z hlediska standardizace kvality prováděných operací s minimalizací vlivů obsluhy a uvolnění pracovního režimu (práce v ranních a večerních hodinách, o víkendech a svátcích). Nové stacionární krmné systémy se vyznačují vysokým stupněm automatizace a robotizace. Některé z nich vyžadují náročnější stavební úpravy stájí (nadžlabové dopravníky, krmné roboty zavěšené na drážce). Jsou však i systémy, které mají vlastní podvozek a jejich pohyb je řízen čidly (Lely Vector a další) nebo vodící kolejnicí (Wasserbauer Mixmeister 3000). Ve všech případech je nutné dobudovat mezisklady krmiva s dávkovacím a plnícím zařízením, někdy i míchacím zařízením.Do jaké míry se tyto zajímavé krmné systémy uplatní v českých stájích, napovědí až zkušenosti z prvních pilotních realizací. Článek přináší podstatné informace o poloautomatických systémech krmení vhodných do českých stájí.

Kromě architektonického a konstrukčního řešení stájí pro chov mléčného skotu má i bezprostřední okolí stáje vliv na účinnost přirozené ventilace v těchto objektech. Přirozená ventilace využívá relativně malých rozdílů tlaku vzduchu uvnitř a vně budovy (přibližně 100 Pa). Z tohoto důvodu velice dobře pracuje v zimním období, správná činnost v létě je aručena pouze pokud teplota uvnitř stáje je vyšší než venkovní teplota.

Řešení zakázky TAČR programu ALFA s názvem Podrobný emisně-imisní model ČR pro současný stav a výhled do roku 2030 a nástroje pro podporu rozhodování v oblasti ochrany ovzduší probíhá od r. 2011 a je rozloženo do čtyř let. Hlavním řešitelem zakázky je ATEM - Ateliér ekologických modelů, s. r. o., ČHMÚ je spoluřešitelem. Cílem etapy E003, která je součástí dílčího cíle etapy 3.3.2. Emisní a imisní prognózy - roky 2020, 2040, byla v roce 2013 příprava emisní databáze pro bodové a plošné zdroje s emisemi znečišťujících látek SO2, NOx, PM10, PM2,5, benzenu a benzo(a)pyren pro roky 2020 a 2040. Hlavním výstupem emisní části projektu bude kompletní zpracování rozsáhlé prognózní databáze zdrojů znečišťování a její napojení na otevřený systém, který umožní do sestavy v budoucnu vstupovat, aktualizovat ji o nové skutečnosti (např. odstavení významného zdroje, změna trasy komunikace, apod.). V imisní části řešení projektu bude tato prognózní databáze vstupem při modelování různých scénářů vývoje úrovně znečištění.

Příspěvek je zaměřen na stávající a budoucí legislativní opatření související s ochranou životního prostředí v zemědělství. V příspěvku je rovněž prakticky představena moderní technologie čištění stájového vzduchu pocházejícího ze stájí chovu prasat. Tato technologie je zaměřena na snižování emisí pachový látek, amoniaku a prachových částic.

Tento dokument představuje završení velkého úsilí syntetizovat a aktualizovat dostupné poznatky o snížení uvolňování emisí amoniaku ze zemědělství do ovzduší. Podle Úmluvy OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícímhranice států. První národní limity pro emise amoniaku byly stanoveny na základě Göteborgského protokolu v roce 1999. Zároveň protokol zahrnoval přílohu obsahující opatření pro omezování emisí amoniaku (známou jako příloha IX).

Společnost EKOR, s.r.o. v Kyjově provozuje svoz a odstraňování odpadů, skládku odpadů, dotřiďovací linku papíru a plastů, sběrný dvůr a dvě kompostárny - příspěvek je věnován kompostárně mladší, nacházející se v obci Těmice. Stavební kapacita kompostárny je 10 000 t.rok-1

S rostoucím podílem biomasy v energetickém mixu je dřevní štěpka stále důležitější a cennější surovinou. Z logistického hlediska je výhodou její relativně snadná dostupnost v rámci regionu. Její nevýhodou je, že při nevhodných podmínkách skladování snadno podléhá biodegradabilním procesům, zejména působení kvasinek a plísní. V závislosti na obsahu vody a podmínkách prostředí byl v laboratorních podmínkách stanoven obsah plísní v široké škále 5.103 - 1.108KTJ.g-1. Vývoj plísní byl zkoumán při různých podmínkách po dobu 28 dní.

Vývojový a inovační trend představuje u přesných secích strojů umístění centrální výsevní skříně a hlavní výsevní jednotky na těchto strojích. Tyto konstrukční změny secích strojů potřebují nová řešení v dopravě semen z centrální výsevní jednotky do secích botek. Jako výhodné řešení se jeví použití plastových semenovodů. Rychlost osiva pšenice byla vyšší než v případě osiva kukuřice, ale rozdíly nebyly statisticky významné. S rostoucí délkou semenovodů rychlost osiva klesala. Na rychlost osiva v plastových semenovodech měl dále vliv jejich tvar (rovné, zakřivené).

Iniciativa EU, která má zlepšit současnou situaci v hospodaření s biodagradabilním odpadem (BRO) a pomocí Směrnice o skládkách 1999/31/EC by měla dosáhnout zpracování BRO jiným způsobem, nežli ukládáním na skládky. Z tohoto důvodu je žádooucí, aby byl i BRO z údržby zahrad a domácností zpracováván přímo na místě jejich vzniku, přímo u těchto malých producentů. Převážná většina tohoto typu odpadů je dobře kompostovatelná a lze z nich vyrobit kvalitní kompost s dobrými jakostními znaky.

Biopaliva jsou technologicky i ekonomicky vhodnou alternativou fosilních paliv ve stacionárních zdrojích tepla. Příspěvek popisuje expertní systém pro podporu rozhodovacích procesů v oblasti produkce tuhých biopaliv. Expertní systém je řešen jako databázová internetová aplikace volně přístupná uživatelům. Uživatel má možnost namodelovat si svůj podnikatelský záměr, vybrat z databáze vhodné doporučené technologické systémy pro jeho realizaci, vyhodnotit provozní a investiční náklady a dále ekonomické přínosy záměru, návratnost investice a energetickou efektivnost produktu.

Workshop byl rozdělen do dvou částí - teoretické a praktické. Odbornou náplní workshopu byla problematika kompostování a energetického využití biomasy. V první části byla problematika teoreticky vysvětlena a následně proběhly praktické ukázky s možností si některé činnosti vlastnoručně vyzkoušet.

Obiloviny jako základ racionální výživy jsou sezónním produktem, který nebývá zpravidla zpracován ihned po sklizni, ale spotřebovává se průběžně. Z toho vyplývá nutnost šetrného posklizňového ošetření při zachování přírodního stavu a následné dlouhodobé skladování od sklizně až do doby použití ke zpracování na finální výrobky nebo k přímé spotřebě. Zásadní jsou takové posklizňové úpravy zrna a skladovací podmínky, které nemohou snižovat biologickou hodnotu potravinářských zrnin.

V polních pokusech jsme zapravovali stupňované dávky organické hmoty do půdy. Po dobu čtyř let jsme sledovali půdní vlastnosti a měřili povrchový odtok vody při simulovaném zadešťování v závislosti na dávce organické hmoty. Potvrdila se závislost mezi organickou hmotou, vododržností půdy a rychlostí vsakování vody do půdy.Pro udržení nebo zlepšení struktury půdy a jejich ekologických funkcí je dostatečný přísun organické hmoty do půdy podmínkou.

V článku jsou popsány automatizované stacionární krmné linky instalované na českých farmách.První automatizovaná stacionární krmná linka Vector firmy Lely byla instalována na farmě manželů Dubových v Boubíně. Jedná se o rekonstruovanou stáj s připojeným s přístřeškem, se stlaným boxovým ustájením pro 210 dojených krav českého červenostrakatého plemene, s 3 dojicími roboty Lely a původním krmením pomocí klasického míchacího krmného vozu. Druhým systémem automatizované krmné linky na českých farmách je Triomatic T30 firmy Trioliet, který již prošel zkouškou funkčnosti na farmě Agrochlum Záluží, spol s r.o.

Pro vybrané druhy cíleně pěstované biomasy byly stanoveny výrobní náklady na měrnou jednotku biopaliva a energetická efektivnost těchto paliv tedy poměr získané energie (obsažené v palivu) k vložené energii, tj. energii spotřebované při výrobě paliva. Energetická efektivnost biopaliv byla stanovena pro 9 druhů biomasy - 5 plodin pro výrobu pevných tvarovaných biopaliv, 2 plodiny pro produkci bioplynu a 2 plodiny pro produkci kapalných biopaliv.

V příspěvku jsou popsány dva způsoby energetického zhodnocení procesu kompostování. Prvním způsobem energetického zhodnocení je přímé spálení pro výrobu tepla, případně elektřiny. Druhým způsobem je využití tepla vznikajícího během vlastního kompostovacího procesu a jeho následné jímání prostupem

Nárůst počtu zemědělských bioplynových stanic v českém zemědělství sebou přinesl i poptávku po materiálech vhodných pro anaerobní fermentaci. Kromě statkových hnojiv se rozšířilo i záměrné pěstování plodin pro bioplynové stanice. Zde se nejvíce prosazuje především kukuřice. Vzhledem k environmentálním výhradám k pěstování kukuřice na orné půdě jsou hledány jiné rostlinné materiály, které by ji mohly nahradit. Travní senáž ukázala, že měrná produkce bioplynu je srovnatelná s produkcí z kukuřice. Tento příspěvek přináší výsledky testování travní senáže (SZARVASI) jako náhrady kukuřice v bioplynové stanici. Měrná produkce bioplynu ze směsi travní senáže (80 %) a fermentátu (20%) se přiblížila výsledkům s kukuřicí.

Fugát, získaný separací digestátu z bioplynových stanic, je díky obsahu dusíkatých látek často využíván pro hnojení travnatých ploch. Při jeho aplikaci dochází k úniku části dusíkatých látek v podobě plynného amoniaku. Příspěvek popisuje porovnání emisí amoniaku při zapravení fugátu hadicovým aplikátorem a rozstřikem

Únik plynného amoniaku při aplikaci statkových hnojiv snižuje množství využitelných dusíkatých látek. Emise amoniaku zároveň negativně ovlivňují kvalitu životního prostředí. V příspěvku jsou porovnány emise amoniaku při zapravení statkových hnojiv zaoráním a zapravením talířovými branami

Příspěvek se zabývá třemi skupinami vlastností komprimované tuhé složky digestátu ze zemědělských bioplynových stanic. Digestát je zde zkoumán ve formě briket o průměru 60 mm. Energetické vlastnosti digestátu jsou prezentovány hlavně hodnotami jeho výhřevnosti a spalného tepla. Rovněž je uvedena jednoduchá charakteristika popelu vniklého spalováním briket. Mechanické vlastnosti jsou zaměřeny na hodnoty mechanické pevnosti (soudržnosti) briket digestátu v závislosti na počtu jejich manipulací a čase skladování. Dále jsou uvedeny základní údaje charakterizující materiál vytvořené brikety. Struktura a velikost částic komprimovaného digestátu, sypná a objemová hmotnost a pod. Sorpční vlastnosti briket byly zkoumány při dvou typech značně odlišných podmínek uložení briket digestátu. Jedná se o sorpci vody briketami při omezeném přístupu briket k vodě a o sorpci vody briketami uloženými v půdě. Bylo zjištěno, že uvedené brikety mají velmi dobrou sorpci vody, při která se podstatně mění objem brikety. Rychlost sorpce je pro různé materiály briket rozdílná a pro srovnání jsou uvedena data o sorpci a její rychlosti i pro jiné materiály. Tyto neenergetické vlastnosti briket z komprimovaného digestátu by mohly být využity i k úpravě vlastností půdy, zejména při zadržování vody v půdě a pro její hnojení.

Popisuje systém hodnocení technologie a ekonomiky energetického využití zemědělské biomasy. Systém řeší oblast pěstování energetických plodin, výrobu tuhých tvarovaných biopaliv i produkci bioplynu. Poskytuje informace pro podporu rozhodování v oblasti energetického využití biomasy.

Článek se zabývá tepelným hodnocením vybrané zemědělské bioplynové stanice s návrhem konstrukčního řešení fermentoru a dofermentoru vzhledem k jeho tepelným ztrátám. Rovněž se zabývá výběrem vhodné tepelné izolace s ohledem na její cenu a mechanické a izolační vlastnosti. Úkolem měření bylo zjistit tepelný tok obvodovými konstrukcemi a stropem fermentoru a dofermentorů zjištěním teplot uvnitř nádrží a teplot okolního prostředí. Jsou porovnány tři řešení konstrukce fermentorů, kde nejlépe vyhovělo řešení, kdy je fermentor a dofermentor konstruován v prstencové nádrži. Přičemž vnější kruh je dofermentor a vnitřní kruh fermentor. Ovšem celkové rozdíly tepelných ztrát mezi jednotlivými řešeními nebyly tak markantní, aby se tepelné ztráty v jednotlivých konstrukčních řešeních staly určujícím faktorem při výběru vhodného konstrukčního řešení. Výsledky z měření dále ukazují na to, že při použití tepelné izolace se ušetří značná část tepelné energie. Za předpokladu, že by mělo odpadní teplo využití i v letních měsících a byla by využita všechna tepelná energie produkovaná bioplynovou stanicí, mělo by takto ušetřené teplo značný ekonomický přínos.

Příspěvek se zabývá aktuální problematikou energetického využití tuhé odpadní biomasy ve formě briket ze zemědělské, lesnické a zpracovatelské produkce. Využití odpadní biomasy jako obnovitelného zdroje energie tvoří významný potenciál náhrady fosilních paliv při vytápění. Cílem měření je především stanovení emisních koncentrací sledovaných látek v produkovaných plynných spalinách různých směsí lisovaných vzorků paliv. Vzorky jsou lisovány ve tvaru briket o průměru 65 milimetrů. Při vlastním měření jsou sledovány emisní koncentrace oxidu uhličitého (CO2), oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a teploty spalin v závislosti na součiniteli přebytku vzduchu n. Měření emisních parametrů vzorků se uskutečnilo na krbových akumulačních kamnech o výkonu 8 kW. U lokálních spotřebičů s ručním přikládáním na tuhá paliva, která se především používají v domácnosti, nelze řešit systém čištění spalin jako u větších zařízení, a proto je nutné preferovat standardizovaná tuhá paliva vysoké jakosti. Z výsledků měření emisí je patrné, že přebytek vzduchu je velmi důležitou provozní veličinou, která ovlivňuje jak koncentrace sledovaných emisí, tak i v ohništi spalovací teplotu.

Energetické a materiálové využití rostlinné biomasy jsou dva způsoby, které byly vnímány jako konkurenční. Vlivem dotační politiky, legislativy a společenských aspektů ovlivňujících stav trhu se ale obě oblasti stále více prolínají. V příspěvku jsou popsány dva možné způsoby energetického využití. Energetické vlastnosti kompostů jsou horší ve srovnání se standardními biopalivy. Způsob jímání tepla vznikajícího při kompostování je technicky realizovatelný, ale jeho efektivita je nízká. Hodnota měrného tepla získaného tímto způsobem nedosahuje ani 1 % hodnoty výhřevnosti, ale kompost si uchová cenné složky.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energetických plodin, mezi které se řadí i trávy. V případech, kdy je půda uvedena do klidu zatravněním, nebo není využit potenciál trvalých travních porostů, z důvodu snižujících se stavů skotu, narůstá množství trávy, kterou lze energeticky využít. Vlhká travní hmota je vhodná pro zpracování pomocí anaerobní fermentace na bioplyn. Přezrálá a suchá hmota jde využít při spalování. Zkoušky proběhly na velkém kotli o výkonu 1,8 MW a malém kotli 25 kW.

Při postupech hnojení s meziskladováním hnoje na polním složišti se při aplikované dávce 30 t/ha spotřebuje až 60 l/ha motorové nafty a 3,34 h/ha lidské práce. Přitom nelze předpokládat, že by v budoucnu mohlo dojít k výraznějším úsporám. Spotřeba energie i potřeba práce na hnojení hnojem vyplývá z aplikací vysokých hektarových dávek. Nejvýhodnější jak z hlediska celkové produktivity práce i nákladů je přímý pracovní postup rozmetání hnoje ze stájových hnojišť.

Nadměrný počet plísní ve skladované štěpce je znamená hygienické riziko pro okolí a má pozitivní vliv na rozvoj biodegradabilních procesů v materiálu. Výzkum, jehož výsledky jsou prezentovány, je zaměřen na stanovení vývoje počtu plísní ve dřevní štěpce při různých teplotách skladování. Pokusy byly realizovány se vzorky o vlhkosti 65, 22 a 1 %. Při dlouhodobém skladování má obsah vody v materiálu na vývoj plísní. Rizika spojená s jeho výskytem lze snížením obsahu vody výrazně eliminovat.

Tato metodika shrnuje poznatky o vlivu zaorání organické hmoty do půdy a způsobu zpracování půdy na fyzikální vlastnosti půdy a pohyb vody v ní. Nežádoucí zhutnění půdy způsobené mechanizačními prostředky přispívá k degradaci hydrofyzikálních vlastností půdy a rovněž výše uvedených parametrů. Vsakování vody se snižuje na zhutnělé orné půdě. Rovněž se zvyšuje povrchový odtok vody během intenzivních dešťů a zároveň s tím se mohou vyskytnout problémy s vodní erozí. Organizace pohybu strojů po půdě je účinnou ochranou proti povrchovému odtoku vody v důsledku zhutnění půdy vedle pěstitelských technologií chránících půdu. Stroje by se měly pohybovat ve směru vrstevnic a stroje se tejným pracovním záběrem by se měly pohybovat ve stejných kolejích za účelem dosažení výše uvedené ochrany. Taková strategie pohybu strojů se nazývá řízené pojezdy po pozemcích - Controlled Traffic Farming (CTF). Doporučení pro konstrukci zemědělských strojů, která obsahují normativní údaje včetně celkových nákladů, jsou uvedena v závěru metodiky.

Tento článek prezentuje výzkum odpadní biomasy, která pochází z technickéh konopí (Cannabis sativa ), finské odrůdy Finola - registrované odrůdy vyšlechtěné pro použití v potravinářství. Zbytky po lisování oleje semen - pokrutiny a stonky byly experimentálně testovány pro výrobu pevných biopaliv - briket. Jejich hodnocení zahrnuje několik důležitých mechanických a fyzikálních charakteristik a vlastností, které se obvykle měří v pevných palivech podle evropských norem. Konkrétně - vlhkost, mechanické odolnost, spalné teplo a výhřevnost, jakož i obsah popela a emisí při spalování. Pro účely zkoumání těchto charakteristik bylo stanoveno pět směsí stonku a konopných pokrutin v poměru 1: 2, 2:1, 3:1, 4:1, 5:1. Brikety obsahující větší množství biomasy stonků jsou odolnější vůči manipulaci a skladování, ale mají nižší spalné teplo, vzhledem k nižšímu obsahu pokrutin se zbytky oleje. Obsah vlhkosti všech směsí splňoval optimálním hodnoty pro brikety. Všechny směsi také vyhovují limitu pro množství popele nedřevní biomasy. Směsi 4:1 a 5:1 plně splňují emisní limity. Ostatní směsi se obvykle pohybují až na hranici limitů. Brikety z odpadní konopné biomasy jsou vhodné jako pevné biopaliva a splňují požadavky Evropských norem.

Ve srovnání se sušením lze u konzervace vlhkého zrna předpokládat kromě ekonomických přínosů především možnost uskladnit vlastní produkci jadrných krmiv určenou k přímému zkrmování zvířatům či výrobě krmných směsí u výrobních linek krmiv. Technologií lze snížit riziko nepřízně počasí při sklizni (vzhledem k možnostem skladování i vlhkého zrna) a snížit sklizňové ztráty, protože je možné sklízet dříve, než je obvyklé. Při sklizni 2 až 3 týdny před plnou zralostí byla prokázána nejvyšší stravitelnost živin a chutnost zrna, jeho zařazením do krmné dávky se zvyšuje příjem a využitelnost všech krmiv. Jedná se tedy o zlepšení jakosti zrna a využitelnost krmiv.

Tento článek prezentuje výzkum v oblasti zemědělské techniky, energetiky a výstavby. Jsou zde popsány vybrané oblasti práce výzkumných kolektivů. Pro oblast rostlinné výroby. VÚZT, v.v.i. nabízí řadu expertních systémů na své webové stránce . Expertní systémy jsou řešeny formou modelovacích databázových internetových programů, které jsou pro uživatele ze zemědělské praxe a poradenství volně přístupné. Katedra zemědělských strojů TF ČZU v Praze se více jak 10 let zabývá výzkumem problémů souvisejících s pěstováním a finalizací konečného chmelového produktu. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici nabízí řadu certifikovaných metodik, pro příklad: Technologie a nákladovost při aplikaci vyšších dávek kompostů. V oblasti mechanizace brambor Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha vyvinul pracovní postup a provádí měření vlivu mechanického zatížení na změny dužniny brambor, možné je měření i u jiných zemědělských produktů (ovoce,zelenina) s cílem vyhodnotit průběh odolnosti produktů vůči mechanickému poškození Další zajímavostí je technika lokální aplikace kapalných minerálních hnojiv u brambor přinášející zvýšení výnosů a úsporu nákladů proti klasickým tuhým hnojivům. Aplikace odolných částicových kompozitů na bázi odpadu v zemědělství se zabývá Katedra materiálu a strojírenské technologie Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Jde o inovativní postupy renovace, které je též možné aplikovat do oblasti zemědělské výroby. Součástí výzkumu je využití odpadu ve formě plniva reaktoplastů. Pro navýšení odolnosti proti abrazivnímu opotřebení lze využít tvrdé anorganické odpadní částice korundu (oxid hlinitý Al2O3) a karbidu křemíku (SiC) odebrané z procesu otryskávání materiálů nebo odpad ve formě třísek vznikajících při obrábění tvrdých kovových materiálů. Směs epoxidové pryskyřice a tohoto plniva může být snadno nanesena na renovovaný povrch. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší je podíl částic v epoxidové matrici, tím vyšší je odolnost tohoto systému proti abrazivnímu opotřebení.

Podstata konzervace zrna ošetřeného metodou aktivního provzdušňování je snížení teploty skladovaného zrna, což má za následek omezení vznikajících fyzikálně-biologických a chemických pochodů. V průběhu skladování produkuje vlhké zrno svým dýcháním teplo, které způsobí zapaření, a tím znehodnocení zrna. Vzduch dodávaný ventilátorem do skladovacího prostoru zabraňuje nadměrnému vzniku tepla. S tím souvisí i požadavek dokonalého bezztrátového rozvodu vzduchu, aby uskladněné zrno ve skladovacím prostoru bylo rovnoměrně vystaveno účinkům vzduchového proudu a aby nevznikaly prostory, kdy by vháněný vzduch nepůsobil na uskladněné zrno. Množství vzduchu potřebného k aktivnímu provzdušňování závisí především na vlhkosti skladovaného zrna.

Článek se zabývá stanovením vlivu velikosti styčné plochy pneumatik a počtu přejezdů na utužení půdy v dopravě při sklizni zrnin. Porovnání vlivu silničních a flotačních pneumatik na fyzikální vlastnosti půdy.

Článek se zabývá shrnutím vlivu mechanizačních prostředků, které způsobují zhutnění půdy při přejezdech po poli. Mezi hlavními faktory je zařazen vliv zatížení nápravy strojů a kontaktní tlak pneumatik na půdu. Dlouhodobým sledováním přejezdů strojů po poli se projevuje pokles výnosů plodin. Nejvíce je zhutňována půda pojezdem strojů u okopanin a víceletých pícnin.

Pokus se byl založen v horské oblasti na pozemku Šumavského statku Nicov. Cílem pokusu bylo zjištění vlivu obhospodařování trvalého travního porostu na výnos sušiny. Hlavními pokusnými faktory bylo odstupňované hnojení v dávce 40 kg N.ha-1, 80 kg N.ha-1 a kontrolní varianta bez hnojení, dvě varianty sečí dvousečná a čtyřsečná. Hnojení dusíkem zvyšovalo významně produkci sušiny u obou dávek hnojiva oproti nehnojené variantě. Nejvyšší výnos sušiny 6,34 t.ha-1 vykazoval porost u dvousečné varianty sklizně v první seči. Vliv na produkci sušiny měl počet sečí rok, se zvyšujím počtem sečí klesá v produkce travní hmoty.

Tento článek je zaměřen na ověření vlivu délky částic fermentovaného materiálu a vlivu doby trvání kontaktu materiálu s kyslíkem před dávkováním do fermentoru, na produkci a obsah energie v bioplynu. Výsledky pokusů ukázaly vliv délky řezanky ve fermentovaném materiálu na výrobu a obsah energie v bioplynu při zpracování travní siláže s vysokým obsahem sušiny a hlavně kukuřičné siláže. Při zpracování kukuřičné siláže, optimální délka částic, pokud jde o produkci a obsah energie v bioplynu je 13 mm, u travní siláže je to 69-112mm. Ověření vlivu délky kontaktu travní siláže a kukuřičné siláže se vzdušným kyslíkem před dávkováním do fermentoru nepotvrdily naši hypotézu. Bylo prokázáno, že produkce a obsah energie v bioplynu se zvyšuje spolu s délkou trvání expozice vzdušným kyslíkem do 7 dní ve srovnání s fermentací materiálu po max. 3 h kontaktu s vzdušným kyslíkem.

Příspěvek popisuje, jak se projeví směsi metylesteru řepkového oleje a motorové nafty na úplné charakteristice motoru. K měření je použit hydraulický dynamometr zatěžující měřený traktor Zetor Forterra 8641 (nový traktor s méně než 100 hmt) prostřednictvím vývodového hřídele. Měření se uskutečnilo pro několik poměrů nafty a metylesteru řepkového oleje a to od čisté nafty až po čistý metylester řepkového oleje. Při zatížení motoru traktoru v předem definovaných bodech (otáčky a točivý moment motoru) se měřila palivoměrem spotřeba paliva. Vzhledem k povaze metylesteru řepkového oleje jako paliva lze předpokládat, že dojde ke snížení výkonových parametrů při zvýšení měrné spotřeby paliva.

Článek hodnotí využívání energie z tuhých biopaliv (pšeničná a řepková sláma a jejich směsi s vhodnými aditivy jako jsou kakaové slupky, hnědé uhlí a uhelné kaly). Prvková a stechiometrická analýza vyhodnocuje jejich vhodnost pro obnovitelnou energii. Dále jsou sledovány tepelné emise u automatického teplovodního kotle Verner A 251. Výsledky měření tepelných emisí ukazují, že všechny vzorky splňují požadavky směrnice č. 13/2006 pro oxid uhelnatý (2000 mg/m3). Průměrné koncentrace emisí oxidů dusíku překračují emisní limity ve srovnání se směrnicí č.13/2006 (250 mg/m3) u všech vzorků tuhých biopaliv. Jedním z důvodů je vysoká teplota ve spalovací komoře, která zvyšuje teplotu spalování a vede k vysoké teplotě oxidů dusíku. Dalším problémem je oxid uhelnatý, který závisí na přebytku vzduchu. Hodnota tohoto koeficientu klesá pod jeho otimum a následně má stoupající tendenci.