Komunální bioodpad se po úpravě podrobuje nízkoteplotní depolymerizaci,  zplynování a kondenzaci. Přibližně 50 % sušiny se mění na syntetická  kapalná motorová paliva., zbytek se využívá ve formě tepla.

Zdvojení plechové střechy skladu a sušárny umožňuje  příhřev sušícího vzduchu  o 7 –10 °C a podstatné urychlení sušení travních semen.

Odstranění nehořlavin ze surového bioplynu umožňuje jeho využití v rozvodech zemního plynu a v dopravě jako pohonného plynu. Oddělený CO₂  se vypouští  nebo využívá k technickým účelům.

Výsledným produktem anaerobní fermentace je bioplyn a fermentační zbytek (digestát). Samotný separát vzniká oddělením tuhé složky z digestátu pomocí separátoru na odstředivém principu. Z tohoto materiálu a ze směsi s dřevními pilinami byly vytvořeny palivové pelety o průměru 6 mm. Na tomto palivu byly měřeny mechanické, energetické a emisní parametry. Na výsledné hodnoty má veliký vliv vlhkost vstupního materiálu. Pelety ze samotného separátu vykazovaly oproti peletám ze směsi separátu a dřevěných pilin lepší užitné vlastnosti.

Zpráva popisuje postup řešení projektu NAZV č. QG60083 v roce 2008, včetně detailního popisu dosažených výsledků.

Ze sledování vyplývá, že v regionech, kde půda během zimy promrzá hluboko, probíhá eroze podle jiných zákonitostí, než během vegetace. Hlavní úlohu hraje členitost povrchu půdy, kdy na oraném povrchu byl účinek eroze nejmenší. Naopak na neoraném, promrzlém povrchu byla eroze z tajícího sněhu účinnější a ztráty půdy byly větší.

For evaluation of soil cultivation technologies and machines applicability in these systems the pre-crops after-harvest residua amount remained on the soil surface after seeding were assessed. Requirements for soil protection against water erosion have been met by the technologies of seeding into set-aside land and by those for soil shallow cultivation where were used machines remaining most after-harvest residua on the soil surface. In technologies with ploughing only insignificant amount of the after-harvest residua has remained, their protective function in this case is unimportant. For water infiltration into soil was found that the variant with ploughing has proved regular water saturation in the tilled soil layer. The no-tillage variant has shown the water penetration through the bigger pores.

V článku je popsán vývoj dojicích zařízení a obecné požadavky na dojicí zařízení využívaná v chovech dojnic. V dalších přílohách následují tabulkově zpracované typy a parametry dojicích zařízení různých výrobců.

Tento seminář byl za VÚZT, v.v.i. proveden v rámci řešení výzkumného záměru MZE0002703101 - etapy 6 "Výzkum nových možností efektivního využití zemědělských produktů k nepotravinářským účelům". Popisuje se realizace biopalivové směrnice a produkce FAME v ČR. S ohledem na udržitelnost dodávek surovin a předpokládanou spotřebu motorové nafty je stanoven možný vývoj spotřeby FAME do roku 2010 a potřeba pro dosažení 10 % energetického cíle v roce 2020.

Skladování krmných zrnin v ochranné atmosféře oxidu uhličitého je moderní ekonomicky výhodná metoda pro získání kvalitního krmiva po celý rok. Takto uskladněné obilní zrno a kukuřice o vyšší sklizňové vlhkosti až 35 % vykazuje např. po ročním skladování téměř nulový obsah plísní a bakterií. Rozhodující podmínkou skladování krmných zrnin a kukuřice v ochranné atmosféře oxidu uhličitého CO₂ je naprostá hermetičnost skladovacích prostorů – věžových zásobníků.

Hodnocení podmínek pro výrobu a využití bioplynu v českém zemědělství, legislativní podmínky národní i EU.

I přes zlepšující se podmínky ČR stále výrazně zaostává ve využívání anaerobní digesce zbytkové biomasy za nejvyspělejšími státy EU. Za současné situace v ČR však může být řízená anaerobní digesce při vhodném materiálovém složení vsázky, odpovídající skladbě technického vybavení bioplynových stanic (BPS) a také při možnosti využití všech produktů procesu ekonomicky efektivním způsobem zpracování biomasy s pozitivními dopady na životní prostředí.Obzvlášť přínosné může být spojení této technologie se zemědělstvím, kde vzniká velké množství vedlejší produkce biologického původu a zároveň poskytuje možnosti využití stabilizovaného substrátu jako organického hnojiva.

V oblasti zpracování, přípravy půdy a hnojení u brambor se vývoj přizpůsobuje požadavkům na vysokou intenzitu výroby a vysoké výnosy na stanovištích, optimální růst rostlin, úsporu nákladů, nárokům na ochranu půdy, ochranu životního prostředí a především kvalitu produkce. Na uživatelích se ponechává rozhodnutí o oprávněnosti použití tradičních postupů nebo nových postupů zpracování půdy, zakládání porostů a hnojení podle místních podmínek a užitkového směru pěstování brambor.

Pěstování brambor má v České republice tradici a to díky vyhovujícím klimatickým podmínkám, rozvinutému šlechtitelskému programu a pěstitelským technologiím. Velké množství uznaných odrůd brambor umožňuje producentům volit nejhodnější sadbu jak z hlediska klimatických a půdních podmínek, tak i z hlediska způsobu sklizně, zpracování a odbytových možností.

V oblasti zpracování a přípravy půdy a setí se vývoj techniky přizpůsobuje požadavkům na intenzitu výroby a vysoké výnosy na stanovištích, optimální růst rostlin, úsporu pracovních nákladů, nárokům na ochranu půdy a kvalitu potravin. Zda půjde vývoj ve směru přímého setí s malými změnami nebo směrem k přizpůsobení technických řešení strojů odpovídajícím půdním podmínkám a osevních postupům je zatím otázka. Ponechává se na uživatelích techniky oprávněnost použití tradičních postupů nebo konzervačního zpracování půdy. Celosvětově však přibývá nabídka techniky pro přímý výsev bez trvalého kypření půdy.

Abstrakt Na rovnoměrnost plošné dávky u postřikovačů a rozmetadel má významný vliv dodržení předepsané vzdálenosti mezi navazujícími pracovními jízdami. Přínosy v důsledku dodržení pracovního záběru vyplývají z úspory nákladů na chemické prostředky (o 5 až 10 %) nebo z omezení plochy plodiny poškozené přejezdy při zásahu během vegetace (např. u ozimé pšenice snížení výnosu od 14 do 18 %). Nerovnoměrnost rozmetání způsobená nedodržením pracovního záběru při přihnojování dusíkatými hnojivy má významný vliv na zvýšení výnosových ztrát.

Globální polohový systém GPS-NAVSTAR (Global Positioning System - Navigation Satellite Timing and Ranging) je pasivní dálkoměrný systém, který přijímači signálů GPS umožňuje určit geografickou polohu, rychlost pohybu a přesný čas. Podmínkou pro měření je přímá viditelnost mezi přijímací anténou přijímače GPS a alespoň 4 družicemi. Družice jsou rozmístěny na oběžných drahách tak, aby podmínka viditelnosti nejméně 4 družic byla splněna na kterémkoli místě povrchu Země po celých 24 hodin denně.

Zařízení a provoz BP stanice závisí na parametrech vstupních surovin a provozních souborech. Při provozu kogeneračních jednotek s plynovými motory je nutná zásoba bioplynu pro jejich rovnoměrný a bezporuchový provoz. Velikost vyrovnávacího zásobníku bioplynových stanic se podle zkušeností z experimentálních provozů i praxe doporučuje min. na úrovni 2-12 hodin nominální produkce bioplynu. Z ekonomických důvodů se dnes používá zásoba na cca 2-4 hod. provozu kogeneračních jednotek. Pokud by přebytky (ztráty) bioplynu přesáhly 30 % nominální výroby, pak nelze počítat ekonomickou efektivností provozu BP. Každá BP stanice s kogenerační jednotkou musí být vybavena chladičem chladící kapaliny spalovacího motoru, který uchladí 100 % výkonu motoru (pokud není odběr tepla) a havarijním hořákem bioplynu pro případ poruchy motoru kogenerační jednotky. Z hlediska optimalizace ekonomických výsledků provozu je možné využití části bioplynu i pro pohon motorových vozidel.

Krmný šťovík byl původně vyšlechtěn ke krmným účelům jako vysoce kvalitní objemná píce. Pro jeho vysoký vzrůst i řadu dalších příznivých vlastností se začal využívat hlavně jako energetická biomasa, především k přímému spalování. Ke krmení hospodářských zvířat se zatím nedoporučoval, protože po radikální redukci stavů skotu je u nás objemné píce dostatek.Vzhledem k vynikajícím hodnotám krmného šťovíku se začalo uvažovat o jeho energetickém využití při výrobě bioplynu.

Jedná se především o snížení závislosti ČR na dovozu ropy a to zejména z hlediska současného růstu její ceny. Výroba etanolu ze zemědělských produktů a jeho využití jako automobilového paliva není žádná novinka. Ovládnutí trhu s energií naftou a zemním plynem po druhé světové válce, byla výroba etanolu zastavena jako nerentabilní. Od 70tých let dochází ke zvýšení cen ropy, zvyšuje se důraz na ochranu životního prostředí.,snižuje se spolehlivost dodávek klasických fosilních paliv. Ve větší míře se využívá biopaliv. Jedním z důvodů, který vede k potřebě využívání biopaliv v dopravě, je současná neustálená situace v zemědělském sektoru. V celé problematice biopaliv hraje toto odvětví primární úlohu. Je nutné znát jeho současnou situaci, zdroje a kapacity, které může pro nepotravinářskou produkci využít, neboť světový trh nabízí opět výhodné podmínky pro realizaci klasické zemědělské produkce.

Popisují se předpoklady zajištění udržitelné energie ze zemědělství se zřetelem na motorová paliva.

V návaznosti na argumenty proti biopalivům se popisují jejich přínosy, makroekonomika, předpoklady dodávek z vlastních zdrojů a nutnost vysoké kvality. Prezentují se výchozí předpoklady jejich udržitelné výroby.

Pro setí ozimů, ale i dalších plodin, u kterých se nepožaduje přesné setí, je v současnosti k dispozici široký sortiment secích strojů. Důležitým hlediskem při výběru secího stroje jsou používané technologie zpracování půdy a zakládání porostů plodin –podmínky pro uložení osiva do půdy jsou v případě konvenční technologie s orbou a kvalitní předseťovou přípravou půdy odlišné od podmínek při uplatňování různých forem minimalizace zpracování půdy či uplatnění přímého setí do nezpracované půdy.

Práce se zabývá sledováním exploatačních parametrů štěpkovače PEZZOLATO 110 Mb při štěpkování odpadního réví z šesti moštových odrůd.

Se zvyšujícím se zájmem o pěstování meziplodin dochází rovněž k rozvoji nových technologických postupů jejich zakládání, které podmiňují vývoj nových mechanizačních prostředků. Nárůst zájmu o pěstování meziplodin je především spjat s rozvojem půdoochranných technologií zpracování půdy, s potřebou eliminace emisí živin do životního prostředí a možností efektivní regulace plevelů, ale i chorob a škůdců, v systémech ekologického zemědělství.

Příspěvek se zabývá současnou nabídkou nakládací techniky pro zemědělství a variantami pro lesnictví, hlavními druhy nakladačů, systémy výměny pracovního nářadí k nakladačům, technickými specifiy mininakládačů a teleskopických manipulátorů.

Tento seminář byl za VÚZT, v.v.i. proveden v rámci řešení výzkumného záměru MZE0002703101 - etapy 6 "Výzkum nových možností efektivního využití zemědělských produktů k nepotravinářským účelům".

Hodnocení podmínek pro výrobu a využití bioplynu v českém zemědělství, legislativní podmínky národní i EU.

Údržbu TTP je potřeba provádět tak, aby byla přijatelná nejen ekologicky, ale i ekonomicky. Zbytkovou biomasu z údržby TTP lze zpracovat technologií řízeného kompostování v pásových hromadách. Přínosem technologie je výroba humusového materiálu- kompostu. Kompost lez využít v rámci hospodaření zemědělského podniku, nebo jej uvádět do oběhu jako registrované organické hnojivo.

Autorizovaný software umožňuje komunikaci mezi uživatelem a softwarem tak, že po vybrání nabízených variant technických a technologických systémů obsažených v databázi včetně jejich technicko-ekonomických parametrů, případně zadání vlastních dat, je zpracován návrh stavebně technického řešení stáje a vypočítány základní technicko-ekonomické parametry navržené varianty a souhrnný protokol. V důsledku toho bude uživatel tohoto software snadno a rychle modelovat různé technické a technologické systémy a sledovat vliv těchto změn na vybrané parametry. Tento postup umožní uživateli optimalizovat jeho investiční a manažerské rozhodování při zohlednění jeho konkrétních podmínek a požadavků. Software je využitelný i pro projekční, poradenskou a pedagogickou činnost. Software je umístěn na internetu a je bezplatně přístupný.

Internetový expertní systém - slouží k modelování a simulování ekonomiky výroby tvarovaných biopaliv a k podpoře rozhodování o budoucích investicích do těchto oblastí.

Internetový expertní systém - slouží k modelování a simulování ekonomiky  zemědělských bioplynový stanic a k podpoře rozhodování o budoucích investicích.

Internetový expertní systém - slouží k modelování a simulování ekonomiky kompostování v pásových hromadách a k podpoře rozhodování o budoucích investicích do těchto kompostáren.

Internetový expertní systém – modelování technologie a ekonomiky pěstování plodin.

Internetový expertní systém pro výpočet provozních nákladů strojů podle uživatelem zadaných lokálních podmínek využití stroje.

Internetový informační systém – databáze nových zemědělských strojů, program umožňuje zapojit výrobce a dovozce techniky do plnění a aktualizace databáze.

Internetový informační systém – uvádí ekonomiku pěstování hlavních zemědělských plodin včetně možnosti využití dotací.

Internetový informační systém – uvádí doporučené technologické postupy pěstování hlavních zemědělských plodin včetně doporučených materiálových vstupů

Internetový informační systém - pro jednotlivé operace rostlinné výroby jsou uváděny doporučené strojní soupravy a jejich provozní a ekonomické parametry.

Internetový informační systém - pro zemědělské stroje jsou uváděny pořizovací ceny strojů a jejich provozní náklady

V metodické příručce jsou přehledně uvedeny základní technické a technologické systémy pro ustájení krmení, dojení, chlazení a skladování mléka, odklízení mrvy a kejdy a podestýlání určené pro chov dojnic a analyzovány jejich vlastnosti z hlediska potřeby lidské práce, energie, výkonnosti, investičních nákladů, vlivu na životní prostředí, welfare apod. Stručně jsou uvedeny souvislosti těchto systému v rámci cross-compliance včetně uvedení hlavních kontrolovaných parametrů. Metodická příručka je určena zemědělským podnikatelům, kteří uvažují o výstavbě nebo modernizaci stájí pro dojnice nebo o inovaci technických systémů. Užitečné informace v ní naleznou také odborní poradci, projektanti a dodavatelé systémů pro chov dojnic a chov skotu. Výsledky jsou dobře využitelné v procesu dalšího vzdělávání a pedagogické činnosti.

Metodická příručka je určena pro zemědělce, poradce, projektanty a dodavatele stájí a technických systémů pro chov dojnic. V metodice  je prezentován dosavadní vývoj v chovu dojnic v ČR a současný stav z hlediska používaných technologií a pracovních postupů.V další části jsou analyzovány a hodnoceny základní technické a technologické systémy pro ustájení, krmení, dojení a skladování mléka, odklízení mrvy a kejdy a podestýlání vhodné pro chov dojnic v ČR. V navazující odborné části jsou uvedeny základní zásady pro navrhování a projektování stájí a farem pro chov dojnic, jejichž dodržení je jedním z nezbytných předpokladů pro úspěšnou realizaci a provozování stáje nebo farmy. Formou katalogových listů je prezentováno celkem 23 modelových návrhů stavebně-technického stájí a farem pro 72 – 810 dojnic, z toho 14 modelových návrhů novostaveb stájí a farem s dojením v dojírně, 5 návrhů modernizací stájí typu K 105 a K 174 a 3 návrhy novostaveb stáje s dojením v AMS.

V metodické příručce jsou uvedeny soubory doporučených racionálních technologických systémů pro různé způsoby využití trvalých travních porostů v horských oblastech LFA a svažitých CHKO. Doporučení zahrnuje optimální technologické a pracovní postupy, jejich technické zabezpečení, orientační hodnoty základních exploatačních, energetických a environmentálních ukazatelů a metodiku výpočtu těchto ukazatelů.

Metodická příručka uvádí postupy a systémy ošetřování a  skladování zrnin ve věžových a halových skladech . Uvádí požadavky na příjmové zásobníky, dopravníky zrna, aspirační, čistící a třídící zařízení, systémy vyskladnění zrna ze zásobníků. Hodnotí kvalitu různých systémů a uvádí doporučení pro uživatele.

Metodika shrnuje poznatky ověřené v praxi o možnostech používání vhodných mechanizačních prostředků při provozování kompostovací jednotky do 1000 t vyrobeného kompostu za rok technologií pásových hromad na volné ploše. Metodika se podrobně věnuje optimálnímu strojnímu sestavení kompostovacích linek, s důrazem na využití spolehlivé, účinné, výkonné a investičně nenáročné kompostovací techniky. Metodika umožňuje provozovatelům kompostovacích jednotek sestavení kompletní kompostovací linky.

Metodická příručka popisuje technologické systémy při skladování brambor, vlivy technologických linek na kvalitu a mechanické poškození brambor při skladování a jejich úpravě, energetickou náročnost různých technologických systémů naskladnění, vyskladnění, řízení klimatu a úpravy produkce při skladování a jejich energetickou i ekonomickou náročnost na základě dosavadních výsledků řešených výzkumných úkolů a nových poznatků pro praxi. Je zpracován ucelený přehled technologických systémů skladování brambor, doporučeny jsou zařízení a úpravy linek pro eliminaci vlivů jednotlivých systémů a zařízení na poškození brambor při skladování a jejich úpravě za účelem zvýšení kvality produkce. Jsou popsány praktické výsledky při zjišťování energetické a ekonomické náročnosti různých technologických systémů a typů skladů brambor.

Metodika poskytuje návod na zpracování přebytečné travní hmoty z údržby TTP technologií řízeného kompostování v pásových hromadách s důrazem na zabezpečení základních podmínek pro správný průběh kompostovacího procesu. Součástí metodiky jsou popisy různých variant kompostování travní hmoty (modelové příklady), které jsou návodem pro zemědělské podniky a další subjekty na vybudování podobného zařízení pro zpracovávání přebytečné travní hmoty.

Metodická příručka je určena pro zemědělce, poradce, projektanty a dodavatele technologií a technických systémů pro zpracovaní energetické biomasy. V publikaci jsou využity výsledky výzkumných prací z projektu v oboru obnovitelných zdrojů energie a bioplynu, které se řešily ve VÚZT, v. v. i., jedna se o významnou část výzkumného záměru VÚZT, v. v. i. MZe 0002703101 a projektu NAZV MZe ,,QF3160 Výzkum nových technologických postupů pro efektivnější využití zemědělských a potravinářských odpadu" a projektu MŠMT ,,2 B06131 Nepotravinářské využití biomasy v energetice". Zároveň bylo využito zkušeností našich zahraničních partneru, zejména ze SRN, Rakouska a Holandska. V publikaci je popsána řada způsobů jak nakládat s organickými odpady v zemědělském podniku, nebo při zpracovaní biologicky rozložitelných komunálních odpadu v obcích. Jde o výrobu tuhých alternativních paliv, pyrolýzní zpracovaní biomasy a výrobu bioplynu.

Metodická příručka je určena především pro pracovníky zemědělského poradenského systému, podnikatele, odborné a řídící pracovníky v zemědělství, producenty, zpracovatele a dodavatele biomasy a biopaliv, dodavatele strojního zařízení, provozních souborů a technologických linek pro zpracování biomasy, biologicky rozložitelných a biogenních odpadů. Zaměřuje se na postupy výroby tuhých biopaliv v různých obchodních formách z biogenních produktů a biomasy, klasifikovaných podle původu a zdroje v souladu s dosavadním stavem technické standardizace. Součástí je popis a posouzení provozně-optimální výroby v souladu se specifikacemi souvisejících technických norem a s respektováním řízení jakosti napříč celým dodavatelským řetězcem od místa původu, přes logistiku, tj. doprava, skladování, balení, manipulace, po dodání a zásobování tuhých biopaliv, včetně řízení jakosti. V návaznosti na příkladech referenčních strojních linek pro výrobu peletovaných a briketovaných paliv z dřevní, bylinné a ovocné biomasy se uvádí orientační technicko-ekonomické parametry výroby tuhých paliv ze slámy obilovin, travních porostů a energetických plodin. Všechny popisované postupy a bilance vycházejí z nutné podmínky trvalé udržitelnosti využívání vhodné tuhé biomasy pro výrobu tepla, elektrické energie, biopaliv a biokapalin. Pro dlouhodobé využívání je třeba zaručit ekologicky únosný odběr této biosuroviny.

Zpráva obsahuje analýzu technických a technologických systémů pro chov hospodářských zvířat a skladů statkových hnojiv, hodnocení jejich technického stavu z hlediska požadavků nitrátové směrnice a obsahuje návrh potřebných finančních prostředků pro jejich opravy, náhrady a doplnění tak, aby výsledný stav odpovídal minimálním požadavkům nitrátové směrnice. Výsledkem je návrh formulace pro usnesení vlády CR č. 693/2008.

Norma stanovuje požadavky, zkušební metody a vlastnosti řepkového oleje jako palivo pro vznětové motory určené pro tento druh paliva. Nutnou podmínkou je příslušné schválení spalovacího motoru z hlediska přípustnosti, případně záruční prohlášení výrobců spalovacích motorů nebo firem zajišťujících přestavbu spalovacích motorů na provoz s rostlinným olejem. Distribuce paliva řepkový olej se předpokládá na zvláštních výdejních místech tak, aby se vyloučila kontaminace paliv běžně distribuovaných.

Norma vymezuje kvalitu bioplynu především pro zážehové motory na takové palivo přizpůsobené. Požadavky a zkušební metody jsou stanoveny pro bioplyn typu L, který je určen jako palivo motorů bez regulace s uzavřeným (autoadaptivním) řídícím obvodem a typu H pro motory s regulací s uzavřeným řídícím obvodem. Hlavní rozdíl je ve výhřevnostech bioplynu, vyjádřených jako Wobbeho číslo. Typ L je méně výhřevný.

Norma stanovuje požadavky a zkušební metody pro Ethanol E95 – motorové palivo, které je po přidání vhodných přísad určené k užití ve vznětových motorech. Vznětový motor je nutné pro použití tohoto paliva konstruovat. Norma nestanovuje typ a množství přísady pro zlepšení schopnosti vznícení používané v tomto palivu ani dalších typů používaných přísad. Minimální obsah ethanolu činí 92,2 % m/m a max. obsah vody 6,5 % m/m.

Přípravek pro ruční výsadbu nalezne uplatnění při vegetativním rozmnožování dřevin. Hlavním cílem využití přípravku je urychlení ruční výsadby řízků při zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin a usnadnění práce.

Řešení problematiky využití separované kejdy jako plastického steliva je závislé hlavně na vyřešení epizoologického a epidemiologického faktoru. Je nutné separovaou kejdy termálně upravit tak, aby žádné patogenní mikroorganismy nenacházely kultivační podmínky pro svoje pomnožování. Je řešena dostatečně dlouhá termická expozicie separátu kejdy, který se bude jako plastické stelivo vracet do stájí. Separát kejdy je termicky exponován speciální kompostovací technologií, jsou prováděny pravidelné odběry termicky exponované separované kejdy a stanovena teplota, při které dojde k utlumení mikrobiální činnosti.

Ověřený postup zpracování odpadního dřeva po řezu vinic, ověřený postup výroby topných briket z dřevní štěpky, stanovení mechanických vlastnosti briket z odpadního dřeva po řezu vinic, výsledky laboratorních zkoušek těchto briket, stanovení spalovacích vlastnosti briket z odpadního dřeva po řezu vinic.

Palivo je tvořeno směsí obsahující réví a dále spalitelné přísady s podílem hmotnostním od 4,99 do 70 %. Těmito přísadami jsou energetické rostliny, dřevo a stromová kůra, uhlí a další suroviny rostlinného původu. S výhodou lze jako přísady použít obilní nebo řepkovou slámu a/nebo luční porosty. Palivo lze s výhodou upravit do formy pelet nebo briket.

Adaptér je univerzální přídavné nesené zařízení pro přesnou lokální aplikaci a zapravení kapalných průmyslových hnojiv (i jiných kapalných přípravků) do půdy při sázení a během rané vegetace širokořádkových plodin. Nalezne uplatnění v zemědělství, zelinářství, lesnictví. Velkou předností je větší využití aplikované látky rostlinou.

Linka pro výrobu pelet z biomasy zahrnuje podávací zásobník se systémem dávkování suroviny, mísič, zařízení pro peletování, které je tvořeno tělesem s vestavěnou deskovou matricí s lisovacími otvory, která rotuje na vertikálním hřídeli, ne méně než dvě lisovací rolny, z nichž každá má možnost se otáčet vzhledem k tělesu na nepohyblivém hřídeli, nože připojené k tělesu pro odřezání pelet, dále zařízení pro ochlazování peletované hmoty a separaci prachu od pelet. K tělesu je připojen chladič-separátor, představující tepelně izolovanou uzavřenou nádobu se systémem kondicionování vzduchem, ve které je pod úhlem k horizontále vestavěno otáčející se válcové síto.

Způsob získávání pelet z biomasy zahrnuje procesy přetvoření rostlinné suroviny do pelet pro potravinářské, krmivářské nebo energetické využití a zahrnuje: její předběžné sušení, dvoustupňové drcení na frakce do 25 mm a 4 mm, míchání nadrcené organické suroviny, její peletování, chlazení pelet a vytřídění vysoce kvalitních pelet. Všechny uvedené procesy, které provázejí transformaci rostlinné suroviny do pelet, se provádí při tlaku blízkému tlaku atmosférickému. Teplota se udržuje během celého procesu od 10 do 60 °C. Předběžné sušení rostlinné suroviny se uskutečňuje do vlhkosti od 10 do 60 °C. Procesy ochlazování a vytřídění vysoce kvalitních pelet probíhají současně.

Popis výsledku v původním jazyce výsledku je způsob zpracovávání zbytkové biomasy z údržby zemědělské krajiny (plochy trvalých travních porostů, plochy NATURA 2000 apod.), využívající technologii řízeného kompostování v pásových hromadách. Technologii lze provozovat na zpevněných, nezakrytých, vodohospodářsky zabezpečených (popř. polních nezabezpečených) plochách, na kterých jsou kompostované suroviny zakládány do pásových hromad lichoběžníkového nebo trojúhelníkového tvaru. Tento způsob lze označit za vhodné a vůči životnímu prostředí šetrné zpracovávání zbytkové biomasy přímo v místě jejího vzniku. Z ekonomického hlediska a z hlediska potřebného technického zabezpečení je tento způsob kompostování nejméně náročný.

Vytápěcí kotel má těleso, kanály na odvod spalin, tepelný výměník, kouřovod, komoru spalování paliva, zpětné desky jako dvě keramické lamely, roštový rám, podroštovou komoru, ústrojí podávání paliva ze zásobníku.

Vytápěcí kotel obsahuje dvířka, tepelně izolační těleso, vodorovné kanály pro odvod spalin, tepelný výměník, kouřovod, komoru spalování paliva, keramickou zpětnou desku, kruhový roštový rám, podroštovou komoru, ústrojí podávání paliva ze zásobníku do spalovací komory, převodový motor, dávkovací šnek, náboj spojky, retortový hořák, tenkostěnnou trubku, komoru nuceného přívodu tlakového vzduchu od ventilátoru k hořáku.

Cílem experimentu bylo zjistit čistotu povrchu těla chovaných dojnic z hlediska zoohygieny.

Our measurement was carried out on the prone field with the acreage of 11 ha. Variability of soil properties was observed by direct and nondirect measuring method. The objective of this study was to investigate dependencies between observed factors versus yield and satellite picture. Significant correlations were found between soil properties and nondirect measuring method. Relief parameter elevation plays important role.

V příspěvku jsou zveřejněny a okomentovány výsledky sušení energetických topolů v experimentální sušárně. Pro interpretaci výsledků autoři využili zobecněných křivek sušení materiálu. Tento způsob eliminuje problém s definicí sušeného materiálu. V příspěvku je popsáno konstrukční řešení experimentální sušárny, postup měření a stanovení zobecněné křivky sušení.

Autoři měřením v provozních podmínkách stanovili parametry štěpkování šesti odrůd vinné révy. Hlavní náplní článku je porovnání a statistické vyhodnocení výkonnosti štěpkovače a spotřeby pohonných hmot při zpracování jednotlivých odrůd.

Na dvou pozemcích byly sledovány erozní události způsobené vodní erozí. Sledování bylo provedeno pomoci dálkově řízeného modelu letadla, vybaveného digitálním fotoaparátem. Letecké fotografie se uplatni po zjišťování následků vodní eroze. Na základě sledovaných erozních událostí byla navrhnuta protierozní opatření.

Navržená jednoduchá kompostovací jednotka, využívající technologie kompostování na volné ploše v pásových hromadách, s roční kapacitou kolem 1500 t/rok, určená především zemědělským podnikům, farmám, provozovnám komunálních služeb, zahradnictvím atd.

Příspěvek obsahuje informace o možnostech výroby bioplynu ze zemědělských odpadů a surovin. Největší barierou pro bioplynové stanice jsou pachové emise (legislativa, měření pachových emisí, emisní faktor).

Příspěvek pojednává o výrobě a vlastnostech briket z různých druhů zbytkové biomasy vznikající jako vedlejší produkce v zemědělství. Pro výrobu topných briket byly využity tři různé materiály - seno, sláma a réví. Brikety byly vyrobeny za srovnatelných podmínek hydraulickým lisem s pevnou lisovací komorou. Následně byla provedena laboratorní analýza briket, zkouška mechanické pevnosti a spalovací zkouška. Energetické i mechanické vlastnosti těchto briket byly porovnány s vlastnostmi dřevních briket vyrobených ve stejných zařízeních.

Článek posuzuje možnosti tepelného využití vybraných odpadů ze zemědělské činnosti pro výrobu energie. Jedná se o možnosti využití odpadů, tuhé biomasy, alternativních a standardizovaných paliv jako paliva pro tepelně energetická zařízení. V rámci výzkumného projektu je uskutečněno šest analýz na vybraných směsných odpadech ze zemědělské činnosti. Odpady převážně ve formě briket jsou podrobeny rozboru, přičemž je zjištěno složení z hlediska prvkové, stechiometrické a energetické bilance. Směsná paliva z odpadů při zemědělské činnosti vykazují rozdílné parametry. To je způsobeno rozdílnými koncentracemi jednotlivých prvkových složení ve směsných odpadech. Z výsledků prvkových rozborů a stechiometrických výpočtů vyplývají některé negativní vlastnosti obsahu vody a popelovin v posuzovaných odpadech. Nejvíce určující z hlediska emisních koncentrací je množství síry, dusíku a chlóru v odpadech. Řešená problematika přispívá svojí aktuálností k omezování emisí a tím ke snížení úrovně znečišťování ovzduší.

Cílem tohoto článku je zhodnotit energetické využití vedlejších produktů z výroby methylesteru řepkového oleje s ohledem na ekologii použitého spalovacího zařízení. Významný cíl práce spočívá ve stanovení stechiometrie methylesterů řepkového oleje a destilačních zbytků z výrobny MEŘO. Při těchto výpočtech se stanoví: výhřevnost paliva, množství kyslíku (vzduchu) potřebného k dokonalému spalování paliva, množství a složení spalin a měrná hmotnost spalin.

Půda představuje velmi různorodé prostředí. Na poměrně malé ploše zemědělské půdy se můžeme setkat s velmi odlišnými půdními vlastnostmi, které významně ovlivňují požadavky na výkonnost prostředků použitých při pracovních operacích a jejich kvalitu. V tomto příspěvku je popsáno měření tahové síly s použitím elektro-hydraulického ovládání závěsu traktoru. Byla provedena kalibrační zkouška za sebou zapojených silových čepů tříbodového závěsu traktoru. Závěs traktorů John Deere 8330 a Fendt 933 byl zatížen horizontálně působící silou. V obou případech byla prokázána lineární závislost mezi tahovou silou a napětím  na silových čepech. Byla rovněž měřena aktuální hodnota výstupního napětí  pomocí čidla umístěného na spodním rameni hydrauliky. Měření tahové síly se provádělo v polních podmínkách při orbě pluhem taženým traktorem John Deere 8330.

Principy trvale udržitelného rozvoje je potřeba aplikovat i v LFA oblastech. Značnou část LFA oblastí zabírají TTP. V mnoha případech travní hmota z údržby těchto porostů není využívaná pro další zemědělskou činnost a je potřeba hledat možnosti jejiho smysluplného zpracování. Cílem příspěvku je zhodnocení ekonomické náročnosti údržby TTP a zpracování přebytečné travní hmoty z její údržby technologií řízeného kompostování v pásových hromadách. Výzkum probíhal na lokalitě Vítkovice v Krkonoších.

Příspěvek pojednává o údržbě trvalých travních porostů a o následném zpracování vznikající zbytkové biomasy technologií řízeného kompostování v pásových hromadách. Příspěvek uvádí stručný popis technologie, výsledky chemických rozborů vstupních surovin a zrajícího kompostu po první- homogenizační překopávce.

V současné době se začínají na jednotlivých bioplynových stanicích (BPS) v ČR, zpracovávajících kejdu hospodářských zvířat, zpracovávat spolu s kejdou i různé BRO a to jednak vedlejší produkty živočišného původu, odpady z potravinářských výrob a prodejních řetězců včetně produktů a vedlejších produktů rostlinné výroby (biomasy). Rozbíhají se i projekty bioplynových stanic na rostlinnou, především kukuřičnou biomasu. Tím narůstá množství digestátu z bioplynového procesu. Digestát se v současné době uplatňuje jako hnojivo v rostlinné výrobě (RV), popř. po separaci jeho tuhá složka k výrobě kompostů. Především u velkých farem pro odchov a výkrm prasat, které nemají vlastní RV, je problém s uplatněním, popř. s likvidací digestátu. Stejný problém může vznikat i u podniku, který nemá bioplynovou stanici s pouhou kejdou. V poslední době se zvyšuje tlak na uplatňování výroby alternativních paliv z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto zdrojů je dřevní odpad z těžby dřeva, nábytkářských výrob, nebo dřevní hmota z plantáží rychle rostoucích dřevin, použit lze i slámu obilovin a energetické byliny. První měření mechanicko - fyzikálních a palivářských vlastností těchto kompozitních paliv jsou nadějná.

Popisuje se realizace biopalivové směrnice a produkce FAME v ČR. S ohledem na udržitelnost dodávek surovin a předpokládanou spotřebu motorové nafty je stanoven možný vývoj spotřeby FAME do roku 2010 a potřeba pro dosažení 10 % energetického cíle v roce 2020.

Popisuje se udržitelnost výroby a užití bionafty a biopaliv a proces hodnocení environmentálních hledisek a potenciálních dopadů spojených s methylestery řepkových olejů.

Separát kejdy je vystaven tepelnému působení pomocí kompostovací technologie, zahrnující využití biotechnologických přípravků pro zvýšení teploty v zakládce.

Vývoj v oblasti navigačních systémů umožňuje použití prostředků GPS k nově pojaté organizaci přejezdů strojů po pozemcích. Systém řízených přejezdů umožňuje koncentrovat jízdní stopy s cílem chránit produkční plochu před škodlivým zhutňováním půdy. Monitoring přejezdů strojů na sledovaných pozemcích ukázal vysoké zatížení půdy přejezdy těžkých strojů. Dosažená přesnost navazování pracovních záběrů strojů při využití GPS navigace při přímých jízdách i jízdách ve směru řídících křivek ukazuje efektivnost nových navigačních systémů v systémech zpracování půdy. Při vhodném využívání pásového střídání plodin lze očekávat, že se nemusí zhoršit ukazatele využití strojů.

Výzkum hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty probíhá se zaměřením na technologie umožňující uchování úrodnosti půdy v souladu s krajinou. Alternativou pro hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech je cílené pěstování a využití trav pro energetické účely. Na základě výsledků první etapy výzkumu energetických trav byly stanoveny druhy nejvhodnější pro energetické využití (psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený). Na základě výzkumu druhé etapy energetických trav lze doporučit sklizeň travních druhů pěstovaných pro energetické účely v době jejich sklizňové zralosti na semeno s tržním využitím osiva a slámy pro energetické účely. Na základě provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování sena trav předně v kotlích určených pro spalování slámy.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Využít tyto plochy lze k pěstování energ. plodin, mezi které se řadí i trávy. V případech, kdy je půda uvedena do klidu zatravněním, nebo není využit potenciál trvalých travních porostů, z důvodu snižujících se stavů skotu, narůstá množství trávy, kterou lze energeticky využít. Vlhká travní hmota je vhodná pro zpracování pomocí anaerobní fermentace na bioplyn. Přezrálá a suchá hmota jde využít při spalování.

Výběr vhodné zemědělské techniky, způsob jejího pořízení a využívání je značně náročný na objektivní podklady k rozhodování. Příspěvek se zaměřuje na výběr vhodných strojů a možnosti racionálního sestavení do linek na chemickou ochranu  vinic. Porovnává náklady na přímou a dělenou linku  v závislosti na objemu nádrže rosiče a vzdálenosti pozemku od střediska a stanovuje mezní podmínky pro uplatnění těchto linek. Celkové provozní náklady jsou rozčleněny na fixní náklady a variabilní náklady a jsou vztaženy na 1 ha. Informace je možné využít především pro rozhodování o sestavení linky a dále pro plánování a hodnocení ekonomiky chemické ochrany a pro podporu rozhodování o potřebě, využití a obnově strojů.

Racionální řízení provozu, využití a obnovy strojového parku, plánování a hodnocení výrobního záměru vyžaduje řadu údajů normativního charakteru. Pro podporu rozhodování v této oblasti jsou ve VÚZT zpracovávány a pravidelně aktualizovány normativy investičních a provozních nákladů strojů a souprav, podrobné technologické postupy a ekonomika pěstování plodin. Expertní systém je přístupný uživatelům ze zemědělské praxe a poradenství na internetových stránkách řešitele. Umožňuje rychlý a široký přístup odborné zemědělské veřejnosti k výsledkům výzkumných projektů, využitelným v praxi.

Kapitola včleněná do knihy ,,Biomasa pro energetické využití" a věnuje se zajištění potřebného množství surovin a jeho efektivní transformaci a dopravy do místa využití.

Kapitola se zabývá základními poznatky o bioplynu, jeho přírodními zdroji a teoretickými základy jeho výroby a úpravy pro praktické využití. Uvádí se principy anaerobních reaktorů, kogeneračních jednotek a systémů bioplynových stanic.

Topné brikety a pelety z biomasy jsou ušlechtilé formy tuhých paliv. Je možno je vyrábět z nejrůznějších materiálů. Jsou popsány principy a typy briketovacích lisů, principy peletovacích lisů a linka na výrobu pelet z obilní slámy.

Při aerobní fermentaci dochází ke stabilizaci vlastností biomasy. Vstupními surovinami jsou rostlinná biomasa a čistírenské kaly. Jsou popsány dvě technologie výroby biopaliv, EKOBIOPROGRES a palivo EKOBIOPAL.

Nejrozšířenější hnojivé látky (dále jen hnojiva) používané pro výživu rostlin jsou hnůj, kejda a močůvka, tuhá minerální hnojiva (TMH) a kapalná minerální hnojiva (KMH). Samostatnou kategorii minerálních hnojiv tvoří vápenaté hmoty. Vyjmenované kategorie hnojiv se svými vlastnostmi liší, každá se aplikuje specializovanými rozmetadly.

V kapitole jsou uvedeny zdroje biomasy odpadní i záměrně pěstované. Jsou popsány způsoby využití různých druhů biomasy pro spalování, zplynování a biochemické procesy a fyzikálně mechanické úpravy.

Práce je zaměřena na nové způsoby konverze biomasy na suroviny a palivo pro dopravu a pohon motorů zahrnující extrakci biooleje z olejnin, fermentaci plodin bohatých na škrob a cukr nebo celulózových produktů s přeměnou na alkohol, anaerobní fermentaci organických materiálů na bioplyn a zplyňování biomasy, čištění a využití získaného plynu, popř. jeho další syntézu. Popisované různé konverzní cesty a postupy jsou z časového hlediska rozděleny na současné, střední a dlouhodobé aplikace.

Technologie sklizně vychází z klasických postupů při sklizni zemědělských plodin. Využívá se existující sklizňová technika. Jsou popsány postupy při sklizni energetického šťovíku. Jsou porovnány způsoby sklizně jednofázové, tj. sklízení řezačkou a dvoufázové, kdy je materiál lisován do velkých balíků. Jsou popsány parametry a energetická náročnost sklizně. Sušení řezanky se provádí v roštových sušárnách, jsou popsány tlakové ztráty sušícího vzduchu a časové závislosti průběhu sušení.

Pro mechanizovanou sklizeň se používají upravené sklízecí řezačky nebo speciální řezačky firmy Claas. Produktem je štěpka s velikostí částic cca 1 cm. Štěpku je třeba sušit nejlépe v roštových solárních sušárnách. Je možno použít i velkokapacitních skladů sena. Je popsán průběh sušení. Při manuální sklizni se používají štěpkovače a drtiče dřeva, kdy je produktem štěpka nebo krátké kusové dřevo.

V tabulkách jsou uvedeny příklady pracovních operací hnojení, zpracování půdy, setí a aplikace herbicidů z hlediska technického zajištění v minimalizačních a půdoochranných technologiích. U použití herbicidů jsou uvedeny pouze ty případy aplikací, které jsou spojeny s příslušnou technologií založení porostu plodin, není uvedeno použití selektivních herbicidů v době vegetace ani používání dalších pesticidů v pěstitelských technologiích. Výběr strojních souprav - energetický prostředek (traktor nebo samojízdný stroj) a přípojný stroj – je zaměřen na velké a střední podniky.

Zvyšování cen ropy je dlouhodobou světovou tendencí. Proto je v Evropě a Severní Americe snahou rozšíření přimíchávání až 30 – 35 % komponentů ze zpracování rostlinné produkce. Na Ukrajině je tento proces způsobený obdobně stejným zvyšováním cen nafty pro energetickou, průmyslovou a zemědělskou produkci. Příspěvek uvádí stav surovinové základny, technologie a prostředky mechanizace pěstování řepky olejné a zkušenosti evropských zemí s výrobou bionafty pro pohon motorů.

Kapitola obsahuje soubor normativních údajů investičních a provozních nákladů zemědělských strojů uspořádaný v tabulkové formě. Normativy provozních nákladů jsou stanoveny pro doporučené roční nasazení strojů a náklady jsou členěny na variabilní a fixní.

Soubor doporučení k úspoře energie v operacích a pracovních postupech výroby rostlinných produktů.

Soubor racionálních dopravních systémů pro rozhodující výrobní podmínky zemědělských podniků České republiky, který zahrnuje řešení dílčích problémů zejména analýzu dopravy v zemědělství České republiky, technické zabezpečení dopravních procesů v zemědělství (automobily a automobilové dopravní soupravy, traktorové dopravní soupravy, přepravní prostředky, manipulační zařízení, nové technické systémy v zemědělské dopravě), elektroniku pro monitorování a řízení dopravních procesů, využití dopravní a manipulační techniky, energetickou náročnost dopravní a manipulační techniky, metody zvyšování efektivnosti dopravní a manipulační techniky, legislativu v zemědělské dopravě a manipulaci s materiálem, dopravní systémy pro dopravu vnitřní (směřující na pole a z pole), dopravní systémy pro živočišnou výrobu a dopravní systémy pro dopravu vnější.

Publikace je vydána v rámci řešení projektu MZe NAZV č. QG60083, Konkurenceschopnost bioenergetických produktů. Obsahuje teoretické a praktické aspekty využívání štěpkovačů, drtičů a řezaček při desintegraci rostlinné biomasy. Popisuje používané systémy a obsahuje výsledky měření parametrů desintegrace na různých typech zařízení v provozních a poloprovozních podmínkách. Součástí publikace je příloha, která obsahuje databázi vybraných desintegračních zařízení v tabelární formě. Publikace je určena široké odborné veřejnosti a jejím cílem je být nástrojem při výběru a provozování zařízení pro zpracování a přípravu surovin rostlinného původu.

Práce se zabývá zpracováním vedlejších živočišných produktů, vyřazených z potravinového řetězce k získání podkladů pro dosažení cíle projektu – návrhu vhodného technologického postupu pro zpracování konfiskátů a jatečních odpadů bioplynovým procesem. Perspektivně práce sleduje nejen energetické využití bioplynu výrobou elektrické energie a tepla, ale směřuje další práce na výrobu bioethanolu a biopaliv. Dále naznačuje perspektivní využití bioplynu, které spočívá v jeho úpravě na kvalitní parametry zemního plynu a jeho použití pro pohon motorových vozidel.

Příručka obsahuje charakteristiku TTP z hlediska životního cyklu, údržby, výživy a hnojení. Dále uvádí základní možnosti zpracování travní hmoty z údržby TTP a podrobněji se věnuje technologii kompostování s uvedením příkladu z praxe.

V knižní publikaci jsou zpracovány aktuální poznatky o minimalizačních a půdoochranných technologiích zpracování půdy. Jsou uvedeny příčiny rozšiřování těchto technologií v podmínkách České republiky – důvody ekologické, ekonomické, technické a organizační. Dále jsou v knize vymezeny podmínky pro úspěšné uplatňování minimalizačních technologií v ČR s upozorněním na rizika, která za určitých okolností mohou vést ke snížení výnosů plodin a tím ke zhoršení hospodářského výsledku. V knize jsou uvedeny minimalizační a půdoochranné technologie pro hlavní polní plodiny pěstované v ČR. Jsou charakterizovány skupiny strojů, které se v současnosti používají při zajišťování pracovních operací v těchto technologiích. Je vyhodnocena ekonomická stránka využívání minimalizačních technologií.

Kniha shrnuje poznatky z problémových okruhů pěstování biomasy pro energetické účely. Zabývá se technologiemi pěstování a využití energetických rostlin, biodiverzitou ve vazbě na jejich pěstování, výrobou tuhých biopaliv, anaerobní fermentací. Součástí je i ekonomika pěstování energetických plodin, zahrnující tvorbu ekonomických modelů pro stanovení ceny různých druhů biomasy a zpracované modely pro plantáž RRD, lesknici rákosovitou a anaerobní fermentaci.

Homogenita TMR a míra poškození struktury krmiva během přípravy TMR jsou důležité parametry kvality práce míchacích krmných vozů (MKV). Celkem 17 různých MKV připravovalo stejnou TMR ve které bylo 10% slámy, 40% senáže a 50% kukuřičné siláže. Z připravené krmné směsi byly od každého vozu odebrány a hodnoceny 3 vzorky TMR. Hodnocení bylo provedeno pomocí 4-dílného separátoru složeného ze tří sít (průměry otvorů 19, 7,8 a 1,3 mm) a dna. Prakticky všechny MKV připravily velmi homogenní TMR. Z hlediska působení na strukturu krmiva byly mezi jednotlivými MKV menší rozdíly. Nejméně destruktivně pracovaly MKV s vertikálními šneky, u kterých na sítě s největšími otvory zůstalo průměrně 67% TMR zatímco u TMR připravené MKV s horizontálními šneky zůstalo na tomto sítě  průměrně 63% TMR.

Analýza technických a technologických systémů pro chov dojnic vhodných pro podmínky ČR. Hodnocení různě řešených míchacích krmných vozů z hlediska spotřeby pohonných hmot, výkonnosti přípravy a založení krmné dávky a rovnoměrnosti založení do žlabu.

Příklady moderních stájí pro chov dojnic prezentované v rámci mezinárodní konference 8th Conference on Construction, Engineering and Environment in Livestock Farming, 8-10.10.2007, Bonn. Dvě volné boxové bezstelivové stáje s rošty se shrnovací lopatou nebo s odklizem výkalů robotizovaným shrnovačem, dojením v dojírně nebo dojícím robotu jsou vhodné i pro české farmáře. Článek přináší o těchto stájích detailní informace s rozsáhlou fotodokumentací.

Pokusy probíhaly ve zděných halách pro chov dojnic. Ustájení bylo tvořeno volnými boxy s podestýlkou ze separované kejdy a klasickým roštovým systémem. Cílem práce bylo posoudit a zhodnotit vhodnost použití plastické podestýlky ze separované kejdy z hlediska hygieny zvířat. Během pokusu bylo zjištěno, že čistota povrchu těla zvířat byla na velmi dobré úrovni.

Infiltrace vody do půdy na orných půdách jsou závislé na půdních podmínkách v orniční vrstvě. Na změnu hydrofyzikálních vlastností půdy v orniční vrstvě má použitá technologie zpracování půdy. Materiálová nenáročnost a vysoká operativnost umožňují vysokou opakovatelnost měření v polních podmínkách. Z naměřených dat je vypočtena nasycená hydraulická vodivost půdy (Ksat) v orniční vrstvě. Výsledky z měření infiltrace poslouží k posouzení použitých agrotechnických zpracování půdy a jejich protierozních účinků.

V příspěvku jsou zveřejněny výsledky měření sušení dřeva. Cílem experimentů bylo stanovit parametry sušení dřeva pro energetické účely a porovnat dva postupy používané při výrobě pevných biopaliv z hlediska energetické bilance a průběhu sušícího procesu. Autoři popisují postup měření a dosažené výsledky.

Způsob nakládání s odpadními surovinami v zemědělské výrobě je důležitou operací. Finanční prostředky vkládané do souvisejících operací se promítají do ceny produktů. Zhodnocením odpadních surovin lze celkovou efektivitu výroby vylepšit. Odpadní dřevo z révy vinné lze využít jako surovinu pro výrobu energetických produktů. Autoři v příspěvku publikují parametry desintegrace získané měřením a jejich statistické vyhodnocení.

Článek popisuje základní aspekty využití drtičů a štěpkovačů v komunální sféře.

Článek uvádí výsledky výzkumu vlivu vnějších faktorů, mezerovitosti, vzešlosti a hustoty porostu na kvalitu bulev cukrovky při sklizni. Shrnuje výzkumné období let 2006 – 2008. Jsou rovněž uvedeny výsledky výzkumu mechanických vlastností řepy. Vztah pojezdové rychlosti, hustoty a mezerovitosti porostu na kvalitu cukrovky a ztráty bulev byl ověřen na porostech s počtem jedinců 50 tis. až 108 tis. na 1 ha ve 2 variantách mezerovitosti (V = vysoké 23 - 25 %) a N = nízké do 12 %). Zvýšený podíl neseříznutých bulev se projevuje u vysokých hustot porostů a vysokých mezerovitostí (nad 23 %) zejména při nevhodně zvolené sklizňové rychlosti 7 km.h^-1 a vyšší. Velikost sklizňových ztrát narůstá z přijatelných hodnot 3,5 - 6 % na hodnoty ztrát vysokých 8 - 9 %. Nevhodně zvolená pojezdová rychlost sklízeče a otáčky čistících orgánů zvyšují poškození bulev

Článek uvádí požadavky na komponenty pro výrobu krmných směsí. Popisuje pracovní operace válcového mletí , mačkání a míchání při výrobě krmných směsí. Uvádí , graficky dokumentuje a hodnotí energetickou náročnost operací. Hodnotí kvalitu produktu v závislosti na velikosti mlecí spáry a  otáčkách mlecích válců.  Souhrnně uvádí požadavky pro výrobce krmných směsí  v zemědělských podnicích.

Vytvořený model popisuje spalovací proces z pohledu nedokonalého spalování na základě elementárního rozboru paliva.

Článek se zabývá stanovením energetické náročnosti a kvality práce při mulčování porostu. Měřeným strojem byl mulčovač s horizontální osou rotace. Byl zjišťován příkon na vývodovém hřídeli traktoru v závislosti na průchodnosti materiálu při mulčování pro různý tvar kladívek a při různých otáčkách na vývodovém hřídeli. pro stanovení kvality práce byla zjišťována délka řezanky.

V českém zemědělství probíhá v současné době poměrně prudká obnova traktorového parku. pro polní práce se velmi často využívají traktory od 100 do 140 kW jmenovitého výkonu motoru, které jsou v základní nabídce opatřeny zadními radiálními pneumatikami 650/65 R 38. Na vhodné volbě pneumatik závisí účinnost využití výkonu motoru při přenosu hnací síly na podložku - povrch pozemku či komunikaci. pro jednotlivé povrchy jsou vhodné pneumatiky jiné konstrukce a dezénu. Vhodným pomocníkem pro výběr pneumatik se zřetelem na převládající nasazení traktoru jsou různá měření a testy. pneumatiky jsou porovnávány podle statických měrných tlaků na podložku, trakčních vlastností a podle jízdního komfortu.

Tento článek se zabývá měřením explatačních paramterů rozmetadla statkových hnojiv (pracovní rychlost, šířku rozmetání, pracovní záběr, plošnou a hmotnostní výkonnost, měrný tlak na půdu), energetické ukazatele (příkon na vývodovém hřídeli, příkon na hydraulickém zařízení, příkon na překonání valivých odporů soupravy, měrnou spotřebu nafty) a kvality práce při rozmetání chlévského hnoje.

Byla zkompletována kompostovací linka, kde jednotlivé operace v kompostovacím procesu zajišťují stroje a zařízení, které jsou poháněny jedním energetickým prostředkem a jsou obsluhovány jedním pracovníkem.

Příspěvek pojednává o možnostech výroby topných briket z odpadního dřeva po řezu vinic. Réví ze čtyř různých odrůd bylo štěpkováno diskovým štěpkovačem. Po vyschnutí na vlhkost 9,5 % byla štěpka z réví lisována do formy válcových briket hydraulickým lisem s pevnou lisovací komorou. Následně byla provedena analýza briket z réví v laboratoři VŠCHT Praha a spalovací zkouška v typovém spalovacím zařízení v laboratoři VÚZT Praha. Provedená měření dokazují, že brikety z réví mají srovnatelné mechanické i energetické vlastnosti jako brikety z energetických dřevin vyrobených ve stejných zařízeních.

Vliv lokální aplikace pevných i kapalných minerálních dusíkatých hnojiv při sázení brambor byl ověřován VÚZT v.v.i. v provozních podmínkách v ZD Vysočina Želiv a v polních parcelních pokusech byl sledován ve Výzkumné stanici Valečov při VÚB Havlíčkův Brod s.r.o. v bramborářské oblasti Českomoravské vysočiny v letech 2004-2007. Sledován byl vliv způsobu aplikace minerálních hnojiv na výnos hlíz a kvalitu produkce brambor při přípravě půdy technologií záhonového pěstování s odkameněním. Byl zjištěn pozitivní vliv lokální aplikace minerálních hnojiv jak při sázení tak i během rané vegetace na jejich využití. Nejvyššího výnosu hlíz bylo dosahováno u variant s lokální aplikací kapalných minerálních hnojiv. Při lokální aplikaci pevného minerálního hnojiva během sázení byla rovněž prokázána možnost snížení dávky hnojiva při zachování výnosu hlíz ve srovnání s plošnou aplikací hnojiva před sázením. Z hlediska kvalitativních ukazatelů hlíz nebyly mezi jednotlivými zkoušenými variantami ve většině případů zjištěny průkazné rozdíly. V provozních pokusech se potvrdily výsledky parcelních polních pokusů. U varianty přihnojení kapalným hnojivem byl zjištěn nárůst skutečného výnosu o 6-13 % oproti kontrolní nepřihnojené ploše a o 10 % v porovnání s variantou přihnojení tuhým minerálním hnojivem NPK. Byl zjištěn o 5-15 % vyšší podíl velkých hlíz nad 50 mm u variant s kapalným hnojivem při porovnání s variantou hnojenou tuhým minerálním hnojivem. Při obdobné úrovni dávek hnojiv a srovnatelných výnosech byly celkově dosaženy nižší náklady na aplikaci kapalných hnojiv než při použití tuhých hnojiv.

V příspěvku je uvedena metoda, výsledky měření a porovnání odolnosti vybraných odrůd brambor vůči mechanickému zatížení. Pro testování odolnosti vzorků měřených odrůd brambor byl ověřován a využit způsob vyvinutý v Agrartechnik (ATB) Bornim (SRN). Vzorky brambor byly vystavovány vertikálním vibracím při nastavitelné amplitudě na zařízení zkonstruovaném ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky, v.v.i. (VÚZT), Praha pro testování vzorků hlíz na mechanické zatížení. Obrázky řezů vzorků brambor byly snímané webovou kamerou nebo skenerem a barevné změny na řezech vyhodnocovány pomocí počítačového programu. V práci jsou uvedeny výsledky dvou různých měření. Byly zjištěny významné odlišnosti u čtyř odrůd v jejich odolnosti vůči shodnému mechanickému zatížení a jedné odrůdy při různém stupni mechanického zatížení jak u raných, tak i pozdních konzumních brambor.

Biomasa představuje důležitou alternativu k fosilním palivům pro vytápění. Pro jejich použití je nutné posouzení vlivu na prostředí. Znalosti o spalovacích charakteristikách biomasy jsou před jejím použitím velmi důležité. Studium bylo zaměřeno na plynné emise briketovaných biopaliv. Pro stanovení emisí CO₂, CO, O₂, NO, NO₂, SO₂ a HCl byly využity brikety o průměru 65 mm. Přebytek vzduchu (n) a ostatní tepelné charakteristicky byly také naměřeny. Nejvyšších hodnot emisí bylo dosaženo při spalování energického šťovíku.

Článek obsahuje porovnání průběhů podtlaku v podstrukové komoře při laboratorním a provozním měření. Výsledky měření umožní provést méně náročné laboratorní měření a pomocí regresní rovnice určit výpočtem pokles průměrného podtlaku v podstrukové komoře při dojení.

Laboratorní měření funkčního vzorku strukového násadce podle užitného vzoru VÚZT, v.v.i. (Spis 16432) prokázalo vyšší elasticitu strukové návlečky v taktu stisku. Ke kontaktu protilehlých stěn strukové návlečky tohoto strukové násadce je potřeba o 3,1 kPa nižší rozdíl podtlaku v pulzační a mezistěnné komoře ve srovnání se standardním provedením strukového násadce. Při taktu sání nedochází ke zvětšení průměru pracovní části strukové návlečky, protože na vnějším povrhu je síť, která se vyznačuje tím, že není roztažitelná, ale lehce deformovatelná.

Přehled technologických systémů chlazení mléka na farmách dojnic a porovnání podle rychlosti chlazení, měrné spotřeby elektrické energie a nákladů.  Správné postupy při používání chladicích tanků pro 2 a 4 dojení.

Při aplikaci agrochemikálií a při setí se na kvalitě práce podílí přesnost navázání jednotlivých pracovních jízd. Využití navigátorů s korekcí DGPS zpřesnilo dodržení pracovních záběrů. Odchylka u záběrů okolo 20 m se při použití "světelné lišty" snižuje na třetinu a u automatického řízení strojní soupravy na desetinu ve srovnání s odchylkou, která se dosahuje při práci s odhadem vzdálenosti nebo s pěnovým značkovacím zařízením.

Pro měření rychlosti infiltrace v provozních podmínkách byl sestrojen simulátor deště s měřicí plochou 0,5 m². Rychlost infiltrace určujeme z definované intenzity deště a povrchového odtoku vody z měřicí plochy. Hmotnost zachycené vody z povrchového odtoku se zaznamenává v pravidelném časovém intervalu po celou dobu měření. Počátek odtoku vody z měřicí plochy udává čas počátku výtopy. Doba měření se ukončí po ustálení rychlosti infiltrace. Počátek výtopy a ustálená rychlost infiltrace jsou pro definované půdní vlastnosti na měřicím stanovišti charakteristickými a vzájemně porovnatelnými parametry.

Měření infiltrace vody při simulovaném zadešťování trvalých travních porostů potvrdilo výsledky z předcházejících let. Projevila se výrazná závislost povrchového odtoku vody při srážkách na objemové hmotnosti půdy redukované. Vlhkost půdy v povrchové vrstvě půdy do 50 mm silně, a dále do 150 mm mírně, je v pořadí druhým výrazným faktorem s vlivem na průběh vsakování vody. Na stanovišti v Stříteži s výrazně lepším strukturním stavem půdy byl při intenzitě dešťové srážky 87,78 mm.h^-1 zjištěn i při vyšší vlhkosti půdy počátek povrchového odtoku vody dvakrát až šestkrát později než na trvalém travním porostu založeném před 15 na orné půdě v Lešné. I rychlost povrchového odtoku vody zde dosáhla shodné úrovně 60 mm.h^-1 jako v Lešné až po půlhodinové simulaci deště.

Údržbu TTP je potřeba provádět tak, aby byla přijatelná nejen ekologicky, ale i ekonomicky. Zbytkovou biomasu z údržby TTP lze zpracovat technologií řízeného kompostování v pásových hromadách. Přínosem technologie je výroba humusového materiálu- kompostu. Kompost lez využít v rámci hospodaření zemědělského podniku, nebo jej uvádět do oběhu jako registrované organické hnojivo.

Bioplyn lze vyrábět z kejdy, chlévské mrvy, biologicky odbouratelných domovních odpadů, odpadů z ČOV a potravinářského průmyslu, ale i z energetické fytomasy k tomu účelu pěstované. Výroba bioplynu z účelově pěstované energetické biomasy je v ČR ve stadiu modelových experimentů. Na základě výsledků experimentálních prací a hodnocení různých systémů hygienizačních zařízení byla vypracována doporučení pro konstrukci a provoz bioplynových stanic s hygienizačním zařízením a bylo provedeno modelové technicko-ekonomické hodnocení. V současném období se připravuje výstavba řady zemědělských bioplynových stanic. Ve stadiu projektové přípravy jsou i bioplynové stanice na zpracování BRKO.

Výsledky ověřování anaerobního fermentačního procesu při zpracování jatečného odpadu. Článek se zabývá analýzou výsledků ověřování jednostupňové anaerobní digesce v mezofilních a termofilních podmínkách ve dvou sériích lišících se retenční dobou (26 a 37 dní). Byly použity substráty, které se skládaly z různých poměrů rozdrcených drůbežích kostí, šlach prasat a kejdy skotu a prasat (1:1). Stabilizovaný zbytek anaerobní digesce byl použit jako očkovací látka. Výsledky ověřování prokázaly efektivnost zpracování jatečného odpadu v bioplynových stanicích. Avšak, zpracování jatečného odpadu vyžaduje instalaci zařízení pro tepelnou úpravu vstupního substrátu (zahřátí až na 70 stupňů C po dobu 1 hodiny).

V rámci řešení grantového projektu NAZV MZe ČR "QH81195 Nové technologické systémy pro hospodárné využití bioplynu" bylo v roce 2008 během řešení navrženo a odzkoušeno laboratorní zařízení pro separaci CO₂ vysokým tlakem. Dále byl stanoven a laboratorní ověřen technologický postup úpravy bioplynu na kvalitu zemního plynu, tj. oddělení CH₄ od CO₂ cestou separace vysokým tlakem. Zároveň byl proveden průzkum tuzemských BPS i zahraničních a řešena i problematika vypouštění CO₂ do ovzduší v rámci úpravy bioplynu na kvalitu palivového plynu pro zážehové motory. Rovněž byl v rámci požadavků vyplývajících z řešení projektu proveden rozbor problematiky odstranění nežádoucích příměsí bioplynu při jeho úpravě na kvalitu palivového plynu pro pohon motorových vozidel.

Autoři článku při terénním měření stanovili, jak se změna výkonu motoru traktoru u dopravní soupravy projeví ve spotřebě motorové nafty vztažené k jednotce přepravního výkonu (l/tkm) a na přepravní výkonnost (t/h) v podmínkách horské oblasti.

Pneumatiky výrazně ovlivňují tahové a jízdní vlastnosti traktoru. Cílem tohoto měření bylo stanovit a porovnat velikost tahové síly v závislosti na prokluzu a dosažený kontaktní tlak na měkkou a tvrdou podložku.

Článek posuzuje možnosti tepelného využití vybraných odpadů ze zemědělské činnosti pro výrobu energie. Jedná se o možnosti využití odpadů, pevné biomasy, alternativních a standardizovaných paliv jako paliva pro tepelně energetická zařízení. V rámci výzkumného projektu je uskutečněno šest analýz na vybraných směsných odpadech ze zemědělské činnosti. Odpady převážně ve formě briket jsou podrobeny rozboru, přičemž je zjištěno složení z hlediska prvkové, stechiometrické a energetické bilance. Směsná paliva z odpadů při zemědělské činnosti vykazují rozdílné parametry. To je způsobeno rozdílnými koncentracemi jednotlivých prvkových složení ve směsných odpadech. Z výsledků prvkových rozborů a stechiometrických výpočtů vyplývají některé negativní vlastnosti obsahu vody a popelovin v posuzovaných odpadech. Nejvíce určující z hlediska emisních koncentrací je množství síry, dusíku a chlóru v odpadech. Řešená problematika přispívá svojí aktuálností k omezování emisí a tím ke snížení úrovně znečišťování ovzduší.

Řešení problematiky využití separované kejdy jako plastického steliva je závislé hlavně na vyřešení epizoologického a epidemiologického faktoru. Je nutné separovanou kejdu termálně upravit tak, aby žádné patogenní mikroorganismy nenacházely kultivační podmínky pro svoje pomnožování. Je řešena dostatečně dlouhá termická expozice separátu kejdy, který bude se bude jako plastické stelivo vracet do stájí. Separát kejdy je termicky exponován speciální kompostovací technologií, jsou prováděny pravidelné odběry termicky exponované separované kejdy a stanovena teplota, při které dojde k utlumení mikrobiální činnosti.

Výsledky ukázaly, že v průběhu zimy, kdy nastává eroze z tajícího sněhu, je z hlediska ochrany půdy účinnější hrubá brázda po orbě v konvenční variantě, než relativně rovný povrch ve variantě bez zpracování i když na povrchu jsou posklizňové zbytky. Navíc promrzlá půda v této variantě snižuje retenční kapacitu téměř k nule. Na druhé straně byla no till varianta s pokryvem povrchu rostlinnými zbytky velmi účinnou ochranou proti vodní erozi během vegetace, kdy bylo zaznamenáno jak signifikantní snížení ztrát půdy i hlavních živin.

V příspěvku jsou uvedeny výsledky měření spotřeby motorové nafty při kypření dlátovým kypřičem Howard Paraplow a kombinovaným dlátovým kypřičem DMI Ecolo Tigar. U středně hlubokého a hlubokého kypření na hlinité půdě při příznivé vlhkosti půdy byla zjištěna přiměřená spotřeba nafty a zlepšení fyzikálních vlastností půdy v kypřené vrstvě. U kombinovaného kypřiče DMI Ecolo Tigar byla vyhodnocena použitelnost pro kypření při výskytu příznaků nežádoucího zhutnění půdy v ornici. Byl zjištěn rozhodující význam půdní vlhkosti a nastavení pracovních nástrojů kypřiče na kvalitu práce a na potřebu energie pro kypření.

Doprava pícnin při sklizni patří k dopravním procesům, které jsou nákladné a energeticky náročné. Článek poskytuje informace o možnostech řešení dopravy čerstvých, zavadlých a suchách pícnin. Uvádí orientací hodnoty exploatačních, energetických a ekonomických ukazatelů u operací používaných v pracovních postupech sklizně a dopravy pícnin. Hodnotí systémy pro dopravu volně ložených a lisovaných pícnin z hlediska jednotkových přímých nákladů a jejich změn při přepravní vzdálenosti.

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělské výroby se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. Často jsou tyto pozemky trvale zatravněny. Čerstvá travní hmota obsahuje vysoký podíl vody, proto je k jejímu energetickému využití vhodná anaerobní digesce. V laboratorních pokusech jsme se zabývali kofermentací kejdy a fugátu, s jinými druhy biomasy, mezi jinými i travní fytomasou. Pokusy byly prováděny na principu jednostupňové anaerobní digesce, v mezofilní oblasti. Během pokusů byla měřena kumulativní produkce bioplynu a jeho složení. Získané výsledky byly vyhodnoceny a graficky zpracovány.

Cílem tohoto výzkumu je zjistit vliv termínu sklizně na výnosové parametry u zkoumaných travních druhů v souvislosti s obsahem sušiny. Současně probíhá i výzkum realizace vlastního spalování travní hmoty v technických zařízeních.

Práce se zabývá sledováním exploatačních parametrů štěpkovače PEZZOLATO 110 Mb při štěpkování odpadního réví z šesti moštových odrůd. Z rozboru získaných výsledků vyplývá, že výkonnost štěpkovače, spotřeba pohonných hmot a velikost částic dřevní štěpky může být ovlivněna vlastnostmi réví jednotlivých odrůd. Výkonnost hodnoceného zařízení se při štěpkování réví o průměrném obsahu veškeré vody 40,70 % pohybovala v intervalu 230–470 kg.h^-1 . Nejvyšší hodnoty byly naměřeny při štěpkování odrůdy Svatovavřinecké (0,47 t.h^-1 ), nejnižší u odrůdy Modrý Portugal (0,23 t.h^-1 ). Měrná spotřeba benzínu Natural 95 se pohybovala v rozmezí 4,52.10^-3 –8,12.10^-3 l.kg^-1 . Průměrná střední délka částic u štěpkovaných odrůd činila 6,64 mm.

S dohlednou vyčerpatelností fosilních energetických zdrojů roste význam obnovitelných zdrojů energie a stává se jednou z hlavních podmínek trvale udržitelného rozvoje nejen zemědělství, ale i celé společnosti. V návaznosti na rozvoj využívání bionafty se otevírá další oblast energetického využití vedlejších produktů z výroby methylesteru řepkového oleje (MEŘO) pro spalovací zařízení určená pro tento typ alternativního paliva. Cílem tohoto článku je zhodnotit energetické využití vedlejších produktů z výroby methylesteru řepkového oleje s ohledem na ekologii a ekonomii použitého spalovacího zařízení. Měření je proto zaměřeno na koncentrace emisí vzniklé spalováním kapalných meziproduktů z výroby MEŘO a tepelné práce spalovacího zařízení. Významný cíl práce spočívá ve stanovení stechiometrie methylesterů řepkového oleje a destilačních zbytků z výrobny MEŘO. Při těchto výpočtech se stanoví: výhřevnost paliva, množství kyslíku (vzduchu) potřebného k dokonalému spalování paliva, množství a složení spalin a měrná hmotnost spalin.

Příspěvek se zabývá výskytem a uplatněním logistických prvků či principů v zemědělsko-potravinářském komplexu České republiky. Srovnává vlastnosti materiálových toků v průmyslu a zemědělství z hlediska biologického charakteru zemědělské výroby. Charakterizuje tržní prostředí ČR a postavení zemědělců - prvovýrobců v něm. Diskutuje se uplatnění pojmu intralogistika v provozu zemědělského podniku.

Pro ošetření trvalých travních porostů pro hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech je výhodný pracovní postup mulčováním tj. rozdrcení rostlinné hmoty s jejím rozprostřením a ponecháním drtě na povrchu půdy, popřípadě v kombinaci se sečením nebo spásáním. Je výhodný jak z hlediska ekonomického tak i energetické náročnosti. Mulčovače jsou používány pro posečení a rozdrcení zelených rostlinných zbytků na trvalých travních porostech a pro ošetření úhorových ploch.

Koncentrace volných mastných kyselin (VMK) v mléčném tuku je ukazatelem výživy dojnic, namáhání mléka, jeho bakteriální kontaminace a kvality skladování. Vysoké koncentrace VMK v důsledku lipolýzy mohou poškodit kvalitativní vlastnosti mléčných výrobků. Proto je obsah VMK se zvýšením výkonu moderních analytických metod zaváděn jako kvalitativní ukazatel mléka i pro jeho cenu. Cílem této práce byla analýza vztahů VMK k ostatním kvalitativním ukazatelům mléka. Datový soubor (n = 11 586) byl hodnocen regresními metodami. Průměry VMK v měsících listopadu a prosinci byly 0,614 ± 0,458 a 0,835 ± 0,491 mmol . 100 g-1 s poměrně vysokou variabilitou 74,6 a 58,8 %. Frekvence nevyhovujících hodnot (> 1,3) VMK byla 7,51 a 13,93 %. S koncentrací VMK byly těsněji vztaženy obsahy kaseinu (r -0,17; P < 0,01) a hrubých bílkovin (r -0,12; P < 0,01). S poklesem kaseinu o 0,10 % mohou VMK vzrůst o 0,066 mmol. 100 g-1. Snížením energetické dotace krav (pokles bílkovin a kaseinu) mohou VMK v mléčném tuku mírně vzrůstat.